Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

175 A 20/2026 - 49

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Jiřím Derflem ve věci

žalobkyně:

nezl. M. M., narozena X

státní příslušnost Republika Kazachstán

bytem X

zastoupena zákonnou zástupkyní E. L.

bytem X

proti

žalovanému:

Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců

sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 7. 2026, č. j. MV-88700-4/SO-2026, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě,

takto:

I. Žalobě se přiznává odkladný účinek.

II. Žalobkyni se ukládá povinnost zaplatit Krajskému soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se žalobou podanou prostřednictvím své matky jakožto zákonné zástupkyně domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 7. 2026, č. j. MV-88700-4/SO-2026, jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno usnesení Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, (dále jen „správní orgán prvního stupně“) ze dne 17. 3. 2026, č. j. OAM-2380-5/TP-2026. Tímto usnesením správní orgán prvního stupně podle , o pobytu cizinců na území České republiky, (dále jen „“) zastavil řízení ve věci žádosti žalobkyně o vydání povolení k trvalému pobytu z důvodu podání žádosti o povolení k trvalému pobytu na území České republiky, ač k tomu žalobkyně nebyla oprávněna.

2. Žalobkyně v žalobě současně navrhla, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek ve smyslu , , (dále jen „“). Tento návrh žalobkyně odůvodnila tím, že je nezletilé dítě narozené dne X na území České republiky, které zde od svého narození žije se svou matkou, držitelkou povolení k trvalému pobytu, a se svým nezletilým bratrem, narozeným dne X. Rodinu žalobkyně fakticky tvoří její matka a její nezletilý bratr, neboť zákonná zástupkyně po převážnou část rozhodného období sama zajišťuje každodenní péči o obě děti. Otec nezletilé žalobkyně se od 16. 4. 2026 nenachází na území Evropské unie, což je doloženo letenkami, a veškerá osobní péče o obě nezletilé děti je proto vykonávána výlučně jejich matkou. Posouzení hrozící újmy proto dle žalobkyně musí zohlednit nejen dopady napadeného rozhodnutí na právní a faktické postavení žalobkyně, ale také jeho důsledky pro zachování stability jejího rodinného života a každodenní fungování celé rodiny. Nepřiznání odkladného účinku by ponechalo žalobkyni po dobu soudního přezkumu v právně nejistém pobytovém postavení. V důsledku pravomocného zastavení řízení o její žádosti o povolení k trvalému pobytu je žalobkyně nucena řešit své další pobytové oprávnění prostřednictvím jiných pobytových institutů, popřípadě čelit riziku vzniku povinnosti území České republiky opustit ještě před tím, než soud přezkoumá zákonnost napadeného rozhodnutí.

3. Žalovaný v písemném vyjádření uvedl, že nesdílí názor, že by výkon nebo jiné právní následky napadeného rozhodnutí, znamenaly pro žalobkyni nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a že to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Žalovaný navrhl, aby odkladný účinek žalobě nebyl přiznán.

4. Podle ustanovení a 2 platí, že podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Předmětný je přitom třeba vykládat tak, že jde o institut zcela mimořádný, kterým je prolamována vykonatelnost napadeného rozhodnutí před tím, než je podrobeno soudnímu přezkumu ve věci samé. Lze jej aplikovat pouze v mimořádných případech, kdy účastník řízení dostatečnými a hodnověrnými důkazy doloží splnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě.

5. K přiznání odkladného účinku žalobě je přitom nutno kumulativně splnit tři podmínky, jejichž naplnění je prokazováno žalobcem, a to jak předloženými tvrzeními, tak k návrhu doloženými důkazy. První podmínkou je existence újmy, která by byla žalobci způsobena výkonem nebo jinými právními následky napadeného rozhodnutí. Existence újmy, byť není výslovně v ustanovení vyjádřena, je bezpochyby nutným předpokladem pro posouzení následujících dvou podmínek, neboť při posuzování podmínky druhé a třetí je újma, která žalobci hrozí, poměřována s dalšími hodnotami, jimiž je újma jiných osob a veřejný zájem. Existence újmy je v některých typech řízení zjevná již ze samého žalobou napadeného rozhodnutí, a žalobce tak nemusí způsobení újmy zvláště dokládat. Zejména se jedná o případy, kdy je žalobci uložena povinnost uhradit peněžní sankci (pokutu), neboť již z napadeného rozhodnutí v těchto případech vyplývá, že žalobcův majetek se zmenší, a tím bude žalobci způsobena újma. Na druhou stranu v případech, kde není hrozící újma zjevná již z napadeného rozhodnutí, musí žalobce konsekventně tvrdit, že mu hrozí způsobení újmy, a musí své tvrzení i řádně doložit. Druhá podmínka, která musí být splněna, aby mohl být odkladný účinek žalobě přiznán, spočívá v existenci nepoměrně větší újmy žalobce, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a to ať už byly, či nebyly účastníky předchozího správního řízení. Při posuzování druhé podmínky provádí soud poměřování vedle sebe stojící újmy konkrétních subjektů. I tato podmínka může být s ohledem na charakter věci splněna již tím, že další osoby nebyly správním řízením dotčeny, neboť účastníkem byl pouze žalobce. O takový případ se jedná zejména u správního řízení trestního, kde je rozhodováno o vině a sankci žalobce. Splnění této podmínky bez dalšího nutného tvrzení žalobce a předložení relevantních důkazů musí být zjevné již z napadeného rozhodnutí. Konečně třetí podmínkou, která musí být splněna, je převážení hrozící újmy žalobce nad veřejným zájmem, kterým je vždy, avšak nejen, zájem na výkonu pravomocných správních rozhodnutí. U třetí podmínky soud zvažuje, zda zde hrozí natolik závažná újma žalobci, že veřejný zájem či veřejné zájmy musí dočasně ustoupit zájmům žalobce do meritorního rozhodnutí věci soudem.

6. Soud po vyhodnocení veškerých skutečností souvisejících s tímto případem dospěl k závěru, že návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě lze vyhovět.

7. Při zkoumání, zda jsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě, vycházel soud mimo jiné ze závěrů vyslovených v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 8. 2011, č. j. -100. V tomto usnesení Nejvyšší správní soud konstatoval, že žalobě lze na návrh přiznat odkladný účinek i v případě, že se toliko jedná o žalobu proti rozhodnutí v tzv. pobytových věcech cizinců, a nikoli o rozhodnutí o správním vyhoštění, kdy fakticky až v této navazující fázi správního řízení může být cizinec donucen opustit území České republiky. Ve světle judikatury Nejvyššího správního soudu je tak zdejší soud toho názoru, že již samotné rozhodnutí, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně, kterým bylo zastaveno řízení ve věci žádosti žalobkyně o povolení k trvalému pobytu za účelem společného soužití se svou matkou, která má v České republice povolen trvalý pobyt, je schopno způsobit žalobkyni újmu, neboť zastavením správního řízení o povolení k trvalému pobytu žalobkyně ztrácí fiktivní oprávnění k pobytu na území České republiky a fakticky je nucena je opustit (viz zákona o pobytu cizinců). Vzhledem k této skutečnosti má soud za to, že u žalobkyně byla splněna první podmínka vyplývající z , jež je nezbytným předpokladem pro přiznání odkladného účinku žalobě, když při zohlednění závěrů učiněných Nejvyšším správním soudem výkon žalobou napadeného rozhodnutí je s ohledem na charakter souzené věci schopen žalobkyni způsobit újmu.

8. Pokud se týká splnění druhé podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě ve smyslu , soud dospěl k závěru, že s ohledem na charakter žalobou napadeného rozhodnutí nemůže dojít k újmě dalších osob, neboť žalobou napadené rozhodnutí se toliko týká žalobkyně. Vzhledem k této skutečnosti má soud za to, že je splněna i druhá podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě.

9. Zbývá tak posoudit splnění třetí podmínky, tj. zda přiznání odkladného účinku žalobě není v rozporu s důležitým veřejným zájmem ve smyslu Lze jistě souhlasit s tím, že je ve veřejném zájmu, aby se na území České republiky zdržovali pouze ti cizinci, kteří řádně disponují platným pobytovým oprávněním. Soud nijak nepředjímá správnost skutkových zjištění správních orgánů, neboť tato otázka je předmětem žalobních námitek. Při hodnocení podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě proto soud nemůže brát v potaz to, zda byly dány důvody pro zastavení řízení o žádosti žalobkyně, neboť by tím současně předjímal závěry rozhodnutí ve věci samé. V této fázi řízení tedy lze konstatovat, že ze žalobou napadeného rozhodnutí nevyplývají skutečnosti, které by svědčily o tom, že by další pobyt žalobkyně na území České republiky byl v rozporu s důležitým veřejným zájmem. V porovnání s újmou, která žalobkyni hrozí, a to i s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalobkyně je mladší jednoho roku a na území České republiky má svou matku a bratra, se tak nejeví jako nepřiměřené narušení důležitého veřejného zájmu, pokud žalobkyně bude moci na území České republiky setrvat do doby, než soud o její žalobě rozhodne.

10. Podstatné v tomto ohledu je i to, že ani žalovaný ve svém vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě neuváděl žádné okolnosti, které by nasvědčovaly tomu, že pro ochranu veřejného zájmu je zcela nezbytné, aby žalobkyně urychleně opustila území České republiky. Soud v tomto kontextu zároveň podotýká, že podle může soud usnesení o přiznání odkladného účinku i bez návrhu zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly. Poukáže-li tedy žalovaný na takové okolnosti následně, může soud toto usnesení, jímž byl žalobě přiznán odkladný účinek, zrušit.

11. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl tak, jak je vedeno ve výroku tohoto usnesení,

a podané žalobě odkladný účinek přiznal.

12. Výrokem II. tohoto usnesení soud žalobkyni zároveň uložil povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě. V daném případě vzniká poplatková povinnost dle , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) per analogiam, až dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli (v tomto případě žalobkyni) uložena povinnost soudní poplatek zaplatit; tedy ukládá se až tehdy, pokud je o návrhu rozhodnuto (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2024, č. j. -21). Návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví je dle položky 20 sazebníku soudních poplatků zpoplatněn částkou 1 000 Kč. Splatnost předmětného poplatku poté byla stanovena podle zákona o soudních poplatcích.

13. Soudní poplatek je žalobkyně povinna uhradit bezhotovostně převodem na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem číslo: 3703-3024411/0710, vedený u České národní banky. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1754902026.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná.

Ústí nad Labem 1. září 2026

JUDr. Jiří Derfl v. r.

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.