Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 A 34/2026 - 21

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci

žalobce:

V. C. N., narozený X, státní příslušník X, toho času pobytem v ČR v Zařízení pro zajištění cizinců Balková 1, 331 65 Tis u Blatna,

zastoupený advokátem Mgr. Markem Sedlákem, sídlem Kašparovo náměstí 2271/5, Praha,

proti

žalovanému:

Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, IČO: 00007064, pošt. schr. 21/OAM, sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7,

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 5. 2026, č. j. OAM-387/BA-BA01-BA03-PŘZ-2026,

takto:

I. Rozhodnutí žalovaného Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky ze dne 23. 5. 2026, č. j. OAM-387/BA-BA01-BA03-PŘZ-2026 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci plnou náhradu nákladů řízení ve lhůtě a ve výši, která bude stanovená v samostatném usnesení, a to k rukám jeho právního zástupce Mgr. Marka Sedláka, advokáta.

Odůvodnění:

I.

Napadené rozhodnutí

1. Dne 7. 4. 2026 vydal žalovaný rozhodnutí pod č. j. OAM-387/BA-BA01-BA06-Z-2026, jímž byl žalobce podle o azylu (dále jen zákon o azylu) zajištěn v zařízení pro zajištění cizinců (dále jen ZZC); ve smyslu zákona o azylu byla doba trvání zajištění stanovena do 19. 7. 2026. Dne 21. 5. 2026 (12. 5. 2026) podal žalobce žádost o posouzení důvodů zajištění ve smyslu zákona o azylu. Rozhodnutím žalovaného ze dne 23. 5. 2026, č. j. OAM-387/BA-BA01-BA03-PŘZ-2026 bylo rozhodnuto tak, že je žalobce i nadále zajištěn.

II.

Žaloba

2. V žalobě vytýkal žalobce žalovanému primárně nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Tu spatřoval v neodpovídající argumentaci žalovaného. Žalovaný měl rozhodovat o žádosti žalobce o propuštění ze zajištění z 21. 5. 2026, avšak z textu napadeného rozhodnutí je zřejmé, že se zabýval jinou žádostí žalobce a řeší argumenty, důkazní návrhy a přílohy, které žalobce ve své žádosti ze dne 21. 5. 2026 neuplatňoval. Skutečnost, že žalovaný řeší obsahově zcela jinou žádost o propuštění ze zajištění je zjevná již z prvního odstavce odůvodnění rozhodnutí. Žalobce ve své žádosti o propuštění ze zajištění argumentoval zejména tím, že jsou splněny podmínky pro uložení zvláštního opatření podle § 47 odst. 1 písm. a) zákona o azylu. Na tuto argumentaci však žalovaný v napadeném rozhodnutí nijak nereagoval a možností uložení zvláštního opatření se vůbec nezabývá. Z tohoto důvodu je rozhodnutí nepřezkoumatelné, ačkoli se jedná o omezení osobní svobody, kdy je povinností žalovaného se zabývat tím, zda není možno zajištění nahradit zvláštním opatřením, a to zvlášť za situace, kdy to žalobce výslovně navrhuje. Z uvedených důvodů žalobce soudu navrhl, aby napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.

III.

Vyjádření žalovaného

3. Ve vyjádření k žalobě dne 3. 6. 2026 žalovaný uvedl, že po posouzení důvodů žádosti žalobce o jeho propuštění ze zajištění konstatuje, že jím uvedené důvody nelze podřadit důvodům, které by umožňovaly jeho propuštění ze ZZC a vedení dalšího řízení ve věci mezinárodní ochrany za umožnění mu volného pohybu na území ČR. V podrobnostech žalovaný odkázal na napadené rozhodnutí. Z výše uvedených důvodů žalovaný soudu navrhl, aby žalobu zamítl.

IV.

Posouzení věci soudem

4. Řízení v projednávané věci je upraveno , (dále jen ).

5. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, neboť byly pro takový postup splněny podmínky dle a napadené výroky rozhodnutí správního orgánu přezkoumal v mezích žalobních bodů.

V.

Rozhodnutí soudu

6. Žaloba je důvodná.

7. Podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu „ ministerstvo může v případě nutnosti rozhodnout o zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců, nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatření, jestliže byla žádost o udělení mezinárodní ochrany podána v zařízení pro zajištění cizinců a existují oprávněné důvody se domnívat, že žádost o udělení mezinárodní ochrany byla podána pouze s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání podle evropského zatýkacího rozkazu k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu odnětí svobody do ciziny, nebo je pozdržet, ačkoliv mohl požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve“.

8. Dle § 47 odst. 1 zákona o azylu „Zvláštním opatřením se rozumí rozhodnutím ministerstva uložená povinnost žadatele o udělení mezinárodní ochrany a) zdržovat se v pobytovém středisku určeném ministerstvem, nebo b) osobně se hlásit ministerstvu v době ministerstvem stanovené.“

9. Podle § 47 odst. 2 zákona o azylu „Ministerstvo může rozhodnout o uložení zvláštního opatření žadateli o udělení mezinárodní ochrany, jestliže nastanou důvody podle § 46a odst. 1 nebo § 73 odst. 3, ale je důvodné se domnívat, že uložení zvláštního opatření je dostatečné k zabezpečení účasti žadatele o udělení mezinárodní ochrany v řízení ve věci mezinárodní ochrany.“

10. Dle § 46a odst. 10 zákona o azylu „Ministerstvo po dobu platnosti rozhodnutí o zajištění a o prodloužení doby trvání zajištění zkoumá, zda důvody zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany trvají. Ministerstvo při předání rozhodnutí o zajištění a o prodloužení doby trvání zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany poučí o jeho právu požádat o propuštění. Žádost o propuštění je žadatel o udělení mezinárodní ochrany oprávněn podat nejdříve po uplynutí 15 dnů ode dne nabytí právní moci posledního rozhodnutí ministerstva nebo soudu k zajištění, podle toho, které rozhodnutí nabylo právní moci později; to platí i pro podání opakované žádosti o propuštění.“

11. Rozhodnutím žalovaného ze dne 7. 4. 2026, č. j. OAM-387/BA-BA01-BA06-Z-2026, byl žalobce zajištěn podle § 46a odst. 1 písm. e) zákona o azylu. Důvody pro zajištění spatřoval žalovaný především v tom, že žalobce pobýval na území ČR nelegálně bez jakéhokoliv povolení k pobytu; neučinil žádné kroky k legalizaci svého pobytu a pokud by nebyl kontrolován policií, nadále by pobýval na území ČR v rozporu s právními předpisy; před zajištěním nikde nežádal o mezinárodní ochranu, ač k tomu měl příležitost, a to i např. v Maďarsku, kde pobýval a pracoval; je veden v SIS; neuvedl žádné překážky svého vycestování, naopak prohlásil, že mu v zemi původu nic nehrozí; do ČR přijel pouze na návštěvu, neměl v plánu žádat o mezinárodní ochranu. Důvody, pro které nepřistoupil žalovaný k uložení zvláštních opatření, spatřoval v tom, že na území ČR se nenachází žádný rodinný příslušník žalobce. Naopak ve vlasti se nachází žalobcovi rodiče, nemá tudíž žádnou motivaci zůstat na území ČR a být žalovanému k dispozici pro potřeby správního řízení na konkrétně určitelném a stabilním místě. Žalovaný také zdůraznil, že žalobce nebyl v ČR rovněž nikde hlášen k pobytu. Za tehdejší bydliště uvedl adresu Valdštejnská 287, Liberec; doručovací adresu však uvedl vietnamskou. Bylo tedy zjevné, že není možnost jej kontaktovat na jakékoliv adrese v ČR a předpokládat, že se na ní skutečné bude zdržovat. Rovněž žalovaný zmínil i žalobcovu nemajetnost a zamezení v přístupu na trh práce, v důsledku čehož žalobce neměl možnost obstarat si finanční prostředky k zajištění ubytování či dojíždění na pracoviště žalovaného ke kontrolám. Současně žalovaný zdůraznil jednání žalobce, kterým vyjádřil nulový respekt k dodržování právních předpisů ČR v oblasti cizineckého práva.

12. Nejdříve se bude soud zabývat hlavní žalobní námitkou, kterou žalobce rozporuje správnost napadeného rozhodnutí, kdy měla být posouzena jiná žádost žalobce o propuštění, než kterou žalobce skutečně podal.

13. Ze správního spisu plyne, že žalobce podal žádost o propuštění datovanou ke dni 12. 5. 2026, jejíž obsah i přílohy korespondují se shrnutím obsaženým v napadeném rozhodnutí, jímž však bylo rozhodnuto o žádosti o propuštění ze dne 21. 5. 2026. Zároveň však žalobce v podané žalobě žádost o propuštění k žalobě, již podal 12. 5. 2026, nezmiňuje, k žalobě přiložil pouze žádost o propuštění datovanou ke dni 21. 5. 2026, přičemž namítá, že z obsahu napadeného rozhodnutí je zřejmé, že toto se zabývá jinou žádostí žalobce a řeší argumenty, důkazní návrhy a přílohy, jež však žalobce ve své žádosti ze dne 21. 5. 2026 neuplatňoval.

14. Společně s žalobou žalobce přiložil i doklad o doručení žádosti o propuštění z 21. 5. 2026, který deklaruje dodání žádosti ze dne 21. 5. 2026 do datové schránky žalovaného dne 21. 5. 2026 v 14h 19min 27s. V samotném napadeném rozhodnutí je poté uvedeno, že žalovaný se zabýval žádosti ze dne 21. 5. 2026.

15. Soud námitku žalobce shledal důvodnou. Správní spis obsahuje toliko jedinou žádost žalobce o propuštění, a to ze dne 12. 5. 2026, nikoli však žádost o propuštění datovanou dne 21. 5. 2026, ačkoliv žádost žalobce ze dne 21. 5. 2026 byla žalovanému, dle žalobcem předloženého detailu odeslané zprávy do datové schránky žalovaného, prokazatelně doručena přede dnem vydáním napadeného rozhodnutí dne 23. 5. 2026. Jelikož došlo k doručení žádosti dva dny před vydáním napadeného rozhodnutí, mělo být na ni ze strany žalovaného nahlíženo jako na doplnění žádosti stávající (ze dne 12. 5. 2026) a žalovaný se jí byl povinen zaobírat. Jiný pohled na věc by bylo možné mít za situace, kdyby žádost ze dne 21. 5. 2026 byla doručena v den vydání napadeného rozhodnutí, kdy by žalovaný neměl faktickou možnost na ni již reagovat, a v takovém případě by se mohlo jednat o žádost novou (ačkoliv nepřípustnou z důvodu nedodržení lhůt dle § 46a odst. 10 zákona o azylu).

16. Svým postupem žalovaný tudíž zatížil své rozhodnutí jednak vadou spočívající v jeho nepřezkoumatelnosti pro nesrozumitelnost, neboť uvádí, že rozhodoval o žádosti ze dne 21. 5. 2026, která však ve správním spise není založena, a zároveň v rozhodnutí reaguje na skutečnosti obsažené v žádosti ze dne 12. 5. 2026. Nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí tak spočívá i v nedostatku důvodů a ve skutečnosti, že skutkový stav nemá oporu ve správním spise.

17. Z napadeného rozhodnutí se podává, že žalobce posuzoval žádost žalobce ze dne 21. 5. 2026, ačkoliv z obsahu napadeného rozhodnutí vyplývá, že hodnotil pouze tvrzení obsažené v žádosti ze dne 12. 5. 2026. Tento rozpor, kdy není možné z dalšího obsahu napadeného rozhodnutí žalovaného vyčíst, kterou žádost tedy skutečně posuzoval, resp. kterou vzal v potaz, a zda posuzoval veškeré důvody jejich podání, činí napadené rozhodnutí nepřezkoumatelným.

18. Současně ve správním spise není žádost ze dne 21. 5. 2026 zaevidována. Ačkoliv je soudu známo, že časové prodleva mezi dodáním datové zprávy do datové schránky žalovaného a přidělení konkrétnímu pověřenému pracovníku k vyřízení může trvat klidně i 2-3 dny, není možné tento systémový nedostatek přikládat k tíži žalobce, který učinil svůj úkon vůči žalovanému včas s ohledem na datum vydání napadeného rozhodnutí.

19. S ohledem na výše uvedené nedostatky napadeného rozhodnutí nebylo možné přezkoumat odůvodnění rozhodnutí, a proto se dalšími námitkami soud nemohl zabývat.

20. Na základě shora uvedeného lze shrnout, že žalovaný postupoval ve věci žádosti žalobce o propuštění ze zajištění a jejího doplnění nepřezkoumatelně. Soud zdůrazňuje, že v řízení o žalobě proti rozhodnutí o nevyhovění žádosti žalobce o propuštění ze zajištění nedochází v případě zrušení rozhodnutí k propuštění cizince, přičemž zavazuje soud žalovaného ve smyslu ust. k odstranění výše popsaných vad rozhodnutí. Z uvedených důvodů soud dle napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k novému projednání (výrok I. rozsudku).

VI.

Náklady řízení

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Konkrétní výše a doba plnění bude stanovena samostatným usnesením (výrok II.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.

V Plzni dne 15. června 2026

Mgr. Jaroslava Křivánková v.r.

samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje H. K.