Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1203/26

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Dity Řepkové, soudce Tomáše Langáška a soudce Jana Wintra v řízení o ústavní stížnosti stěžovatelky Ing. Jany Chaloupkové, Ph.D., zastoupené JUDr. Martinem Machačem, advokátem se sídlem náměstí Svobody 702/9, Brno, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 5. března 2026 č. j. 9 Ads 13/2025-120, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. prosince 2024 č. j. 18 Ad 11/2023-140, rozhodnutí nejvyššího státního tajemníka ze dne 29. června 2023 č. j. MV-66610-12/SR-2023 a rozhodnutí státního tajemníka v Ministerstvu zahraničních věcí České republiky ze dne 19. ledna 2023 č. j. 453632-2/2022-OSPV, o vyloučení soudce Martina Smolka z projednávání a rozhodování o ústavní stížnosti stěžovatelky, za účasti Nejvyššího správního soudu, Městského soudu v Praze, nejvyššího státního tajemníka a státního tajemníka v Ministerstvu zahraničních věcí České republiky, jako účastníků řízení, takto:

Soudce Martin Smolek je vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka podala ústavní stížnost proti v záhlaví citovaným rozhodnutím správních soudů a správních orgánů, kterými bylo rozhodováno ve věci návrhu stěžovatelky na obnovu řízení podle , . Podle rozvrhu práce byla věc zapsána k rozhodnutí II. senátu, jehož členem je soudce Martin Smolek.

2. Soudce Martin Smolek ve vztahu k projednávané věci uvedl, že předmětem původního řízení byl výkon funkce stěžovatelky coby konzulky zastupitelského úřadu České republiky v Rabatu. V době působení stěžovatelky v této funkci byl soudce zpravodaj ve funkci náměstka, resp. vrchního ředitele pro řízení sekce právní a konzulární Ministerstva zahraničních věcí. Z této pozice nominoval osobu z dotčené sekce do skupiny k provedení inspekční cesty zmiňované v ústavní stížnosti za účelem prošetření konzulární (vízové) činnosti konzulárního úseku výše uvedeného zastupitelského úřadu. Vzhledem k tomuto se soudce zpravodaj cítí podjatým ve smyslu , o Ústavním soudu.

3. Podle je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle citovaného zákona je soudce též vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v těchto ustanoveních představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d).

4. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práv na soudní ochranu a na spravedlivý proces, která jsou zakotvena v d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní pak o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může dojít až tehdy, je-li evidentní, že vztah soudce k projednávané věci, účastníkům či jejich zástupcům dosahuje takové intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude schopen nezávisle a nestranně rozhodovat.

5. Podmínka zakládá vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci nikoli pouze pro jeho skutečně prokázanou podjatost, ale již tehdy, jestliže "lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti". Nejde totiž pouze o hodnocení subjektivního pocitu soudce, zda se cítí nebo necítí být podjatý, anebo hodnocení osobního vztahu k věci a k účastním řízení, ale o objektivní úvahu, zda - s ohledem na okolnosti věci - lze mít za to, že by soudce podjatý být mohl (nález ze dne 27. 11. 1996

sp. zn.

).

6. I. senát určený rozvrhem práce pro rozhodování o vyloučení člena II. senátu po provedení řízení podle věta druhá shledal, že by - s ohledem na zjištěné skutečnosti - mohly vzniknout oprávněné pochybnosti o nepodjatosti soudce Martina Smolka ve vztahu k projednávané věci stěžovatele, a to se zřetelem k .

7. Soudce Martin Smolek nebyl přímo činný ani se nepodílel na rozhodnutích, jejichž zrušení Ústavním soudem se stěžovatelka domáhá. Nepodílel se ani na rozhodnutích předcházejících nyní projednávané věci. Ale ve své tehdejší funkci vrchního ředitele pro řízení sekce právní a konzulární Ministerstva zahraničních věcí učinil úkon, který se přímo týkala stěžovatelky i správního řízení, které následovalo. Tyto úvahy proto II. senát vedly k závěru o možné pochybnosti o nepodjatosti soudce Martina Smolka. Proto byl soudce Martin Smolek z projednávaní a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod

sp. zn.

vyloučen ( ).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. května 2026

Dita Řepková v. r.

předsedkyně senátu