Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 194/26

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudců Michala Bartoně (soudce zpravodaje) a Zdeňka Kühna o ústavní stížnosti stěžovatele Jaroslava Štajnera, zastoupeného JUDr. Pavlem Marťánem, advokátem, sídlem Latrán 193, Český Krumlov, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. září 2025 č. j. -76 a rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. května 2025 č. j. -44, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích a Okresního soudu v Českých Budějovicích, jako účastníků řízení, a Oldřicha Šírka, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Vymezení věci a obsah napadených rozhodnutí

1. Stěžovatel se ústavní stížností podle písm. d)y domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byly porušeny a d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Stěžovatel uzavřel s vedlejším účastníkem (zhotovitelem) smlouvu o dílo na rekonstrukci střechy domu. Při předání nebyla dokončena část díla spočívající v oplechování vikýřových oken, protože okna nebyla osazena. Stěžovatel a vedlejší účastník se shodli, že oplechování bude provedeno poté, co stěžovatel vedlejšímu účastníkovi oznámí montáž oken.

3. Stěžovatel a vedlejší účastník dne 3. 11. 2021 jednali o dokončení díla. Stěžovatel požadoval dokončení oplechování do 12. 11. 2021. Vedlejší účastník nabízel termín do 30. 11. 2021. K dohodě o termínu dokončení díla nedošlo. Stěžovatel měl vedlejšímu účastníkovi sdělit, že práce si nechá provést od někoho jiného. Téhož dne večer vedlejší účastník zaslal stěžovateli e-mail, ve kterém "odstupuje od práce" a nabízí vrácení částky 4 000 Kč jako hodnoty neprovedené části díla.

4. Dne 4. 11. 2024 podal stěžovatel žalobu na zaplacení částky ve výši 26 608 Kč s příslušenstvím z titulu smluvní pokuty. Žalobu Okresní soud v Českých Budějovicích dne 15. 5. 2025 zamítl jako nedůvodnou (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení vedlejšímu účastníkovi (výrok II). Okresní soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že vedlejší účastník neporušil žádnou ze smluvených povinností. Stěžovatel byl v prodlení se zasazením oken a z tohoto důvodu nemohl vedlejší účastník porušit své smluvní povinnosti.

5. Proti rozsudku okresního soudu podal stěžovatel odvolání. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudek okresního soudu potvrdil (výrok I), změnil výrok o náhradě nákladů řízení vedlejšímu účastníkovi (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení vedlejšímu účastníkovi (výrok III). Krajský soud dospěl ke shodnému závěru jako okresní soud, proto zamítavý výrok potvrdil.

II.

Argumentace stěžovatele

6. Stěžovatel tvrdí, že k porušení uvedených práv došlo v důsledku libovůle soudů, které rozhodovaly na základě skutkového stavu bez opory v provedeném dokazování a se skutkovým stavem pracovaly selektivně. Odůvodnění soudů je podle stěžovatele vnitřně rozporné a zakládá nepředvídatelnost rozhodnutí, protože nemá vazbu na skutkový základ.

III.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

7. Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a není jim instančně nadřízen (y), jeho pravomoc je založena toliko k přezkumu, zda postupem a rozhodováním obecných soudů nedošlo k porušení ústavně garantovaných práv a svobod. Ústavněprávním požadavkem také je, aby vydaná rozhodnutí byla řádně, srozumitelně a logicky odůvodněna. Postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, výklad jiných než ústavních předpisů, jakož i jejich aplikace při řešení konkrétních případů a věcné posouzení předmětu sporu, jsou záležitostí obecných soudů.

8. Námitky stěžovatele uplatněné v ústavní stížnosti jsou pokračováním polemiky se skutkovými zjištěními obecných soudů a hodnocením provedeného dokazování. Stěžovatel tak staví Ústavní soud do pozice další přezkumné instance v systému obecného soudnictví, která mu však nepřísluší.

9. V nálezu ze dne 8. 4. 2025

sp. zn.

Ústavní soud dovodil, že proti rozhodnutím o částkách svou výší bagatelních, u nichž zákon nepřipouští dovolání, je důvodnost ústavní stížnosti s výjimkou extrémních rozhodnutí vyloučena. O extrémní rozhodnutí se v projednávané věci nejedná.

10. Z napadených rozsudků soudů vyplývá, že soudy logicky a srozumitelně odůvodnily svůj závěr o tom, že vedlejší účastník neporušil žádnou jeho smluvní povinnost a žaloba proto byla zamítnuta jako nedůvodná. Nadto soudy uvádí, že stěžovatel neprokázal své tvrzení o dohodě mezi ním a vedlejším účastníkem k provedení oplechování okamžitě, jakmile budou vikýřová okna dodána, ačkoliv k tomuto byl podle vyzván (srov. bod 9 rozsudku okresního soudu a bod 1 rozsudku krajského soudu).

11. Ústavní soud nemůže přisvědčit námitce stěžovatele o nepředvídatelnosti napadených rozhodnutí. Okresní soud výslovně stěžovatele upozornil na to, že výše uvedenou skutečnost nemá za prokázanou a že se s jeho argumentací neztotožňuje (srov. bod 9 rozsudku okresního soudu).

12. Ústavní soud v napadených rozhodnutích nespatřuje jakékoli prvky libovůle, protože se zakládají na provedeném dokazování a z něj vyplývajícím skutkovém stavu. Rozhodnutí ani nejsou vnitřně rozporná. Naopak jejich odůvodnění vyhovuje požadavkům ustálené judikatury (srov. např. nález ze dne 10. 12. 2014

sp. zn.

a tam citovaná judikatura), neboť je lze považovat za úplná a přesvědčivá.

13. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud neshledal žádné porušení ústavně zaručených práv stěžovatele, odmítl ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh zjevně neopodstatněný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. února 2026

Lucie Dolanská Bányaiová v. r.

předsedkyně senátu