Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 284/26

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudců Michala Bartoně a Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatelky A. A. (jedná se o pseudonym), zastoupené JUDr. Vladimírem Doleželem, advokátem, sídlem Zámečnická 87/1, Brno, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. ledna 2026 sp. zn. a usnesení Okresního soudu Brno-venkov ze dne 17. prosince 2025 sp. zn. , za účasti Krajského soudu v Brně a Okresního soudu Brno-venkov, jako účastníků řízení, a Krajského státního zastupitelství v Brně, Okresního státního zastupitelství Brno-venkov, nezl. B. A., C. A. (jedná se o pseudonymy) a města Rosice, sídlem Palackého nám. 13, Rosice, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka je matkou nezletilého vedlejšího účastníka, kterému ještě není 15 let. Ve věci syna v současnosti probíhá řízení o péči a o nařízení ústavní výchovy. Okresní soud Brno-venkov nařídil usnesením ze dne 25. 6. 2025 předběžné opatření podle zákona o zvláštních řízeních soudních, kterým byl syn předán do péče diagnostickéhou. Toto předběžné opatření následně okresní soud dvakrát prodloužil, a to poprvé usnesením ze dne 25. 9. 2025 a podruhé napadeným usnesením, kterým prodloužil předběžné opatření do 25. 3. 2026, nebo do pravomocného skončení řízení o péči a o nařízení ústavní výchovy, nastane-li dříve.

2. Okresní soud nejdříve zrekapituloval, že se syn ocitl ve stavu vážného ohrožení svého vývoje a zároveň představuje bezprostřední a reálné nebezpečí pro své okolí. Dlouhodobě vykazuje projevy rizikové chování, které eskaluje. Syn sdílel fotografie a videa s extrémně nevhodným obsahem (nacistická symbolika, obnažené pohlavní orgány a brutální a výrazně násilné scény). Užívá návykové látky. Kvůli sebepoškozování musel absolvovat léčebné pobyty v dětské psychiatrické nemocnici. Svěřil se školní psycholožce se silným nutkání někoho pobodat nožem, následná hospitalizace v krizovém centru a psychiatrické nemocnici potvrdila, že trpí intenzivními násilnými ideacemi s konkrétním obsahem, které chce uskutečnit (chtěl zaútočit na dvě osoby a na svou bývalou přítelkyni). Nelze vyloučit jeho bezprostřední nebezpečnost pro okolí, psycholog ho označil za "časovanou bombu" a doporučil ochrannou výchovu. Okresní soud proto umístil syna do diagnostickéhou. Syn potřebuje odbornou péči v prostředí, které je schopno reagovat na jeho potřeby a rizika.

3. V současnosti syn stále potřebuje odbornou péči v diagnostickému. Probíhají sice dovolenky, v rámci kterých syn denně dochází do školy v diagnostickému (ve které vykazuje pozitivní hodnocení a pochvaly) a absolvuje psychologická sezení, stále ale vykazuje rizikové projevy. Vyjadřuje vzrušení z násilí, fascinaci noži a škrtil kamarádku, což znázorňuje trvalost jeho představ. O těchto pocitech dokáže hovořit, což je žádoucí pro další práci. Spolupracuje se sexuologickou ambulancí, je sledován psychologem a psychiatrem. Je úzkostlivým a traumatizovaným dítětem s narušeným emočním vývojem, jeho vnitřní svět zůstává výrazně odchýlen od normy, je proto důležitá spolupráce s psychiatrií a sexuologií. Důvody pro předběžné opatření tudíž stále trvají, pobyt v diagnostickému mu prospívá a je nutný, neboť u něj dlouhodobě přetrvávají vážná rizika. Další prodloužení předběžného opatření má být sice výjimečné, toto ale je mimořádný případ. Čeká se na výsledky znaleckého psychiatrického a psychologického zkoumání, které je potřebné pro rozhodnutí ve věci samé, pobyt v diagnostickému je nezbytný pro jeho řádný a stabilní vývoj.

4. K odvolání matky Krajský soud v Brně potvrdil usnesení okresního soudu. Syn trpí poruchou sexuálního vyzrávání s agresivními rysy (sadismus, agresivní ideace s prvky nekrofilními) s progresivní tendencí. Syn vykazuje zlepšení, nicméně jeho vnitřní svět zůstává vychýlen mimo normu, je proto důležitá spolupráce s diagnostickým ústavem, psychiatrií a sexuologií. Je třeba zachovat tuto odbornou péči a dbát na to, aby syn zůstal stabilizovaný, neboť kvůli duševnímu stavu představuje riziko pro sebe i své okolí. V řízení ve věci samé probíhá dokazování a je třeba vyčkat na znalecké posudky, které budou rozhodující. Závěry okresního soudu jsou proto správné. Je třeba dodat, že v lednu 2026 se stav syna extrémně zhoršil. Vrátil se do diagnostickéhou, který zrušil možnost dlouhodobých dovolenek. Poté užil THC pravděpodobně i s kombinací metamfetaminu, načež se začal sebepoškozovat a být agresivní vůči zdravotníkům a okolí, byl proto umístěn do krizového centra. Pár dnů nato se záměrně intoxikoval vdechnutím spreje na vlasy, napadl vychovatelky a vidličkou se snažil pobodat vychovatele. Jeho stav se poté opět zhoršil, popisoval halucinace démonů a byl psychicky dekompenzován, což odpovídá akutní psychóze. Krajský soud sice posuzoval stav v době rozhodování krajského soudu, popsané zhoršení stavu syna by však samo o sobě vedlo k vydání dalšího předběžného opatření.

5. Stěžovatelka v ústavní stížnosti argumentuje, že došlo k porušení řady jejích ústavních práv, a též i ústavních práv syna. Napadená usnesení jsou projevem svévole a porušují nejlepší zájem syna. Civilní soudy posuzovaly skutečnosti předcházející prodloužení předběžného opatření a nezabývaly se aktuálními argumenty stěžovatelky svědčícími pro jeho zrušení. Nerespektovaly stanovisko Nejvyššího soudu, podle kterého je rozhodující stav, který tu byl v době vyhlášení napadeného usnesení, a vyšly též z důkazů, které vznikly až po vydání usnesení okresního soudu. V této věci také nenastaly zákonné důvody pro výjimečné prodloužení trvání předběžného opatření. Neskončení dokazování je totiž způsobeno průtahy civilních soudů, což nelze synovi klást k tíži. Civilní soudy také porušily zásadu přímosti a ústnosti jednání, neboť při prodloužení předběžného opatření je třeba nařídit jednání, k čemuž v této věci nedošlo. K nevhodnému chování syna došlo následkem pobytu v diagnostickému, protože v době, kdy měl povolené dlouhodobé dovolenky, se nic takového nestalo. Rodinné prostředí je pro jeho vývoj a stabilitu lepší. V řízení o věci samé jsou průtahy, postup civilních soudů je neakceptovatelný. Civilní soudy ignorují rodinné vazby stěžovatelky a syna a též jeho nejlepší zájem.

6. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

7. Civilní soudy se nedopustily neústavního pochybení, nenařídily-li jednání. Zákon takovou povinnost nestanoví a neodůvodňovaly to ani okolnosti této věci. Stěžovatelka měla možnost se k prodloužení předběžného opatření vyjádřit a brojit proti němu, což učinila (bod 2 usnesení krajského soudu). V tomto ohledu proto nemohlo dojít k jakémukoli zkrácení procesních práv stěžovatelky, neboť civilní soudy svým postupem plně respektovaly princip kontradiktornosti řízení (srov. např. nález ze dne 1. 9. 2016

sp. zn.

, bod 22).

8. Civilní soudy, které byly příslušné k vydání předběžného opatření, v souladu s ústavními požadavky též vysvětlily, že v posuzované věci nastaly takové výjimečné okolnosti, které podle zákonné úpravy (§ 459 a 460 zákona o zvláštních řízeních soudních) umožňují další prodloužení předběžného opatření. V současnosti probíhá řízení o péči a o nařízení ústavní výchovy, přičemž pro meritorní rozhodnutí je třeba vyčkat na znalecké posudky z oboru psychiatrie a psychologie. Tyto posudky se nyní zpracovávají a je bez nich objektivně nemožné uzavřít dokazování. Syn je kvůli svému psychickému stavu nebezpečný jak sobě, tak i svému okolí a do rozhodnutí o věci samé je proto třeba dočasně upravit jeho poměry. V jeho nejlepším zájmu je zůstat v prostředí, ve kterém je mu poskytována odborná podpora (zejména body 10 až 12 usnesení okresního soudu a body 6, 8 a 9 usnesení krajského soudu).

9. Není pravda, že by civilní soudy nezohlednily námitky stěžovatelky či nevycházely ze stavu, který existoval v době rozhodování okresního soudu. Důkladně posoudily skutkový stav a dospěly k závěru, že chování syna se sice oproti minulosti zlepšilo, stále ale vnitřně zůstává výrazně vychýlen mimo normu a je extrémní riziko, že se jeho stav opakovaně zhorší (body 1 až 7 usnesení okresního soudu a body 3 až 5 usnesení krajského soudu). Poukazoval-li krajský soud na skutečnosti nastalé až po vydání usnesení okresního soudu, činil tak pro ilustraci zhoršení jeho stavu (bod 7 a 9 usnesení krajského soudu).

10. Ústavní soud proto odmítl ústavní stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. února 2026

Lucie Dolanská Bányaiová v. r.

předsedkyně senátu