Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Nd 494/2026

-24

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců JUDr. Tomáše Pirka a Mgr. Petra Krause ve věci oprávněné: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, IČ 411 97 518, se sídlem v Praze 3, Orlická 2020/4, regionální pobočka Plzeň, pobočka pro Jihočeský, Krlovarský a Plzeňský kraj, adresa pro doručování České Budějovice, Žižkova 22, proti povinnému: O. K., o 6 214 Kč s příslušenstvím, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o určení místní příslušnosti soudu, takto:

Odůvodnění:

1. Oprávněná podala dne 23. 6. 2026 k Obvodnímu soudu pro Prahu 5 prostřednictvím soudního exekutora Mgr. Martina Tunkla žádost o pověření a nařízení exekuce.

2. Usnesením ze dne 22. 7. 2026, č. j. -20, dotčený soud vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I) a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu (výrok II). V odůvodnění svého usnesení ocitoval ustanovení , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen „e. ř.“), a dovodil, že povinný by se měl nacházet ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici Plzeň do 26. 5. 2028, dne 16. 10. 2024 byl podmíněně propuštěn na příkaz Okresního soudu Sokolov (propuštění s trestem vyhoštění), není zapsán v Centrální evidenci obyvatel České republiky a nemá v současné době na českém území povolen žádný druh pobytu. Nebyl rovněž zjištěn majetek povinného v České republice. Vzhledem k uvedenému je zapotřebí, aby místně příslušný soud určil ve smyslu , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), Nejvyšší soud.

3. Podle ustanovení jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

4. Podle § 45 odst. 1 e. ř. je věcně příslušným exekučním soudem okresní soud.

5. Podle § 45 odst. 2 e. ř. je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

6. Podle e. ř. nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení

7. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. , uveřejněném pod číslem rozh. obč., na něž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – nalézt majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj věřitele (oprávněného). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek.

8. V dané věci proto Nejvyšší soud po předložení věci Obvodním soudem pro Prahu 5 ( ) podle , přihlížeje k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu , určil, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5, u něhož bylo řízení zahájeno (podobně viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , ze dne 31. 7. 2019, sp. zn. , a ze dne 29. 6. 2022, sp. zn. ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. 9. 2026

JUDr. Jan Eliáš, Ph.D. předseda senátu