Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2312/2026

-258

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Jackwerthovéa soudců JUDr. Romana Šebka, Ph.D., a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobce Ing. Martina Fořta, se sídlem v Chrudimi, Palackého třída 653, IČO 62688189, insolvenčního správce dlužnice Farma Žabovřesky s.r.o., se sídlem v Chlístově, Žabovřesky 30, IČO 46357645, zastoupeného JUDr. Ing. Janem Vučkou, advokátem se sídlem v Praze 2, U Havlíčkových sadů 1526/7, proti žalované RANDOM DAY s.r.o., se sídlem v Praze 1 – Starém Městě, Rybná 716/24, IČO 06186262, zastoupené Mgr. Václavem Žaludem, advokátem se sídlem v Praze 8, Rohanské nábřeží 671/15, o 1 139 352 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. 5. 2026, č. j. -246, takto:

Odůvodnění:

1. Žalobce (insolvenční správce dlužnice Farma Žabovřesky s.r.o., se sídlem v Chlístově, Žabovřesky 30, IČO 46357645 – dále též jen „dlužnice“) se domáhal zaplacení (původně) částky 1 482 250 Kč s příslušenstvím z titulu tvrzeného bezdůvodného obohacení za užívání areálu závodu dlužnice bez právního důvodu v období od 1. 1. 2020 do 30. 11. 2022. Během jednání dne 10. 8. 2023 vzal žalobu zpět co do částky 342 898 Kč s příslušenstvím (s ohledem na změnu vlastníka bioplynové stanice ke dni 28. 3. 2022). Okresní soud v Nymburce (soud prvního stupně) proto řízení v tomto rozsahu zastavil.

2. Soud prvního stupně

–

poté, co byly rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2025, č. j. -168, předchozí jím vydaný rozsudek ze dne 17. 8. 2023, č. j. -67, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 24. 1. 2024,

č. j. -87, a ze dne 5. 3. 2024, č. j. -88, a potvrzující rozsudek Krajského soudu v Praze (odvolací soud) ze dne 29. 8. 2024, č. j. -120, zrušeny – rozsudkem ze dne 6. 10. 2025, č. j. -209, ve znění opravného usnesení ze dne 2. 12. 2025, č. j. -227, žalobu zamítl (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků (výrok II).3. Na základě odvolání žalobce a žalované odvolací soud rozsudkem ze dne 21. 5. 2026, č. j. -246, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve výroku I „ve správném znění“ (výrok I), ve výroku II o náhradě nákladů řízení jej změnil (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení účastníků (výrok III). 4. Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání žalobce (dovolatele) proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení ( , , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „“), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele ( a 4 ), toto dovolání odmítl podle , z posléze uvedených důvodů.5. Ohledně dovolatelem namítaného nesprávného postupu soudu prvního stupně a odvolacího soudu, jež měly nesprávně zohlednit žalovanou uplatněnou obranu (dle dovolatele opožděně) spočívající v přechodu uplatněného dluhu na jinou osobu, neobsahuje dovolání údaj, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( – ), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. ). Dovolatelem pouze obecně uvedený údaj, že tato otázka měla být posouzena „jinak, a to v souladu s ustálenou judikaturou“, aniž je taková ustálená rozhodovací praxe dovolacího soudu identifikována, takové způsobilé vymezení předpokladů přípustnosti dovolání nepředstavuje. V dovolacím řízení nelze pro tyto vady pokračovat.6. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části. Z dovolání tak musí být patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny nebo jsou rozhodovány rozdílně, případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe“ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle , o soudech a soudcích (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). 7. Takový údaj se však v dovolání nenachází. Dovolání tak představuje pouhou polemiku dovolatele s právním posouzením věci provedeným odvolacím soudem s tím, že toto právní posouzení má být jiné. Taková polemika nepředstavuje řádné vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ve spojení s Dovolací námitka nemůže spočívat v tom, že posouzení věci odvolacím soudem je nesprávné a věc má být posouzena jinak – podle požadavku dovolatele (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2020, sp. zn. . Úkolem dovolacího soudu není, aby na základě odůvodnění napadeného rozhodnutí sám vymezoval předpoklady přípustnosti dovolání podle k vymezeným otázkám a nahrazoval tak plnění procesní povinnosti dovolatele (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2019, sp. zn. . Nadto se sluší poznamenat, že podle závěru odvolacího soudu (srov. bod 13. odůvodnění jeho rozsudku), jež jsou v souladu s obsahem spisu, žalovaná svou obranu (tvrzení) o převodu části závodu a s tím spojený přechod předmětného dluhu na nabyvatele uplatnila ještě před skončením prvního jednání ve věci u soudu prvního stupně, konaného 10. 8. 2023 (aniž bylo konáno přípravné jednání podle ), a jde tak o tvrzení přípustná (srov. , , dále též rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2025, sp. zn. , uveřejněný pod č. 25/2026 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a ze dne 10. 11. 2010, sp. zn. ). 10. Dovolací soud nepřehlédl, že dovolatel napadá rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu, tedy včetně jeho výroků II a III o náhradě nákladů odvolacího řízení. Protitěmtovýrokům však dovolání není (objektivně) přípustné [ ].11. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 9. 2026

Mgr. Lucie Jackwerthová

předsedkyně

senátu