Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3605/25

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Dity Řepkové, soudce Tomáše Langáška a soudce zpravodaje Jana Wintra o ústavní stížnosti Karla Kohouta, zastoupeného JUDr. Jaroslavem Poláčkem, advokátem, sídlem nám. Republiky 53, Pardubice, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích č. j. -339 ze dne 9. 12. 2024 a usnesení Nejvyššího soudu č. j. -394 ze dne 23. 9. 2025, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích a Nejvyššího soudu jako účastníků řízení a statutárního města Pardubice jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatel se žalobou podanou u Okresního soudu v Pardubicích domáhal zdržení se zásahu do svého vlastnického práva ke stavbě hrobky ze strany vedlejšího účastníka a zaplacení 129 371,99 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody z tvrzeného zásahu vzniklé. Okresní soud dospěl k závěru, že žalobce neunesl důkazní břemeno a žalobu rozsudkem č. j. -270 zamítl.

2. V odvolání podaném ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích se stěžovatel domáhal zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně. Měl za to, že dokazování bylo neúplné, jelikož okresní soud neprovedl veškeré navržené důkazy, a to zejména revizní znalecký posudek.

3. Krajský soud rozsudkem uvedeným v záhlaví potvrdil výrok soudu prvního stupně. Odchýlil se však od jeho odůvodnění; dospěl k závěru, že žaloba byla podána proti účastníkovi, jenž nebyl pasivně věcně legitimován, neboť vedlejší účastník není shodný s vlastníkem hřbitovní zdi, jejíž vychýlení, dle žalobních tvrzení, způsobilo pád náhrobku, a tedy zásah do vlastnického práva stěžovatele.

4. Stěžovatel následně podal proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání. Nejvyšší soud však shledal, že dovolání postrádá zákonem požadované vymezení, v čem stěžovatel spatřuje splnění předpokladů dovolání. Jelikož vady nebyly ve lhůtě odstraněny, jednalo se o vady, pro které nebylo možné v dovolacím řízení pokračovat, a dovolací soud proto dovolání odmítl.

5. Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá porušení svého práva na spravedlivý proces podle d. Spatřuje jej zejména v nedostatečném odůvodnění zamítavých rozhodnutí obecných soudů, která mají vycházet z nedostatečného zohlednění významných skutkových okolností.

6. Ústavní soud posoudil ústavní stížnost i napadené rozhodnutí a dospěl k závěru, že jde o návrh zčásti zjevně neopodstatněný (ve vztahu k usnesení Nejvyššího soudu) ve smyslu , a zčásti návrh nepřípustný (ve vztahu k rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích) podle .

7. Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a řídí se zásadou zdrženlivosti v zasahování do jejich činnosti. V řízení o ústavní stížnosti do jejich pravomocných rozhodnutí zasahuje pouze tehdy, byla-li jimi porušena ústavně zaručená základní práva stěžovatele. Jinými vadami se nezabývá.

8. Ohledně usnesení Nejvyššího soudu Ústavní soud připomíná, že k povinnostem stěžovatele patří, aby v dovolání způsobem předvídaným ustanovením ve vazbě na vymezil předpoklady přípustnosti dovolání. Z napadeného usnesení Nejvyššího soudu je však patrno, že stěžovatel tak neučinil a vady podání ani ve lhůtě neopravil. Stěžovatel v ústavní stížnosti tyto skutečnosti nijak nerozporuje a ve své argumentaci se postupem Nejvyššího soudu blíže nezabývá. Odmítl-li tedy Nejvyšší soud dovolání pro vady, pro něž nebylo možné v řízení pokračovat, odpovídá jeho postup stanovisku pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017 sp. zn. .

9. Ve vztahu k napadenému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích Ústavní soud konstatuje, že jednou z podmínek meritorního posouzení ústavní stížnosti stanovených v je řádné vyčerpání všech procesních prostředků, jež stěžovateli k ochraně práv poskytuje zákon. Ve výše zmíněném plenárním stanovisku (bod 61) Ústavní soud konstatoval, že jestliže dovolání neobsahovalo předepsané vymezení přípustnosti, a v dovolacím řízení tedy nebylo možné pokračovat tak, aby se dovoláním Nejvyšší soud zabýval meritorně, stěžovatel efektivně nevyčerpal procesní prostředek k ochraně svého práva.

10. Ústavní soud proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost ve vztahu k napadenému usnesení Nejvyššího soudu odmítl podle jako návrh zjevně neopodstatněný a ve zbývající části ji odmítl podle jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. února 2026

Dita Řepková, v. r.

předsedkyně senátu