Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
7 C 78/2026-20
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Silvií Slanou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, 742 43 Anonymizováno
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a se se zákonným úrokem z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a se se zákonným úrokem z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou, doručenou soudu dne datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne datum uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., Smlouvu o úvěru č. Anonymizováno, na základě které poskytla společnost právnická osoba. žalovanému úvěr ve výši částka, který měl být splacen nejpozději do datum. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.creditportal.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy a zaslal žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností. Úvěr byl převeden z bankovního účtu úvěrujícího na bankovní účet žalovaného č. č. účtu, VS var. symbol. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši částka a z poplatku ve výši částka. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Žalovaný žalobkyni do dnešního dne dlužnou částku neuhradil.
3. Usnesením, č. j. spisová značka ze dne datum, byla žalobkyně vyzvána, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení písemně doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství a dále aby uvedla, zda žalovaný na předmětný úvěr hradil nějaké částky, pokud ano, kolik uhradil celkem.
právnická osoba doplnění žaloby ze dne datum žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel zejména lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Původní věřitel vycházel z dokladů poskytnutých žalovaným. Žalobkyně již nedisponuje žádnými dalšími listinnými doklady, které žalovaný předkládal původnímu věřiteli k prokázání úvěruschopnosti. Žalovaný k dnešnímu dni na daný úvěr neuhradil ničeho.
5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. Soud v souladu s ustanovením § 115a ) občanského soudního řádu ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť oba účastníci s tímto postupem soudu projevili souhlas. Vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba. uzavřela s žalovaným dne datum Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno. Úvěrující poskytla žalovanému částku částka, kterou se žalovaný zavázal splatit do datum, spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka. RPSN činila 9 867,01 %, úroková sazba 40 % ročně (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno ze dne datum). Částka ve výši částka byla žalovanému poskytnuta dne datum na účet číslo č. účtu (ze sdělení ČSOB a.s.). Dle tvrzení žalobkyně žalovaný k dnešnímu dni neuhradil žádnou částku. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaný postoupena žalobkyni (ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Téhož dne byl žalovaný vyzýván k úhradě dluhu písemnou předžalobní upomínkou (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, z předžalobní upomínky ze dne datum). K dnešnímu dni dluží žalovaný žalobkyni jistinu ve výši částka a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka.
7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.
12. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1 .
13. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
14. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
15. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
16. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o úvěru a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
17. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumat schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne datum, č. j. spisová značka, „součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. , účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, že „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele“.
18. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalované. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-právnická osoba. proti GK).
19. Současně soud poukazuje na závěr rozsudku Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C-755/22, právnická osoba. proti právnická osoba.: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když tato smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.“ Tím spíše částečné nebo žádné splácení spotřebitelského úvěru v kontextu české právní úpravy nevede k závěru o naplnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. a platnosti smlouvy.
20. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím lustrací ve veřejně dostupných registrech ISIR, CEE, CRKI a EUCB. Současně však netvrdila ani neprokázala, že by před uzavřením smlouvy zjišťovala a ověřovala příjmy a výdaje žalovaného prostřednictvím relevantních podkladů, například potvrzení o příjmu, výplatních pásek, výpisů z bankovního účtu či údajů o pravidelných životních nákladech, nákladech na bydlení nebo splátkách dalších závazků. K prokázání řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně nenavrhla žádné další důkazy. Samotné lustrace ve veřejných registrech a registrech dlužníků nejsou pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele dostačující, neboť schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba hodnotit zejména na základě jeho příjmů, výdajů a celkové finanční situace. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzení, že právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
21. S ohledem na to soud shledal předmětnou smlouvu neplatnou podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru s odkazem na výše citovanou judikaturu. Z těchto důvodů požadované plnění z titulu smlouvy považoval za nedůvodné. Žalobkyni tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 a násl. OZ .
22. Žalovaný od předchůdkyně žalobkyně obdržel částku částka, kterou do dnešního dne nevrátil. Tato částka představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2991 OZ . Soud v této části žalobě vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
23. Předžalobní výzva ze dne datum a oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum byly žalovanému odeslány dne datum a doručeny v souladu se zákonnou fikcí dne datum. Žalovaný měl dlužnou částku uhradit do tří dnů tedy do datum a ode dne následujícího, tj. od datum je žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení.
24. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku částka, se zákonným úrokem z prodlení, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.
25. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu , podle něhož měl-li účastník ve věci jen částečný úspěch, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Při porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci, při zohlednění zamítnutého poplatku, vzniklo žalovanému právo na částečnou náhradu nákladů řízení. Podle obsahu spisu mu žádné náklady dosud nevznikly, z tohoto důvodu soud rozhod tak, že se žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.
Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené tímto rozhodnutím ve stanovených lhůtách, lze rozhodnutí vykonat.