Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 2300/2025

-462

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce P. S., zastoupeného Mgr. Terezou Rajchlovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 729/11, PSČ 110 00, proti žalovanému Bytovému družstvu Vodárenská 334, v likvidaci, se sídlem v Praze 4, Vodárenská 334/7, PSČ 147 00, identifikační číslo osoby 27880567, zastoupenému JUDr. Josefem Novákem, advokátem, se sídlem v Praze 3, Přemyslovská 2346/11, PSČ 130 00, o zaplacení vypořádacího podílu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 3. 2025, č. j. -414, ve znění usnesení ze dne 11. 3. 2025, č. j. -420, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

[2] Městský soud v Praze usnesením ze dne 5. 9. 2017, č. j. -9, ve znění usnesení ze dne 25. 9. 2017, č. j. -16, nařídil předběžné opatření, jímž žalovanému zakázal nakládat s (v usnesení označenou) bytovou jednotkou do právní moci rozhodnutí ve věci samé (výroky I. a II.). K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 25. 1. 2018, č. j. -42, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

[3] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 30. 7. 2024, č. j. -374, řízení co do částky 1.226.325,50 Kč s příslušenstvím zastavil (výrok I.), uložil žalovanému zaplatit žalobci 779.626 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 24. 6. 2015 do zaplacení, a to do devadesáti dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), žalobu co do částky 137.580 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok III.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky IV. až VI.).

[4] K odvolání žalobce do výroků III., IV., V. a k odvolání žalovaného do výroků II. a VI. Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem

¾ rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. změnil tak, že zamítl žalobu o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 779.626 Kč od 24. 6. 2015 do 29. 12. 2016, a že lhůta k plnění činí tři dny od právní moci tohoto rozsudku,

¾ ve zbytku výrok II. rozsudku soudu prvního stupně potvrdil (první výrok),

¾ rozsudek soudu prvního stupně ve výroku III. změnil tak, že uložil žalovanému zaplatit žalobci 137.580 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 30. 12. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku,

¾ co do zamítnutí žaloby o zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 137.580 Kč od 24. 6. 2015 do 29. 12. 2016 výrok III. rozsudku soudu prvního stupně potvrdil (druhý výrok),

¾ a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (třetí až pátý výrok).

[5] Proti prvnímu a druhému výroku, jakož i třetímu a pátému výroku rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále jen „“), jako nepřípustné, neboť v rozsahu, v němž směřuje proti výroku o nákladech řízení, je objektivně nepřípustné [viz ], a ve zbývajícím rozsahu nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[6] Odvolací soud při určení výše vypořádacího podílu žalobce postupoval v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, z níž se podává, že právní úprava vypořádání mezi členem bytového družstva, jehož účast zanikla bez právního nástupce, a bytovým družstvem, je založena na principu zvýšené ochrany členů bytového družstva, z něhož plyne, že vypořádací podíl člena bytového družstva musí být určen vždy s ohledem na skutečnou (tržní) hodnotu družstevního podílu bývalého člena družstva (určenou ke dni zániku členství) tak, aby mezi touto tržní hodnotou a výší vypořádacího podílu nebyly neodůvodněné rozdíly [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2021, sp. zn. , a rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2022, sp. zn. (jenž byl uveřejněn pod číslem 89/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), ze dne 25. 1. 2023, sp. zn. , či ze dne 27. 3. 2025, sp. zn. ].

[7] K jednotlivým námitkám dovolatele Nejvyšší soud dodává následující:

1) V souladu s principem incidentní retrospektivy dopadá výklad právních předpisů přijímaný v rozhodovací činnosti soudů zásadně na všechny dosud neukončené případy. Závažné důvody, pro které by takový přístup neměl být aplikován, nejsou v projednávané věci dány (srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne 17. 1. 2024, sp. zn. , odst. 64, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2023, sp. zn. ).

2) Vydané předběžné opatření nemohlo mít vliv na prodlení dovolatele s plněním dluhu. Nesplní-li dlužník povinnost řádně a včas, může jeho odpovědnost za prodlení vyloučit zásadně pouze prodlení věřitele. Pokud plnění znemožňují jiné okolnosti, je dlužník odpovědný za prodlení bez ohledu na to, zda tyto okolnosti vznikly nebo nevznikly na jeho straně, zda jim mohl nebo nemohl předejít nebo je ovlivnit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2023, sp. zn. , a v něm citovanou judikaturu).

3) Pariční lhůtu odvolací soud určil v souladu s ustanovením a ustálenou judikaturou, z níž se podává, že třídenní lhůta ke splnění povinnosti, uložené v rozsudku, je stanovena zákonem; její uplatnění v rozhodnutí soudu není třeba zdůvodňovat a zjišťovat její přiměřenost v konkrétním případě. Naproti tomu, má-li soud za to, že je namístě v projednávaném případě určit k plnění lhůtu delší, nebo stanovit, že se plnění má stát ve splátkách, musí být tato část výroku rozhodnutí soudu podložena zjištěním všech potřebných skutečností, které by přesvědčivě dokládaly závěr soudu, že je vzhledem k povaze projednávané věci, přiznaného nároku a osobním poměrům účastníků řízení vhodné použití výjimky ze zákonné zásady. Vedle konkrétních okolností případu a osobních a majetkových poměrů účastníků, je soud současně povinen posoudit, zda případné zaplacení peněžitého plnění ve splátkách v určité výši nepředstavuje s ohledem na výši dlužné částky, délku prodlení s placením dlužné částky, neúměrné zvýhodnění dlužníka na úkor věřitele; uvedeným hlediskům totiž nelze vždy nadřadit osobní a majetkové poměry dlužníka (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2021, sp. zn. ).

4) Závěr, podle něhož bývalému členu obchodní korporace náleží vypořádací podíl v tzv. „hrubé“ výši, tj. ve výši před odečtením daně z příjmů podle , o daních z příjmů, odpovídá ustálené rozhodovací praxi Nejvyššího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. ).

5) Otázka, zda měl odvolací soud zohlednit při určení výše vypořádacího podílu náklad ve výši 21% daně z příjmů právnických osob, kterou by dovolatel platil při prodeji bytové jednotky, je čistě spekulativní. Dovolateli tato povinnost ke dni rozhodnutí odvolacího soudu nevznikla, a není zřejmé, zda a v jaké výši se tak případně stane.

[8] Dovolání pak nečiní přípustným ani námitka, podle níž odvolací soud pochybil při určení splatnosti, opomenul-li k právní moci rozhodnutí o nevyslovení neplatnosti rozhodnutí o vyloučení žalobce z dovolatele přičíst tříměsíční lhůtu dle , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Je tomu tak proto, že touto námitkou dovolatel brojí toliko proti části vyhovujícího výroku rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jíž odvolací soud rozhodl o povinnosti dovolatele zaplatit žalobci na úrocích z prodlení 18.205,36 Kč (úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 917.206 Kč za období od 30. 12. 2016 do 30. 3. 2017). Dovolání proti této části výroku rozsudku odvolacího soudu je objektivně nepřípustné [srov. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. , nebo ze dne 24. 10. 2023, sp. zn. , a v něm citovanou judikaturu].

[9] Ve vztahu k výtce, podle níž soudy nesprávně nezohlednily jeho námitku započtení, dovolatel řádně nevymezil předpoklady přípustnosti dovolání. V důsledku této vady ( ), již dovolatel neodstranil v dovolací lhůtě ( věta první ), Nejvyšší soud nemohl učinit odpovídající závěr o přípustnosti dovolání k řešení (případné) otázky hmotného či procesního práva touto námitkou otevírané; proto se jí nezabýval (srovnej důvody rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 15/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

[10] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 9. 2026

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu