Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
54 Ad 21/2026 - 18.pdf
PDF · 0 B
No categories available
54 Ad 21/2026 - 18
3
USNESENÍ
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Vaško ve věci
žalobkyně:
M. H., narozena X
bytem X
proti
žalovanému:
Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 22. 7. 2026, č. j. X, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě,
takto:
Návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá.
Odůvodnění:
1. Žalobkyně se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 22. 7. 2026, č. j. X, kterým byly zamítnuty její námitky a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 26. 2. 2026, č. j. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým byl žalobkyni podle § 56 odst. 1 písm. a) a § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, od 10. 4. 2026 odňat invalidní důchod, neboť dle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu ze dne 23. 2. 2026 z důvodu nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 25 %.
2. Žalobkyně v žalobě současně navrhla, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek ve smyslu § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní (dále jen „s. ř. s. “). Svůj návrh žalobkyně nijak neodůvodnila.
3. Podle § 73 odst. 1 a 2 s. ř. s. s. ř. s. platí, že podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Předmětný § 73 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. je přitom třeba vykládat tak, že jde o institut zcela mimořádný, kterým je prolamována vykonatelnost napadeného rozhodnutí před tím, než je podrobeno soudnímu přezkumu ve věci samé. Lze jej aplikovat pouze v mimořádných případech, kdy účastník řízení dostatečnými a hodnověrnými důkazy doloží splnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě.
4. K přiznání odkladného účinku žalobě je přitom nutno kumulativně splnit tři podmínky, jejichž naplnění má žalobce tvrdit a prokázat k návrhu doloženými důkazy. První podmínkou je existence újmy, která by byla žalobci způsobena výkonem nebo jinými právními následky napadeného rozhodnutí. Existence újmy, byť není výslovně v § 73 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. vyjádřena, je bezpochyby nutným předpokladem pro posouzení následujících dvou podmínek, neboť při posuzování podmínky druhé a třetí je újma, která žalobci hrozí, poměřována s dalšími hodnotami, jimiž je újma jiných osob a veřejný zájem. Existence újmy je v některých typech řízení zjevná již ze samotného žalobou napadeného rozhodnutí, a žalobce tak nemusí způsobení újmy zvláště dokládat. Zejména se jedná o případy, kdy je žalobci uložena povinnost uhradit peněžní sankci (pokutu), neboť již z napadeného rozhodnutí v těchto případech vyplývá, že se žalobcův majetek zmenší, a tím mu bude způsobena újma. Na druhou stranu v případech, kde není hrozící újma zjevná již z napadeného rozhodnutí, musí žalobce konsekventně tvrdit, že mu hrozí způsobení újmy, a musí své tvrzení i řádně doložit. Druhá podmínka, která musí být splněna, aby mohl být odkladný účinek žalobě přiznán, spočívá v existenci nepoměrně větší újmy žalobce, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a to ať už byly, či nebyly účastníky předchozího správního řízení. Při posuzování druhé podmínky provádí soud poměřování vedle sebe stojící újmy konkrétních subjektů. I tato podmínka může být s ohledem na charakter věci splněna již tím, že další osoby nebyly správním řízením dotčeny, neboť účastníkem byl pouze žalobce. O takový případ se jedná zejména u správního řízení trestního, kde je rozhodováno o vině žalobce a s tím spojené sankci. Splnění této podmínky bez dalšího nutného tvrzení žalobce a předložení relevantních důkazů musí být zjevné již z napadeného rozhodnutí. Konečně třetí podmínkou, která musí být splněna, je převážení újmy hrozící žalobci nad veřejným zájmem, kterým je vždy, avšak nejen, zájem na výkonu pravomocných rozhodnutí správních orgánů. U třetí podmínky soud zvažuje, zda zde žalobci hrozí natolik závažná újma, že veřejný zájem či veřejné zájmy musí dočasně do meritorního rozhodnutí věci soudem ustoupit zájmům žalobce.
5. Soud veden shora uvedeným testem posoudil návrh žalobkyně a dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala splnění hned první podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě, tj. existenci újmy, která by jí byla způsobena výkonem nebo jinými právními následky napadeného rozhodnutí.
6. Soud při zkoumání, zda jsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě, přitom vycházel z napadeného rozhodnutí, kterým byly zamítnuty její námitky a bylo potvrzeno prvostupňové rozhodnutí, kterým byl žalobkyni od 10. 4. 2026 odňat invalidní důchod.
7. Soud poukazuje na znění § 88 odst. 5 zákona č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, podle něhož platí, že námitky nemají odkladný účinek, s výjimkou námitek podaných proti rozhodnutím vydaným podle § 116 odst. 2 věty druhé, § 118a odst. 1 až 3, § 118b a 118c a § 64 odst. 6 a 7 zákona o důchodovém pojištění. Z uvedeného plyne, že námitky žalobkyně podané proti prvostupňovému rozhodnutí neměly odkladný účinek, neboť zákon odkladný účinek v případě námitek proti rozhodnutí o odnětí invalidního důchodu vylučuje. V posuzované věci to znamená, že žalobkyni byl odňat invalidní důchod i přesto, že proti prvostupňovému rozhodnutí uplatnila řádné a včasné námitky. Na skutečnost, že žalobkyni byl odňat invalidní důchod, tudíž napadené rozhodnutí nemělo žádný vliv. Z popsaného je zřejmé, že soud nemohl žalobě žalobkyně přiznat odkladný účinek, neboť napadeným rozhodnutím se majetková situace žalobkyně nijak nezměnila. I kdyby tedy soud žalobě přiznal odkladný účinek, nic by to nezměnilo na tom, že byl žalobkyni odňat invalidní důchod. Jinými slovy, přiznáním odkladného účinku žalobě by žalobkyně nedosáhla zamýšleného účinku v podobě vyplácení invalidního důchodu.
8. V tomto ohledu tedy povaha napadeného rozhodnutí obecně vylučuje možnost přivodit žalobkyni újmu předpokládanou v § 73 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s.
9. Prokázat negativní důsledek (újmu) spočívající ve výkonu napadeného rozhodnutí jako jednu z podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě bylo výhradně na žalobkyni. Tuto povinnost však žalobkyně nesplnila, jelikož z výše uvedeného je zjevné, že výkon napadeného rozhodnutí pro ni nemůže znamenat újmu ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s.
10. Vzhledem ke shora popsaným skutečnostem, kdy je možno konstatovat, že žalobkyně již ohledně první ze tří kumulativně daných zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě neunesla břemeno důkazní (neprokázala hrozící újmu), ztratilo na významu, aby se soud zabýval případným splněním ostatních dvou zákonných podmínek, jak byly vymezeny shora. Soud proto návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě zamítl.
Poučení:
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
Ústí nad Labem 7. září 2026
Mgr. Ladislav Vaško v. r.
samosoudce
Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.