Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 A 33/2025 - 48

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci

žalobkyně:

X., IČO: X.

sídlem X.

zastoupená advokátem Mgr. Ing. Mgr. Jiřím Dostálem

sídlem 1. máje 101/2, 430 01 Chomutov

proti

žalovanému:

Ministerstvo spravedlnosti

sídlem Vyšehradská 427/16, 128 00 Praha 2

o žalobě proti rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 4. 6. 2025, č. j.: MSP-16/2025-ODKA-ROZ/3,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobkyně se žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 4. 6. 2025, č. j.: MSP-16/2025-ODKA-ROZ/3, jímž byl podle , , zamítnut její rozklad proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. 2. 2025, č. j.: MSP-134/2022-OINS-SRZT/26, kterým byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku podle ust. , o znalcích a tlumočnících, ve znění účinném do 31. 12. 2020 (dále jen „“), za což jí byla uložena podle ust. pokuta ve výši 25 000 Kč a povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč.

2. Žalobkyně se měla dopustit přestupku tím, že vypracovala pro účely exekučního řízení znalecký posudek ze dne 15. 12. 2020, č. 79-02/2020, ve kterém stanovila hodnotu podílu povinného X. ve společnosti X. (dále jen „X.“), symbolickou částkou 1 Kč, k čemuž dospěla tak, že od nulové hodnoty majetku oceňované společnosti odečetla její závazky ve výši X. Kč, ale v posudku neuvedla, jakými úvahami dospěla k závěru, že ke dni ocenění byl majetek oceňované společnosti skutečně nulový a závazky oceňované společnosti činily skutečně X. Kč, proto jí vypracovaný posudek trpí vadou neúplnosti, v jejímž důsledku je nepřezkoumatelný, čímž žalobkyně měla porušit povinnost vykonávat znaleckou činnost v souladu s ust.

II. Obsah žaloby

3. Žalobkyně v žalobě uvedla, že byla porušena zásada totožnosti skutku. V příkazu ze dne 5. 1. 2023 jí bylo kladeno za vinu, že při zpracování znaleckého posudku neuvedla, z jakých podkladů při ocenění vycházela, jakou metodou postupovala a o co svůj znalecký závěr opřela, čímž zatížila posudek vadou nepřezkoumatelnosti. Podle prvostupňového rozhodnutí ze dne 16. 4. 2024 žalobkyně neuvedla popis zkoumaného materiálu a souhrn skutečností, k nimž při ocenění přihlížela, takže jí vytvořený posudek byl nepřezkoumatelný. Uvedené rozhodnutí bylo zrušeno a následně bylo vydáno druhé prvostupňové rozhodnutí ze dne 3. 2. 2025, ve kterém byla popsána třetí verze jednání, podle níž žalobkyně od nulové hodnoty majetku oceňované společnosti odečetla její závazky v konkrétní výši, ale v posudku neuvedla, jakými úvahami dospěla k závěru, že ke dni ocenění byl majetek společnosti skutečně nulový a závazky oceňované společnosti činily X. Kč. Ministerstvo spravedlnosti tedy žalobkyni uznalo vinnou z jednání, ke kterému se nemohla vyjádřit.

4. Žalobkyně měla při vypracování znaleckého posudku k dispozici pouze podklady, které se jí podařilo zajistit, a proto nelze tvrdit, že by byl znalecký posudek neúplný. Na s. 3, 6 a 14 uvedla, že vycházela z omezených vstupních údajů. Výslovně sdělila, že pokud by došlo k významnějším změnám vstupních údajů, považovala by za potřebné znalecký posudek aktualizovat. Snažila se získat relevantní podklady, bezvýsledně se pokusila kontaktovat povinného a mohla vycházet jen z poslední zveřejněné účetní závěrky X. za rok 2016. Nebyl zjištěn žádný majetek a závazky vyplývaly z podkladů dodaných soudním exekutorem. Žalobkyně nemohla uvést, zda a jakou činnost X. vyvíjela od 1. 1. 2017 do 15. 12. 2020, protože se jí přes veškerou snahu nepodařilo zajistit podklady.

5. Žalobkyně dostála všem svým povinnostem vyplývajícím ze znalecké činnosti, a to nejen ohledně obstarávání si podkladů. Znaleckou činnost vykonávala řádně. Citovala ust. § 22 odst. 1 instrukce č. 8/2017 Ministerstva spravedlnosti o správním řízení ve věcech znalců a tlumočníků a o některých dalších otázkách (dále jen „instrukce č. 8/2017“), podle níž znalecký posudek nemá odporovat zásadám formální logiky, znalec má mít k dispozici všechny relevantní podklady, náležitě je v posudku označí a s přihlédnutím ke vstupním informacím důvodně použije určitou metodu, postup či údaj.

6. Žalobkyně neprovedla zkrácené ani nepřezkoumatelné ocenění, protože sama uvedla, že vycházela ze zajištěných podkladů a v případě doložení nových dokumentů by bylo nutné provést aktualizaci znaleckého posudku. Žalobkyně nesplňovala podmínky pro odmítnutí zpracování znaleckého posudku podle ust. a

7. Podnět povinného X. byl doručen Ministerstvu spravedlnosti dne 23. 7. 2020, ačkoli znalecký posudek byl vyhotoven až dne 15. 12. 2020. Žalovaný pochybil, když vyčkával s vydáním příkazu až do dne 5. 1. 2023. Žalovaný měl oznamovateli sdělit, že je jeho podání předčasné, a tudíž nedůvodné.

8. Na základě výše uvedeného žalobkyně navrhla zrušit napadené rozhodnutí a vrátit věc ministru spravedlnosti k dalšímu řízení.

III. Vyjádření žalovaného

9. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že se námitce stran totožnosti skutku věnoval v bodech 25 až 42 napadeného rozhodnutí, na které v plném rozsahu odkázal. Žalobkyni bylo od počátku řízení a ve všech jeho dalších fázích vytýkáno jednání naplňující skutkovou podstatu přestupku podle ust. , konkrétně se jednalo o neúplný, a tedy nepřezkoumatelný znalecký posudek. Identická výtka spočívající ve výkonu znalecké činnosti nikoli řádným způsobem byla obsažena v příkazu i obou rozhodnutích. Žalovaný dále vyjádřil nesouhlas s tvrzením žalobkyně, že bylo porušeno její právo na spravedlivý proces. Skutkový stav byl spolehlivě zjištěn již před vydáním příkazu a nebyl změněn ani na základě uplatněných námitek, a proto zůstala zachována totožnost skutku.

10. Žalovaný vypořádal žalobkyninu námitku týkající se nesprávně zjištěného skutkového stavu a nesprávného právního posouzení v bodech 43 až 90 napadeného rozhodnutí. Určení minimálního množství vstupních informací, jejich výběr a posouzení je věcí znalce či znaleckéhou. Podklady musí být vždy dostatečné kvalitou i rozsahem pro vypracování úplného, srozumitelného a opakovatelného znaleckého posudku. Ačkoli žalobkyně sama uvedla, že neměla dostatek podkladů pro splnění znaleckého úkolu, stanovila hodnotu podílu na 1 Kč, aniž by doložila, jakými úvahami a postupy k danému závěru dospěla. K tvrzenému tendenčnímu charakteru napadeného rozhodnutí kvůli době podání podnětu žalovaný odkázal na body 116 až 121 napadeného rozhodnutí. Žalovaný navrhl zamítnout žalobu jako nedůvodnou.

IV. Obsah správního spisu

11. Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobkyně vypracovala znalecký posudek ze dne 15. 12. 2020, č. 79-02/2020, jehož účelem bylo stanovení hodnoty podílu povinného X. ve společnosti X. pro účel vymožení povinnosti na peněžité plnění a nákladů exekuce. Jako rozhodné datum ocenění byl uveden listopad 2020. Žalobkyně čerpala z výpisu obchodního rejstříku o společnosti X. za rok 2016 a usnesení soudního exekutora. Mezi přílohy zařadila výpis z katastru nemovitostí. Soudní exekutor vymáhal částku X. Kč. Žalobkyně dospěla k závěru, že zjištěná hodnota majetku byla ve výši 0 Kč, hodnota závazků byla X. Kč a podíl povinného X. ve společnosti X. byl 1 Kč.

12. Dne 23. 7. 2020 byl Ministerstvu spravedlnosti doručen podnět, který byl materiálně posouzen jako oznámení o podezření ze spáchání přestupku, kterého se žalobkyně měla dopustit při vypracování znaleckého posudku ze dne 15. 12. 2020, č. 79-02/2020. Ministerstvo spravedlnosti následně vydalo příkaz ze dne 5. 1. 2023, č. j.: MSP-134/2022-OINS-SRZT/3, kterým byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku podle ust. , za což jí byla uložena pokuta ve výši 25 000 Kč. Podle odůvodnění byl vypracován znalecký posudek, z něhož nebylo možné zjistit, z jakých podkladů žalobkyně čerpala, jaká data z nich získala a jak s nimi dále pracovala. Ze znaleckého posudku nebylo možné seznat, o jaké skutečnosti a úvahy žalobkyně opřela svůj závěr. Žalobkyně proti příkazu podala odpor.

13. Žalobkyně se písemně vyjádřila k shromážděným podkladům. Ve výčtu podkladů jsou sice obecné formulace, ale všechny zdroje jsou uvedeny v přílohách znaleckého posudku. Po dohodě se zadavatelem bylo z důvodu neexistence relevantních podkladů provedeno ocenění pouze na základě dostupných informací. Žalobkyně zjistila náklady a výnosy společnosti X. za rok 2016 ze Sbírky listin. Ocenění bylo zpracované majetkovou metodou. Majetek zjištěn nebyl a zadavatel sdělil, že závazky jsou ve výši X. Kč, proto byl majetek společnosti stanoven ve výši 0 Kč. Hodnotu není možné určit záporným číslem, a proto byla v souladu s ustálenou praxí uvedena symbolická 1 Kč. Žalobkyně ve znaleckém posudku upozornila, že v případě doplnění podkladů bude potřeba jeho aktualizace. Zadavatel byl obeznámen s podmínkami platnosti ocenění. Ust. a neumožňovala znalci odmítnout vypracování znaleckého posudku pro nedostatek podkladů. Žalobkyně požádala nezávislou znaleckou kancelář o vyjádření ke znaleckému posudku. Společnost X. nyní vystupuje pod novým obchodním jménem a doplnila Sbírku listin o účetní výkazy za roky 2018, 2019 a 2020, přičemž výnosy byly ve výši 0 Kč a vlastní kapitál byl záporný. Povinný oznámil Policii ČR podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku, Policie ČR však všechny podněty odložila jako bezdůvodné.

14. Žalobkyně předložila Ministerstvu spravedlnosti vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 15. 12. 2020, č. 79-02/2020, od Znalecké kanceláře – jih s.r.o. ze dne 13. 4. 2024.

15. Ministerstvo spravedlnosti následně vydalo rozhodnutí ze dne 16. 4. 2024, č. j.: MSP-134/2022-OINS-SRZT/8, kterým byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku podle ust. , za což jí byla uložena pokuta ve výši 25 000 Kč a povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně proti rozhodnutí podala rozklad.

16. Ministr spravedlnosti rozhodnutím ze dne 17. 10. 2024, č. j.: MSP-42/2024-ODKA-ROZ/3, zrušil rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ze dne 16. 4. 2024, č. j.: MSP-134/2022-OINS-SRZT/8, a vrátil mu věc k novému projednání. Popisy vytýkaného jednání ve výroku a v odůvodnění byly odlišné. Z napadeného rozhodnutí jako celku bylo velmi obtížně seznatelné, jaké jednání Ministerstvo spravedlnosti žalobkyni vytýkalo. Nebylo možné s jistotou určit, z jakých skutkových a právních okolností Ministerstvo spravedlnosti vycházelo a jakými úvahami se řídilo. Ministr spravedlnosti uložil, aby v dalším řízení Ministerstvo spravedlnosti jednoznačně označilo zkoumané jednání a srozumitelně posoudilo, zda žalobkyně naplnila znaky skutkové podstaty některého z přestupků podle , a své úvahy pečlivě odůvodnilo. Vzhledem k nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí se dalšími námitkami nezabýval.

17. Ministerstvo spravedlnosti následně vydalo rozhodnutí ze dne 3. 2. 2025, č. j.: MSP-134/2022-OINS-SRZT/26, kterým byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku podle ust. , za což jí byla uložena podle ust. pokuta ve výši 25 000 Kč a povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč. V odůvodnění je uvedeno, že žalobkyně konstatovala nedostatečnost podkladů, přesto se rozhodla provést ocenění společnosti X. Nezjistila, jakou činnost společnost vyvíjela od 1. 1. 2017 do 15. 12. 2020, a nevysvětlila, z jakého důvodu od předpokládaného nulového majetku společnosti odečetla závazky jejího společníka. Rozsah znaleckého posudku v délce 15 stran neodpovídá jejímu tvrzení, že šlo o komplikované ocenění. Samotnému ocenění je věnována polovina jedné strany. Žalobkyně neuvedla, že provedla ocenění majetkovou metodou. Sama v posudku uvedla, že neznala hodnotu společnosti X. Znalecký posudek je neúplný, protože neobsahuje úvahy vedoucí k závěru, že je majetek společnosti nulový a že její závazky jsou ve výši X. Kč. Když žalobkyně neměla dostatečné podklady pro odpověď na zadanou otázku, mělo být závěrem znaleckého zkoumání, že odpovědět nelze. Nedostatek vstupních údajů neodůvodňuje provedení zkráceného a nepřezkoumatelného ocenění. Žalobkyně proti rozhodnutí podala rozklad.

18. Následně ministr vnitra vydal napadené rozhodnutí ze dne 4. 6. 2025.

V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze

19. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož

i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán

(ust. věta prvá , , dále jen „“), a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

20. Dne 10. 8. 2026 bylo ve věci konáno jednání. Substituční zástupkyně žalobkyně uvedla, že nebyla dodržena zásada totožnosti skutku a nebylo šetřeno procesních práv, proti v pořadí již třetí verzi popisu skutku uvedené v pvostupňovém rozhodnutí se žalobkyně nemohla bránit, znalecká činnost byla vykonána řádně, byla obstarána veškerá dostupná dokumentace, podklady obstarala sama, znalecký úkon nemohla odmítnout; následek v podobě nepřezkoumatelnosti posudku byl stále stejný, popis skutku se ale měnil a žalobkyně na něj nemohla reagovat. Žalobkyně uvedla, že X., ve vyjádření k žalobě je odkazováno na novou právní úpravu, avšak posudek byl zpracován v době úpravy starší, posudek měl náležitosti předpokládané vyhláškou, v posudku bylo opakováno, že v případě zajištění dalších podkladů je nutno posudek zaktualizovat, ministerstvo mělo využít svůj poradní sbor a posudek řešit s ním. Zástupce žalovaného sdělil, že totožnost skutku je třeba odlišit od popisu skutku, totožnost skutku byla zachována, zjištěné potíže se již od počátku týkají čtyř odstavců posudku, právní kvalifikace zůstala stejná, přestupkové řízení je vedeno zásadou oficiality, není podstatné, jak se o přestupku správní orgán dozvěděl. Substituční zástupkyně žalobkyně navrhla napadené rozhodnutí zrušit, zástupce žalovaného navrhl žalobu zamítnout.

21. Podle ust. , ve znění účinném do 31. 12. 2020, znalci (tlumočníci) jsou povinni vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost řádně, ve stanovené lhůtě, oboru (jazyce) a odvětví, pro které byli jmenováni.

22. Podle ust. , ve znění účinném do 31. 12. 2020, znalec (tlumočník) se dopustí přestupku tím, že vykoná znaleckou (tlumočnickou) činnost v rozporu s .

23. Podle § 22 odst. 1 instrukce č. 8/2017 řádným výkonem znalecké nebo tlumočnické činnosti ve smyslu § 8 zákona o znalcích a tlumočnících se rozumí nejen dodržení stanovených formálních a obsahových náležitostí úkonu (§ 13 a § 14 vyhlášky), ale též provedení úkonu s náležitou odbornou péčí (lege artis). Správní orgán je oprávněn ověřit, zda je závěr posudku přezkoumatelný a postup znalce opakovatelný, zda neodporuje zásadám formální logiky, zda měl znalec k dispozici všechny relevantní podklady a náležitě je v posudku označil a zda s přihlédnutím ke vstupním informacím použil určitou metodu, postup či údaj důvodně; bere při tom v úvahu i způsob, jakým znalec vysvětlil posudek orgánu veřejné moci v rámci výslechu, případně též závěr revizního znaleckého posudku. Za daným účelem si správní orgán zpravidla vyžádá součinnost sboru pro znalecké otázky.

24. Soud se nejprve věnoval otázce, podle které právní úpravy je třeba postupovat. Znalecký posudek je ze dne 15. 12. 2020. byl účinný do dne 31. 12. 2020 a dne 1. 1. 2021 nabyl účinnosti nový , o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „“). Podle nové právní úpravy by se postupovalo, pokud by byla pro žalobkyni příznivější. V zákoně č. byl zakotven pouze požadavek řádného výkonu znalecké činnosti, zatímco v ust. je výslovně stanovena povinnost postupu znalce v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví a je kladen důraz na metodu. Městský soud v Praze už v rozsudku ze dne 27. 3. 2024, č. j.: -61, uvedl: „V této souvislosti soud souhlasí se závěrem žalovaného, že nová právní úprava ZZKÚ a souvisejících předpisů je zcela jistě úpravou přísnější, a tedy její použití ve prospěch pachatele nepřipadá v úvahu. Obsahuje mnohem podrobnější, propracovanější a provázanější pravidla. Zatímco původní právní úprava stanovovala obsahové náležitosti znaleckého posudku de facto pouze v vyhlášky ZZT, kde se omezila na požadavek uvedení popisu zkoumaného materiálu, případně jevů, souhrnu skutečností, k nimž znalec přihlížel, a výčtu otázek, ZZKÚ stanovuje požadavky na znalecký posudek i na samotný postup znalce hned v několika ustanoveních samotného zákona i vyhlášky (srov. např. ZZKÚ, §, 42, 52, 56, 58 vyhlášky ZZKÚ), přičemž na znalce klade zvýšené nároky tím, že podrobněji specifikuje náležitosti znaleckých posudků, požadavky na kvalitu znaleckých postupů i jednotlivé definice pojmů. Klíčovým kritériem pro posouzení deliktní odpovědnosti znalce je dle nové právní úpravy výkon činnosti s odbornou péčí, což je vyšší kvalitativní standard nežli řádný výkon činnosti. K tomuto závěru lze dospět jednak výkladem jazykovým (řádný výkon činnosti lze chápat jako takový, který je náležitý, přiměřený, vhodný, důkladný, přičemž výkon činnosti s odbornou péčí v sobě zahrnuje stejné kvality, ale nad to obsahuje též prvek odbornosti, tedy kvalifikované profesní znalosti), jednak výkladem systematickým (srov. lex generalis v , , dle kterého odborná péče vyžaduje jednání se znalostí a pečlivostí, která je s určitým povoláním či stavem spojena). Lze uzavřít, že požadavek odborné péče je přísnějším kritériem než požadavek řádného výkonu činnosti.“ Znalci jako fyzické osobě také bylo možné podle uložit za porušení povinností v ust. téhož zákona pokutu do 100 000 Kč. Pokud znalec podle nevykonává znaleckou činnost s odbornou péčí, bude mu uložena pokuta do 500 000 Kč. Je zřejmé, že z hlediska nároků na znalecký posudek i sankcí je nová právní úprava přísnější. V případě žalobkyně bylo proto správně postupováno podle , který je pro ni příznivější.

25. Žalobkyně v žalobě namítla, že byla porušena zásada totožnosti skutku a že po zrušení prvostupňového rozhodnutí jí bylo nově kladeno za vinu zcela odlišné jednání při zpracování znaleckého posudku.

26. Ve výroku příkazu ze dne 5. 1. 2023 bylo uvedeno, že „dne 15. 12. 2020 vypracovala pro soudního exekutora X. znalecký posudek č. 79-02/2020, v němž stanovila hodnotu podílu povinného X. ve společnosti X. na symbolickou částku 1 Kč, přitom v posudku neuvedla, z jakých podkladů při ocenění vycházela a jakou metodou postupovala a o co svůj znalecký závěr opřela, čímž zatížila posudek vadou nepřezkoumatelnosti.“ Ve výroku prvostupňového rozhodnutí ze dne 16. 4. 2024 byla shledána vinnou tím, že „dne 15. 12. 2020 vypracovala pro soudního exekutora X. znalecký posudek č. 79-02/2020, v němž stanovila hodnotu podílu povinného X. ve společnosti X. na symbolickou částku 1 Kč, přitom v rozporu s , k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, neuvedla popis zkoumaného materiálu a souhrn skutečností, k nimž při ocenění přihlížela, takže jí vytvořený posudek je nepřezkoumatelný.“ Rozhodnutím ministra spravedlnosti ze dne 17. 10. 2024 bylo zrušeno prvostupňové rozhodnutí, protože popisy vytýkaného jednání ve výroku a v odůvodnění byly odlišné. Bylo jen velmi obtížně seznatelné, jaké jednání prvostupňový orgán žalobkyni vytýkal, zda se jednalo o neuvedení souhrnu podkladů a zkoumaných skutečností, ke kterým přihlížela (dle výroku), či zda je podle něj přestupkovým jednáním spíše to, že zjednodušeně dospěla ke znaleckým závěrům, přestože deklarovala nedostatek informací o majetku a závazcích společnosti a na tuto skutečnost neupozornila (dle odůvodnění). Nebylo možné ani vyloučit variantu, že prvostupňový orgán považoval za přestupek veškerá jednání označená ve svém prvním rozhodnutí. Ve výroku druhého prvostupňového rozhodnutí ze dne 3. 2. 2025 bylo uvedeno, že žalobkyně „dne 15. 12. 2020 vypracovala pro účely exekučního řízení znalecký posudek č. 79-02/2020, ve kterém stanovila hodnotu podílu povinného X. ve společnosti X. na symbolickou částku 1 Kč, k čemuž došla tak, že od nulové hodnoty majetku oceňované společnosti odečetla její závazky ve výši X. Kč, ale v posudku neuvedla, jakými úvahami dospěla k závěru, že ke dni ocenění byl majetek oceňované společnosti skutečně nulový a závazky oceňované společnosti činily skutečně X. Kč, proto jí vypracovaný posudek trpí vadou neúplnosti, v důsledku které je nepřezkoumatelný, tedy porušila povinnost vykonávat znaleckou činnost stanovenou v “. Napadeným rozhodnutím byl uvedený závěr potvrzen.

27. Totožnost skutku je zachována, je-li zachována totožnost jednání nebo totožnost následku, případně alespoň jedna z nich částečně, pokud je dána shoda v podstatných okolnostech. Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“) shrnul judikaturu týkající se totožnosti skutku v rozsudku ze dne 9. 7. 2025, č. j.: -64, ve kterém uvedl: „Podle ustálené judikatury, z níž vycházel i krajský soud, však platí, že správní orgán nemusí rozhodnout na základě totožného popisu skutku, který byl uveden v oznámení o zahájení řízení, pokud bude zachována totožnost skutku. Totožnost skutku je zachována, je-li zachována alespoň totožnost jednání nebo totožnost následku, případně jsou-li jednání nebo následek (případně obojí) shodné alespoň částečně, za předpokladu, že bude dána shoda v podstatných okolnostech, jimiž se rozumí zejména skutkové okolnosti charakterizující jednání nebo následek z hlediska právní kvalifikace. Totožnost skutku nenarušují změny v jednotlivých okolnostech, které individualizují skutek, neboť řízení slouží právě k tomu, aby konkrétní okolnosti charakterizující daný skutek byly zjištěny a ověřeny. Některé okolnosti tak mohou být oproti oznámení o zahájení řízení přidány, jiné naopak odpadnou, ukáže-li se, že jsou pro následek irelevantní. Toto upřesnění nenarušuje totožnost skutku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 1. 2007, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 7. 2002, sp. zn. , usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 15. 1. 2008, č. j. -73, č. 1546/2008 Sb. NSS, a rozsudky NSS ze dne 9. 11. 2016, č. j. -24, a ze dne 4. 5. 2023, č. j. -70).“

28. Soud se nejdříve vyjádří k otázce totožnosti jednání. Celé správní řízení se týkalo znaleckého posudku ze dne 15. 12. 2020, č. 79-02/2020. Ve výroku příkazu bylo žalobkyni vytknuto, že neuvedla, z jakých podkladů vycházela, pomocí jaké metody postupovala a o co opřela svůj znalecký závěr. Podle prvního prvostupňového rozhodnutí, které bylo následně zrušeno, žalobkyně neuvedla popis zkoumaného materiálu a souhrn skutečností, ke kterým přihlížela. Druhým prvostupňovým rozhodnutím byla žalobkyně shledána vinnou, že neuvedla, jakými úvahami dospěla k závěru, že byl majetek společnosti X. skutečně nulový a její závazky činily X. Kč. Ačkoli byl výrok v příkazu a v druhém prvostupňovém rozhodnutí formulován odlišně, je zřejmé, že prvostupňový orgán žalobkyni vytkl nedostatky ohledně zjištění potřebných údajů a odůvodnění znaleckého závěru. První prvostupňové rozhodnutí bylo zrušeno pro nepřezkoumatelnost. Současně je zřejmé, že žalobkyni od počátku správního řízení bylo jasné, jaké jednání je jí kladeno za vinu, protože již v odporu proti příkazu a v písemném vyjádření ke shromážděným podkladům před vydáním prvního prvostupňového rozhodnutí použila obdobnou argumentaci jako v žalobě. Uvedla, že vypracovala znalecký posudek na základě dostupných podkladů a popsala veškeré své kroky. Druhé prvostupňové rozhodnutí a ani napadené rozhodnutí nemohlo být pro žalobkyni překvapující. Totožnost jednání byla proto zachována.

29. Z výroků všech rozhodnutí je očividné, že totožnost následku byla zachována v plné míře. Byl vždy vysloven závěr, že je předmětný znalecký posudek nepřezkoumatelný, čímž žalobkyně porušila povinnost řádného výkonu znalecké činnosti podle ust. Byla proto zachována i totožnost následku, tedy i totožnost skutku.

30. Žalobkyně dále v žalobě uvedla, že dostála všem svým povinnostem vyplývajícím ze znalecké činnosti, neprovedla zkrácené ani nepřezkoumatelné ocenění, vycházela z podkladů, které se jí podařilo zajistit, a výši závazků zjistila od soudního exekutora. Nesplňovala podmínky pro odmítnutí zpracování znaleckého posudku.

31. Soud nejprve připomene obecná východiska ke znalecké činnosti a přezkoumatelnosti znaleckých posudků, která jsou jednoznačná a ustálená. Je zjevné, že znaleckou činnost je třeba vykonávat odborně a znalecké závěry musí být přezkoumatelné. Uvedené požadavky výstižně popisuje odborná literatura: „Význam povinnosti vykonávat znaleckou činnost řádně je zřejmý. Pouze při dodržení této povinnosti je možné dosáhnout účelu znalecké činnosti a znaleckého posudku – tj. zprostředkovat odborné posouzení určitých skutečností osobám, které k tomu nemají potřebné odborné znalosti. Jedná se tak o stěžejní povinnost znalců.“ (ŠEVČÍK, P., ULLRICH, L. Znalecké právo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 135). „Přezkoumatelnost je základním metodologickým požadavkem na znalecký posudek. Odvíjí se od ní další vlastnosti, jako je komplexnost či vzájemná slučitelnost metod. Je to nutná vlastnost pro další zkoumání. Pokud posudek není přezkoumatelný, pak nemůžeme ani prohlásit, zdali splňuje další nároky na posudek kladené. Přezkoumatelnost posudku představuje možnost uživatelů kontroly provedeného posudku znalce včetně kontroly vstupních podkladů ať již z hlediska úplnosti či pravdivosti. Kontrola zahrnuje přezkoumatelnost znalcových metod použitých v posudku, zdali byly použity správné metody, a ovšem také, zdali byly použity metody správně.“ (KŘÍSTEK, L. Znalectví. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013., s. 168-169).

32. Pro doplnění lze uvést, že k otázce rozsahu hodnocení znaleckého posudku při posuzování řádného výkonu znalecké činnosti podle ust. se v nedávném rozsudku ze dne 9. 4. 2026, č. j.: -53, vyslovil i NSS: „Pro posouzení stěžovatelčiny námitky překročení dohledové pravomoci je třeba rozlišit tři možné roviny přezkumu znaleckého posudku. Zaprvé jde o kontrolu splnění formálních náležitostí posudku jako například připojení znalecké doložky. Zadruhé jde o posouzení přezkoumatelnosti (transparentnosti) posudku, tj. zda je z posudku poznatelné, z jakých podkladů a skutkových zjištění znalec vycházel (nález), na jaké otázky odpovídal a jakou úvahou či postupem se k závěrům dopracoval (posudek), aby bylo možné jeho postup rozumně ověřit a kriticky zhodnotit. NSS v bodě 52 rozsudku ze dne 30. 4. 2024, č. j. -51, č. 4605/2024 Sb. NSS, uvádí: „Přezkoumatelnost neznamená něco jiného v řízení o přestupku a něco jiného v soudním řízení... Pojem (ne)přezkoumatelnosti je vykládán v zásadě totožně napříč právním řádem a judikaturou soudů.“ Pojí se typicky se srozumitelností, vnitřní bezrozporností, dostatečným odůvodněním a oporou závěrů v obsahu posudku, případně i v přílohách, na něž posudek odkazuje. Zatřetí jde o přezkum věcné správnosti odborných závěrů, tj. zda je odborné posouzení „správné“ po obsahové stránce (např. zda znalec zvolil „správnou“ metodu nebo zda odpovídá výsledná hodnota).“

33. Žalobkyně v podkapitole 1.5 znaleckého posudku nazvané „Podkladové materiály“ uvedla, že vycházela z následujících zdrojů: výpis z obchodního rejstříku týkající se společnosti X., usnesení soudního exekutora, popisné údaje, další doplňkové podklady, ústní komentáře a vysvětlení, vlastní databáze, Internet, Sbírka listin rejstříkového soudu, Makroekonomická predikce České republiky od Ministerstva financí, další média (zejména periodika, literatura, zákony a vyhlášky) uvedená dále v textu znaleckého posudku, další zdroje. Žalobkyně dále do příloh znaleckého posudku zařadila: usnesení soudního exekutora, výpis z obchodního rejstříku týkající se společnosti X., dopis na obchodní rejstřík, informace o vrácení dvou dopisů adresovaných povinnému, rozvaha společnosti X. za rok 2016, výpis z katastru nemovitostí o společnosti X.

34. Seznam ověřitelných zdrojů, které jsou dostatečné pro formulování přezkoumatelného znaleckého nálezu, je jednou ze základních podmínek každého znaleckého posudku. K seznamu ověřitelných zdrojů lze znovu upozornit na výstižný popis dostupný v odborné literatuře: „První podmínkou přezkoumatelnosti vstupních podkladů je jejich taxativní výčet. Při kontrole vstupních údajů totiž přezkoumáváme mimo jiné, zdali podklady jsou úplné. Měl znalec všechny podklady, které jsou dostupné a zároveň nutné pro zpracování posudku?“ (KŘÍSTEK, L. Znalectví. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, s. 169). „Uvedení podkladů, které znalec použil pro vypracování, není obligatorní náležitostí posudku dle zákona. Je to však nezbytná součást znaleckého posudku, pokud má být posudek přezkoumatelný. Uvedením seznamu podkladů znalec sděluje, které podklady měl a které neměl.“ (KŘÍSTEK, L. Znalectví. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, s. 176).

35. Seznam zdrojů v posuzovaném znaleckém posudku vykazuje řadu nedostatků. Výpis z obchodního rejstříku a usnesení soudního exekutora jsou součástí jak seznamu podkladových materiálů, tak příloh. Uvedení Sbírky listin rejstříkového soudu v rámci seznamu zdrojů v podkapitole 1.5 je duplicitní, protože již byl jako zdroj uveden výpis z obchodního rejstříku. Není však zřejmé, z jakých popisných údajů, dalších doplňkových podkladů, ústních komentářů a vysvětlení, jaké vlastní databáze a kterých dalších zdrojů žalobkyně při vypracování znaleckého posudku čerpala. Internet nikdy nemůže být sám o sobě ověřitelným zdrojem, protože se jedná o systém propojených počítačových sítí, musí být vždy uvedena adresa příslušné webové stránky. V seznamu zdrojů v podkapitole 1.5 chybí výpis z katastru nemovitostí, který je však zařazen do příloh. Podkapitola 1.5 předmětného znaleckého posudku je proto přezkoumatelná pouze částečně, a to v rozsahu výpisu z obchodního rejstříku, usnesení soudního exekutora a odborných publikací. Ve zbývající části je nepřezkoumatelná, protože není možné přesně určit uvedené zdroje a jejich vliv na znalecký posudek.

36. Dále je otázkou, zda měla žalobkyně všechny podklady, které byly dostupné a zároveň nutné pro zpracování znaleckého posudku. Žalobkyně opakovaně uváděla, že se potýkala s nedostatkem podkladů, konkrétně zmínila „absolutní nedostupnost relevantních podkladů“ na s. 6 znaleckého posudku. Měla k dispozici údaje z obchodního rejstříku za rok 2016 a výpis z katastru nemovitostí. Požádala rejstříkový soud, aby vyzval statutární orgán splečnosti X. k doplnění podkladů a opakovaně se snažila kontaktovat povinného dopisem. Navzdory projevené snaze nebylo možné získat údaje k rokům 2017, 2018, 2019 a téměř celému roku 2020 (rozhodným datem ocenění byl listopad 2020). Žalobkyně se domnívala, že jí tehdejší právní úprava neumožňovala odmítnout vypracování znaleckého posudku pro nedostatek podkladů.

37. Při zpracování znaleckého posudku se znalec může dostat do situace, kdy by dokončením své práce mohl porušit povinnost řádného výkonu znalecké činnosti podle ust. V takových případech však měl možnost podání znaleckého posudku odmítnout pro existenci vážných důvodů. Odborná literatura k tomu uvádí: „Z výše uvedeného rovněž vyplývá, že zákon o znalcích a tlumočnících připouští, aby znalec odmítl podat znalecký posudek, i když k tomu byl ustanoven v řízení před orgánem veřejné moci, jsou-li k tomu vážné důvody. Vzhledem k tomu, že zákon o znalcích a tlumočnících ani prováděcí vyhláška vážné důvody blíže nevymezuje, skutečnost, zda jsou dány či nikoliv, bude třeba posoudit individuálně ve vztahu ke konkrétnímu případu. Dle názoru autora však budou vážné důvody k odmítnutí podání znaleckého posudku dány zejména, nastane-li některý z případů upravených v ZnalZ (viz výše), nebo v případech, v nichž by znalec podáním znaleckého posudku porušil jinou povinnost stanovenou zákonem o znalcích a tlumočnících (např. povinnost výkonu znalecké činnosti pouze v oboru a odvětví, pro které byl znalec jmenován podle ZnalZ, nebo povinnost zdržet se výkonu znalecké činnosti po dobu pozastavení práva vykonávat činnost znalce podle ZnalZ).“ (ŠEVČÍK, P., ULLRICH, L. Znalecké právo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 131-132).

38. Žalobkyně zjistila „absolutní nedostupnost relevantních podkladů“, jak sama doslova uvedla. Vážným důvodem k odmítnutí podání znaleckého posudku (kromě případů uvedených v ust. ) může být i potenciální porušení jiné povinnosti stanovené , mezi které se nepochybně řadí i povinnost řádného výkonu znalecké činnosti. V situaci, kdy žalobkyně zjistila, že není navzdory projevené snaze možné zajistit dostatečné zdroje, zejména výsledky hospodaření společnosti X. za roky 2017 až 2020, měla odmítnout podání znaleckého posudku z vážných důvodů. Ze zajištěných podkladů nebylo možné určit hodnotu podílu povinného ve společnosti X. k listopadu 2020, což bylo rozhodné datum pro zpracování znaleckého posudku. Není-li k dispozici dostatek podkladů pro odborné úvahy, nelze zjevně znalecký posudek vypracovat; pak je nezbytné jeho odmítnutí již z povahy a logiky věci; právní úpravu nebylo možné interpretovat tak, že nutí znalce vypracovat znalecký posudek, i když to není reálně možné.

39. Soud proto ohledně podkladů znaleckého posudku uzavírá, že jejich výčet byl částečně nepřezkoumatelný, neshodoval se ve všech položkách s přílohami a současně opatřené dokumenty nebyly dostatečné pro splnění zadání znaleckého posudku. Žalobkyně měla vypracování znaleckého posudku odmítnout, protože nezískala dostatečné množství relevantních podkladů.

40. Žalobkyně v kapitole 3 znaleckého posudku „Obecně aplikované metody ocenění“ představila teoretická východiska pro stanovení hodnoty čistého obchodního majetku společnosti. Popsala metody majetkové, metody výnosové a metody založené na analýze trhu. V podkapitole 3.4 „Použitá metoda ocenění“ pouze uvedla: „S ohledem na skutečnost, že nebyly k dispozici žádné relevantní údaje o majetku a závazcích Společnosti, bylo po dohodě se Zadavatelem realizováno ocenění s popisem kroků směřujících k získání podkladů.“

41. Znalec je vždy povinen zvolit vhodnou odbornou metodu a její výběr řádně zdůvodnit. Daný požadavek zdůrazňuje i odborná literatura: „V případě použití odborných metod by neměl chybět popis metody. Pokud znalec používá obecně uznávanou metodu nebo čerpá z odborné literatury, měl by být v posudku alespoň patřičný odkaz. Znalec může některé otázky posoudit vlastní úvahou nebo zvolit určitou originální metodu zjišťování. Potom by měl použití takového postupu zdůvodnit.“ (DÖRFL, L. Zákon o znalcích a tlumočnících. Komentář. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2009, s. 54). „Obvykle je možno problém řešit pomocí různých metod v rámci daného oboru. Znalec by měl uvést, které metody řešení přicházejí teoreticky v úvahu a kterou metodu řešení pro daný problém vybral a proč nepoužil ostatní metody.“ (KŘÍSTEK, L. Znalectví. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, s. 169). „Posudek by měl být sepsán způsobem, ze kterého laik příjemce může ověřit, že daná metoda je pro zkoumání vhodná.“ (KŘÍSTEK, L. Znalectví. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, s. 234).

42. Postup žalobkyně ohledně volby metody není přezkoumatelný. Představila sice obecná teoretická východiska, avšak v podkapitole 3.4 znaleckého posudku nazvané „Použitá metoda ocenění“ toliko uvedla, že bylo realizováno ocenění bez jakéhokoli bližšího vymezení, nebyly k dispozici žádné relevantní údaje, probíhala komunikace se zadavatelem a budou popsány kroky, pomocí nichž se snažila podklady získat. Žalobkyně nezvolila žádnou z metod (resp. z posudku nebyla zřejmá volba některé z metod), které předtím teoreticky nastínila, pouze konstatovala, že bylo realizováno ocenění. Volba a popis použité metody patří mezi náležitosti znaleckého posudku, v posuzovaném znaleckém posudku však chybí. Nelze žádat po laikovi, aby si z teoreticky popsaných možností sám vybral, kterou z metod žalobkyně použila.

43. Co se týká zjištěných závazků, žalobkyně své závěry přezkoumatelně nevysvětlila. Předmětem znaleckého posudku bylo stanovení hodnoty podílu povinného X. ve společnosti X. po účel vymožení povinnosti na peněžité plnění a nákladů exekuce. Soudní exekutor vymáhal pohledávku ve výši X. Kč. Žalobkyně však dostatečně nevysvětlila, proč ztotožnila závazky povinného X. se závazky společnosti X.

44. Skutečnost, že byl podnět týkající se znaleckého posudku doručen Ministerstvu spravedlnosti ještě před jeho vypracováním a že žalovaný vydal příkaz až dva roky po vyhotovení znaleckého posudku, nemá vliv na posouzení jeho nedostatků. Prvostupňový orgán zahájil řízení z moci úřední, přezkoumal znalecký posudek a dospěl k závěru, že se žalobkyně dopustila přestupku.

45. Soud proto uzavírá, že žalobkyně postupovala v rozporu s povinností řádného výkonu znalecké činnosti podle ust. , protože posuzovaný znalecký posudek zatížila vadou nepřezkoumatelnosti.

46. Neobstojí odkazy na judikaturu uvedenou v žalobě týkající se možnosti nezdůvodnit každý dílčí závěr a požadování bližšího zdůvodnění a vysvětlení. Posudek vyhotovený žalobkyní byl od základu nepřezkoumatelný a žádná dílčí vyjasnění to nemohla změnit.

47. Obdobné lze konstatovat u uvedení skutečností snižujících přesnost závěru. Podobné úvahy mají relevanci, pokud alespoň určité jádro posouzení obstojí, jen může být určitým způsobem zkreslené. Posudek vyhotovený žalobkyní však pro absolutní nedostatek podkladů neobsahoval žádné přezkoumatelné relevantní poznatky k zjišťované otázce, které by mohly být dalšími zjištěními korigovány, ale pouze nepřezkoumatelné závěry.

48. X., ve vztahu k možnostem řádného výkonu znalecké činnosti jde však spíše o další okolnost, která měla vést žalobkyni k závěru o nereálnosti zpracování přezkoumatelného znaleckého posudku, a tedy nutnosti znalecký úkon odmítnout.

49. Prvostupňové i napadené rozhodnutí bylo zcela založeno na právní úpravě účinné v době spáchání přestupku, tudíž i v daném ohledu rozhodnutí správních orgánů obstojí. Nebylo taktéž nezbytné zapojení poradního sboru, posuzovaná otázka přestupku se v konrétním případě ani nejevila příliš komplikovanou.

50. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu podle ust. jako nedůvodnou zamítl.

51. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. Žalobkyně neměla ve věci úspěch, proto jí náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalovanému náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 10. srpna 2026

JUDr. Václav Kočka-Amort v.r.

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje Z. F.