Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
25 A 54/2025 - 27.pdf
PDF · 0 B
No categories available
25 A 54/2025 - 27
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Zory Šmolkové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D., ve věci
žalobce: D. S.
zastoupený advokátem Mgr. René Gemmelem
sídlem Poštovní 39/2, 702 00 Ostrava
proti
žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje
sídlem 28. října 117, 702 18 Ostrava
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 9. 2025, č. j. MSK 95411/2025, ve věci provedení záznamu bodů v registru řidičů,
takto:
I. Rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 3. 9. 2025, č. j. MSK 95411/2025 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 269,40 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. René Gemmela, advokáta, sídlem Poštovní 39/2, 702 00 Ostrava.
Odůvodnění:
Vymezení věci
1. Žalobce se žalobou podanou dne 4. listopadu 2025 domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 3. 9. 2025 č. j. MSK 95411/2025 (dále jen „napadené rozhodnutí“) a jemu předcházejícího rozhodnutí Městského úřadu Bohumín ze dne 5. 6. 2025 sp. zn. MUBO/28930/2025. Zároveň navrhuje vrácení věci Městskému úřadu k dalšímu řízení. Napadená rozhodnutí se týkají námitek proti záznamu bodů v registru řidičů.
Žalobní argumentace
2. Žalobce v žalobě napadeným rozhodnutím vytýká následující nedostatky.
3. K bloku B 1291013 žalobce s poukazem na dvě odlišné kopie téhož bloku založené ve spise namítá chybný postup v námitkovém řízení, neboť byl v řízení proveden namísto originálu příkazového bloku pouze průpis (kopie). Jen originál je rozhodnutím, průpis má povahu podobnou fotokopii. Zpochybňuje pravost průpisu, na průpisech jsou razítka a podpisy v příslušných polích umístěny rozdílně. Dovozuje, že při zpochybnění musí být proveden originál a odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu. Způsobilý podklad pro bodový záznam je pouze originál bloku, postup je proto nesprávný.
4. K bloku S 0127720 žalobce namítá absenci řádného vymezení skutku. V jeho popisu chybí, že řídil motorové vozidlo, rovněž chybí VIN a registrační značka řízeného vozidla (její uvedení v jiné kolonce nepovažuje za relevantní). Chybí místo, čas, nejvyšší povolená rychlost a změřená rychlost. Způsob zapsání změřené rychlosti odmítá. Tři čísla mezi lomítky nepovažuje ani za výrazový prostředek ani srozumitelné skutkové zjištění. Uzavírá, že chybí skutková věta jako zákonný znak příkazového bloku.
5. K bloku K 0085863 žalobce namítá absenci vlastnoručního podpisu. Nachází se na něm prostá čára. Takový útvar nelze za podpis považovat. Podpis musí mít funkci identifikační a autentizační, odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu. Tyto funkce čára plnit nemůže. Bez podpisu absentuje zákonný znak příkazového bloku, proto jej žalobce považuje za paakt bez právních následků. Nelze na jeho základě tak provést zápis. Úřední záznam o výpovědi strážnice, dokládající, že čáru učinil, nemůže vlastnoruční podpis nahradit. Namítá neprovedení písmoznaleckého dokazování. Stále trvá na tom, že podpis neučinil.
Vyjádření žalovaného
6. Žalovaný ve svém vyjádření odkázal na odůvodnění svého rozhodnutí. K bloku B 1291013 uvedl, že si opatřil kopii jeho části A, dále odkázal na část rozhodnutí o praxi při vyplňování bloku. Blok S 0127720 splňuje podle žalovaného minimální požadavky na něj kladený judikaturou Nejvyššího správního soudu. Rovněž je v souladu s touto judikaturou i způsob zápisu změřené rychlosti. Rychlosti 148 km/h mohl žalobce dosáhnout pouze motorovým vozidlem. K bloku K 0085863 žalovaný uvedl, že je veřejnou listinou a údaje na něm jsou pravdivé, dokud není prokázán opak. Žalobce opak neprokázal. Žalovaný považuje žalobcovu argumentaci za rozpornou, když tvrdí, že blok nepodepsal, následně, že znak na bloku není podpis, a konečně, že blok podepsal policista. Současně proti bloku vznesl věcné námitky.
Obsah správního spisu
7. Žalobci bylo dne 5. 6. 2024 doručeno oznámení Městského úřadu Bohumín č. j. MUBO/25425/2024 o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení řidičů a výzva k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění. Městský úřad sdělil žalobci, že dne 25. května 2024 dosáhl na základě záznamů o počtu a odečtu bodů v bodovém hodnocení řidičů celkem 12 bodů a podle § 123c odst. 1 zákona 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o provozu na pozemních komunikacích“) pozbude uplynutím 5 pracovních dní od doručení oznámení řidičské oprávnění.
8. Žalobce se všemi záznamy nesouhlasil a podal proti nim námitky. Městský úřad shromáždil podklady pro rozhodnutí, umožnil žalobci se s nimi seznámit. Ten tak učinil a ve svém vyjádření konkretizoval námitky proti záznamům provedeným na podkladě tří příkazových bloků, a to bloku B 1291013, jímž byla žalobci udělena pokuta za držení telefonního přístroje za jízdy, bloku S 0127720 na pokutu za překročení nejvyšší povolené rychlosti při řízení motorového vozidla a blokem K 0085863, jímž mu byla udělena pokuta za překročení nejvyšší povolené rychlosti při řízení motorového vozidla. Tento příkazový blok podle žalobce neobsahuje jeho podpis.
9. Rozhodnutím ze dne 5. 6. 2025 sp. zn. MUBO/28930/2025 Městský úřad námitky zamítl a záznamy potvrdil. Městský úřad přezkoumal pouze ty záznamy, díky nimž žalobce dosáhl 12 bodů, konkrétně záznamy za přestupky ze dne 22. 4. 2021, 9. 6. 2021, 2. 5. 2022, 7. 2. 2023, 1. 5. 2024 a 26. 5. 2024. K námitkám uvedl, že kopie přední strany bloku B 1291013 nevykazuje vytýkané nedostatky. K bloku S 0127720 uvedl, že se přestupek stal na dálnici D1, na kterou je jiným než motorovým vozidlům zakázán vjezd, navíc tak vysoké rychlosti lze dosáhnout jen motorovým vozidlem. Číslo registrační značky se na bloku nachází, spáchaný přestupek je definován řízením motorového vozidla. Blok K 0085863 sice neobsahuje podpis shodný s porovnávanými bloky, není však úkolem policie ověřovat, zdali se takto přestupce podepisuje nebo od něj vyžadovat podpisový vzor.
10. K odvolání žalobce žalovaný částečně změnil výrok rozhodnutí Městského úřadu, jinak jej potvrdil. Výrok změnil po formální stránce vypuštěním jeho části „za přestupky spáchané za období od 22. 04. 2021 do 26. 05. 2024“, materiálně je jinak výrok totožný. Rozhodnutí Městského úřadu je přezkoumatelné a dostatečně podložené. K bloku B 1291013 uvedl, že každý blok se skládá z částí A, B, C. Celý blok není propisovací. Propisovací část je na každé části tohoto bloku shodná, nepropisovací část pak musí být vždy vytvořená originálně, a proto je na částech bloku odlišná. V ostatním blok splňuje veškeré náležitosti. Blok S 0127720 splňuje veškeré náležitosti, svým podpisem žalobce souhlasil se zjištěným skutkovým stavem i právní kvalifikací. Blok K 0085863 byl žalobcem podepsán a zaplacen, což dosvědčuje výpověď strážnice projednávající přestupek. Žalobce byl řádně ztotožněn a s přestupkem souhlasil. Je na uvážení každého, jak se podepíše. Nebyly doloženy žádné konkrétní důkazy, že by blok nepodepsal, podpis nebyl jeho nebo se přestupku nedopustil.
Posouzení soudu
11. Ve věci samé rozhodl soud bez nařízení jednání, s čímž žalovaný souhlasil výslovně a žalobce konkludentně [§ 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“)]. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal v rozsahu uplatněných žalobních bodů (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.) a vycházel ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu podle § 75 odst. 1 s. ř. s.
12. Žaloba je důvodná.
Blok B 1291013
13. Podstatou sporu je pochybnost žalobce vyvolaná tím, že ve spise se nachází dvě kopie předmětného bloku. První je černobílá, hůře čitelná, druhá je barevná, čitelná lépe. Tato druhá kopie byla do spisu zařazena na žádost správního orgánu o předložení čitelné kopie. Kromě barvy se liší v rukou vypsaných částech na řádcích 10-12, kde je uvedeno označení úřední osoby (policisty) a datum a podpis žalobce. Rozdíl je malý, leč patrný, a to též u otisku razítka, které je na černobílém bloku umístěno více vpravo a na barevném více vlevo. Černobílá kopie je kopií části bloku C- série AB/2017 a barevná části bloku A téže série, barevná kopie je dále opatřena doložkou o konverzi. Žalobce v tomto shledal nesrovnalost vedoucí k nezpůsobilosti kopie bloku pro záznam bodů. Žalovaný v napadeném rozhodnutí názoru žalobce nepřisvědčil a vysvětlil, že blok je vypisován ve třech kopiích – průpisech (části A, B, a C), přičemž pouze řádky 10-12 se nepropisují, neboť obsahují podpis úřední osoby a přestupce, tyto je nutno vyplnit a podepsat třikrát. Nejde tedy o falzifikát, ale kopie dvou odlišných průpisů téhož bloku, když část B je vydávána přestupci, tedy žalobci.
14. Proti tomuto vypořádání žalobce v žalobě žádnou argumentaci nevznesl a ustal na zopakování svých námitek ve správním řízení. Již z tohoto důvodu nelze žalobní námitce přisvědčit. Jak setrvale dovozují správní soudy, předmětem soudního přezkumu jsou důvody, které vedly žalovaný správní orgán k vydání žalobou napadeného rozhodnutí. Pokud žalobce zopakuje své námitky, které uplatnil ve správní řízení, a nereaguje na jejich vypořádání správním orgánem, nemá soud co přezkoumávat a žalobce nemůže být s takto uplatněným žalobním bodem úspěšný.
15. Pro úplnost krajský soud dodává, že podle § 123b odst. 2 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích, záznam v registru řidičů provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností (… ) nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení o uložení pokuty za přestupek příkazem na místě (…).
16. Jak vyplývá již ze samotného textu zákonné úpravy záznamu o počtu bodů, záznam se provádí zásadně na základě oznámení o uložení pokuty za přestupek příkazem. Tento výklad zastává konstantně i judikatura správních soudů. Nejvyšší správní soud výslovně dovodil v rozsudku ze dne 26. 9. 2019 č. j. 3 As 298/2017-23, že existence příkazového bloku není podmínkou nutnou pro zápis bodového záznamu; při provedení záznamu lze vycházet pouze z oznámení o uložení pokuty. K otázce, zda originál pokutového bloku je povinnou náležitostí správního spisu se zabýval krajský soud v Brně dne 31. 7. 2024 v rozsudku č. j. 30 A 45/2022-34, a uzavřel, že nikoliv, pokud jako v daném případě dostačuje k posouzení věci jeho kopie případně jen oznámení o uložení pokuty za přestupek (odstavec 26 cit. rozsudku). Žalobce se proto mýlí, pokud za způsobilé pro bodový záznam považuje pouze originály příkazových bloků, neboť zásadně postačí pouze oznámení, dokud není oznámení jako podklad zápisu zpochybněno.
17. Ačkoliv v nyní posuzované věci žalobce nic konkrétního proti způsobilosti oznámení být podkladem pro záznam bodů ve správním řízení neuvedl, správní orgán přesto vyžádal předmětnou kopii. Kromě námitky ohledně odlišnosti kopie části A bloku a části C, které obě jsou založeny ve spise, a u kopie C je nadto doložka konverze, žalobce žádnou argumentaci neuplatnil. Proč kopie neodpovídají v části označení úřední osoby, jejího podpisu a popisu žalobce a razítka žalovaný přesvědčivě a logicky vysvětlil. Krajský soud tedy považuje žalobní námitku na nedůvodnou.
Blok S 0127720
18. Námitky proti tomuto bloku spočívají v nedostatečně vymezeném skutku.
19. Krajský soud ověřil, že skutek je popsán v kolonce 5. Popis skutku, takto: dne 1. 5. 2024 v 9.35 hod, mimo obec Ostrava, dálnice D1, km 363, směr Polsko, neresp. dz B20a rychlost R110/153/148, porušil ust. § 4c z.č. 361/2000 Sb.
20. Krajský soud se zcela ztotožňuje s názorem žalovaného, že takto vyplněný příkazový blok je vyplněn srozumitelně a čitelně a je způsobilým podkladem pro záznam bodů. Judikatura správní soudů totiž setrvale konstatuje, že s ohledem na charakter příkazního řízení není možno klást na obsahové údaje na bloku přehnanou přísnost. Popis skutku na pokutovém nebo příkazovém bloku nemusí mít podobu úplné skutkové věty odpovídající výroku standardního správního rozhodnutí. S ohledem na zjednodušenou povahu příkazu na místě lze použít stručné, heslovité, hovorové či zkratkovité formulace, včetně obecně srozumitelných zkratek. Podmínkou je, aby z popisu skutku ve spojení s ostatními údaji na bloku, zejména údajem o osobě, čase, místě, vozidle a právní kvalifikaci, bylo jednoznačně a určitě seznatelné, jaké konkrétní jednání bylo postiženo, a aby toto jednání nebylo zaměnitelné s jiným skutkem. Nezpůsobilost bloku nastává zejména tehdy, není-li konkrétní individualizované jednání vymezeno vůbec nebo nelze-li ani z bloku jako celku zjistit, za jaké jednání byla pokuta uložen (viz např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2012 č. j. 7 As 94/2012-20, ze dne 16. 5. 2013, č. j. 4 As 8/2013-27, ze dne 2. 5. 2023, č. j. 1 As 8/2023-24, číselné zkratky výslovně připustil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 26. 5. 2016, č. j. 7 As 63/2016-47).
21. Na posuzovaném bloku se nacházejí osobní údaje žalobce, datum a čas přestupku, zkrácený zápis rychlosti ve formátu aprobovaném Nejvyšším správním soudem krom výše uvedeného rozsudku též v rozsudku ze dne 28. 8. 2014 č.j. 4 As 127/2014-39, odkaz na porušenou zákonnou povinnost a odkaz na ustanovení o spáchaném přestupku. Kumulativně je tak obsahová stránka naplněna dostatečně, neboť je zřejmé, kdo, kdy a kde porušil jakou povinnost, jakým způsobem a podle čeho byl trestán. Absence slovního spojení „při řízení motorového vozidla“ dostatečnou určitost nenarušuje, neboť tuto skutečnost lze dovodit ze všech uvedených informací, zejména z odkazu na porušenou zákonnou povinnost a na skutkovou podstatu přestupku. Registrační ani tovární značka ani VIN automobilu nejsou zákonem vyžadovanými náležitostmi příkazového bloku. Žalobce svým podpisem souhlasil s takto vyjádřeným a popsaným skutkem. Žaloba v této části proto není důvodná.
Blok K 0085863
22. Žalobce namítá, že na bloku vůbec není podpis a že šikmou čáru na bloku neučinil. Podle žalobce je irelevantní, zda se přestupku dopustil a zda uloženou pokutu zaplatil, protože platnost bloku jako řádného rozhodnutí se odvíjí od toho, zda čára je podpisem.
23. Žalovaný v napadeném rozhodnutí odkázal na vyrozumění krajského úřadu, podle kterého žalobce blok podepsal, byť pouze čárou, což podpisem být může, neboť záleží na vůli podepisujícího se, jak bude jeho podpis vypadat. Žalobce nadto pokutu zaplatil, což má vyplývat z úředního záznamu strážnice, která s žalobcem přestupek projednávala. Žalovaný konstatoval, že žalobce nezpochybnil, že se přestupku dopustil, ani netvrdil, že se dopustil jiného přestupku, než je zaznamenáno v kartě řidiče. Tvrzení, že podpis není žalobcův, považoval žalovaný za nekonkrétní, nepravost podpisu žalobce neprokázal, ani že by vozidlo neřídil. Konkrétní jednání považoval žalovaný za individualizované.
24. Krajský soud nejprve posoudil, jaké následky jsou spojeny s tím, pokud na příkazovém bloku chybí podpis přestupce.
25. Příkazový blok je svou povahou správním aktem, který závazně deklaruje, že se určitá osoba dopustila konkrétního, individuálně popsaného jednání, jež naplnilo znaky přestupku, a zakládá její povinnost zaplatit pokutu. Obsahové náležitosti příkazového bloku proto vyplývají zejména z povahy příkazního řízení na místě, jak je upravuje zákon 250/2016 Sb., (dále jen „přestupkový zákon“). Ne vždy je však následkem formálních či obsahových nedostatků pokutového bloku jeho nezpůsobilost být podkladem pro zápis bodů do registru.
26. Podpis jako náležitost příkazového bloku upravuje § 92 přestupkového zákona. Musí se přitom jednat o podpis vlastnoruční. Požadavek na vlastnoruční podpis je třeba podle krajského soudu vykládat přísněji než některé obsahové náležitosti příkazového bloku. Podpis přestupce představuje projev jeho vůle podrobit se zjednodušené formě řízení, v jejímž důsledku se vzdává části procesních práv, která by mu jinak náležela v běžném řízení o přestupku. Důsledky jeho absence se Nejvyšší správní soud zabýval ve výše citovaném v rozsudku 7 As 94/2012-20, v němž uvedl, že za pravomocný, a tedy ani za způsobilý být podkladem pro zápis bodů do registru, nelze např. považovat pokutový blok, na kterém chybí podpis přestupce (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2011, č. j. 8 As 69/2011 – 40). Okamžik podpisu pokutového bloku obviněným z přestupku je totiž zároveň okamžikem vydání rozhodnutí v blokovém řízení a okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení. Jednoznačně tak potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v ust. § 84 zákona o přestupcích NSS míní zákon č. 200/1990 Sb., nicméně podmínky podle současné úpravy § 91 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., přestupkového zákona, jsou stejné, tedy souhlas se zjištěným stavem věci, s právní kvalifikací skutku, s uložením pokuty a její výší a vydání příkazního bloku.
(viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2010, č. j. 8 As 68/2010 - 81, www.nssoud.cz).
27. Krajský soud tedy činí první závěr, že chybí-li vlastnoruční podpis přestupce, nemůže se příkazový blok stát pravomocným rozhodnutím a nemůže tak ani představovat způsobilý podklad pro zápis bodů do registru řidičů.
28. Přestupkový zákon blíže nevymezuje, jaké grafické provedení lze považovat za vlastnoruční podpis; tuto otázku dosud výslovně nevyřešila ani judikatura správních soudů ve vztahu k podpisu přestupce na příkazovém bloku.
29. Obecnou povahou podpisu se zabýval rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 18. 12. 2018 č. j. 4 As 113/2018-39 Právní věta rozsudku 4 As 113/2018-38 zní: Podpis na listinném podání je podstatnou náležitostí podání. Chybějící podpis na podání je vadou, pro kterou nelze pokračovat v řízení (§ 37 odst. 2 správního řádu).
, v němž se přihlásil k pojetí zastávanému civilními soudy. Přestože šlo o podpis jako náležitost listinného podání, lze jeho obecné závěry s ohledem na jednotu právního řádu přiměřeně vztáhnout i na podpis přestupce na příkazovém bloku. Podpis je projevem vůle fyzické osoby, kterým se podepisující ztotožňuje s obsahem písemnosti a dává najevo, že tento projev lze přičíst právě jemu. Obdobně Nejvyšší soud v usnesení ze dne 19. prosince 2023 č. j. 24 Cdo 3860/2023-456 charakterizoval podpis jako specifickou křivku vytvořenou psacím náčiním na hmotném substrátu, jejímž prostřednictvím jednající osoba své jednání autentizuje. Rozšířený senát se výslovně nezabýval otázkou, zda podpis musí být čitelný nebo zda musí reprodukovat jméno a příjmení. Zabýval se především funkcemi podpisu, a to funkcí autorizační, protože propojuje podání s osobou podatele, stvrzovací, protože vyjadřuje, že se podatel ztotožňuje s obsahem podání, a finalizační, protože potvrzuje, že jde o dokončený a vážně míněný procesní úkon. Z těchto jeho závěrů lze podle krajského soudu dovodit, že rozhodující je funkce konkrétního grafického projevu, nikoli jeho estetická nebo jazyková podoba.
30. Podpis tedy nemusí spočívat v čitelném vypsání jména a příjmení. Nejvyšší správní soud již dříve připustil, že může být redukován až na rukopisnou značku (rozsudek ze dne 28. 7. 2015 č. j. 8 Afs 153/2014-49), a pracuje rovněž s pojmem maximálně zjednodušené parafy (rozsudek ze dne 31. července 2019 č. j. 10 As 93/2018-29). Značná grafická jednoduchost sama o sobě rukopisnému projevu povahu podpisu neodnímá. V rozsudku ze dne 14. 2. 2025, č. j. 1 As 300/2024-41, se Nejvyšší správní soud zabýval vlastnoručním podpisem úřední osoby jako osobním údajem a použil přitom pojem grafické znázornění vlastnoručního podpisu. Toto rozhodnutí však přímo neřeší minimální grafické náležitosti podpisu, a proto z něj nelze bez dalšího dovozovat, jaký grafický útvar ještě představuje podpis. Podporuje nicméně obecný závěr, že podpis je grafickým projevem konkrétní fyzické osoby.
31. Z výše uvedeného podle názoru krajského soudu vyplývá, že za vlastnoruční podpis lze považovat rukou vytvořený grafický útvar, který podepisující osoba připojila k listině s úmyslem listinu autorizovat a projevit, že se ztotožňuje s jejím obsahem. Podpis nemusí být čitelný ani nemusí obsahovat celé jméno a příjmení, či dokonce jejich část.
32. Žalobce se proto mýlí, pokud tvrdí, že šikmá čára nemůže již vzhledem ke své grafické podobě být podpis.
33. Skutečnost, že určitý grafický útvar může obecně představovat podpis, však ještě neznamená, že podpisem skutečně je i v konkrétním případě. Musí být prokázáno, že grafický útvar vytvořil žalobce a že jej na blok připojil s úmyslem blok podepsat, tedy autorizovat jej a vyjádřit souhlas s jeho obsahem. Žalobce přitom ve správním řízení i v žalobě tvrdí, že čáru neučinil a že blok nepodepsal. Žalovaný se s touto jeho argumentací dostatečně nevypořádal.
34. Jak bylo vysvětleno výše, podpis příkazového bloku je jeho stěžejní náležitostí, bez které příkazový blok nenabude právní moci a není způsobilým podkladem pro záznam bodů v registru řidičů. Je tomu tak proto, že podpis stvrzuje vůli přestupce projednat přestupek v příkazním řízení a jeho souhlas se skutkovým stavem, právní kvalifikací a uloženou sankcí. Žalobce ve správním řízení konstantně tvrdí, že čáru neučinil a že blok nepodepsal. Žalovaný se s touto jeho argumentací dostatečně nevypořádal. Není podstatné, že žádná z námitek žalobce nesměřuje k tomu, že se přestupku nedopustil, neboť v námitkách proti záznamu bodů tato skutečnost není relevantní, neboť náleží do řízení o samotném přestupku (jak vyplývá z konstantní judikatury, viz zejména rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 5 As 39/2010-76 nebo ze dne 27. 4. 2016, č. j. 6 As 60/2016-23). Totéž platí i o námitce, že vozidlo neřídil, přestupek nespáchal, neboť toto jsou námitky, které má přestupce uplatnit v přestupkovém, nikoliv námitkovém řízení. V této souvislosti tedy není případný nedostatek žalobcovy argumentace proti závěru o spáchání přestupku důvodem pro odmítnutí jeho námitky, že příkazový blok nepodepsal.
35. Žalobce namítl nedostatek podpisu, což je naopak skutečností kterou se žalovaný zabývat musí, protože nepodepsaný blok nemůže být podkladem pro záznam bodů v registru. Nelze ani přisvědčit názoru žalovaného o nekonkrétnosti tvrzení žalobce, že podpis jeho není. Takové tvrzení je konkrétní a určité a soud si neumí představit, jaké další skutkové konkretizace by bylo možno po žalobci požadovat, pokud onu čáru neučinil.
36. Popření pravosti podpisu žalobcem nemůže samo o sobě vést k tomu, že předmětný blok je zcela vyloučen ve způsobilosti být podkladem pro záznam bodů. Vyvolává však pochybnost o splnění jedné ze zákonných náležitostí bloku, kterou musí správní orgán odstranit dokazováním. Žalovaný proto musí zjistit, za jakých okolností byl blok vyplněn a jak se na něm ocitla sporná čára. Musí zejména zjistit, zda tuto čáru učinil žalobce, a pokud ano, zda tak učinil s úmyslem blok podepsat, a tím vyjádřit souhlas s projednáním přestupku na místě, se zjištěným stavem věci, právní kvalifikací skutku, uložením pokuty a její výší.
37. Žalovaný v napadeném rozhodnutí odkázal na vyjádření krajského úřadu učiněné v přezkumném řízení, podle něhož z úředního záznamu strážnice, která s žalobcem přestupek projednávala, vyplývá, že žalobce spornou čáru učinil a pokutu zaplatil. Z napadeného rozhodnutí není zcela zřejmé, zda žalovaný tímto odkazem zamýšlel učinit vlastní skutkový závěr, že spornou čáru vytvořil žalobce a připojil ji na blok jako podpis. Odstavec týkající se přezkumného řízení není logicky propojen s odstavcem, v němž se žalovaný vyjadřuje k námitkám žalobce
38. I kdyby tomu tak bylo, pak by závěr žalovaného neměl dostatečnou oporu v dokazování. Úřední záznam zachycující obsah sdělení osoby, kterou lze vyslechnout jako svědka, zpravidla nemůže nahrazovat její svědeckou výpověď; je-li možné tuto osobu vyslechnout, nepostačuje namísto výslechu vycházet pouze z úředního záznamu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 6. 2007 č. j. 1 As 16/2007-106). O použití úředního záznamu jako podkladu žalovaný žalobce ani nijak neuvědomil, ačkoliv se jedná o nový podklad významný pro skutkový stav věci (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 4. 2025 č. j. 8 As 119/2024-46).
39. Pokud jde o zaplacení pokuty, pak krajský soud souhlasí s názorem Městského soudu v Praze, který posuzoval v rozsudku ze dne 28. 2. 2024 č. j. 5 A 100/2021-41 případ obdobný nyní projednávanému. Příkazový blok, na jehož podkladě byl tamnímu žalobci proveden zápis, obsahoval v místě pro podpis nespecifický znak připomínající písmeno R a za ním již jen shluk vlnek. Podpis tamního žalobce Městský soud nepovažoval za podobný jeho ostatním podpisům, nicméně jej za podpis považoval a vytkl správním orgánům absenci dalšího zkoumání; současně uvedl, že určitou vypovídající hodnotu by mohlo mít i zjištění, zda žalobce uloženou pokutu zaplatil. Bude-li tedy prokázáno, že pokutu zaplatil žalobce, popřípadě že byla zaplacena s jeho vědomím a vůlí, může tato skutečnost představovat podpůrnou indicii, že s projednáním přestupku na místě souhlasil. Sama o sobě však nenahrazuje vlastnoruční podpis na příkazovém bloku ani neprokazuje, že spornou čáru vytvořil právě žalobce. Konečný závěr proto bude záviset na vyhodnocení všech zjištěných okolností, zejména s ohledem na žalobcovo tvrzení, že pokutu bez jeho vědomí a vůle zaplatila třetí osoba; krajský soud přitom zdůrazňuje, že zaplacení pokuty nemůže samo o sobě nahradit zákonný požadavek vlastnoručního podpisu.
40. Krajský soud tedy uzavírá, že samotná grafická jednoduchost útvaru nacházejícího se v podpisové části příkazového bloku, včetně podoby prosté čáry, nepostačuje k závěru, že nejde o vlastnoruční podpis přestupce. Vzniknou-li však důvodné pochybnosti o tom, zda tento útvar vytvořil přestupce s úmyslem blok podepsat, musí správní orgán tyto pochybnosti odstranit dokazováním. Jinými důkazy lze prokazovat autorství grafického útvaru a úmysl, s nímž jej přestupce na blok připojil; nelze jimi však nahradit úplnou absenci vlastnoručního podpisu. Takový výklad zachovává zákonný požadavek na vlastnoruční podpis přestupce a současně respektuje povahu příkazního řízení na místě jako zjednodušené formy projednání přestupku.
Závěr a náhrada nákladů řízení
41. Soud shledal žalobu důvodnou v části týkající se záznamu bodů provedeného na základě příkazového bloku K 0085863. Zbývajícím námitkám nepřisvědčil. Napadená rozhodnutí proto zrušil (§ 78 odst. 1 s. ř. s.) a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). V dalším řízení jsou správní orgány vázány názorem soudu, že pochybnosti o tom, že prostá čára na příkazovém bloku K 0085863 je vlastnoručním podpisem žalobce, je nutno odstranit dalším dokazováním.
42. Žalobce žalobou navrhl zrušení rozhodnutí správního orgánu I. stupně, což je postup předvídaný ustanovením § 78 odst. 3 s. ř. s., krajský soud však pro tento postup neshledal důvod, a proto tak nepostupoval; o návrhu nerozhodl, neboť domáhat se zrušení rozhodnutí správního orgánu nižšího stupně, které předcházelo napadenému rozhodnutí, není procesním právem žalobce (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2007, č. j. 1 As 60/2006 – 106).
43. O nákladech řízení rozhodl soud tak, že ve věci procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na jejich náhradu (§ 60 odst. 1 s. ř. s.). Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 000 Kč a odměny za zastupování advokátem. Zástupce žalobce ve věci učinil dva úkony právní služby, tj. převzetí a příprava zastoupení a podání žaloby, za které mu náleží částka 4 620 Kč za úkon (§ 9 odst. 5 písm. d) a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu). Zástupci dále náleží náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 450 Kč za úkon. Zástupce žalobce je plátcem DPH, proto mu náleží podle § 57 odst. 2 s. ř. s. i náhrada této daně. Celkem náleží žalobci na náhradě nákladů řízení částka ve výši 15 269,40 Kč [(4 620+4620+450+450) *1,21+3000]. Všechny tyto náklady řízení podle obsahu spisu žalobci prokazatelně vznikly a jedná se o náklady nezbytně nutné k uplatnění jeho práva. Soud proto žalovaného k jejich zaplacení zavázal, a to k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu ve spojení s ustanovení § 64 s. ř. s. Lhůtu k zaplacení soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť tato lhůta je přiměřená možnostem žalovaného.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od jeho doručení k Nejvyššímu správnímu soudu.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.
Ostrava 14. září 2026
Mgr. Jiří Gottwald
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje