Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Cdo 2175/2026

23 Cdo 2175/2026-675

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobce O. K., zastoupeného Mgr. Pavlem Bartoněm, advokátem se sídlem v Praze 2, Chodská 1383/22, proti žalované HOUSING 4U s.r.o., se sídlem v Šestajovicích, Alšova 545, identifikační číslo osoby 04022505, zastoupené Mgr. Janem Mauricem, advokátem se sídlem v Příbrami, náměstí T. G. Masaryka 142, o zaplacení 231 819 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2026, č. j. -629, takto:

Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

1. Okresní soud Praha-východ (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 12. 3. 2026, č. j. -616, zastavil řízení o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ ze dne 8. 12. 2025, č. j. -582.

2. Soud prvního stupně uvedl, že žalovanou vyzval k zaplacení soudního poplatku za podané odvolání usnesením ze dne 17. 2. 2026, č. j. -611, které bylo žalované doručeno dne 23. 2. 2026. Žalovaná ovšem ve lhůtě stanovené v usnesení soudní poplatek za odvolání nezaplatila, proto soud prvního stupně odvolací řízení zastavil.

3. K odvolání žalované Krajský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) dovoláním napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně.

4. Odvolací soud uvedl, že výše uvedené usnesení obsahující výzvu k zaplacení soudního poplatku bylo doručeno obecnému zmocněnci žalované dne 23. 2. 2026, lhůta k zaplacení soudního poplatku stanovená v usnesení pak uplynula 10. 3. 2026. Podle záznamu o složení vystaveného účtárnou soudu prvního stupně došla na účet soudu prvního stupně od žalované částka odpovídající soudnímu poplatku za odvolání dne 24. 3. 2026. Soud prvního stupně postupoval v souladu se , o soudních poplatcích, (dále jen „ “), neboť podle věty třetí zákona o soudních poplatcích se k dodatečné platbě nepřihlíží (na rozdíl od právní úpravy účinné do 29. 9. 2017, tj. před účinností ).

5. K námitkám žalované ohledně chybného doručení výzvy k zaplacení soudního poplatku odvolací soud uvedl, že námitky nejsou důvodné. Z obsahu spisu vyplývá, že žalovaná byla v řízení nejprve na základě plné moci zastoupena JUDr. Tomášem Matouškem, Ph.D., jakožto advokátem se sídlem v Praze 10, Baškirská 1404/1; následně (zřejmě kvůli pozastavení výkonu advokacie zástupce) soudu předložila plnou moc udělenou JUDr. Tomáši Matouškovi, Ph.D., jakožto obecnému zmocněnci bytem v Praze 9, Sokolovská 324/14. Od uvedeného okamžiku soud písemnosti doručoval do datové schránky obecného zmocněnce jako fyzické osoby (nikoli do jeho datové schránky advokáta), ačkoli se v hlavičce rozhodnutí soudu prvního stupně občas nesprávně objevovalo označení „advokát“ či adresa sídla jeho advokátní kanceláře namísto jeho adresy bydliště. Do uvedené datové schránky byl doručen jak meritorní rozsudek soudu prvního stupně, tak i výzva k zaplacení soudního poplatku za podané odvolání. Námitka, že výzva byla doručena v jedné datové zprávě s odůvodněním odvolání žalobce, tudíž ji adresát přehlédl, nepředstavuje dle odvolacího soudu vadu v doručování. Běžně je datovými zprávami zasíláno současně vícero písemností a pokud obecný zmocněnec žalované přehlédl výzvu k zaplacení soudního poplatku, neznamená to neúčinnost doručení. Nadto odvolací soud poukázal na to, že žalované muselo být zřejmé již při podání odvolání, že bude třeba zaplatit soudní poplatek, a pokud tak neučinila již při podání odvolání, měla očekávat, že k tomu bude vyzvána a doručované písemnosti sledovat.

6. Usnesení odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, jehož přípustnost spatřovala podle , , (dále jen „ “) v tom, že napadené rozhodnutí spočívá na řešení otázek procesního práva, které v rozhodovací praxi dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, případně jsou rozhodovány rozdílně. Konkrétně dovolatelka formulovala tyto otázky:

a) Otázka, zda lze použít analogicky prodloužení lhůty k podání dovolání zakotvené pro případ, že bylo vydáno opravné usnesení ( věta druhá ), i na lhůtu k podání odvolání, a to v případě vydání opravného usnesení k usnesení, které obsahovalo výzvu k zaplacení soudního poplatku.

b) Otázka, zda má analogie k prodloužení lhůty k podání dovolání v případě vydání opravného usnesení k usnesení, které obsahovalo výzvu zaplacení soudního poplatku z odvolání, přednost před analogií prodloužení lhůty k podání odvolání v případě vydání opravného usnesení k rozhodnutí, proti kterému se účastník odvolává, kde zákon vyžaduje, aby se opravné usnesení týkalo rozsudečného výroku ( věta druhá ).

c) Otázka, zda je výzva k zaplacení soudního poplatku řádně doručena datovou zprávou, která je označena jako zaslání odvolání žalobce, pokud je primárně doručováno odvolání protistrany a na druhém místě připojena výzva k zaplacení soudního poplatku, v níž je v hlavičce zástupce nesprávně označen neexistujícím sídlem, zvláště pokud bylo v předchozích případech doručováno opakovaně přímo účastníku řízení.

7. Dovolatelka odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu k podmínkám užití analogie v právu, dále na judikaturu vztahující se k prodloužení lhůty k podání opravného prostředku v případě vadného poučení. Podle dovolatelky není vztah opravného usnesení k usnesení, kterým byl účastník vyzván k zaplacení soudního poplatku, expressis verbis v ani zákonu o soudních poplatcích řešen. Na daný případ však nejlépe dopadá ustanovení o prodloužení lhůty k podání dovolání ( věta druhá ), s ohledem na fatálnost následků nedodržení lhůty k zaplacení soudního poplatku z odvolání.

8. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu i soudu prvního stupně a sám rozhodl tak, že se odvolací řízení o odvolání žalované nezastavuje. Současně dovolatelka navrhla odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

9. Žalobce k dovolání nevyjádřil.

10. Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, zastoupenou advokátem ( a ), posuzoval, zda je dovolání přípustné.

11. Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

12. Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

13. Dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu jen z důvodů uplatněných v dovolání. Jestliže je dovolání přípustné, přihlédne k případným vadám uvedeným v ustanovení , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny ( ).

14. Dovolání není přípustné.

15. Otázky týkající se možného analogického užití norem o prodloužení lhůty k podání dovolání v případě vydání opravného usnesení [výše shrnuté pod body a) a b)] nezaloží přípustnost dovolání, neboť na jejich řešení napadené rozhodnutí nezávisí.

16. Nejvyšší soud v tomto směru připomíná, že podle jeho rozhodovací praxe není dovolání přípustné podle , jestliže dovolatel jako důvod jeho přípustnosti předestírá dovolacímu soudu k řešení otázku hmotného nebo procesního práva, na níž rozhodnutí odvolacího soudu nezávisí (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. ).

17. Odvolací soud se otázkami týkajícími se analogického použití normy o prodloužení lhůty podle na lhůtu k podání odvolání, které nyní dovolatelka formulovala v dovolání, v napadeném rozhodnutí nezabýval, neboť je žalovaná neučinila předmětem odvolacího přezkumu (srovnej obsah odvolání žalované na č. l. 626). Argumentace žalované v odvolání se vztahovala toliko k otázkám řádného doručení usnesení obsahujícího výzvu k zaplacení soudního poplatku, nikoli k tomu, zda by bylo možné uvažovat o prodloužení lhůty k podání odvolání analogickou aplikací prodloužení lhůty k podání dovolání podle věty druhé

18. Dovolací soud ve svém rozhodování ustáleně dovozuje, že pokud účastník svou námitku neuplatní v odvolacím řízení, a odvolací soud se jí proto nezabýval, nemůže jeho rozhodnutí jen proto spočívat na nesprávném právním posouzení věci, jestliže s touto námitkou přichází až v dovolání (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. , proti němuž podanou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 24. 8. 2021, sp. zn. , ze dne 26. 7. 2023, sp. zn. , nebo ze dne 27. 3. 2024, sp. zn. ).

19. Ani otázka týkající se řádnosti doručení usnesení obsahujícího výzvu k zaplacení soudního poplatku za odvolání [výše shrnutá pod bodem c)] nezaloží přípustnost dovolání.

20. Dovolatelka při formulaci této otázky vycházela z toho, že datová zpráva, kterou jí byla výzva doručována, byla označena jako zaslání odvolání žalobce a bylo jí doručováno primárně odvolání protistrany a až na druhém místě byla připojena výzva k zaplacení soudního poplatku. Taková argumentace se ovšem míjí s obsahem procesního spisu, neboť na Potvrzení o dodání a doručení do datové schránky (doručence připojené k č. l. 611) je v kolonce „doručované písemnosti“ uvedeno „osř 060 Výzva k zaplacení SOP 17. 2. 2026, 597_odvolání_odůvodnění.docx…“, z čehož vyplývá, že již z identifikace doručovaných písemností muselo být adresátovi zřejmé, že prostřednictvím této datové zprávy není doručováno pouze odůvodnění odvolání protistrany, ale rovněž výzva k zaplacení soudního poplatku, která je uvedena v kolonce „doručované písemnosti“ na prvním místě. Argumentace dovolatelky, že usnesení obsahující výzvu k zaplacení soudního poplatku v takto označené datové zprávě přehlédla, není založena na relevantním podkladě, když z procesního spisu plyne, že obě doručované písemnosti byly v datové zprávě výslovně identifikovány, nadto písemnost obsahující výzvu k zaplacení soudního poplatku byla uvedena na prvním místě (s čímž je v rozporu argumentace dovolatelky, že datová zpráva byla označena toliko jako zaslání odvolání protistrany).

21. Nejvyšší soud nadto ve své judikatuře k doručování písemností soudem vychází mimo jiné z toho, že rozhodující vždy je, zda se předmětná písemnost dostala do rukou adresáta (a nedošlo tak pouze k fikci doručení). V případě doručování do datové schránky tomu tak je v okamžiku, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu (srov. zejména stanovisko Nejvyššího soudu, ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 1/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Pokud tomu tak je, ztrácí otázka, zda bylo doručení vykonáno předepsaným způsobem, význam. K tomu viz například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. , uveřejněný pod č. 88/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále usnesení ze dne 20. 5. 2020, sp. zn. , či usnesení ze dne 2. 2. 2022, sp. zn. .

22. Z výše citované judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že i v případě nedodržení řádné formy doručení soudem nemá takové pochybení za následek neúčinnost doručení, jestliže se doručovaná písemnost dostala do rukou adresáta. V nyní projednávané věci ovšem z obsahu procesního spisu ani z argumentace dovolatelky nevyplývá, že by soud při doručování výzvy k zaplacení soudního poplatku jakkoli pochybil, nadto je z označení doručovaných písemností na doručence zřejmé, že písemnost se do rukou adresáta nepochybně dostala.

23. Na výše uvedeném závěru pak ničeho nemění ani dovolatelčina argumentace, že v záhlaví doručované výzvy byla uvedena nesprávná adresa jejího obecného zmocněnce (soud chybně uvedl jeho dosavadní sídlo jako advokáta). Na počátek běhu lhůty k zaplacení soudního poplatku nemá taková skutečnost žádný vliv.

24. Z výše uvedeného vyplývá, že dovolání není přípustné, neboť žádná z dovolatelkou formulovaných otázek nebyla způsobilá založit jeho přípustnost. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání žalované odmítl podle jako nepřípustné.

25. K dovolatelčině návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí Nejvyšší soud připomíná, že Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení ( ), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti a právní moci dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. S ohledem na to se tedy Nejvyšší soud návrhem na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí samostatně nezabýval.

26. O náhradě nákladů řízení včetně dovolacího řízení rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí ( ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 9. 2026

JUDr. Pavel Tůma, Ph.D. předseda senátu