Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 A 45/2026 - 40

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Martiny Küchlerové, Ph.D. ve věci

žalobce: M.H.

proti

žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina

se sídlem Žižkova 57, Jihlava

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. června 2026, č. j. KUJI 47308/2026,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Předmět řízení

1. Rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Havlíčkův Brod (dále „Stavební úřad“) ze dne 3. 3. 2026, č. j. MHB_ST/1242/2024/Ve JID:19953/2026/muhb, a toto rozhodnutí potvrdil. Prvostupňovým rozhodnutím Stavební úřad podle a , o územním plánování a stavebním řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a , o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl na základě žádosti podané Ing. D. J. (dále také jen „Stavebník“) o změně využití území pro účel: 3 tůně umístěné na pozemku p. č. XA (orná půda) v katastrálním území xx (dále také jen „Stavba“ nebo „Stavební záměr“) v rozsahu a za podmínek tam uvedených.

II. Podstata obsahu žaloby

2. Ve včas podané žalobě žalobce uvedl, že byl napadeným rozhodnutím zkrácen na svém vlastnickém právu. A to tím, že přebytečná voda z navrhované Stavby bude odtékat směrem k jeho pozemku. Stavba sestává ze 3 vzájemně propojených tůní, kdy přebytečná voda z jedné tůně bude přetékat do další a z poslední bude vytékat na straně k žalobcovu pozemku.

3. Žalobce uvedl, že toto již namítl v řízení u Stavebního úřadu, přičemž na důkaz svých tvrzení doložil i terénní výškové profily pozemků v této oblasti, ze kterých je zřejmé, že jeho pozemek je níže než navrhované tůně.

4. Stavební úřad těmto námitkám nevyhověl a změnu využití území povolil. Stejnou námitku uplatnil proto žalobce v odvolání. Ani žalovaný ji ale nevyslyšel. Svoje rozhodnutí založil na argumentu, že žalobcem předložené výškové profily z portálu www.mapy.com nejsou pro rozhodování v dané věci směrodatné, protože není jasné, jak přesně uvedený portál výškové profily vytváří. Žalobce je ale přesvědčený, že předložením výškových profilů z portálu www.mapy.com zcela splnil svoji povinnost ve smyslu závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. -36.

5. Dle žalovaného dokumentaci zpracovala oprávněná osoba, která ve smyslu odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované dokumentace. Tento argument není dle žalobce relevantní, protože podle tohoto ustanovení není založena odpovědnost oprávněné osoby za to, že navržená stavba nebude porušovat soukromoprávní práva vlastníků sousedních pozemků.

6. Odvolací orgán dále uvádí, že rozhodnutí Stavebního úřadu bylo vystavěno na jeho místním šetření a fotodokumentaci. Neuvádí však, co z těchto podkladů rozhodnutí vyplývá ve vztahu k žalobcově námitce. Ta proto dle žalobce byla vypořádána nezákonným způsobem.

7. Závěrem tak navrhl, aby krajský soud napadené rozhodnutí pro nezákonnost zrušil a žalobci přiznal náhradu nákladů řízení.

III. Podstata vyjádření žalovaného k žalobě

8. Obsah vyjádření žalovaného k žalobě do značné míry kopíroval obsah odůvodnění napadeného rozhodnutí, na které žalovaný ještě v podrobnostech odkázal.

9. Žalovaný předeslal, že žalobce v odvolání dotčení svých práv vztahoval k pozemku p. č. XB katastrálním území xx. Tento pozemek však v katastrálním území xx neexistuje. Pozemek sousedící je pozemek p. č. XC v katastrálním území xx (dále také jen „Pozemek“), který je ve spoluvlastnictví žalobce a Stavebníka. Žalobce je tedy účastníkem řízení z důvodu spoluvlastnictví tohoto pozemku.

10. Podle názoru žalovaného je žaloba v otázce dotčení vlastnických práv žalobce odváděním přebytečné vody na pozemek v jeho spoluvlastnictví neopodstatněná. Navrhované tůně jsou projektovány tak, že přebytečná voda nebude odtékat směrem k Pozemku. Zřízením tůní nedojde ke změně odtokových poměrů v daném území, naopak dojde ke zvýšení retenční schopnosti území – v případě dešťové srážky s relativně nízkou intenzitou dojde po realizaci stavby k větší míře zadržení srážkové vody na pozemku Stavebníka – část srážkové vody se zachytí v nenaplněných částích tůní a bude se vsakovat i po skončení srážkové činnosti – kulminační odtok z pozemku se tak sníží. Přepad zbytkových vod z tůně č. 3 bude i nadále směrován do mělkého příkopu podél komunikace (jak je od začátku uváděno v popisu záměru), nedojde tedy k přesměrování odtoku vod z území směrem k Pozemku (vzdálenému cca 30 m od tůně), ale opět přirozeným spádem severním směrem zpět do nejnižšího místa v území.

11. I v projektové dokumentaci je graficky vyznačeno, že přebytková voda z tůní bude směrována přes stávající svodný příkop do stávajícího vsakovacího příkopu podél místní komunikace, tedy s ohledem na místní poměry, a proto ve smyslu nemůže dojít ani k podstatnému omezení obvyklého užívání vzdáleného sousedního mírně svažitého (západním směrem) Pozemku, nacházejícího se rovněž nad obecní komunikací, jehož pouze západní okraj je na přibližně stejné výškové úrovni jako je navržena nejbližší navrhovaná tůň č. 3 (terén sousedního pozemku se dále od komunikace trvale zvyšuje).

12. Žalobcem předložené „terénně-výškové profily pozemků v této oblasti“ nemají dle žalovaného relevantní vypovídající hodnotu, vypovídají pouze o sklonitosti celé lokality směrem k níže položené obecní komunikaci. Určení odtoku přebytečné vody z navržených tůní je projekčně navrženo v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí, která byla vypracovaná oprávněnou osobou.

13. Oprávněná osoba, která zpracovává dokumentaci pro územní rozhodnutí, sice neodpovídá za to, že navržená změna využití území nebude porušovat soukromoprávní práva vlastníků sousedních pozemků, ale odpovídá za to, že v ní uvedené údaje jsou správné a úplné, tedy i za to, že stávající výškové profily a svažitost terénu jsou v dokumentaci zapracovány dle stávajícího stavu. Zpracovatel dokumentace uvádí, že při zjišťování údajů o odtokových poměrech prováděl opakované prohlídky lokality, tedy vycházel ze znalosti místních poměrů. Ve věci proběhlo také místní šetření, kterého se žalobce nezúčastnil.

14. Pokud jde o argumentaci žalobce výškovými profily z portálu www.mapy.com., žalovaný uvedl, že tento portál není pro rozhodování Stavebního úřadu směrodatný, protože není jasné, jak přesně výškové profily vytváří. Rozhodnutí bylo naopak vystavěno na místním šetření Stavebního úřadu, fotodokumentaci a projektové dokumentaci zpracované autorizovanou osobou, což jsou podklady, s nimiž měli účastníci řízení možnost se seznámit a které jsou ve smyslu podklady zásadními pro rozhodování stavebního úřadu. Výškové profily předložené žalobcem tedy v žalovaném nevyvolaly důvodné pochybnosti o zákonnosti závěrů Stavebního úřadu.

15. Proto žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítnul.

IV. Skutkové a právní závěry krajského soudu

16. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů v řízení podle části třetí hlavy první a druhé dílu prvního , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen “s. ř. s”). Učinil tak bez nařízení jednání, neboť s tím ve smyslu účastníci řízení souhlasili. O věci totiž usoudil následovně.

17. Na úvod předesílá, že není smyslem soudního přezkumu podrobně opakovat již jednou vyřčené, a proto se může soud v případech shody mezi názorem soudu a odůvodněním žalobou napadeného rozhodnutí odkazovat na toto odůvodnění, stejně jako na odůvodnění závazného stanoviska, které bylo pro vydání rozhodnutí podkladem (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2007, čj. -130, publikovaný pod č. 1350/2007 Sb. NSS, či rozsudky téhož soudu ze dne 2. 7. 2007, č. j. -86, a ze dne 29. 5. 2013, č. j. -47; všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz).

18. Krajský soud ještě konstatuje, že k jeho výzvě adresované osobám, které splňovaly materiální podmínky pro postavení osoby zúčastněné na řízení dle , se žádná z nich ve stanovené lhůtě do řízení nepřihlásila. Až 11. 8. 2026 bylo soudu doručeno podání Stavebníka, který si ovšem této skutečnosti byl vědom a žádal toliko, aby soud k obsahu tohoto podání přihlédl v rozsahu, v jakém to procesní předpisy umožnují. Krajský soud konstatuje, že po uplynutí lhůty stanovené soudem se již osoba naplňující materiální znaky dle , která byla soudem řádně vyrozuměna o probíhajícím řízení a vyzvána k oznámení, zda bude v řízení uplatňovat svá práva (což bylo v projednávané věci splněno – viz a 16 soudního spisu), nemůže účinně stát osobou zúčastněnou na řízení (rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. -294). Dlužno ovšem dodat, že obsah uvedeného podání se týkal především soukromoprávních otázek plynoucích ze spoluvlastnictví žalobce a Stavebníka k Pozemku, stran předmětu soudního řízení byl jeho obsah pro posouzení věci zcela irelevantní.

19. Žalobce brojí proti napadenému rozhodnutí v podstatě z jediného důvodu. Namítá, že voda z poslední ze tří vzájemně propojených tůní, které chce Stavebník vybudovat na pozemku p. č. XA v katastrálním území xx, bude vytékat na straně k Pozemku. Tuto skutečnost dle svého přesvědčení dostatečně doložil terénními výškovými profily pozemků v této oblasti, které obstaral na portálu www.mapy.com.

20. Tomuto názoru žalobce nemohl krajský soud po seznámení se s obsahem správního spisu a s obsahem rozhodnutí Stavebního úřadu i napadeného rozhodnutí přisvědčit.

21. Nutno podotknout, že tuto námitku vznášel žalobce jako účastník daného územního řízení v celém jeho průběhu. Velmi podrobně se k ní tak proto vyjadřoval již Stavební úřad v prvoinstančním rozhodnutí, konkrétně na jeho str. 5 až 6. Podrobně popsal, že celé dotčené území, tedy i Pozemek, jehož je žalobce spoluvlastníkem, je spádováno západním směrem k obecní komunikaci, přičemž nejnižší místo podél komunikace se nachází v prostoru mezi navrženými tůněmi č. 1. a 2. Zřízením tůní nedojde ke změně odtokových poměrů v daném území, oproti současnému stavu. Naopak dojde ke zvýšení retenční schopnosti území. Přepad zbytkových vod z tůně č. 3 bude i nadále směřován do mělkého příkopu podél komunikace, jak je od začátku uváděno v popisu Stavebního záměru, nedojde tedy k přesměrování odtoku vod směrem k pozemku ve spoluvlastnictví žalobce, který je vzdálen zhruba 30 m od této tůně. Stavební úřad se také velmi podrobně vypořádal s tehdejšími námitkami žalobce zpochybňujícími správnost projektové dokumentace. Zdůraznil, že projektant na základě šetření na místě Stavby posoudil současný stav území a navrhl v důsledku řešení, které negativně neovlivní její okolí.

22. K odvolací námitce shodného obsahu se v napadeném rozhodnutí vyjádřil rovněž žalovaný. Ten konstatoval, že dokumentaci pro územní rozhodnutí zpracovala oprávněná osoba, která dle odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jí zpracované dokumentace pro vydání územního rozhodnutí. Rovněž zdůraznil, že projektant při zjišťování údajů o odtokových poměrech prováděl opakovaně prohlídky lokality. K výškovým profilům z portálu www.mapy.com uvedl, že tento portál není pro rozhodování stavebních úřadů směrodatný, protože není jasné, jak přesně výškové profily vytváří. Územní rozhodnutí byla vystavěno na místním šetření Stavebního úřadu, fotodokumentaci a projektové dokumentaci zpracované autorizovanou osobou. Tyto podklady jsou pro rozhodování Stavebního úřadu relevantní, účastníci řízení měli možnost se s nimi seznámit.

23. Krajský soud konstatuje, že s uvedenými závěry stavebních úřadů plně souhlasí a v podrobnostech na ně odkazuje.

24. Žalobce tvrdí, že se realizací Stavebního záměru změní odtokové poměry v dané lokalitě tak, že voda vytékající z nejbližší tůně č. 3 může zatékat až na pozemek, jehož je spoluvlastníkem, který je od ní vzdálen zhruba 30 m. Z důkazů shromážděných stavebními úřady v průběhu územního řízení, ale nic takového neplyne. Odtokové poměry v území se realizací Stavby nezmění, naopak vybudováním tůní dojde k nárůstu jeho retenční schopnosti. Zatékání vody na Pozemek tak nehrozí, jedná se pouze o domněnku žalobce. Dlužno dodat, že z obsahu správního spisu i z obsahu obou správních rozhodnutí je zřejmé, že této problematice se jak projektant, tak Stavební úřad podrobně věnovali (částečně jistě také v reakci na znalost námitek žalobce) a vycházeli při tom (mimo jiné) z osobní znalosti daného území podepřené jednak osobními šetřeními projektanta, jednak místním šetřením Stavebního úřadu. Skutkový stav věci byl tedy v tomto směru zjištěn dostatečně a v úplnosti.

25. Žalobci se pak závěry obsažené v projektové dokumentaci nepodařilo relevantním způsobem zpochybnit. Jediným jeho protiargumentem stran možnosti zatékání vody z tůně č. 3 na Pozemek bylo předložení terénních výškových profilů, které si obstaral na portálu www.mapy.com. Stran jejich použitelnosti se však soud plně přiklání k názoru stavebních úřadů. Tedy že tyto podklady nebyly a nejsou způsobilé samy o sobě vyvolat (neboť není známa metoda, jak jsou na tomto portálu přesně výškové profily vytvářeny) důvodné pochybnosti znevěrohodňující závěry obsažené v projektové dokumentaci vycházející, jak už soud uvedl, mimo jiné z osobní znalosti dané lokality projektantem. Jejich správnost a soulad se skutečným stavem terénu v místě Stavby následně ověřil i Stavební úřad na základě provedeného místního šetření. Navíc dle soudu z těchto terénních výškových profilů založených ve správním spise lze získat nanejvýš pouze poznatky o celkové svažitosti pozemků v dané lokalitě, rozhodně nikoliv poznatky o odtokových poměrech. Žádné jiné konkrétní výtky žalobce vůči obsahu projektové dokumentace nevznesl. Krajský soud proto opakuje, že ohledně úplnosti zjištění skutkového stavu stran dané problematiky nemá k postupu stavebních úřadů obou stupňů žádné výhrady.

26. Krajský soud proto žalobě nepřisvědčil, neshledal ji tedy důvodnou a nezbylo mu, než ji zamítnout v souladu s ustanovením

V. Náklady řízení

27. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení Dle něj má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl úspěch žalovaný, ten však náhradu nákladů řízení nepožadoval a krajský soud ze soudního spisu ani nezjistil, že by mu nějaké náklady soudního řízení nad rámec jeho běžné úřední činnosti vznikly.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům ( )

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Hradec Králové 9. září 2026

JUDr. Jan Rutsch v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: R. V.