Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
15 C 22/2025-74
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Špotovou ve věci
žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem tituly před jménem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A
proti
žalované: Jméno žalované, IČO IČO sídlem Jméno žalované zastoupená advokátem tituly před jménem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B
pro zaplacení 80 260 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 80 260 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 69 000 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 260 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 26 653,80 Kč, a to do tří dnů od právního moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 80 260 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 69 000 Kč od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 260 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 26 653,80 Kč, a to do tří dnů od právního moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.
1. Žalobce se žalobou domáhal rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit mu částku ve výši 80 260 Kč s příslušenstvím, a to s následujícím odůvodněním. Žalobce jakožto nájemce a žalovaná jakožto pronajímatel spolu dne datum uzavřeli nájemní smlouvu s možností koupě, ve které se žalobce žalované zavázal platit částku 11 000 Kč měsíčně a pojistné ve výši 1 500 Kč měsíčně a žalovaná se zavázala přenechat předmět pronájmu žalobci k užívání. Předmětem pronájmu byl osobní automobil značky značka, RZ: SPZ (dále jen „vozidlo“). Dle smlouvy žalobce žalovanému při jejím podpisu uhradil částku ve výši 69 000 Kč jako nevratný poplatek za uzavření smlouvy o nájmu. Žalobce má za to, že ujednání o nevratnosti poplatku v částce více než pětkrát převyšující měsíční nájemné za vozidlo je v zjevném rozporu s dobrými mravy, v důsledku čehož je neplatné, neboť žalobce smlouvu uzavřel jako spotřebitel, zatímco žalovaný jako podnikatel. Žalobce tak požaduje vrácení výše uvedené částky jakožto bezdůvodného obohacení. Žalobce rovněž nemohl užívat vozidlo v období od datum do datum, kdy bylo vozidlo žalovanou odvezeno z důvodu vypršení platnosti technické prohlídky vozidla, ačkoli žalobce žalované na měsíc srpen 2024 uhradil nájemné za vozidlo. Žalobce tak po žalované požaduje ještě vrácení částky 11 260 Kč vzhledem k tomu, že nemohl vozidlo v toto období užívat.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nesouhlasí s tvrzením žalobce, že by došlo k bezdůvodnému obohacení ve výši 69 000 Kč, neboť se jedná o smlouvu, jejíž cílem je automobil po uplynutí doby nájmu převést na žalobce. Účelem tohoto poplatku je navíc pokrytí prvotních nákladů žalovaného spojené s pronájmem vozidla a zároveň je tento poplatek promítnut do měsíčního nájemného, kdy žalobce za automobil vyšší střední třídy platil částku pouze ve výši 11 000 Kč. Ohledně žádosti žalobce o vrácení nájemného žalovaná uvedla, že po provedení potřebného servisu bylo vozidlo opět připraveno k vyzvednutí. Žalobce si jej však nevyzvedl, neboť vrácení vozidla bylo podmíněno úhradou opravy, tak jak je uvedeno ve smlouvě.
3. Žalobce k tvrzení žalované uvedl, že nesouhlasí s tím, že byla nájemní smlouva uzavřena s cílem žalobce po uplynutí 26 měsíců nabýt vozidlo do svého vlastnictví za částku 1 000 Kč, neboť v nájemní smlouvě je výslovně uvedeno, že „smluvní strany mají možnost uzavřít kupní smlouvu, jejímž předmětem je převod vlastnického práva k vozidlu.“ Smlouva tak ani jednu ze stran nezavazovala k uzavření kupní smlouvy. Žalobce má tak nadále za to, že ujednání o nevratném poplatku je v rozporu s dobrými mravy.
4. Soud provedl dokazování níže uvedenými listinnými důkazy a účastnickými výslechy, kdy z těchto důkazů učinil níže uvedená skutková zjištění.
5. Z kupní smlouvy ze dne datum a osvědčení o registraci vozidla registrační značky SPZ má soud za prokázané, že žalovaná dne datum koupila od jméno FO předmětný automobil.
6. Ze smlouvy o nájmu s možností koupě ze dne datum má soud za prokázané, že žalobce a žalovaná spolu dne datum uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem osobního automobilu RZ: SPZ, VIN: VIN kód. Ve smlouvě se žalovaná zavázala přenechat toto vozidlo žalobci k dočasnému užívání a žalobce se zavázal žalované platit nájemné. Dále bylo ujednáno, že v případě splnění podmínek stanovených smlouvou vznikne smluvním stranám možnost v budoucnu uzavřít kupní smlouvu o převodu vlastnického práva k vozidlu, a to v případě trvání nájmu od datum do datum. Nájem byl sjednán na dobu určitou od datum do datum s automatickým prodloužením doby trvání vždy o 1 rok. V čl. 2.2 bylo ujednáno, že nájemce se zavazuje v den uzavření smlouvy uhradit nevratný poplatek za uzavření smlouvy ve výši 69 000 Kč. Dle čl. 2.3 je vozidlo možno užívat jen k účelům, k nimž je určeno, a nájemce se zavazuje provozovat jej pouze na veřejných pozemních komunikacích v České republice. Výše nájemného byla sjednána na 11 000 Kč bez DPH měsíčně, nájemné bylo splatné vždy k poslednímu dni v měsíci, kdy první nájemné bylo splatné dne datum. Dále bylo ujednáno, že nájemce je povinen hradit pronajímateli částku odpovídající pojistnému ve výši 1 500 Kč bez DPH měsíčně. Dle čl. 4.1 v případě, že nájemce řádně a včas uhradil nájemné za 26 měsíců, a zároveň uplynula doba nájmu stanovená v čl. 1.2 smlouvy a zároveň nájemce neporušil žádnou ze svých povinností stanovených smlouvou, mají smluvní strany možnost uzavřít kupní smlouvu, jejímž předmětem bude převod vlastnického práva k vozidlu z pronajímatele na nájemce za kupní cenu ve výši 1 000 Kč. Dle čl. 5.4 je nájemce povinen bez ohledu na servisní interval přistavit vozidlo ke kontrole stavu, v případě, že jej k tomu pronajímatel vyzve, a to nejpozději den následující poté, co jej k tomu pronajímatel vyzval. Dle čl. 5.5 veškeré náklady na veškeré opravy, provoz, údržbu, servis, včetně nákladů za přezutí pneumatik, si po celou dobu nájmu nese nájemce, a to v plné výši. Dle čl. 5.9 ve vozidle platí přísný zákaz kouření. Dle čl. 5.11 pokud pronajímatel uhradil namísto nájemce jakékoli náklady, poplatky nebo sankce, jež je povinen nést nájemce, má pronajímatel právo na jejich náhradu. Pronajímatel je oprávněn nájemce vyzvat k úhradě vyúčtovaných částek a nájemce je povinen tyto uhradit nejpozději do 3 dnů ode dne doručení výzvy pronajímatele k úhradě, a to způsobem, jakým nájemce hradí nájemné. Dle čl. 6.3 má pronajímatel právo vypovědět smlouvu bez výpovědní doby v případě, že se nájemce dostane do prodlení se zaplacením nájemného, pojistného nebo nákladů, poplatku nebo sankce ve smyslu smlouvy, a to i v případě prodlení jen o jediný den, dále v případě, že nájemce poruší jakoukoli, byť jen jedinou povinnost stanovenou čl. 5 smlouvy.
7. Z přílohy ke smlouvě - předávací protokol vozidla ze dne datum má soud za prokázané, že si dne datum žalobce od žalované vozidlo převzal.
8. Z příjmového pokladního dokladu ze dne datum má soud za prokázané, že dne datum žalobce uhradil částku 12 500 Kč ve prospěch žalované.
9. Z komunikace Whatsapp za období od datum a do datum a náhledu komunikace mezi účastníky soud zjistil, že mezi stranami probíhala komunikace ohledně nutnosti provedení STK, kdy žalovaná vyzvala dne datum žalobce k přistavení vozidla do adresa za účelem provedení STK, což žalobce odmítl s tím, že nebude v ČR, kdy navrhl, že STK udělá sám, žalovaná povolila žalobci, aby STK zařídil sám, žalovaná dále vyzvala žalobce k následnému zaslání dokladů z provedené STK, následně žalovaná sama vyzvedla vozidlo dne 2. 8. a dále upozornila žalobce dne 5. 8. na vznik pohledávky z důvodu porušení smlouvy ze strany žalobce, kdy jej vyzvala k uhrazení pohledávky s tím, že následně je možno pokračovat v nájmu vozidla s jeho následným odkupem.
10. Z potvrzení o úhradě nájemného za měsíc srpen 2024 má soud za prokázané, že dne datum uhradil žalobce částku 12 466,56 Kč.
11. Z výpovědi z nájmu ze dne datum má soud za prokázané, že dne datum došlo k ukončení nájemní smlouvy, a to ze strany žalované z důvodu porušení smluvních povinností žalobcem.
12. Z výzvy k vrácení bezdůvodného obohacení ze dne datum, včetně doručenky a předžalobní výzvy ze dne datum, včetně doručenky má soud za prokázané, že žalobce žalovanou před podáním žaloby vyzýval k vydání bezdůvodného obohacení.
13. Z repliky žalované ze dne datum, soud zjistil, že žalovaná reagovala na předžalobní výzvu tak, že žalobci sdělila, že částka 69 000 Kč je nevratná a započítává se do celkové ceny vozidla.
14. Z faktury číslo hodnota vystavené dne datum má soud za prokázané, že dne datum byla žalované panem jméno FO vystavena faktura znějící na částku 26 298 Kč.
15. Z výslechu žalobce soud zjistil, že žalobce potřeboval auto na cesty do zahraničí, žalobce si byl vědom, že je v písemné smlouvě uveden zákaz vycestování do zahraničí, nicméně možnost užívat vozidlo v zahraničí mu byla žalovanou povolena ústně. Ze smlouvy dle žalobce vyplynulo, že po ukončení nájemního vztahu mu bude vrácen poplatek 69 000 Kč.
16. Z účastnického výslechu jednatele žalované jméno FO soud zjistil, že smlouva byla připravena žalovanou společností. Žalobce se před podpisem smlouvy s textem smlouvy seznámil, měl možnost požadovat ve smlouvě změny, ovšem neučinil tak, vůči textu smlouvy žalobce nic nenamítal. Žalobce nezmiňoval, že by s vozidlem chtěl jezdit do zahraničí.
17. Z účastnického výslechu jednatele žalované jméno FO soud dále zjistil, že žalobce se před podpisem seznámil s textem smlouvy, žádné výhrady ke smlouvě neměl. Následně s žalobcem komunikoval ohledně STK, žalobce byl vyzván k přistavení vozu, což nejdříve odmítl a slíbil, že STK zajistí sám, což ovšem neučinil, následně byla STK provedena žalovanou společností. Vozidlo bylo po převzetí znečištěné, bylo zakouřené, nevyčištěné, byla rozbitá kola. Po provedení STK bylo nutné dát vozidlo do servisu, kde byly provedeny opravy. Následně byl žalobce vyzván k proplacení oprav, kdy po zaplacení si mohl vozidlo opět převzít, k zaplacení ovšem nedošlo. Na vrácení vozidla do původního stavu byla vynaložena částka cca 30 000 Kč. Tato částka byla uhrazena z nevratného poplatku. Nevratný poplatek je vybírán právě za těmito účely, kdy cena nájmu předmětného vozidla je s ohledem na třídu vozidla oproti jiným společnostem nízká.
18. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.
19. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně.
20. Podle § 1759 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , dále jen „o.z.“, smlouva strany zavazuje. Lze ji změnit nebo zrušit jen se souhlasem všech stran, anebo z jiných zákonných důvodů. Vůči jiným osobám smlouva působí jen v případech stanovených v zákoně.
21. Dle § 2201 o.z., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
22. Dle § 2213 o. z. nájemce je i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné.
23. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobce se v řízení domáhal po žalované vrácení částky 69 000 Kč představující nevratný poplatek vyplývající z nájemní smlouvy ze dne datum s odůvodněním, že je toto ujednání neplatné, neboť je v zjevném rozporu s dobrými mravy. Dle žalobce tak žalované nesvědčí žádný právní titul, na základě kterého by si poplatek, který mnohanásobně převyšuje měsíční nájemné, měla ponechat. Žalobce dále po žalované požadoval vrácení poměrné části uhrazeného nájemného za měsíc srpen 2024, neboť nemohl v tento měsíc vozidlo řádně užívat. Žalobce rovněž namítal, že žalovaná nebyla v době uzavření smlouvy vlastníkem předmětného vozidla.
24. Pokud jde o žalobcovu námitku týkající se vlastnictví předmětného vozidla, tuto soud neshledal důvodnou, neboť v řízení byla předložena kupní smlouva, ze které je zřejmé, že vozidlo bylo v době uzavření nájemní smlouvy ve vlastnictví žalované. Další namítané skutečnosti vztahující se k otázce přepisu vlastnictví vozidla v registru vozidel nemají na závěr ohledně vlastnictví vozidla žádný vliv, neboť vlastnictví nabyla žalovaná již v okamžiku účinnosti smlouvy, bez ohledu na to, kdy následně proběhl přepis vozidla v registru a technickém průkazu.
25. Soud má po provedeném dokazování za nedůvodnou rovněž námitku žalobce, že ujednání o nevratném poplatku je neplatné z důvodu rozporu s dobrými mravy. Žalovaná v řízení objasnila, z jakého důvodu je nevratný poplatek ve smlouvě zakotven, kdy zejména odkazovala na smluvně zakotvenou možnost převedení vlastnického práva k vozidlu po 26 měsících nájemního vztahu za částku 1 000 Kč. Dále žalovaná poukázala na to, že ujednání o nevratném poplatku chrání žalovanou před zcizením či nevhodným nakládáním s vozidlem ze strany nájemců a že předmětná částka slouží v první řadě na pokrytí prvotních nákladů spojených s pronájmem vozidla, kdy dále pro případ, že by nedošlo k odkoupení vozidla a namísto toho by došlo k navrácení vozidla žalované, nevratný poplatek slouží na provedení oprav a jako náhrada za opotřebení vozidla. Současně pokud by došlo k následnému odkoupení vozidla, představuje dle žalované nevratný poplatek část hodnoty vozidla, protože pouhé nájemné ve výši 11 000 Kč měsíčně po dobu 26 měsíců neodpovídá hodnotě vozidla. Soud má za to, že na takto konstruovaném poplatku s ohledem na sjednanou výši nájemného a ve smlouvě zakotvenou možnost výhodného odkupu po stanovené době, rovněž s přihlédnutím k žalovanou tvrzenému účelu poplatku a s ohledem na jeho výši, nelze tento poplatek považovat za rozporný s dobrými mravy. V řízení přitom bylo prokázáno, že žalobce byl s textem smlouvy před jejím podpisem seznámen, žádné výhrady proti němu neměl, byl si tedy vědom, že je zde nevratný poplatek v uvedené výši zakotven a tento bez výhrad zaplatil. Přitom již z názvu poplatku muselo být žalobci zřejmé, že se jedná o jednorázový poplatek, který mu nebude vrácen, a to ani v případě dřívějšího ukončení smluvního vztahu. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že ustanovení o nevratném poplatku ve výši 69 000 Kč je platné a pokud si jej žalovaná po ukončení smluvního vztahu ponechala, nevzniklo na její straně bezdůvodné obohacení.
26. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaná vypověděla nájemní smlouvu pro porušování povinností ze strany žalobce. Žalobce vozidlo užíval mimo území České republiky, a to přes výslovný zákaz zakotvený ve smlouvě. Tvrzení žalobce, že mu bylo povoleno vozidlo mimo území ČR užívat, nebylo prokázáno, kdy oba jednatelé žalované toto popřeli. Žalobce ostatně mohl v tomto ohledu žádat úpravu smluvního textu, ovšem neučinil tak a smlouvu bez výhrad podepsal. V řízení byla prokázána i další porušení smlouvy ze strany žalobce, kdy z písemné komunikace mezi stranami je zřejmé, že žalobce odmítal plnit smluvní podmínky ve vztahu k nutnosti přistavit na výzvu žalované vozidlo do druhého dne. Výslechem jednatelů žalované byla rovněž prokázána další porušení smluvních povinností ve vztahu k závazku žalobce hradit opravy provedené na vozidle a rovněž ve vztahu k zákazu kouření ve vozidle. Žalované přitom v souvislosti s opravami vozidla vznikla pohledávka, kdy jejím zaplacením důvodně podmiňovala předání vozidla žalobci k dalšímu užívání. Pokud tedy žalobce požadoval po žalované vrácení nájemného za měsíc srpen 2024 z důvodu nemožnosti užívání vozidla, je tento požadavek žalobce nedůvodný, neboť vozidlo žalobce nemohl užívat z důvodů na jeho straně, kdy odmítal zaplatit náklady, k jejichž úhradě byl dle smlouvy povinen.
27. Z výše uvedených důvodů soud žalobu výrokem I. v plném rozsahu zamítl.
28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 653,80 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží za 1 úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky částka 300 Kč (odůvodnění odporu ze dne datum), a dále z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a.t. ”), z tarifní hodnoty ve výši 80 260 Kč sestávající z částky 4 340 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání soudu dne datum, podání ze dne datum, účast na jednání soudu dne datum), dále z částky 2 170 Kč za 1 úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast na jednání soudu dne datum, při němž došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí), včetně 5 paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 3 a.t. a DPH 21% z částky 21 780 Kč ve výši 4 573,80 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1.
Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.