Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
32 Ad 15/2025 - 133.pdf
PDF · 0 B
No categories available
32 Ad 15/2025 - 133
32 Ad 15/2025 -133
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Poláchem v právní věci
žalobce: M. T.
bytem X
zastoupeného: JUDr. Ing. Pavel Cink, LL. M., MBA, advokát
sídlem Veleslavínova 363/33, Plzeň
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
se sídlem Křížová 25, Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 3. 2025, č.j. X, ve věci zamítnutí žádosti o invalidní důchod,
t a k t o :
I. Rozhodnutí žalované ze dne 18. 3. 2025, č. j. X s e z r u š u j e a věc s e v r a c í žalované k dalšímu řízení.
II. Žalovaná j e p o v i n n a zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 9 280, 70 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce, JUDr. Ing. Pavla Cinka, LL.M., MBA, advokáta se sídlem Veleslavínova 363/33, Plzeň.
O d ů v o d n ě n í :
I. Vymezení věci
1. Žalobce brojil svou žalobou proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 3. 2025, č.j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byly zamítnuty jeho námitky proti prvostupňovému rozhodnutí žalované ze dne 12. 12. 2024, č.j. X a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Prvostupňovým rozhodnutím byla žádost žalobce pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “) zamítnuta.
II. Žaloba
2. Žalobce především namítal, že posudkový lékař jeho zdravotní stav nesprávně hodnotil, neboť nepřihlédnul ke všem skutečnostem, tedy ke všem onemocněním, kterým je postižen a které ho každý den trápí. Tato onemocnění ho omezují v běžném životě. Podle jeho názoru je u něj dán trvalý pokles pracovní schopnosti minimálně o 35 %. Mezi účastníky je tak sporná otázka spočívající v odborném lékařském posouzení míry poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Žalobce navrhl posouzení zdravotního stavu Posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále též „PK MPSV“).
3. Žalobce má stanovené následující diagnózy: 1) Sekundární hepatopatie – jaterní fibróza F2 a kavernózní přestavba portální žíly, 2) Varikoléta bilat., st.p. opak. orchiopexi (r. 1997 a 2003) a 3) Alergické bronchiální astma na terapii. Žalobce se s primárním onemocněním potýká již od svých 3 roků, přičemž se jedná o stav trvalý bez zásadního zlepšení. Potýká se s bolestmi i únavou, což má dopad na jeho život a pracovní výkonnost. Jde-li o primární onemocnění, pak míra poklesu pracovní schopnosti není dána na spodní hranici procentuálního rozmezí. Jde-li o sekundární onemocnění, pak se jedná minimálně o alergické astma a varikoléku. Tato onemocnění přitom nebyla v posudku nijak zohledněna. Má alergii na pyl a prach, která se projevuje alergickou rýmou. Žalobce v této souvislosti užívá antihismatika. Tato sekundární zdravotní postižení jsou ukazatelem, že je namístě navýšení procentuální míry poklesu pracovní schopnosti o 10 %, jak umožnuje § 3 odst. 1 vyhl. č. 359/2009 Sb. , kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhl. č. 359/2009 Sb. “).
4. Žalobce závěrem uvedl, že napadené rozhodnutí je nesprávné a nezákonné. Žalovaná totiž nedostatečně odůvodnila své závěry, neboť nebyly uvedeny konkrétní důvody nepřiznání invalidního důchodu.
III. Vyjádření žalované
5. Žalovaná ve vyjádření především uvedla obdobné skutečnosti jako v napadeném rozhodnutí. Zdůraznila, že lékař žalované vypracoval posudek, který splňuje požadavek úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a vypořádává se se všemi rozhodujícími skutečnostmi. S ohledem na námitky žalobce pak navrhla důkaz posudkem PK MPSV, která je ve smyslu § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb. povolána k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce pro účely přezkumného řízení.
IV. Jednání před soudem
6. Žalobce i jeho právní zástupce se z nařízeného jednání omluvili a souhlasili s tím, aby bylo rozhodnuto v jejich nepřítomnosti. Žalovaná především odkázala na své vyjádření k žalobě a rozhodnutí ponechala na úvaze soudu.
7. Soud při jednání provedl dokazování posudkem PK MPSV ze dne 18. 9. 2025.
V. Posouzení věci krajským soudem
8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí podle skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované (§ 75 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. ) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
9. Právní úprava posuzování invalidity a podmínek nároku na invalidní důchod je obsažena v ustanovení § 39 ZDP , které ve znění platném a účinném po 31. 12. 2009 upravuje tři stupně invalidity. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně. Pokud se jedná o pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a konečně v případě poklesu nejméně o 70 % se jedná o invaliditu třetího stupně. Při určování poklesu pracovní schopnosti se mj. bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o tzv. stabilizovaný zdravotní stav a zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován.
10. Soud dále k věci uvádí, že správní rozhodnutí o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle právní úpravy platné a účinné po 31. 12. 2009 platí, že zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzuje ministerstvo práce a sociálních věcí; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. , avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb, a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna (viz k tomu např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2013, čj. 6 Ads 11/2013 -20, přístupný na www.nssoud.cz). Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá pak v tom, aby se komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá, a aby své posudkové závěry náležitě odůvodnila. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, jsou zejména na její rozhodnutí v námitkovém řízení kladeny nároky na jasnost, srozumitelnost a úplnost odůvodnění (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, čj. 6 Ads 99/2011 -43, přístupný na www.nssoud.cz).
11. Náležitosti posudku upravuje s účinností od 1. 1. 2010 v ustanovení § 7 vyhláška č. 359/2009 Sb. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formálních náležitostí rovněž účel posouzení a datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, výsledek posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, procentní míra poklesu pracovní schopnosti, stupně invalidity, dne vzniku invalidity, dne změny stupně invalidity nebo dne zániku invalidity, schopnosti využití zachované pracovní schopnosti podle § 5 u pojištěnce, jehož míra poklesu pracovní schopnosti činí nejméně 35 % a nejvíce 69 %, a zda je pojištěnec v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Obligatorní náležitostí posudku je rovněž odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti. Jde-li přitom alespoň o invaliditu I. či II. stupně (tedy pokles pracovní schopnosti v rozmezí nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 69 %), musí posudek obsahovat rovněž tzv. pracovní rekomandaci, tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. k tomu rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, čj. 4 Ads 19/2012 -18, přístupný na www.nssoud.cz).
12. Krajský soud doplnil dokazování posudkem PK MPSV ze dne 18. 9. 2025. PK MPSV zasedala ve složení předsedy komise a odborného lékaře z oboru interní lékařství. Žalobce byl jednání komise přítomen. V posudkovém hodnoceni PK MPSV je mj. uveden diagnostický souhrn potíží žalobce, přičemž se jedná o: 1) Hepatopatie ve stavu jaterní fibrózy při portální hypertenzi (v.s. na podklady trombozy umbilikální žíly v novorozeneckém věku), stav po eradikaci jícnových varixů s efektem, stav po parciální splenomegalii, normální kapacita jater, známky hyperkinetické cirkulace, bez jednoznačné portální hypertenze, 2) Stav po parciální tromboze pravé kolické žíly dle CT v 12/2022, stav po antikoagulační léčbě s rekanalizací žíly, 3) Stav po krvácení z gastrointestinálního traktu v 9/24 při ezogagitidě s ulceracemi, dle kontrolní fibroskopie zhojeno, 4) Stav po orchidopexi, recidivující varikokéla oboustranně (stav po mikrochirurgické operaci v 2/2022), cystická formace pravého funikulu a nadvarlete – k operačnímu řešení- provedeno 4/25, 4) Alergické bronchiální astma na terapii, spirometricky bez poruchy ventilace, 5) Alergická rhinokonjuctivida, 6) Hyperkinetická cirkulace ke sledování, normální echokardiografie, 7) Sekundární hypersplenismus k dg. rozvaze provedení efektivní splenektomie dle vývoje GFS, důležité je subj. vnímání stavu aktivně sportujícím pacientem.
V posudkovém zhodnocení je dále uvedeno, že žalobce je posuzován se středoškolským vzděláním, který je sledován v gastroenterologické ambulanci s jaterní cirhózou a kavenozní přestavbou porty. Pro žádost o invalidní důchod bylo posouzení v rámci prvoinstančního řízení a námitkového řízené shodně s výsledkem, že není invalidní. Hlavní příčinou dlouhodobě nepříznivé zdravotního stavu bylo stanoveno postižení jater dle kap. XI, odd. F, pol. 1b), tj. středně těžká porucha (snížená funkční kapacita jater, kompenzovaná jaterní cirhóza, lehčí mimojaterní projevy, významná dlouhodobá únava, se značným snížením celkové výkonnosti při obvyklé zátěži, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi nebo omezeny podle rozsahu poruchy a omezení), pro kterou je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti 30-45 %. PK MPSV vyšetřila a zhodnotila dokumentaci u jednání komise. U žalobce je dle funkce jater jen lehce snížená ALP a ta je stacionární, jinak jsou jaterní testy v normě. Je přítomen srdeční šelest, přítomen ascites, v laboratoří významná trombocytopenie. Zvětšené břicho vadí tlakem při dlouhodobějším sezení. Dlouhodobá únava se značným snížením celkové výkonnosti při obvyklé zátěži (již nesportuje, ale snaží se chodit denně či je fyzicky aktivní) neprokázána, vykonává práci, která nevyžaduje vysokou fyzickou náročnost. Vzhledem ke zjištěným mimojaterním projevům a klinice žalobce lze stav hodnotit mírou poklesu pracovní schopnosti 35 %. Stanovena KLP vzhledem k možným možnostem řešení zlepšení zdravotního stavu, např. splenektomie. Pro hodnocení dle pol. 1 c) nebo 1 d) není medicínský objektivní korelát. Dle urologické dokumentace byla provedena plánovaná orchiektomie vpravo, zaveden redon drén. Pooperační průběh klidný, lab stabilní, dren ex. rána klidná, KP komp., propuštěn domů v dobrém stavu. Z posudkového hlediska byl stav vyřešen chirurgicky, únava a oslabení výkonnosti pooperačně není důvodem k invaliditě. Z hlediska urologického není prokázán žádný funkční dopad na pracovní schopnost. Nedosahuje posudkové významnosti, která by byla v případě, že by docházelo k větší eventeraci útrob před břišní stěnu, mechaniky omezující výkonnost, bez možnosti operačního šetření. Tedy stav žalobce z urologického hlediska je bez posudkové významnosti a nezakládá v žádném případě důvod k procentuálnímu navýšení. Z hlediska dokumentovaného alergického bronchiálního astmatu je rovněž zcela bez posudkové významnosti, protože spirometricky není prokázána žádná porucha ventilace-tedy bez funkčního postižení, není prokázána dušnost, nejsou prokázána noční příznaky, nejsou prokázány více jak 3 exacerbace za rok. Tedy zcela posudkově nevýznamný stav bez trvalého dopadu na pracovní schopnost a bez odůvodnění k procentuálnímu navýšení. V posudkovém závěru je především uvedeno, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole XI, oddíl F, položky 1 b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb,, pro které je stanoveno procentuální rozmezí míry poklesu pracovní schopnosti 30-45 %. PK MPSV stanovuje konečnou míru poklesu pracovní schopnosti 35 %. Pro stanovení vyššího poklesu pracovní schopnosti nebyly nalezeny objektivní důvody. Zdravotní stav žalobce od data žádosti k datu vydání napadeného rozhodnutí odpovídal prvnímu stupni invalidity.
13. Žalobce navrhnul, aby bylo rozhodnuto v souladu s posudkem. Žalovaná se k posudku nevyjádřila.
14. V posuzované věci soud vyhodnotil posudek PK MPSV ze dne 18 9. 2025 jako posudek splňující všechny formální náležitosti ve smyslu § 7 vyhlášky č. 359/2009 Sb. Posudek byl vypracován PK MPSV zasedající v řádném složení za účasti lékaře s odborností interního lékařství. Žalobce se zasedání komise zúčastnil. Dle názoru soudu byl tedy komplexně zhodnocen jeho zdravotní stav, a to nejenom na základě lékařských zpráv, které doložil i v průběhu soudního řízení, přičemž k objektivnímu posouzení zdravotního stavu PK MPSV provedla sama jeho zdravotní prohlídku a vyšetření.
15. Soud k věci dále uvádí, že u žalobce se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jenž byl hodnocen podle kapitoly XI., odd. F, položky 1 písm. b) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Jedná se tedy o zdravotní postižení uvedené v kapitole XI. (Postižení trávicí soustavy), oddíl F (Postižení jater), položky 1 (Autoimunitní hepatitida, hepatopatie jiné než virové etiologie, nealkoholická steatohepatitida, primární biliární cirhóza, primární sklerotizující cholangoitida, alkoholické postižení jater, jaterní steatóza, jaterní steatofibróza, jaterní cirhóza, toxické poškození jater, poškození chemickými látkami) písm. b) (středně těžká poruchá, tj. se sníženou funkční kapacitou jater, kompenzovaná jaterní cirhóza, lehčí mimojaterní projevy, významná dlouhodobá únava, se značným snížením celkové výkonnosti při obvyklém zatížení, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi nebo omezeny, podle rozsahu poruch a omezení) s mírou s mírou poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 30 – 45 %. PK MPSV pak hodnotila pokles pracovní schopnosti ve výši 35 %. V souhrnu tedy krajský soud shledal, že předložený posudek PK MPSV je po stránce obsahové úplný a dostatečně přesvědčivý, a splňuje tak požadavky kladené judikaturou na to, aby mohl být stěžejním důkazem o invaliditě žalobce. Dle PK MPSV pokles pracovní schopnosti žalobce činil 35 %, tj. žalobce dosáhl na invaliditu prvního stupně.
16. Jak plyne ze shora uvedeného, tak soud považuje posudkové hodnocení PK MPSV v Brně za dostatečně úplné a přesvědčivé, neboť komplexně zhodnotilo zdravotní postižení žalobce. Krajský soud tak považuje skutkový stav doplněný předmětným posudkem PK MPSV za řádně zjištěný a úplný. Vzhledem k tomu pak bylo třeba dát žalobci za pravdu v jeho žalobních námitkách v tom směru, že provedeným dokazováním bylo zjištěno, že skutečně k datu vydání napadeného rozhodnutí ho bylo třeba považovat za invalidního v prvním stupni ve smyslu § 39 odst. 2 písm. a) ZDP , neboť pokles jeho pracovní schopnosti činil 35 %. Krajský soud tedy shledal, že napadené rozhodnutí, jímž byly zamítnuty námitky proti prvostupňovému rozhodnutí žalované o zamítnutí jeho žádosti o invalidní důchod, bylo vydáno na základě nedostatečně a nesprávně zjištěného skutkového stavu a zrušil ho tak výrokem I. tohoto rozsudku ve smyslu ustanovení § 76 odst. 1 písm. b) s.ř.s. a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.
17. V dalším řízení je žalovaná povinna vydat ve věci přiznání invalidního důchodu žalobce nové rozhodnutí o jeho námitkách ve smyslu § 88 odst. 8 zákona č. 582/1991 Sb. , o provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu . Žalovaná v dalším řízení o přiznání invalidního důchodu zhodnotí i skutečností shora uvedené. Soud současně nerozhodl o zrušení rozhodnutí správního orgánu I. stupně, neboť považoval za účelnější nechat nápravu řízení na žalované.
18. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. , podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobci přiznal soud náhradu nákladů právního zastoupení. Podle ustanovení § 9 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 9 odst. 4 písm. d) vyhl. č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif “), ve znění účinném do 31. 12. 2024, platí, že v řízení o žalobě ve věci nároků fyzických osob v důchodovém pojištění ve správním soudnictví je tarifní hodnotou 5 000,- Kč. Ve smyslu ustanovení § 7 bod 3 této vyhlášky činí sazba za jeden úkon právní služby 1 000,- Kč. Krajský soud přiznal zástupci žalobce náhradu nákladů za tři úkony právní služby, a to konkrétně převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu), porada s klientem ze dne 18. 12. 2024 přesahující jednu hodinu (§ 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu) a sepis žaloby (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu). První dva úkony byly dle sdělení advokáta učiněny podle advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024, a tudíž sazba za jeden úkon činí 1000 Kč. Ke každému takovému úkonu právní služby náleží náhrada hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024). Za sepis žaloby již náleží odměna podle § 9 odst. 5 ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, přičemž odměna za jeden úkon činí v takovém případě 4 620 Kč. K takovému úkonu pak náleží náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025). Celkem tedy na odměně za právní zastupování náleží částka 7 670 Kč. Jelikož zástupce žalobce soudu doložil, že je plátcem DPH, soud odměnu o částku připadající na tuto daň (21 %) zvýšil. Celkem tedy na odměně za právní zastupování náleží částka 9 280, 70 Kč.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne pro nepřijatelnost, pokud nebude svým významem podstatně přesahovat vlastní zájmy stěžovatele.
V Brně dne 13. srpna 2026
JUDr. Petr Polách v. r.
samosoudce