Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 340/26

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudce Milana Hulmáka a soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové o ústavní stížnosti stěžovatele V. V., advokáta, proti usnesení předsedy odvolací kárné komise České advokátní komory sp. zn. ze dne 8. ledna 2026, spojené s návrhem na zrušení , kterou se podle , o advokacii, stanoví kárný řád, za účasti České advokátní komory, sídlem Národní 118/16, Praha 1 - Nové Město, jako účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení shora uvedeného usnesení. S ústavní stížností spojil návrh na zrušení , kterou se podle , o advokacii, stanoví kárný řád. Zároveň navrhl, aby Ústavní soud odložil vykonatelnost napadeného usnesení.

2. Napadeným usnesením bylo rozhodnuto, že člen odvolacího kárného senátu JUDr. Tomáš Sokol není vyloučen z projednávání a rozhodování věci stěžovatele.

3. Ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je advokát, a proto nemusí být zastoupen jiným advokátem. Ústavní stížnost je nicméně nepřípustná.

4. Ústavní soud se ve stanovisku pléna sp. zn. ze dne 7. února 2023 (57/2023 Sb.) podrobně zabýval otázkou přípustnosti ústavní stížnosti proti rozhodnutí o nevyloučení soudce (potažmo přísedícího) pro podjatost. Dospěl přitom k závěru, že "ústavní stížnost směřující proti usnesení soudu, kterým bylo rozhodnuto, že soudce není vyloučen z projednání a rozhodnutí věci, o níž má rozhodovat nebo v ní má činit úkony podle rozvrhu práce, a kterým byl zamítnut opravný prostředek proti takovému usnesení, je nepřípustná ( , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů)". Argumenty citovaného stanoviska lze vztáhnout i na posuzovanou ústavní stížnost, jež směřuje proti rozhodnutí o nevyloučení člena odvolacího kárného senátu v kárném řízení s advokátem.

5. Řízení o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod je zásadně vybudováno na principu přezkumu pravomocně skončených věcí. Ústavní soud tak není oprávněn zasahovat do řízení teprve probíhajících, v nichž stěžovatel ještě nevyčerpal všechny možnosti, jak se dobrat ochrany svých ústavně zaručených základních práv a svobod. Vydáním rozhodnutí ve věci nepodjatosti člena odvolacího kárného senátu přitom řízení nekončí a stěžovateli jsou nadále k dispozici procesní prostředky ochrany. Teprve po vyčerpání těchto opravných prostředků, bude-li se stěžovatel i nadále domnívat, že jejich prostřednictvím tvrzený stav protiústavnosti napraven nebyl, by se mu proto otevřela cesta k podání věcně projednatelné ústavní stížnosti. Podle Ústavního soudu je tedy třeba vycházet ze zásady, že ústavní stížností by měla být napadána konečná a pravomocná meritorní rozhodnutí, nikoli rozhodnutí dílčí, i když jsou sama o sobě pravomocná a nejsou proti nim přípustné opravné prostředky.

6. Z tohoto pravidla jsou ve striktně vymezených případech možné výjimky, avšak pouze tehdy, pokud 1) je rozhodnutí způsobilé bezprostředně a citelně zasáhnout do základních práv stěžovatele a současně 2) se námitka porušení základních práv omezuje jen na příslušné stádium řízení, pročež nemůže být v rámci dalšího řízení (např. při použití opravných prostředků proti meritorním rozhodnutím) efektivně uplatněna.

7. U rozhodnutí o nepodjatosti člena odvolacího kárného senátu není splněna ani jedna z těchto kumulativních podmínek. Zaprvé, samotné rozhodnutí o nepodjatosti ještě není způsobilé se jakkoliv negativně projevit v právní sféře stěžovatele. Ta by mohla být negativně zasažena teprve meritorním rozhodnutím, jímž by bylo rozhodnuto v neprospěch stěžovatele. Zadruhé, stěžovatel může námitku podjatosti uplatňovat v dalším řízení v rámci žaloby proti rozhodnutí České advokátní komory, případně i v kasační stížnosti, i v případné ústavní stížnosti.

8. Ústavní soud neshledal důvod postupovat podle a ostatně ani stěžovatel žádné důvody pro uplatnění této výjimky netvrdil.

9. Ústavní soud z uvedených důvodů mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný podle . Je-li ústavní stížnost nepřípustná, návrh na zrušení ustanovení právního předpisu bez dalšího sdílí jakožto návrh akcesorický osud ústavní stížnosti. Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti neprodleně po jejím obdržení, proto samostatně nerozhodoval o návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného usnesení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. února 2026

Daniela Zemanová v. r.

předsedkyně senátu