Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)41 A 26/2026 - 32.pdf
PDF · 0 B
No categories available
41 A 26/2026 - 32
USNESENÍ
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Ing. Mgr. Martinem Jakubem Brusem ve věci
žalobce:
V. D., narozen X
státní příslušník Ukrajiny
t. č. ve Vazební věznici Litoměřice
zastoupen advokátkou JUDr. Andreou Kobzovou
sídlem Jankovcova 1230/48, 415 01 Teplice
proti
žalovanému:
Ministerstvo vnitra
sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7
za účasti osoby
zúčastněné na řízení:
M. H., narozena X
bytem X
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM-274-23/ZR-2026 ze dne 12. 8. 2026
takto:
I. Žalobcův návrh na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit Krajskému soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě ve výši 1 000 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
1. Rozhodnutím ze dne 12. 8. 2026 žalovaný podle § 5 odst. 7 zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, s odkazem na § 10 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 9 odst. 1 písm. c) zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, odňal žalobci oprávnění k pobytu na území za účelem dočasné ochrany, neboť žalobce představuje ohrožení bezpečnosti státu.
2. Proti rozhodnutí žalovaného se žalobce bránil žalobou, ve které současně navrhl, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek ve smyslu § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“).
3. V návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě žalobce uvedl, že bezprostřední právní následky odnětí dočasné ochrany by pro něj znamenaly mimořádně citelnou újmu, a to ztrátu pobytového oprávnění, nejistotu ohledně možnosti bezprostředně po propuštění bydlet s manželkou a nastoupit do přislíbeného zaměstnání. V důsledku by byl podle žalobce podstatně ztížen výkon rodinného života i jeho resocializace po výkonu trestu. Konstatoval, že přiznání odkladného účinku neohrozí důležitý veřejný zájem. Žalobce je nyní ve výkonu trestu, jeho pobyt a činnost jsou pod kontrolou Vězeňské služby. Žalovaný podle žalobce nezjistil žádné konkrétní aktuální skutečnosti o jeho dalším závadovém jednání, jeho závěr stojí především na minulém odsouzení a obecných úvahách. Žalobce uzavřel, že poměří-li soud obě újmy, jeho újma z okamžitých následků rozhodnutí je nepoměrně vyšší.
4. Žalovaný ve svém vyjádření konstatoval, že nejsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku, neboť žalobci nehrozí vážná újma. Nebyl mu totiž vysloven zákaz pobytu na území, pouze mu byl odebrán pobytový status. Žalovaný připomněl, že žalobce byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce 2,5 roku, nachází se ve výkonu trestu a s manželkou nesdílí společnou domácnost. Nepřiznání odkladného účinku tak podle žalovaného nemůže představovat nepřiměřený zásah do práva na respektování soukromého a rodinného života žalobce a jeho manželky. Dodal, že pokud žalobce a jeho manželka překonali odloučení způsobené výkonem trestu odnětí svobody, překonají i odloučení způsobené napadeným rozhodnutím. Žalovaný zdůraznil, že se žalobce dopustil závažné trestné činnosti a jeho setrvání na území by bylo v rozporu s veřejným zájmem na zachování pořádku a bezpečnosti. Dále žalovaný poznamenal, že vzhledem k výkonu trestu žalobce stejně z území vycestovat nemůže, a odkladný účinek proto nic neřeší.
5. Podle § 73 odst. 1 s. ř. s. platí, že podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Z odstavce 2 téhož ustanovení plyne, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
6. Odkladný účinek představuje zcela mimořádný institut, kterým je prolamována vykonatelnost napadeného rozhodnutí před tím, než je podrobeno soudnímu přezkumu ve věci samé. Lze jej aplikovat pouze v mimořádných případech, kdy účastník řízení dostatečnými a hodnověrnými důkazy doloží splnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě. K přiznání odkladného účinku žalobě je přitom nutno kumulativně splnit tři podmínky, jejichž naplnění má žalobce tvrdit a prokázat k návrhu doloženými důkazy.
7. První podmínkou je existence újmy, která by byla žalobci způsobena výkonem nebo jinými právními následky napadeného rozhodnutí. Žalobce tedy musí v prvé řadě dostatečně podrobně a určitě tvrdit, že mu v důsledku výkonu nebo jiných právních následků napadeného rozhodnutí hrozí újma. Na podporu svých tvrzení pak žalobce musí předložit odpovídající podklady. Povinnost tvrdit a prokázat potenciální vznik újmy tak má výlučně žalobce (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 9. 2015, č. j. 2 As 218/2015-50). Jeho tvrzení musí být dostatečně konkrétní a podrobná, musí zahrnovat vysvětlení, v čem újma spočívá, a vymezení jejího rozsahu (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012-32). Dále je povinností žalobce osvědčit, jaké právní účinky má napadené rozhodnutí, a důvodnost svého tvrzení o povaze a intenzitě hrozící újmy (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 9. 2015, č. j. 2 As 218/2015-50). Hrozící újma musí přitom být závažná a reálná, nikoli pouze hypotetická či bagatelní (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 10. 2017, č. j. 9 Afs 275/2017-20).
8. Druhá podmínka, která musí být splněna, aby mohl být odkladný účinek žalobě přiznán, spočívá v existenci nepoměrně větší újmy hrozící žalobci, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a to ať už byly, či nebyly účastníky předchozího správního řízení. Při posuzování druhé podmínky provádí soud poměřování vedle sebe stojící újmy konkrétních subjektů. I tato podmínka může být s ohledem na charakter věci splněna již tím, že další osoby nebyly správním řízením dotčeny, neboť účastníkem byl pouze žalobce. O takový případ se jedná zejména u správního řízení trestního, kde je rozhodováno o vině žalobce a s tím spojené sankci. Splnění této podmínky bez dalšího nutného tvrzení žalobce a předložení relevantních důkazů musí být zjevné již z napadeného rozhodnutí.
9. Konečně třetí podmínkou, která musí být splněna, je převaha újmy hrozící žalobci nad veřejným zájmem, kterým je vždy, avšak nejen, zájem na výkonu pravomocných rozhodnutí správních orgánů. U třetí podmínky soud zvažuje, zda žalobci hrozí natolik závažná újma, že veřejný zájem či veřejné zájmy musí dočasně do meritorního rozhodnutí věci soudem ustoupit zájmům žalobce.
10. Soud vycházel mimo jiné ze závěrů vyslovených v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 8. 2011, č. j. 5 As 73/2011-100, podle kterého lze žalobě přiznat odkladný účinek i v případě, že se toliko jedná o žalobu v pobytových věcech cizinců, a nikoli proti rozhodnutí o správním vyhoštění, kdy fakticky „až“ v této navazující fázi správního řízení může být cizinec donucen opustit území České republiky. Ve světle judikatury zdejší soud shledal, že již samotné rozhodnutí, jímž byla žalobci pravomocně odňata dočasná ochrana, je schopno žalobci způsobit újmu, neboť žalobce ztrácí oprávnění k pobytu na území České republiky a je fakticky nucen je opustit. První podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě, tj. existence újmy, tak byla splněna.
11. Pokud se týká druhé podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě, soud dospěl k závěru, že s ohledem na charakter žalobou napadeného rozhodnutí nemůže přiznáním odkladného účinku vzniknout újma dalším osobám, neboť žalobou napadené rozhodnutí se „toliko“ týká žalobce. I druhá podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě je tedy splněna.
12. Zbývá tak posoudit splnění třetí podmínky, tj. zda přiznání odkladného účinku žalobě není v rozporu s důležitým veřejným zájmem ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s.
13. Soud připomíná, že veřejnými zájmy jsou bezpochyby nejen zájem na výkonu pravomocných rozhodnutí správních orgánů, ale i zájem společnosti na zachování veřejného pořádku, včetně minimalizace trestné činnosti a vyloučení rizikových faktorů, které by mohly trestnou činnost vyvolávat. Ačkoli otázka, zda zde byly důvody pro odnětí dočasné ochrany, bude řešena v rámci meritorního přezkumu, je nespornou skutečností, že žalobce na území České republiky závažně narušil veřejný pořádek svou závažnou trestnou činností – zločin organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice podle § 340 odst. 1, odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, za který byl žalobce odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 30 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou.
14. Mimořádné okolnosti, které by převažovaly nad veřejným zájmem na výkonu pravomocných rozhodnutí správních orgánů a zájmem na ochraně veřejného pořádku, v daném případě soud neshledal. Žalobcův soukromý a rodinný život je v současné době ovlivněn tím, že se žalobce nachází ve výkonu trestu, kam jej přivedlo jen a pouze jeho vlastní protiprávní jednání. Přiznání odkladného účinku žalobě by na tom nemohlo nic změnit. Aktuálně je tedy újma hrozící žalobci zcela minimální. Změní-li se žalobcova situace před skončením tohoto soudního řízení, nic žalobci nebrání v tom, aby podal nový návrh na přiznání odkladného účinku žalobě.
15. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce třetí podmínku pro přiznání odkladného účinku žalobě nesplnil.
16. Veden těmito úvahami soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení, a žalobcův návrh na přiznání odkladného účinku žalobě zamítl.
17. Podání návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč (položka 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích). Povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o tomto návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích; usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023-21, bod 21]. Soud proto uložil žalobci povinnost příslušný soudní poplatek zaplatit.
18. Soudní poplatek je žalobce povinen uhradit bezhotovostně převodem na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem číslo: 3703-3024411/0710, vedený u České národní banky. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 4149002626.
Poučení:
Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná.
Ústí nad Labem 1. září 2026
Ing. Mgr. Martin Jakub Brus v. r.
samosoudce
Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.