Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1776/2026

26 Cdo 1776/2026-239

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Romana Šebka, Ph.D., v právní věci žalobkyně A. V., zastoupené Mgr. Veronikou Srpovou, advokátkou se sídlem v Praze 3, Korunní 880/101, proti žalovaným 1) P. K., a 2) H. K., zastoupeným Mgr. Radkem Vachtlem, advokátem se sídlem v Praze 3, Laubova 1729/8, o vyklizení nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2026, č. j. -208, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3 328 Kč k rukám Mgr. Veroniky Srpové, advokátky se sídlem v Praze 3, Korunní 880/101, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

2. Krajský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 11. 2. 2026, č. j. -208, odvolání žalovaných proti výroku I rozsudku soudu prvního stupně odmítl (výrok I), ve výroku II jej změnil pouze tak, že lhůtu k vyklizení stanovil na 6 měsíců od právní moci rozsudku, jinak tento výrok potvrdil (výrok II), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně (výrok III); současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok IV).

3. Dovolání žalovaných proti výroku II rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neboť otázku, zda výkon práva žalobkyně není v rozporu s dobrými mravy, posoudil odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit ani v této projednávané věci.

4. Předně je třeba zdůraznit, že dovolatelé zpochybňují správnost právního posouzení učiněného odvolacím soudem zejména prostřednictvím skutkových námitek. Nesouhlasí s jeho skutkovými zjištěními a hodnocením provedeného dokazování a uplatňují tak jiný dovolací důvod, než který je uveden v Samotné hodnocení důkazů opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů, zakotvenou v , nelze úspěšně napadnout (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2017, sp. zn. , uveřejněný pod č. 78/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Přitom skutková zjištění, k nimž odvolací soud (soud prvního stupně) dospěl, nejsou vadná v tom smyslu, že by ve svém důsledku představovala porušení práv garantovaných d; nešlo zde tedy o tzv. extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními (srov. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. , uveřejněné pod č. 460/2017 Sbírky zákonů).

5. Zamítnutí žaloby na vyklizení bytu nebo nemovitosti (její části) sloužící k bydlení pro odepření ochrany výkonu vlastnického práva, který je uplatňován v rozporu s dobrými mravy ( , , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. z.“), má být až poslední možností – ultima ratio, jak ve zcela mimořádných případech odstranit přílišnou tvrdost zákona – viz např. stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2009, sp. zn. , uveřejněné pod č. 6/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (judikatura přijatá k výkladu rozporu s dobrými mravy podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013, je zásadně použitelná i při výkladu ustanovení , o. z. – srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2019, sp. zn. ).

6. Při úvaze, zda výkon práva žalobkyně není v rozporu s dobrými mravy (§ 2 odst. 3, § 8 o. z.) odvolací soud přihlédl ke všem právně relevantním okolnostem jak na její straně, tak zejména na straně dovolatelů (nepříznivý zdravotní stav žalované, péče o nezletilé děti, skutečnost, že jsou žalovaní v insolvenci), vycházel přitom z konkrétních zjištění učiněných v dané věci a okolnosti na straně žalovaných zohlednil stanovením delší (šestiměsíční) lhůty k vyklizení. Jeho úvahu nelze (s ohledem na provedené dokazování a učiněná skutková zjištění) považovat za zjevně nepřiměřenou. A právě jen v případě její zjevné nepřiměřenosti by ji bylo možné v dovolacím řízení zpochybnit – viz např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu z 29. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněného pod č. 7/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

7. Vytýkají-li dovolatelé odvolacímu soudu, že je jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné a zmatečné a že v podstatě odkazuje pouze na odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, čímž bylo porušeno jejich právo na spravedlivý proces, uplatňují jiný dovolací důvod, než který je uveden v Nevymezují totiž žádnou otázku procesního práva, na níž by z hlediska právního posouzení věci napadené rozhodnutí záviselo a při jejímž řešení by se odvolací soud odchýlil od judikatury dovolacího soudu, ale ve skutečnosti mu jen vytýkají, že řízení zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. K vadám řízení může dovolací soud přihlédnout jen, je-li dovolání přípustné ( –238a ). Jen pro úplnost lze ostatně dodat, že napadený rozsudek odvolacího soudu má náležitosti stanovené v

8. Nejvyšší soud proto dovolání žalovaných podle odmítl.

9. Dovolání proti výroku III o nákladech řízení, který dovolatelé zjevně napadají jen jako výrok akcesorický, není přípustné podle

10. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalovaní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 6. 10. 2026

JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu