Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 As 138/2026 - 47

pokračování -48

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Foltase, soudce Jana Kratochvíla a soudkyně Jitky Zavřelové, v právní věci žalobce: Bc. D. J., zastoupený Mgr. Štěpánem Jaklem, advokátem se sídlem Mírové náměstí 157/30, Litoměřice, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Správa železnic, státní organizace, se sídlem Dlážděná 1003/7, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 11. 2025, čj. KUUK/167547/2025, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 6. 2026, čj. ,

takto:

Návrh žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá.

Odůvodnění:

[1] Magistrát města Teplice povolil podle , o pozemních komunikacích, zrušení železničního přejezdu P2060 na trati 0651 – Úpořiny – Lovosice, v km 19 133 p. p. 1291, k. ú. Žim. Žalobce se proti povolení zrušení železničního přejezdu odvolal. Žalovaný odvolání zamítl. Krajský soud napadené rozhodnutí žalovaného specifikované v záhlaví zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

[2] Žalovaný podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Dále podal návrh na přiznání odkladného účinku. Tvrdí, že pokud by musel v mezidobí pokračovat v řízení, byl by nucený vydat rozhodnutí na základě nezákonného právního názoru krajského soudu. Tím by došlo k nucenému překlopení správního řízení ve prospěch žalobce a k procesním zmatkům. Přiznáním odkladného účinku pak žalobci nevznikne žádná újma, protože přístup k jeho nemovitostem je zajištěný druhým stávajícím vjezdem z veřejné pozemní komunikace. Naopak nepřiznání odkladného účinku by mělo za následek nucené prodlužování nebezpečného stavu ohrožení bezpečnosti a plynulosti drážního provozu.

[3] Kasační stížnost nemá odkladný účinek ( ). Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat za přiměřeného užití až 5 .

[4] Kromě formální podmínky, jíž je vznesení příslušného návrhu, je pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nutné splnění tří podmínek: (1) výkon nebo jiné právní následky musejí pro stěžovatele znamenat závažnou újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem (usnesení rozšířeného senátu NSS z 1. 7. 2015, čj. , č. 3270/2015 Sb. NSS, bod 24 a usnesení NSS z 3. 10. 2017, čj. , bod 10). Povinnost tvrdit a osvědčit hrozbu újmy tíží stěžovatele (usnesení NSS z 24. 9. 2015, čj. , bod 5). Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být proto dostatečně individualizovaný a podepřený konkrétními důkazy (usnesení NSS z 30. 1. 2012, čj. , bod 9).

[5] Jako klíčový důvod pro přiznání odkladného účinku stěžovatel uvádí povinnost vést dále řízení v souladu s právním názorem krajského soudu vysloveným ve zrušujícím rozsudku. To však nemůže být samo o sobě důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Hrozba existence dvou odlišných správních rozhodnutí v téže věci není sama o sobě důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Pokud by tomu tak bylo, musel by být odkladný účinek přiznáván ke každé žádosti správního orgánu, jehož rozhodnutí bylo zrušeno. Takový postup by však odporoval smyslu a účelu zákonné úpravy. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti správního orgánu je vyhrazeno pro ojedinělé případy, kdy by okamžitý výkon soudního rozhodnutí mohl mít závažné důsledky, např. vrácení řidičského oprávnění duševně choré osobě, vystavení zbrojního průkazu nebezpečnému recidivistovi, udělení povolení k obchodu s vojenským materiálem zločinnému podniku, nebo ohrožení vzácné kulturní památky apod. (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 1. 7. 2015, čj. , č. 3270/2015 Sb. NSS, body 27, 32 a 33). Žalovaný přitom musí stejně jako žalobce újmu tvrdit a osvědčit, tj. vysvětlit, v čem tato újma a její intenzita spočívá (srov. bod 25 a 27 cit. usnesení rozšířeného senátu), přičemž vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nemá žádná subjektivní práva, půjde o případy spíše výjimečné.

[6] O takovou mimořádnou situaci se nicméně v nyní posuzované věci nejedná. Z tvrzení stěžovatele nevyplývá, že by výkon napadeného rozsudku mohl mít takové právní následky, které by pro stěžovatele znamenaly nepoměrně větší újmu ve smyslu . Stěžovatel zejména uvedl, že názor krajského soudu považuje za nesprávný a jeho respektováním by došlo jen k prohloubení nezákonného stavu a procesnímu zmatku. Procesní situace, kdy žalovaný správní orgán na základě pravomocného rozsudku krajského soudu vydá ve správním řízení znovu rozhodnutí, které posléze nabude právní moci, následně či mezitím Nejvyšší správní soud tento rozsudek krajského soudu zruší a věc mu vrátí k novému projednání, jistě není žádoucí. O žalobě je však třeba znovu rozhodnout v souladu se závazným právním názorem kasačního soudu, což mj. znamená „obživnutí“ původně zrušeného rozhodnutí správního orgánu. Tato obtížně řešitelná procesní situace ale není bezprostředním ohrožením důležitého veřejného zájmu (usnesení čj. , bod 34 a 35).

[7] Za bezprostřední ohrožení důležitého veřejného zájmu pak nelze považovat ani žalovaným obecně tvrzenou ohroženou bezpečnost a plynulost drážního provozu. Stěžovatel totiž blíže nevysvětlil, jak konkrétně by měla být tato bezpečnost a plynulost ohrožena. Stěžovatel ani tuto hrozbu nijak konkrétně nedoložil.

[8] Návrh stěžovatele proto Nejvyšší správní soud zamítl podle ve spojení s . Tím však žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé (usnesení NSS z 28. 2. 2025, čj. , bod 16). Rovněž lze dodat, že usnesení o odkladném účinku s ohledem na svůj procesní charakter nezakládá překážku věci rozhodnuté. V případě posunu ve skutkových okolnostech nebo jinak odůvodněného návrhu proto lze o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout i opětovně.

[9] Rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku sice obecně podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč (položka 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou , o soudních poplatcích). Stěžovatel je ale od placení poplatků osvobozený podle zákona o soudních poplatcích.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 7. října 2026

Tomáš Foltas

předseda senátu