Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

93 Ncp 168/2026-627

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě, složeném z předsedkyně JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D. a soudců JUDr. Evy Hodanové a JUDr. Ladislava Derky, v právní věci

opatrovance: Jméno opatrovance A, narozen dne Datum narození opatrovance A

t.č. Jméno opatrovance B.

zastoupen Jméno Zástupce A, stálým opatrovníkem, narozeným dne Anonymizováno

bytem adresa

zastoupen Jméno Zástupce B

bytem Adresa Zástupce B

za

účasti: Jméno Zástupce C, kolizní opatrovník, narozena dne Anonymizováno

bytem Adresa Zástupce D

zastoupena Jméno Zástupce D

bytem Adresa Zástupce D

o schválení právního jednání opatrovance, o žalobě pro zmatečnost, podané Anonymizováno proti usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. – 605 ze dne 2. prosince 2025,

vedené u Okresního soudu Plzeň – Jih pod sp. zn. , o věcné příslušnosti

takto:

K projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni jsou věcně příslušné okresní soudy.

Odůvodnění:

K projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni jsou věcně příslušné okresní soudy.

1. Jméno opatrovance A, zastoupen viz výše, podal dne 19. 1. 2026 žalobu pro zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. – 605 ze dne 2. prosince 2025, „kterým byl zrušen rozsudek soudu prvního stupně, tedy Okresního soudu Plzeň – jih, a současně zastaveno řízení ve věci schválení právního jednání žalobce.“ Jméno opatrovance A popisuje procesní vývoj předcházející vydání rozsudku Okresního soudu Plzeň – jih ze dne 26. června 2025 č. j. – 577, Jméno opatrovance C a Nc 199/2025, jímž byl návrh zamítnut. Proti danému rozsudku podal právnická osoba odvolání, nikdy nevzal zpět návrh podaný dne 10. června 2025 ani odvolání proti zamítavému rozsudku. „Přesto Krajský soud v Plzni napadeným usnesením zrušil rozsudek soudu prvního stupně a současně zastavil řízení s odůvodněném, že návrh na zahájení řízení byl vzat zpět.“ Jméno opatrovance A uvádí, že zpětvzetí obsažené ve spise, se vztahovalo k jinému řízení. Postupem soudu mu tak byla odňata možnost jednat před soudem, odkazuje v dané souvislosti na

2. Předkládající soud, Okresní soud Plzeň - jih, předložil věc Vrchnímu soudu v Praze coby soudu nadřízenému k rozhodnutí dle Předkládající soud má za to, že ve věci žaloby pro zmatečnost dle , směřující proti rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, nepatří podle věta druhá do věcné příslušnosti okresních soudů. Příslušným je soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno.

3. K příslušnému poučení předkládajícího soudu ve smyslu ustanovení /č. l. 616/ se Jméno Zástupce C vyjádřila tak, že je zřejmé, že věcně příslušným je soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno, tj. odvolací soud, v tomto případě Krajský soud v Plzni. Žaloba pro zmatečnost byla podána v domnění, že okresní soud tuto žalobu spolu se spisem postoupí odvolacímu soudu k vyřízení a rozhodnutí, což je zcela běžným postupem. Je zbytečné, aby okresní soud předkládal věc nadřízenému vrchnímu soudu. Tento postup není chybou, ale je zbytečně opatrný. Je zřejmé, že okresní soud si není jistý výkladem x .

4. Jméno Zástupce A rovněž navrhuje, aby okresní soud žalobu pro zmatečnost bez dalšího postoupil Krajskému soudu v Plzni. Argumentuje v dané souvislosti shodně jako Jméno Zástupce C.

5. Pro rozhodnutí o věcné příslušnosti je zásadní vylíčení skutku v žalobě /návrhu na zahájení řízení/. Soud přitom je vázán skutkem, nikoli právním hodnocením.

6. Podle ustanovení každý úkon posuzuje soud podle jeho obsahu, i když je úkon nesprávně označen.

7. Procesní úprava žaloby pro zmatečnost v občanském soudním řízení je dána v ustanovení a následujících

8. Jak se praví v komentáři k autora Jiřího Doležílka, obsaženého v publikaci: Drápal, L., Bureš, J. a kol. I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 1600 s.: „Žaloba pro zmatečnost je v koncipována jako mimořádný opravný prostředek, který slouží k tomu, aby mohla být zrušena pravomocná rozhodnutí soudu, která trpí takovými vadami, jež představují porušení základních principů ovládajících řízení před soudem (trpí zmatečností), popřípadě je takovými vadami postiženo řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, je-li je nejen v zájmu účastníků, ale i ve veřejném zájmu, aby taková rozhodnutí byla dodatečně odstraněna, bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou věcně správná. Žaloba pro zmatečnost je tedy právním institutem, pomocí kterého lze dosáhnout nápravy ve věci, v níž došlo k závažným procesněprávním nedostatkům. Žalobou pro zmatečnost se nelze domáhat nápravy případných pochybení ve zjištění skutkového stavu věci nebo při jejím právním posouzení. Uvedenému účelu žaloby pro zmatečnost odpovídá, že řízení o ní je založeno na kasačním principu, který spočívá v tom, že soud příslušný k rozhodnutí o této žalobě v případě její důvodnosti napadené rozhodnutí zruší… Způsobilým předmětem žaloby pro zmatečnost jsou rozhodnutí, kterými bylo řízení před soudy skončeno, a to buď jakýmkoliv způsobem, jímž se podle zákona řízení končí (), nebo rozhodnutím o věci samé (, 3) anebo jen určitým způsobem (), a která jsou pravomocná.“ /zdroj: beck online/.

9. Podle ustanovení žalobu projedná a rozhodne o ní soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni. Žalobu pro zmatečnost, podanou z důvodů uvedených v a 4 však projedná a rozhodne o ní soud, jehož rozhodnutí bylo napadeno; to neplatí ve věcech, v nichž je k řízení v prvním stupni příslušný krajský soud //.

10. V daném případě je žaloba pro zmatečnost odůvodněna tak, že přes absenci zpětvzetí odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení zastavil. Ve své žalobě pro zmatečnost má Jméno opatrovance A s odkazem na za to, že zrušení prvostupňového rozsudku a zastavení řízení z důvodu zpětvzetí, které ale nebylo učiněno, představuje odnětí práva jednat před soudem.

11. Podle ustanovení žalobou pro zmatečnost účastník napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Totéž platí, jde-li o pravomocný rozsudek soudu prvního stupně, proti němuž není odvolání přípustné podle .

12. „Odnětím možnosti jednat před soudem se rozumí postup soudu, jímž soud znemožnil účastníku řízení realizaci procesních práv, která mu dává… Postupem soudu v průběhu řízení je činnost, která vydání konečného soudního rozhodnutí předchází, nikoli vlastní rozhodovací akt soudu, který má za úkol průběh řízení zhodnotit (NS , Rc 27/1998 ).“, jak se praví v komentáři k autora Jiřího Doležílka, obsaženého v publikaci: Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Doležílek, J. a kol. . Komentář. 3. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024. /Zdroj: beck online/.

13. Podle žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže nebyl podán návrh na zahájení řízení, ačkoliv podle zákona ho bylo třeba.

14. V daném případě je třeba s odkazem na shora uvedené konstatovat, že zastavení řízení o návrhu na schválení kupní smlouvy /a zrušení prvostupňového rozhodnutí/ bez zpětvzetí žaloby, nelze hodnotit jako odnětí možnosti jednat před soudem. Jinak řečeno, zmatečnostní důvod dle zde fakticky není předestřen.

15. Je nicméně evidentní, že způsobilý zmatečnostní důvod v žalobě pro zmatečnost tvrzen je, přičemž tento důvod je podřaditelný pod ustanovení Žalobou pro zmatečnost je napadeno pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, přičemž dle tvrzení v žalobě, nebylo učiněno zpětvzetí návrhu, ačkoli podle zákona ho bylo třeba.

16. Ve smyslu je věcně příslušným soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni.

17. Vrchní soud v Praze jako soud nadřízený rozhodl podle ustanovení věta in fine tak, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy.

18. Obecně přitom platí, že usnesením o věcné příslušnosti jsou účastníci řízení a soudy vázáni / /.

Poučení:

Proti tomuto unesení není přípustný opravný prostředek.