Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 310/26

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lucie Dolanské Bányaiové (soudkyně zpravodajky) a soudců Michala Bartoně a Zdeňka Kühna o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti YUSUFELI s.r.o., sídlem Jana Šoupala 1597/3, Ostrava, zastoupené JUDr. Pavlem Nastisem, advokátem, sídlem Sokolská třída 936/21, Ostrava, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. prosince 2025 č. j. -242 a usnesení Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově ze dne 22. září 2025 č. j. -235, za účasti Krajského soudu v Ostravě a Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově, jako účastníků řízení, a 1. Petra Recmana a 2. Miroslava Recmana, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Skutkové okolnosti posuzované věci a obsah napadených rozhodnutí

1. Stěžovatelka se podanou žalobou domáhá zrušení a vypořádání spoluvlastnického práva k nemovitým věcem (pozemkům) v žalobě specifikovaným. Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově (dále jen "okresní soud") napadeným usnesením rozhodl, že zpětvzetí žaloby není účinné [ , (dále jen "")], neboť nesouhlas vedlejších účastníků se zpětvzetím byl založen na vážných důvodech a byl procesně i obsahově relevantní. Vedlejší účastníci mají na výsledku řízení, které mohli rovněž sami zahájit, oprávněný zájem, a to jak v rovině právní a ekonomické, tak i v rovině morální.

2. K odvolání stěžovatelky Krajský soud v Ostravě napadeným usnesením rozhodnutí okresního soudu potvrdil. Ve shodě s okresním soudem uvedl, že existují procesně ekonomické důvody pro vyslovení neúčinnosti, neboť by bylo zcela nadbytečné a neekonomické, aby se otázkou zrušení a vypořádání podílové spoluvlastnictví soud zabýval znovu k novému návrhu podanému ať již stěžovatelkou, nebo vedlejšími účastníky. První vedlejší účastník má právní zájem, aby byla otázka zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví posouzena konečným rozhodnutím, a to ve všech vzájemných souvislostech. Právo na soudní ochranu svědčí všem účastníkům řízení, nejen stěžovatelce.

II.

Argumentace stěžovatelky

3. Stěžovatelka nesouhlasí s rozhodnutím o neúčinnosti zpětvzetí žaloby. Důvody, pro které bylo rozhodnuto o neúčinnosti zpětvzetí, nepovažuje za vážné ve smyslu Skutečnost, že se na jednom z pozemků nachází rodinný dům, v němž bydlí první vedlejší účastník, nepředstavuje vážný procesně-ekonomický důvod. Tento dům není předmětem spoluvlastnictví, ani předmětem soudního sporu. Vedlejším účastníkům nevznikly ve sporu žádné náklady a nic jim nebrání v tom, aby sami podali žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Poukazuje na jiné řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, v němž vystupovala na straně žalované, a k návrhu žalobkyně bylo řízení naopak zastaveno. Závěrem zdůrazňuje dispoziční zásadu, která může být omezena jen z vážného důvodu.

III.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

4. Stěžovatelka si je vědoma, že Ústavní soud není součástí soustavy soudů (y) a nepřísluší mu výkon dozoru nad jejich rozhodovací činností. Do rozhodovací činnosti soudů je tedy Ústavní soud v řízení o ústavní stížnosti oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody stěžovatele.

5. Stěžovatelka brojí proti rozhodnutím, jimiž byla vyslovena neúčinnost zpětvzetí žaloby podle Jakkoliv lze v úpravě vyslovení neúčinnosti zpětvzetí žaloby spatřovat určité omezení dispoziční zásady či autonomie vůle, zd nelze dovodit, že mezi základní práva a svobody náleží právo žalobce ukončit soudní spor. Právě tím, že poskytuje soudu prostor pro vážení zájmů obou (všech) účastníků řízení, je široce koncipovanou generální klauzulí pro určení mezí dispoziční zásady v civilním procesu. Přihlíží tak k ústavnímu imperativu vyvažování procesního postavení účastníků, který je součástí práva na soudní ochranu podle y a je garantován veřejnou mocí jako tzv. status positivus a představuje institucionální záruku, že žalobce nebude své právo na soudní ochranu zneužívat [srov. k tomu odlišné stanovisko soudců Jiřího Zemánka, Ludvíka Davida, Jaromíra Jirsy, Kateřiny Šimáčkové a Vojtěcha Šimíčka k nálezu ze dne 30. 6. 2020

sp. zn.

(N 138/100 SbNU 512) ve věci návrhu na zrušení ].

6. Právní teorie [srov. LAVICKÝ, P. a kol. : Praktický komentář. (Systém ASPI). Wolters Kluwer (cit. 2026-2-16). Dostupné z: www.aspi.cz. ] i praxe se shodují v tom, že relevantní vážné důvody, pro které by zpětvzetí žaloby nemělo být účinné, a o žalobě by mělo být rozhodnuto meritorně, jsou dány zejména tam, kde řízení mohlo být zahájeno i bez návrhu, a v řízení sporném především tehdy, kdy řízení mohlo být zahájeno i na návrh druhé strany občanskoprávního vztahu nebo má-li žalovaný právní nebo jiný (např. morální) důvod pro požadavek, aby řízení skončilo rozhodnutím ve věci samé. Vzhledem k tomu, že řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví má povahu tzv. řízení iudicii duplicis, tzn. je takovým řízením, které může být zahájeno kterýmkoliv spoluvlastníkem, a první vedlejší účastník se zpětvzetím žaloby nesouhlasil a své důvody vyjádřil (má zájem na konečném řešení poměrů u všech dotčených pozemků), nelze v postupu obecných soudů, které důvody jeho nesouhlasu vyhodnotily jako závažné a řízení nezastavily, spatřovat porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky. Ustanovení svým neurčitým vymezením dává široký prostor pro úvahu soudu. V situaci, kdy by bylo třeba s ohledem na stanovisko prvního vedlejšího účastníka zahajovat nové řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, se zastavení stávajícího řízení jeví ekonomicky nehospodárným.

7. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud neshledal žádné porušení stěžovatelčiných ústavně zaručených práv, odmítl ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh zjevně neopodstatněný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. února 2026

Lucie Dolanská Bányaiová v. r.

předsedkyně senátu