Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
17 Ad 40/2025 - 54.pdf
PDF · 0 B
No categories available
17 Ad 40/2025 - 54
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Jaroslavou Křivánkovou ve věci
žalobkyně:
M. G., nar. X,
bytem X,
zastoupená JUDr. Petrem Bauerem, advokátem,
sídlem Purkyňova 593/10, 301 00 Plzeň,
proti
žalované:
Česká správa sociálního zabezpečení,
sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5,
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 7. 2025, č. j. X,
takto:
I. Rozhodnutí žalované České správy sociálního zabezpečení ze dne 18. 7. 2025, č. j. X se zrušuje a věc se vrací k dalšímu řízení žalované.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 12 269,40 Kč, a to k rukám JUDr. Petra Bauera, advokáta.
Odůvodnění:
I.
Napadená rozhodnutí
1. Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení ze dne 30. 4. 2025, č. j. X, byl podle § 56 odst. 1 písm. e) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen: „zdp“), žalobkyni snížen invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, neboť z posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 17. 3. 2025 vyšlo najevo, že žalobkyni poklesla pracovní schopnost pouze o 35 %.
2. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně námitky, uvedla, že rozhodnutí jí přijde nespravedlivé, její zdravotní stav není vůbec dobrý. Stále má po čtvrtém operačním zákroku otevřenou ránu na hrudi, je vyčerpaná fyzicky i psychicky. Žalobkyně není schopna najít si zaměstnání, stále dojíždí do Fakultní nemocnice Motol pro nehojící se ránu. Dojíždí také na onkologii Fakultní nemocnice Plzeň. Je matkou dvou malých dětí. Žalobkyně požádala o opětovné prošetření jejího zdravotního stavu. O námitkách žalovaná rozhodla napadeným rozhodnutím ze dne 18. 7. 2025, č. j. X, kterým zcela změnila prvostupňové rozhodnutí tak, že podle § 56 odst. 1 písm. a) zdp od 10. 9. 2025 odňala žalobkyni invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, který byl vyplácen na základě jejího prvostupňového rozhodnutí. Zároveň podle § 56 odst. 1 písm. c) zdp a § 39 odst. 1 zdp od 10. 9. 2025 zastavila výplatu invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně žalobkyni, který jí byl vyplácen na základě prvostupňového rozhodnutí. V napadeném rozhodnutí žalovaná vycházela z posudku IPZS ze dne 15. 7. 2025, dle nějž žalobkyně není invalidní, jedná se u ní o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, přičemž její pracovní schopnost poklesla o 25 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole II. (Onkologie), odd. A (Zhoubné novotvary), pol. 1b (Lehké postižení, stavy v kompletní remisi, zpravidla po 6 měsících po ukončení aktivní onkologické léčby, stabilizované nebo menší výkony z důvodů zhoubného novotvaru, resekce nebo amputace zvenčí přímo neviditelné, amputace částí, kde je možná protetická náhrada (např. mastektomie, parciální amputační ztráty končetin, resekce částí střeva, hysterektomie, enukleace bulbu oka při dobré funkci jediného oka) nebo stavy s lehkým funkčním postižením některých orgánů nebo systémů, výkon některých denních aktivit s obtížemi nebo s využitím kompenzačních mechanismů a prostředků) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 15-25 %. Lékař IPZS zvolil s ohledem na tíži onemocnění a na další souběžné diagnózy jakož i s ohledem na charakter profese žalobkyně horní hranici příslušného procentního rozmezí, tedy 25 %. Míra poklesu pracovní schopnosti nebyla dále měněna dle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity.
II.
Žaloba
3. Proti napadenému rozhodnutí podala žalobkyně dne 28. 7. 2025 žalobu doručenou zdejšímu soudu dne 29. 7. 2025, ve které uvedla, že její zdravotní stav nelze hodnotit podle kapitoly II., odd. A., položky 1b vyhlášky o posuzování invalidity, jak učinil lékař IPZS v posudku v námitkovém řízení, nýbrž dle položky kapitoly II., odd. A., položky 1c vyhlášky o posuzování invalidity. Žalobkyně konstatovala, že absolvovala chemoterapie a operace prsu, krátce po odebrání invalidního důchodu nastoupila do zaměstnání jako uklízečka a její zdravotní stav se zásadně zhoršil, proto musela pracovněprávní vztah ukončit. V důsledku zdravotního postižení není schopna vykonávat práci odpovídající svému vzdělání a kvalifikaci. V důsledku chirurgického zákroku trpí bolestmi zad i páteře a únavou, které jí znemožňují vykonávat fyzickou práci, nadále jí vytéká z rány tekutina. V napadeném rozhodnutí jsou bolesti a únava žalobkyně bagatelizovány. Žalobkyně navrhla, aby soud vyžádal posudek Posudkové komise MPSV, případně ustanovil znalce za účelem vysvětlení, zda lze v případě žalobkyně s ohledem a bolesti zad v L i C páteři, zvýšenou únavu a občasné dyspeptické potíže kvalifikovat její postižení podle kapitoly II., odd. A., položky 1c vyhlášky o posuzování invalidity.
III.
Vyjádření žalované k žalobě
4. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že uplatněné výhrady vzhledem k bývalému posouzení podle žalované neobstojí. Posudková lékařka IPZS se v posudku z 15. 7. 2025 jasně a přezkoumatelně vůči dosavadní subsumpci vymezila. Podřazení pod kapitolu II., odd. A., položky 1b vyhlášky o posuzování invalidity přitom jednoznačně osvětlila, a to včetně uvažované závažnosti, potažmo výsledné taxace. Shledané předchozí posudkové nadhodnocení reprezentuje pak bezesporu aprobovanou okolnost ospravedlňující změnu či zánik invalidity prve uznané. Rovněž je vhodné zmínit, že zde zcela evidentně nešlo o řízení zahájené na žádost žalobkyně (o změnu výše invalidního důchodu) – zdravotní stav byl přezkoumán v rámci kontrolní lékařské prohlídky.
IV.
Vyjádření žalobkyně k posudku
5. Žalobkyně se závěry posudku Posudkové komise MPSV (které soud rozebere níže) souhlasila. Uvedla, že z posudku je patrné, že žaloba je důvodná, neboť jí neměl být odejmut invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.
V.
Posouzení věci soudem
6. Řízení v projednávané věci je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.).
7. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
8. Soud ve věci rozhodl bez jednání v souladu s § 51 odst. 2 s. ř. s. a § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. poté, co se účastníků výslovně dotázal, zda s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila, žalovaná zůstala bez vyjádření, soud má proto za to, že její souhlas s rozhodnutím bez jednání byl udělen.
9. V souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s. soud vycházel při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě.
VI.
Rozhodnutí soudu
10. Žaloba je důvodná.
11. K námitkám žalobkyně týkajícím se posouzení jejího zdravotního stavu není soud oprávněný se vyjadřovat, protože v této projednávané věci se jedná o dávku podmíněnou zdravotním stavem a v takovém případě je rozhodnutí soudu závislé především na odborném lékařském posouzení. Ve správním soudnictví ve věcech důchodového pojištění posuzují zdravotní stav a pracovní schopnost pojištěnců Posudkové komise MPSV, jak vyplývá z § 4 odst. 2 zák. č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění.
12. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. 2 Ads 58/2003-75 ze dne 4. 12. 2003, č. 133/2004 Sb. NSS).
13. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů [§ 77 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)]. Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 13/2003-54 ze dne 25. 9. 2003, č. 511/2005 Sb. NSS), případně – namítá-li to žalobkyně – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. 6 Ads 11/2013-20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti, a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. 4 Ads 61/2010-63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS).
14. Z těchto důvodů požádal soud Posudkovou komisi MPSV – pracoviště v Plzni o vypracování posudku, který byl vypracován po jednání konaném dne 18. 12. 2025 za účasti odborné lékařky z oboru interního lékařství, jemuž žalobkyně nebyla přítomna. Z obsahu tohoto posudku soud mimo jiné zjistil, že k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní dle § 39 odst. 1 písm. a) zdp, šlo o invaliditu prvního stupně dle § 39 odst. 2 písm. a) zdp. Datum změny stupně invalidity žalobkyně byl stanoven na 17. 3. 2025, doba platnosti posudku stanovena do 31. 10. 2028, neboť je předpoklad stabilizace a zlepšení zdravotního stavu po ukončení hormonální a biologické léčby. Žalobkyně byla posuzována jako prodavačka. Dle doložené zdravotní dokumentace a konzultace internistky při jednání komise byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je invazivní duktální karcinom P prsu s axilární lymfadenopatií, T2 N1 M0, st. II.B 8/22, po neadjuvantni chemoterapii, po oboustranné mastektomii a exenteraci P axily, metast. postižení 3 uzlin ze 14, s adjuvantní hormonální terapií, po RT. Komplikace v podobě excize rané píštěle v ráně po SSME, revize a sutura píštěle v ráně po SSME, laterální drobný defekt 5x5 mm. Žalobkyně je po kůži šetřící mastektomii oboustranně s exenterací axily vpravo 4/24 pro karcinom pravého prsu, po neoadjuvantní chemoterapii. Pak provedená RT jizvy a axily vpravo s nedohojenou ránou a od té doby stále dojíždí do FN. Přetrvává chirurgická píštěl, která již byla několikrát excidována a rána resuturovnána, naposledy 30.1. 2025 provedena široká excize jizvy i s píštělí do zdravé tkáně a opět se rezultovala píštěl v jizvě která je konzervativně hojena, píštěl je uzavřená a pokud dojde k otevření bude provedeno kontrolní sono jizvy, eventuelně fistulografie. Pro bolesti zad při diskopatii přechodu L5/S1, s iradiací do hrudníku a cervikobrachíální syndrom absolvovala žalobkyně rehabilitační vyšetření, které doporučilo lázeňskou léčbu, od které očekává efekt pro všechny komplikující potíže. Posudková komise zhodnotila celkový klinický stav ve vztahu k základnímu vzdělání, trvající hormonální a biologické léčbě, sledované píštěli (nyní již zhojené) a dosud neabsolvované lázeňské léčbě. Funkční postižení se zohledněním profese a komorbidit zhodnoceno jako středně těžké středem vymezeného rozpětí na 40 %. Míra poklesu pracovní schopnosti byla zhodnocena 40 % podle kapitoly II, odd. A, položky 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se ve smyslu § 3 a 4 citované vyhlášky i posuzování invalidity nemění. Posudková komise byla v podstatě v souladu s posudkovým hodnocením zpracovaném v řízení v prvním stupni, na rozdíl od něj posudková komise zvolila střed vymezeného procentního rozpětí, tedy 40 % vzhledem k profesi a trvající biologické a hormonální léčbě.
15. Posudková komise není v souladu s posudkovým hodnocením v námitkovém řízení. U žalobkyně se jedná vzhledem k profesi a trvající hormonální a biologické léčbě o postižení středně těžké. Z doložených lékařských nálezů nelze prokázat u ostatních uvedených onemocnění takové závažné funkční postižení, aby byla splněna podmínka pro použití § 3 odstavce 1 vyhlášky o posuzování invalidity. Není ani důvod pro použití § 4 odst. 1 této vyhlášky. Celková ztráta míry poklesu pracovní schopnosti činí 40 %. Žalobkyně není pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav schopna práce fyzicky těžké s manipulací s těžkými břemeny, práce ve vynucené poloze, v nepříznivých klimatických podmínkách. Výkon výdělečné činnosti pojištěnce nevyžaduje zcela mimořádné podmínky podle § 6 vyhlášky o posuzování invalidity.
16. Dané postižení nelze hodnotit druhým stupněm invalidity, neboť není doloženo, že se jedná o těžké postižení, tj. stavy v kompletní remisi, po ukončení aktivní onkologické léčby, stabilizované, kde poruchy mají rozsah více než poloviny stupnice úplné poruchy funkčních schopností. Např. totální laryngektomie, resekční výkony v oblasti hlavy a krků s motivujícími následky nebo ztráty končetin ve stehně nebo v paži, některé typy disseminovaných nádorů ve stádiu 4, reverzibilní vyléčené po dosažení stabilizace stavu. Nelze hodnotit ani třetím stupněm invalidity, neboť není doloženo, že se jedná o zvlášť těžké postižení, tj. maligní nádory lokalizované, stádia I.II.III. během onkologické léčby a zpravidla do 6 měsíců po jejím ukončení, ani se nejedná o maligní nádory generalizované, tj. stádium IV. Ani se nejedná o nádory primárně diseminované zpravidla do 1 roku po ukončení onkologické léčby. Rovněž se nejedná o stavy z perzistencí či progresí nádoru, nejsou komplikace v podobě nefrostomie, kolostomie či ileostomie, urostomie, úplné ztráty dolní končetiny, nebo horní končetiny se zcela krátkým pahýlem. Není doložena elefantiáza končetiny, mutilující růst nádoru, není doloženo multiorgánové autoimunitní postižení, těžké poruchy imunity, septické stavy, těžká krvácení, inkontinence, těžké omezení hybnosti funkčně srovnatelné s těžkými parézami končetin nebo stavy se selháním některého orgánu či systému.
17. Soud shledal, že posudek posudkové komise splňuje jak náležitosti na něj kladené § 7 vyhlášky o posuzování invalidity, tak nároky judikaturní. Posudková komise přesvědčivě a srozumitelně odůvodnila své závěry, přičemž i vysvětlila, proč se neztotožňuje s předchozím posudkovým zhodnocením žalobkyně a z jakého důvodu se u žalobkyně nejedná o invaliditu druhého či třetího stupně.
18. Podle § 39 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, a jestliže poklesla o nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
19. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity v případě, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce je více zdravotních postižení a v důsledku působení těchto zdravotních postižení je pokles pracovní schopnosti pojištěnce větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti určené podle rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10procentních bodů. V této věci podmínky pro zvýšení míry poklesu pracovní schopnosti nebyly PK MPSV shledány.
20. Podle § 38 písm. a) zákona 155/1999 Sb., o důchodovém pojištění má pojištěnec nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, a stal se invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku.
21. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení napadeného rozhodnutí, jímž došlo k odejmutí jejího invalidního důchodu s odůvodněním, že dle posudku IPZS není nadále invalidní. Po doručení shora uvedeného posudku posudkové komise ze dne 18. 12. 2025 má soud za prokázané, že k datu vydání napadeného rozhodnutí žalované se u žalobkyně jednalo o invaliditu prvního stupně, a proto je žaloba podaná důvodně. Soud proto napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (výrok I. rozsudku) pro vady řízení (§ 78 odst. 1, 4 s. ř. s.) spočívající v nedostatečném posudkovém zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně, neboť žalovaná si neopatřila ve správním řízení takové důkazy, které by prokázaly skutečný stav věci, když z posudku posudkové komise vyplynulo, že žalobkyni ke dni vydání napadeného rozhodnutí poklesla pracovní schopnost v důsledku dlouhodobě nepřiznivého zdravotního stavu o 40 %, což dle § 39 odst. 2 písm. a) zdp odpovídá invaliditě prvního stupně, zatímco žalovaná v napadeném rozhodnutí došla k závěru, že žalobkyně invalidní není, neboť jí poklesla pracovní schopnost pouze o 25 %.
22. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalovaná vycházet ze zjištění, že žalobkyně byla k datu vydání napadeného rozhodnutí dle posudku posudkové komise ze dne 18. 12. 2025 invalidní pro invaliditu prvního stupně, o čemž vydá rozhodnutí, které bude mimo jiné obsahovat i důvod vydání rozhodnutí – první stupeň invalidity u žalobkyně. Vydáním nového rozhodnutí bude realizován tento rozsudek, když rozhodnutí o přiznání prvního stupně invalidity by byla vydala žalovaná již na základě posouzení zdravotního stavu žalobce v rámci řízení správního orgánu prvého stupně či v řízení o námitkách. Právním názorem soudu je žalovaná vázána, jak vyplývá z § 78 odst. 5 s. ř. s.
23. O náhradě nákladů řízení (výrok II. rozsudku) bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 1 s. ř. s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů za právní zastoupení žalobkyně po za 2 úkony právní služby po 4 620 Kč dle § 9 odst. 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“): příprava a převzetí právního zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, a sepis a podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, dále dvakrát náhrada hotových výdajů po 450 Kč. Jelikož je právní zástupce žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty, byla odměna zástupce za poskytnuté úkony právní služby a náhrada hotových výdajů navýšena o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, tedy o 2 129,40 Kč zvýše uvedených částek. Celková výše náhrady nákladů řízení činí 12 269,40 Kč. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za vyjádření ze dne 5. 1. 2026, neboť to neobsahovalo žádnou novou argumentaci relevantní pro rozhodnutí soudu.
24. Ke splnění povinnosti nahradit náklady řízení bylo žalovanému určeno platební místo podle § 149 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. a stanovena přiměřená lhůta podle § 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s. (s přihlédnutím k možnostem žalované tuto platbu realizovat).
25. V průběhu řízení před krajským soudem nastoupila věc původně vyřizující soudkyně Mgr. Jana Komínková na dlouhodobou pracovní neschopnost, a z tohoto důvodu byla v souladu s platným rozvrhem práce Krajského soudu v Plzni pro rok 2026 věc přidělena k vyřízení jinému samosoudci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat do dvou týdnů po jeho doručení kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu se sídlem Moravské náměstí 6, 657 40 Brno, který o kasační stížnosti rozhoduje. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni (§ 12 odst. 1, § 102, § 106 odst. 2 a 4 s. ř. s.).
Plzeň 15. července 2026
Mgr. Jaroslava Křivánková v.r.
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje H. K.