Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
16 Ad 35/2024 - 175.pdf
PDF · 0 B
No categories available
16 Ad 35/2024 - 175
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem ve věci
žalobkyně: P. A. B.,
bytem X,
zastoupené JUDr. Barborou Steinlauf, MA, Ph.D., advokátkou,
sídlem Fetrovská 893/29, Praha 6,
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení,
Křížová 1292/25, Praha 5,
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 3. 10. 2024, č. j. X,
takto:
I. Rozhodnutí žalované ze dne 3. 10. 2024, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
II. Žalobkyni se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
1. Žalobkyně se domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí žalované č. j. X ze dne 28. 5. 2024, které bylo potvrzeno a kterým byla žalobkyni zamítnuta žádost o invalidní důchod.
2. V žalobě namítla, že její zdravotní stav nebyl posouzen komplexně a objektivně, nebylo přihlédnuto ke komorbiditám a jejich vlivu na její pracovní schopnost, skutkový stav nebyl zjištěn bez důvodných pochybností. Lékař žalované v námitkovém řízení v posudku zlehčil závěry lékařských zpráv, a to na základě nepodložených subjektivních tvrzení, v posudku také uvedl několik nepřesností. Posudkový závěr založil do velké míry na příspěvku na facebookovém profilu žalobkyně a na subjektivních hodnoceních. Tím žalovaná postupovala v rozporu s konstantní judikaturou Nejvyššího správního soudu, a především se zásadou materiální pravdy, zakotvenou v § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, (dále jen „správní řád“).
3. Lékař v námitkovém řízení ve svém posudku nejprve provedl shrnutí a hodnocení doložených lékařských zpráv, včetně zpráv z psychiatrie, neurologie a registrující praktické lékařky žalobkyně. Lékař dle žalobkyně relativizoval závěry v doložených lékařských zprávách na základě svých subjektivních domněnek. Lékařské zprávy ošetřující psychiatričky označil za proklientské, jediné vynechání kontroly na neurologii hodnotil tak, že stav žalobkyně zřejmě nebyl tak závažný, když nepotřebovala péči. Dále lékař v námitkovém řízení poněkud nestandardně kontaktoval ošetřující neuroložku žalobkyně a sdělil jí, že má podezření na jakési diskrepance ve zdravotním stavu žalobkyně. Ošetřující neuroložka poté zavolala žalobkyni na kontrolu dne 7. 8. 2024, následný nález posudkový lékař vyhodnotil jako nespontánní. Lékař ve svém hodnocení lékařských zpráv dále uvedl nepřesnosti, které bagatelizují zdravotní stav žalobkyně. K používání chodítka uvedl, že se „najednou objevilo“ a že jí chodítko nikdo nedoporučil a nepředepsal. Chodítko přitom žalobkyni předepsala na poukaz její obvodní lékařka. Lékař také uvedl, že u žalobkyně nebyla vzhledem k její psychiatrické diagnóze zvažována hospitalizace. K tomuto posudkovému zjištění žalobkyně doplňuje, že od té doby došlo k její hospitalizaci na Psychiatrické klinice VFN v Praze, a to v období od 1. do 25. 10. 2024. Žalobkyně byla hospitalizována pro akutní zhoršení chronických bolestí, zhoršování mobility, nespavost a úzkostně-depresivní potíže.
4. Dále lékař žalované v posudku v námitkovém řízení bez odůvodnění jako důkaz využil údaje z osobního facebookového profilu žalobkyně a z facebookové skupiny, kterou žalobkyně spravuje. Lékař uvedl přehled aktivit v průběhu různých dnů zveřejněných na facebookové stránce, kterou žalobkyně spravuje, a na jejím osobním profilu. Na základě toho uzavřel, že jestliže žalobkyně jela na víkend na chalupu, absolvuje výlety a spí na matracích na zemi, nemůže její zdravotní stav dle doložených lékařských zpráv odpovídat realitě. Uvedl: „Vyjádření k námitkám: Tyto byly sepsány dne 15.7.2024, v nich popisuje, jak je na tom vážně, kdy v lepších dnech zvládne s dlouhými přestávkami na odpočinek pouze domácnost a i v malém prostoru se pohybuje pomocí chodítka. Pokud opouští byt, dojde s chodítkem zhruba 300 m. Uvádí, že je tedy jednoznačně omezena na nejbližší okolí. V případě zhoršení stavu zvládne pouze nejjednodušší hygienické úkony a nic dalšího. Většinu dne musí ležet v posteli. Toto sepsáno v době, kdy se posuzovaná na táboře chystala na „svůj týden s dětmi“, který začínal 20.7.2024.“
5. Lékař porušil zásadu minimalizace zpracování osobních údajů ve správním řízení, použití facebookových příspěvků v posudku o invaliditě, který má být zpracován především na základě objektivních doložených lékařských zpráv, je nemístné. Žalobkyně je správkyní zájmové facebookové skupiny a příspěvky píše v osobním stylu, nicméně jedná se o PR příspěvky, které mají působit v pozitivním duchu, nikoliv odrážet každodenní realitu žalobkyně. Navíc se neúčastnila většiny aktivit, o kterých v rámci své činnosti správkyně na stránce informuje. Jestliže pak u některých byla přítomna, účastnila se jich jen pasivně na lehátku, vsedě či s chodítkem a při značné pomoci ze strany okolí. Její výlet na chalupu o Velikonocích celkově proběhl v duchu, že ležela většinu času na lůžku. Na chalupu jela za účelem psychického ozdravení a odpočinku, nejednalo se o aktivní pobyt jako u zdravého člověka. Závěry, které lékař z příspěvků dovodil, jsou založeny na subjektivních soudech a jsou ve vztahu k požadavkům na objektivní posouzení zdravotního stavu irelevantní.
6. Posouzení lékaře v námitkovém řízení se vymyká údajům z doložených lékařských zpráv i posouzení zdravotního stavu žalobkyně v prvostupňovém řízení. Přestože žalovaná v prvním stupni řízení označila za rozhodující příčinu nepříznivého zdravotního stavu depresivní poruchu žalobkyně s poklesem pracovní schopnosti 20 %, lékař žalované v námitkovém řízení zpochybnil závěr ošetřující psychiatričky jako proklientský s tím, že žalobkyně zřejmě psychickou poruchou netrpí, když jí údajně nezabírá žádná medikace. Dále z aktuální lékařské zprávy ošetřující neuroložky ze dne 7. 8. 2024 vyplývá doporučení přiznání invalidního důchodu. Z předešlé lékařské zprávy ošetřující neuroložky ze dne 26. 2. 2024 vyplývá totéž. Vliv zdravotního stavu na schopnost žalobkyně vykonávat práci žalovaná ve svém rozhodnutí, resp. posudku neposuzuje vůbec.
7. Dle žalobkyně se dále žalovaná a lékař v námitkovém řízení přesvědčivě nevypořádali s námitkou, že kombinace jejích komorbidit (úzkostně depresivní porucha a fibromyalgie) dosahují takové intenzity, že by horní hranice rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu měla být zvýšena o 10 procentních bodů. Tomu, že kombinace různých obtíží způsobují u žalobkyně výrazně větší pokles pracovní schopnosti, nasvědčují lékařské zprávy i odlišné názory lékařů žalované v řízení. Doporučení pro přiznání invalidního důchodu vyplývají z vyšetření na neurologii pro fibromyalgii i z psychiatrického vyšetření pro úzkostně depresivní poruchu. Zatímco v posudku o invaliditě v prvostupňovém řízení je za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu označena úzkostně depresivní porucha s poklesem pracovní schopnosti o 20 %, v posudku v námitkovém řízení to byla fibromyalgii s poklesem pracovní schopnosti o 25 %. Závěr ošetřující psychiatričky lékař zpochybnil. Dle žalobkyně žalovaná dostatečně neodůvodnila, proč jeden posudkový lékař považuje její psychiatrickou diagnózu za závažnou s tím, že její pracovní schopnost poklesla o 20 % a lékař v námitkovém řízení její psychiatrickou diagnózu bagatelizuje a tvrdí, že žádnou psychiatrickou poruchu žalobkyně ve skutečnosti nemá.
8. Ze správního spisu soud zjistil tyto pro řízení podstatné skutečnosti.
9. Posudkem o invaliditě ze dne 24. 5. 2024 žalobkyně nebyla posouzena jako invalidní. Jako rozhodné zdravotní postižení z hlediska dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu bylo označeno zdravotní postižení dle kapitoly V, položky 5b) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 20 %.
10. Dle posudku z námitkového řízení ze dne 23. 9. 2024 žalobkyně taktéž není invalidní. Jako rozhodné zdravotní postižení z hlediska dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu bylo označeno zdravotní postižení dle kapitoly XIII, oddílu C, položky 3b) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 25 %.
11. Městský soud v Praze přezkoumal dle § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „s. ř. s.“) napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení v mezích žalobkyní uplatněných žalobních bodů a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.
12. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, (dále též „ZDP“) pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.
13. Podle § 39 odst. 2 ZDP jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.
14. Podle § 39 odst. 3 ZDP pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.
15. Podle § 39 odst. 4 ZDP při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.
16. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Ministerstvo posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Institutu posuzování zdravotního stavu; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí dle převažující judikatury soud neposuzuje věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna.
17. Soud dále k tomu konstatuje, že žalobní námitky žalobkyně směřovaly ve značné míře proti posudku žalované z námitkového řízení, kdy však pro soud jsou rozhodné závěry posudku, který si soud opatří v rámci soudního řízení.
18. Za účelem posouzení zdravotního stavu žalobkyně si soud vyžádal odborný lékařský posudek u Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze. Posudková komise v posudku ze dne 4. 6. 2025 shledala, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla invalidní.
19. V daném případě posudková komise zasedající v řádném složení za přítomnosti odborné lékařky z oboru psychiatrie vymezila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně. Posudková komise uvedla, že žalobkyně sdělila, že ji její obtíže vyřazují z běžného života, rozhýbání jí trvá velmi dlouho. Pro usnutí musí užít léky. Denní aktivity si musí plánovat, zvládne s plánem pračku nebo myčku. Je unavená a nesoustředěná, má rozostřené vidění, musí neustále odpočívat. Chodí na kratší trasy s chodítkem, v dobrých dnech ujde 500 m, v horších dnech je závislá na pomoci manžela a dětí. Chůzi bez chodítka nezvládá, upadla by, bolí ji dolní končetiny. Mívá pocity slabosti, objevují se bolesti, v horších dnech má bolesti rukou, příznaky se horší i v naprostém klidu. Často mívá závratě, má potíže se žaludkem.
20. Žalobkyně byla při jednání psychiatricky vyšetřena. Bylo zmíněno, že X.
21. V rámci diagnostického souhrnu byla konstatována tato zdravotní postižení žalobkyně – X.
22. Posudková komise konstatovala, že k datu vydání napadeného rozhodnutí (3. 10. 2024) byla žalobkyně sledována pro bolesti svalů dolních končetin a zvýšenou únavu. Byla provedena celá řada vyšetření, která neprokázala organický původ (EMG, magnetická rezonance mozku i svalů končetin, klinické vyšetření). Podezření na somatickou neuropatii tenkých vláken bylo vyloučeno provedením CCM vyšetření 22. 2. 2024. Fibromyalgie nebyla dle neuromuskulární poradny potvrzena. Nebyla potvrzena aktivní chronická myogenní léze, laboratorně nebyla prokázána elevace svalových enzymů. Svalový test z 7/2024 nebyl výtěžný, neboť vyšetření bylo výrazně limitováno bolestí, kdy nebylo možné rozlišit podíl skutečné svalové síly a bolestivosti. Udávaná výrazná bolestivost při pohybech vedla k nedokončení pohybu v plném rozsahu. Neurologické vyšetření neprokázalo významnější motorické postižení horních ani dolních končetin ve smyslu jednoznačných paréz, svalová síla byla dobrá, nebyly popsány těžší svalové atrofie.
23. Při jednání komise byly doloženy nové lékařské zprávy z neurologie a psychiatrie. Ve zprávách bylo popsáno zhoršení neurologických a psychických obtíží. Lékařské zprávy pocházely z období 4 – 6 měsíců po datu vydání napadeného rozhodnutí, a proto je dle komise nelze zohlednit zpětně k datu vydání rozhodnutí.
24. V 10/2024 byla žalobkyně dlouhodobě hospitalizovaná v psychiatrické nemocnici pro X.
25. Provedené psychologické vyšetření X.
26. Objektivní psychiatrické vyšetření při jednání prokázalo X.
27. Ostatní onemocnění neomezovala žalobkyni nad rámec základního onemocnění.
28. V době rozhodné pro posouzení byl zjištěn dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou byla perzistující úzkostná a depresivní a somatoformní bolestivá porucha u osobnosti se závislými a histriónskými rysy. Procentní míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena dle kapitoly V, položky 5b) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a činila 20 %. Komise hodnotila na horní hranici procentního rozmezí i se zohledněním ostatních onemocnění. Pro uplatnění § 3 vyhlášky důvod neshledala. Stav žalobkyně nebyl hodnocen dle položky 5c) přílohy, neboť nebylo prokázáno středně těžké funkční postižení žalobkyně.
29. Komise hodnotila v souladu s posudkem lékaře IPZS (kapitola V, položka 5b) přílohy) a v rozporu s lékařem z námitkového řízení (kapitola XIII, oddíl C, položka 3b) přílohy), neboť u žalobkyně nebyla fibromyalgie neurosvalovou poradnou prokázána. Dle komise žalobkyně nebyla invalidní.
30. Žalobkyně byla schopná práce s využitím své středoškolské kvalifikace a nabytých zkušeností, práce spíše administrativního charakteru. Nevhodné byly psychicky náročně činnosti.
31. Komise se vyjádřila k žalobním námitkám, ke kterým uvedla, že ty se vztahovaly ke konkrétním formulacím uvedeným v posudku IPZS a námitkového oddělení, jejichž odůvodnění jde na vrub posudkových lékařů obou instancí. Komise poukázala na to, že prostudovala lékařskou dokumentaci, kterou měla k dispozici a provedla psychiatrické vyšetření při jednání. Na základě těchto zjištění konstatovala posudkový závěr.
32. Dne 17. 9. 2025 uskutečnilo soudní jednání, kde soud konstatoval, že bude provedeno alternativní srovnávací komisionální posouzení v Ústí nad Labem. Následně soud obdržel od žalobkyně doplnění podkladů. Jednalo se o doplnění lékařských zpráv z let 2023 – 2025, konkrétně poukázáno zejména na zprávu z 8. 7. 2025, EMG ze dne 7. 6. 2023, ambulantní zprávu ze dne 15. 5. 2023, zprávu z neurologické ambulance a spánkové poradny ze dne 26. 9. 2025 a zprávu z psychiatrie ze dne 19. 9. 2025. Dále byla dodána zpráva z Centra léčby bolesti. Soud poté přistoupil k vypracování srovnávacího posudku Posudkovou komisí MPSV Ústí nad Labem, které uložil, aby aktivity žalobkyně na sociálních sítí hodnotila v souvislostech a střídmě, zároveň nelze pominout, že hospitalizace žalobkyně na psychiatrii zjevně bylo pro matku několika dětí krajním řešením.
33. V posudku komise v Ústí nad Labem ze dne 26. 1. 2026 bylo konstatováno shodné posouzení zdravotního stavu žalobkyně jako u posudku pražské komise, byl potvrzen závěr o kategorizaci onemocnění pod kapitolu V, položky 5b) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Pouze míra poklesu pracovní schopnosti byla ústeckou komisí zvýšena z 20 % o 5 % na celkových 25 % z důvodu dalšího postižení zdravotního stavu.
34. Zdravotní stav žalobkyně byl komisí konzultován se specialisty v oboru psychiatrie a neurologie. Bylo uvedeno, že u žalobkyně dominovaly v subjektivních stescích bolestivé symptomy především dolních končetin s doprovodem úzkostně depresivní symptomatologie. Dle psychologického vyšetření X.
35. Dále byly komisí uvedeny nálezy z neurologie, psychiatrie, a to k datu před i po vydání rozhodnutí.
36. Komisí bylo konstatováno, že rozhodující příčinou DNZS žalobkyně s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti byla perzistující somatoformní bolestivá porucha. Hlavním rysem potíží byly opakované stížnosti žalobkyně na tělesné symptomy spolu s trvalým vyžadováním lékařského vyšetření přes opakované nálezy a ujišťování lékařů, že potíže nemají fyzickou podstatu. Z hlediska lehkého postižení ve smyslu poruchy osobnosti jsou stavy se zhoršenou sociální adaptabilitou, disharmonickými postoji a chováním. Závažné projevy maladaptivního chování nebyly deklarované.
37. V dokumentaci vyloučena příčina subjektivních stesků (svalová únava) žalobkyně jako etiologie infekční, neurodegenerativní, autoimunní a revmatická.
38. Konstatováno, že posudkový závěr vychází z objektivního zjištění zdravotního stavu a jeho funkčních důsledků, o kterém nejsou rozpory, které by s dotýkaly skutečností relevantních pro posudkový závěr. Z funkčního hlediska se o invaliditu nejednalo.
39. Bylo uvedeno, že žalobkyně v minulosti užívala pervitin. Postupně si začala stěžovat na bolesti svalů dolních končetin, zvýšenou únavu horší kvalitu spánku. V důsledku potíží byla lékaři indikována řada vyšetření včetně ověření fibromyalgie, která nebyla potvrzena. Dále nebyla potvrzena ani aktivní chronická myogenní léze, laboratorně nebyla prokázána elevace svalových enzymů. Svalový test neměl vypovídající objektivní hodnotu pro nespolupráci žalobkyně. Diskrepance předváděnou svalovou silou a vyšetřením. Reflexy na HKK i DKK výbavné, tonus a trofika svalů symetrická. Subjektivní předvádění funkčního oslabení dolních končetin žalobkyní neodpovídalo popisovanému stereotypu chůze, a to bez opěrných pomůcek nebo se čtyřkovým chodítkem. Zdravotní stav žalobkyně z funkčního hlediska nekoreloval s četnými objektivními odbornými výsledky pro funkční korelát závažného neurologického onemocnění.
40. V neurologickém vyšetření popisováno X.
41. Uvedeno, že stav byl posouzen za přítomnosti odborníka z oboru psychiatrie a neurologie. Odborný neurolog prostudoval spis a konstatoval objektivně klinický neurologický nález bez záchytu prokazatelné neuropatologie, bez záchytu asymetrie, bez záchytu komunikační či mnestické poruchy, pouze jako lehká atypie zmíněna levorukost. Žalobkyní udávané mnohočetné subjektivní potíže neměly v neurologických nálezech zřejmou korelaci, dokladovaná pomocná vyšetření, snad kromě záchytu drobných mozkových gliozních změn, zřejmou objektivní neuropatologii neprokázaly.
42. Jako dominantní zdravotní postižení bylo ústeckou komisí určeno duševní onemocnění. Dle dokumentace dominovaly u žalobkyně v subjektivních stescích bolestivé symptomy především dolních končetin s doprovodem úzkostně depresivní symptomatologie. Dle psych. vyšetření byla snížena schopnost introspekce a byla zde tendence k ventilaci intrapsychické tenze a zátěže somatickými projevy, v rámci osobnosti byly závislé a histrionské rysy. Při pobytu na Psychiatrické klinice VFN v Praze se dobře adaptovala, byla zlepšena chůze, pomoc chodítka užívala méně. Byla doporučena psychoterapie se zaměřením na psychosomatiku, vydány kontakty, nebylo však deklarováno, že by je žalobkyně využila. Hlavním rysem potíží byly opakované stížnosti na tělesné symptomy spolu s trvalým vyžadováním lékařských vyšetření i přes opakované negativní nálezy a ujišťování lékařů, že obtíže nemají fyzickou podstatu. Uzavřeno se závěrem, že šlo o perzistující somatoformní bolestivou poruchu, smíšenou poruchu osobnosti, v anamnéze zneužívání návykových látek – pervitin.
43. K jednání komise se dostavila pouze advokátní koncipientka, žalobkyně účast odmítla. Koncipientka namítla, že jeden z posudkových lékařů použil ve svém posudku fakta z facebookového profilu žalobkyně. To hodnotila odborná lékařka z oboru psychiatrie naopak pozitivně s tím, že takto byl zachycen profil žalobkyně v sociálním prostředí. Její komunikace nevykazovala závažnou depresivní symptomatologii. Naopak byla žalobkyně pozitivní a namotivovaná, podařilo se jí vybrat prostřednictvím sbírky peníze na čtyřkolové chodítko.
44. Komise shrnula, že se plně ztotožnila ve svých závěrech s PK Praha, přičemž dodala, že u žalobkyně nebyla z funkčního hlediska naplněna kritéria pro invaliditu obecně. Žalobkyně byla schopná vykonávat práce s využitím středoškolské kvalifikace a nabytých skutečností administrativního charakteru. Doporučeny méně náročné práce. Vzhledem k věku byla schopna rekvalifikace.
45. Ve věci se následně konalo soudní jednání dne 25. 3. 2026. Právní zástupkyně žalobkyně uvedla, že posudek neúplně pracuje s podklady, které dodala. Zpráva z Centra léčby bolesti sice byla uvedena ve výčtu podkladů, ale reálně z ní nebylo vycházeno. Zpráva ze spánkové laboratoře nebyla vůbec zmíněna. Nebylo zohledněno zhoršení stavu dle zprávy ze dne 13. 1. 2026 z psychiatrie. Dále namítla, že ošetřující neuroložka se přiklonila k postcovidovému syndromu. Posudek tvrdí, že žalobkyně nevyužila doporučenou psychologickou péči, absolvovala však terapii i individuální podporu. Nesouhlasí s hodnocením zpráv z Facebooku. Je schopná aktivit, ale jen omezeně. Nesouhlasí ani s hodnocením veřejných sbírek ohledně kompenzačních pomůcek, lázní, sauny, doplňků stravy. Dále neměla být dle žalobkyně zohledněna její závislost na pervitinu před cca 20 lety. Je schopná pracovat jen velmi krátce. K dotazu soudce, proč se nedostavila k odbornému posouzení ke komisi, bylo právní zástupkyní sděleno, že důvodem byl psychický stav žalobkyně, měla úzkost z jednání s posudkovou komisí a tato panika se nepodařila odstranit. Dodala proto alespoň zprávy a informace. Naposledy pracovala v roce 2020. Úkony v domácnosti provádí manžel, žalobkyně vykoná domácí práce, které zvládne. Je schopná pohybu v domácnosti, ale rychle se unaví. Venku chodí s obtížemi. Je obtížné ji diagnostikovat. Žalobkyně dobře komunikuje, je citlivější povahy.
46. Je potřeba zmínit, že soud umožnil žalobkyni srovnávací posouzení druhou posudkovou komisí (v Ústí nad Labem), kdy nicméně žalobkyně se k jednání této komise nedostavila z důvodu překážek výlučně na její straně. Soud nicméně shrnuje, že jak již avizoval při jednání, posudky posudkové komise v obou případech obsahovaly víceméně relevantní informace, ale zároveň ani v jejich souhrnu soud stále nebyl přesvědčen o tom, že by. Hodnocení stavu žalobkyně se pohybovalo na hranici stanovení dominantních potíží na psychické i fyzické bázi.
47. Soud dospěl k závěru, že zdravotní stav žalobkyně byl dostatečně prokázán bez pochybností, kdy měl pochybnosti v určení příčin zdravotního stavu žalobkyně, zda jde o somatické nebo psychické obtíže. V usnesení o ustanovení znalce soud odmítl akcentaci užívání drog před desítky lety, naopak poukázal na možnost využití textu z blogu žalobkyně na posouzení jejího psychického stavu. Zároveň žalobkyni uložil povinnost se k jednání na předvolání znalce dostavit, aby vyloučil další možné pochybnosti vzniklé v souvislosti s osobní nepřítomností žalobkyně, neboť z lékařských zpráv neplyne, že by kognitivní funkce žalobkyně byly natolik sníženy, aby nebyla schopna se dostavit ke znalci za součinnosti manžela nebo její právní zástupkyně.
48. Dne 21. 7. 2026 soud obdržel posudek ze dne 8. 7. 2026. Znalecký ústav v posudku poukázal na platnou právní úpravu s tím, že rozhodujícím podkladem pro posouzení jsou lékařské zprávy ošetřujících lékařů, ty mají obsahovat vždy subjektivní údaje pacienta, objektivní klinické vyšetření a vyšetření pomocná a konziliární. Subjektivní vnímání svého špatného zdravotního stavu patří ke každému jednání, při němž je posuzován zdravotní stav klienta (NSS sp. zn. 6 Ads 154/2011 – 170). Posudkový lékař se při vypracování posudku musí vypořádat se všemi rozhodnými skutečnostmi, především však s těmi, které posuzovaný namítá.
49. Dle posudku si žalobkyně při vyšetření znalci stěžovala na dva základní problémy, obrovskou potřebu spánku, který ale neosvěžuje, běžně spí deset hodin, ale má pocit, jako by vůbec nespala, a silné a trvalé bolesti, především dolních končetin, které popisuje jako pálení a brnění svalů, záškuby a vnitřní třes, v horších dnech se bolest objevuje i v rukou i zádech, ale v menší intenzitě. Pokud je aktivnější a přestoupí hranici svých možností, cítí silné pálivé bolesti a křeče i v klidu, a nastupuje tzv. ponámahová nevolnost. Navíc udávala i deprese a velkou úzkost, ta při vyšetření znalci nebyla pozorována.
50. K tomu bylo konstatováno, že obdobné subjektivní potíže jsou uváděny v jednotlivých lékařských zprávách ze dne 16. 1. 2024 Centrum zdraví Palmovka – bolesti s oslabením obou dolních končetin, i divné čití na dolních končetinách, ne na horních končetinách, má potíže s chůzí, ujde jen asi 10 kroků, pak nemůže pro bolest chodit, ze dne 19. 2. 2024 nervosvalová poradna neurologické kliniky FN Motol - v současnosti nejvíce obtěžují klidové bolesti, migrující, nejvíce lýtka a stehna, pak se přidala i předloktí, ze dne 7. 8. 2024, Centrum zdraví Palmovka - křeče v horních i dolních končetinách, zhoršování pohybem, nemůže chodit sama, užívá chodítko, symptomy fluktuují, někdy dobré dny až týdny. V dobrých dnech ujde 500 m za den, pak ale opět zhoršení, ve špatných dnech únava, bolest, pískání v uších, nestabilita, pocení, je ležící, ze dne 6. 1. 2026, Centrum zdraví Palmovka – pokud nějaká aktivita, za 48 hodin zhoršení, bolesti, pálení a brnění svalů celého těla, někdy i záškuby, velká únava. Objektivně končetiny bez jasných paréz, ale funkce po několika vteřinách výrazně oslabena bolestí, paresteziemi a křečemi s následnou vegetativní složkou – říhání, vertigo, na omdlení.
51. Bylo uvedeno, že žalobkyně své subjektivní potíže líčí jednotlivým lékařům konsistentně, při vyšetření znalci nereagovala hyperpaticky, bez známek agravace, lze je proto považovat za validní a vedoucí k objektivním vyšetřením. Úkolem posudkového lékaře není subjektivní potíže pacienta vyvracet nebo bagatelizovat, ale hodnotit je v kontextu výsledků objektivních vyšetření. Hodnocení pracovního potenciálu na základě informací na sociálních sítích neodpovídá metodologii posuzování invalidity, může být maximálně doplňující informací k objektivním údajům o zdravotním stavu, nemůže je nahradit.
52. Z dostupné zdravotnické dokumentace následně znalecký ústav uvedl tyto diagnózy: X.
53. Za rozhodující příčinu DNZS znalecký ústav označil neuropatii tenkých vláken (small fiber neuropaty), Jde o chronické onemocnění periferního nervového systému, formu neuropatie, které postihuje drobná nervová vlákna a může způsobovat bolest, poruchy citlivosti a autonomní dysfunkce. Projevuje se pálením, bodáním, mravenčením nebo bolestí zejména na chodidlech a rukou, přičemž symptomy se mohou šířit do dalších částí těla a často se zhoršují v noci nebo v klidu. U části pacientů se objevují i autonomní potíže, například kolísání krevního tlaku, bušení srdce, zvýšené pocení, suché oči a ústa, časté močení, inkontinence nebo ortostatická hypotenze. Bolest může mít kolísavý průběh a výrazně ovlivnit spánek, práci i každodenní život.
54. Diagnostika zahrnuje klinické vyšetření, pain detect dotazník (diagnostický nástroj určený k identifikaci a hodnocení neuropatické bolesti), výsledek 18/38 svědčí s 90% pravděpodobností pro neuropatickou bolest, a specializované testy, například kožní biopsii k hodnocení intraepidermálních nervových vláken.
55. Tato diagnóza sice nebyla stanovena jednoznačně, dobře ale vysvětluje subjektivní potíže žalobkyně a průběh jejího stonání v čase. Míra poklesu pracovní schopnosti hodnocena srovnatelně podle kapitoly VI, položky 9b) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity - neuropatie středně těžké funkční postižení, lehké postižení funkce dvou končetin, některé denní aktivity omezeny, ve výši 20-40 %, hodnoceno horní hranicí 40 %, a to i s přihlédnutím k sekundárním psychickým potížím, což odpovídá invaliditě prvního stupně, s datem vzniku 19. 2. 2024, FN Motol, kde je tato diagnóza uvedena.
56. Od 15. 11. 2025, kdy vyšetření ve spánkové poradně prokázalo polysomnografií středně těžký syndrom spánkové obstrukční apnoe s výhradní vazbou na REM spánek, AHI (apnoe/hypopnoe index, počet epizod zástavy dechu za hodinu) 15, ODI 10, průměrná saturace krve kyslíkem 94 %, lze za rozhodující příčinu DNZS označit i tuto diagnózu. Syndrom spánkové apnoe je závažná porucha spánku, při které dochází k opakovaným zástavám dechu během noci, což může vést k vážným zdravotním komplikacím. Mezi hlavní příznaky patří nadměrná denní spavost a únava, časté usínání během dne a snížená pracovní výkonnost, bolesti hlavy, deprese, některé z těchto příznaků žalobkyně uváděla již před rozhodným datem 3. 10. 2024. Míra poklesu pracovní schopnosti by se u této poruchy hodnotila podle kapitoly VI, postižení nervové soustavy, položky 5b syndrom spánkové apnoe, středně těžká forma, některé denní aktivity omezeny, 30-45 %, opět ve výši 40 %.
57. V odůvodnění posudku bylo poté uvedeno, že žalobkyně dlouhodobě a konzistentně uvádí dva hlavní okruhy potíží, a to nadměrnou potřebu spánku, který je však neosvěžující, kdy běžně spí deset hodin s pocitem úplného nevyspání, a silné, trvalé bolesti zejména dolních končetin, které popisuje jako pálení, brnění, záškuby a vnitřní třes. Při vyšší fyzické aktivitě se tyto potíže zhoršují v klidové křeče a nastupuje ponámahová nevolnost. Tyto potíže jsou detailně doloženy v lékařských zprávách u neurologických a specializovaných ambulancí v průběhu let 2024 až 2026, kde je popisováno výrazné omezení chůze a funkční oslabení končetin způsobené bolestí. Při vyšetření znaleckým kolektivem navíc nebyly zjištěny žádné známky přehánění potíží či předstírání ze strany žalobkyně, proto jsou tyto popisované obtíže hodnoceny jako validní. Z dostupné dokumentace byly u žalobkyně stanoveny diagnózy neuropatie tenkých vláken, somatoformní bolestivá porucha, úzkostně-depresivní projevy spojené se specifickými rysy její osobnosti a středně těžká spánková apnoe. Ostatní zvažované příčiny, jako postcovidový syndrom, fibromyalgie či chronický únavový syndrom, byly specializovanými pracovišti buď vyvráceny, nebo označeny za netypické. Znalecký ústav na základě analýzy vývoje stavu interpretuje psychické změny spíše jako reaktivní úzkostně-depresivní syndrom, tedy jako přirozenou reakci na vyčerpávající chronickou nemoc a důsledek syndromu spánkové apnoe. Předchozí posudky první instance, námitkového řízení a oba posudky posudkových komisí hodnotily invaliditu žalobkyně pouze ve výši 20 – 25 %, což odpovídá lehkému neurotickému postižení, přičemž diagnózu neuropatie tenkých vláken považovaly na základě některých dílčích vyšetření za zcela vyloučenou.
58. K tomu bylo zmíněno, že s těmito závěry se znalec zásadně neztotožňuje z následujících důvodů. Neuropatii tenkých vláken nelze považovat za vyloučenou, neboť výsledky specializovaného dotazníku na vnímání bolesti s hodnotou 18/38 svědčí s 90 % pravděpodobností pro přítomnost neuropatické bolesti, což plně vysvětluje dlouhodobé potíže žalobkyně a průběh jejího stonání v čase. I kdyby byla hodnocena samotná chronická bolestivá porucha, z psychiatrických zpráv jasně vyplývá, že se jedná o středně těžké funkční postižení, nikoliv lehké. Intenzitu bolesti a její vnímání navíc prokazatelně zvyšuje specifická povaha žalobkyně, která ji činí citlivější na bolest, takže by měla být tato porucha správně hodnocena vyšším poklesem v rozmezí 25 až 35 %. Předchozí posudkové komise navíc neměly k dispozici klíčové výsledky z celonočního přístrojového měření ve spánkové laboratoři. To v listopadu 2025 potvrdilo středně těžkou spánkovou apnoi, při které dochází k opakovaným zástavám dechu během noci a k poklesu kyslíku v krvi na 94 %. Tato závažná porucha jasně vysvětluje extrémní denní únavu, spavost a pokles výkonnosti, kterými žalobkyně trpěla již před rozhodným datem v roce 2024.
59. Z hlediska dopadu na pracovní schopnost k datu 3. 10. 2024 byla ústavem jako hlavní příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu určena neuropatie tenkých vláken. Podle přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity (kapitola VI, položka 9b) – středně těžké funkční postižení, lehké postižení funkce dvou končetin) tato diagnóza zakládá pokles pracovní schopnosti ve výši 20 až 40 %. Znalecký ústav hodnotí tento pokles na horní hranici rozmezí, tedy ve výši 40 %, což plně zohledňuje i přidružené psychické potíže. Datum vzniku invalidity prvního stupně je stanoveno na 19. 2. 2024, kdy byla tato diagnóza poprvé odborně zdokumentována v nervosvalové poradně Fakultní nemocnice Motol. Od 15. 11. 2025, kdy byla přístrojově potvrzena středně těžká spánková apnoe, lze za rovnocennou hlavní příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu označit i tuto poruchu. Podle vyhlášky (kapitola VI, položka 5b) by se středně těžká forma spánková apnoe samostatně hodnotila poklesem pracovní schopnosti v rozmezí 30 až 45 %, přičemž znalecký ústav ji opět hodnotí ve výši 40 %. Zdravotní stav žalobkyně splňoval kritéria pro uznání invalidity prvního stupně.
60. Znalecký ústav předložil rovněž odpověď na dvě zásadní otázky: 1) Jaký byl zdravotní stav žalobkyně a stupeň její invalidity k rozhodnému datu vydání napadeného rozhodnutí, tj. ke dni 3. 10. 2024? 2) Jak se znalecký ústav vypořádává s postupem a závěry předchozích posudků Posudkové komise MPSV ze dne 4. 6. 2025 a ze dne 26. 1. 2026?
61. Odpověď k otázce č. 1 zněla, že k rozhodnému datu 3. 10. 2024 odpovídal zdravotní stav žalobkyně invaliditě prvního stupně. Míra poklesu její pracovní schopnosti činila 40 %. Tento stav byl hodnocen srovnatelně podle kapitoly VI, položky 9b) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity (neuropatie – středně těžké funkční postižení, lehké postižení funkce dvou končetin, kdy jsou omezeny některé denní aktivity). Hlavní příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla neuropatie tenkých vláken s vysokou pravděpodobností přítomnosti neuropatické bolesti. Od 15. 11. 2025, kdy vyšetření ve spánkové poradně prokázalo polysomnografií středně těžký syndrom spánkové obstrukční apnoe, šlo nadále o invaliditu prvního stupně, s mírou poklesu pracovní schopnosti 40 %, podle kapitoly VI, postižení nervové soustavy, položky 5b) syndrom spánkové apnoe, středně těžká forma, některé denní aktivity omezeny.
62. Odpověď k otázce č. 2 byla, že znalecký ústav akceptuje formální odůvodnění předchozích posudkových komisí, podle kterého za rozhodující příčinu tehdy nebyla zvolena neuropatie tenkých vláken, zásadně však nesouhlasí s jejich hodnocením somatoformní bolestivé poruchy jako lehké. Podle údajů ve zdravotnické dokumentaci jde o dlouhodobou bolest, která působí klinicky významné obtíže a zhoršení sociálních a pracovních činností, přičemž žalobkyně opakovaně kontaktuje zdravotnická zařízení a podstupuje trvalou léčbu kombinací psychofarmak a opioidů. Z posudkového hlediska je tak odpovídající posouzení somatoformní poruchy podle kapitoly V, položky 5c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, a to horní hranicí ve výši 35 %. Doložený zdravotní stav tak i z tohoto pohledu plně odpovídal invaliditě prvního stupně. Předchozí komise navíc neměly k dispozici klíčové výsledky z celonočního přístrojového měření ve spánkové laboratoři z listopadu 2025, které závažnost stavu dále potvrzují.
63. Žalobkyně vyjádřila se závěry posudku souhlas.
64. Ten vyslovila i žalovaná. Ta poukázala na to, že vzhledem k tomu, že žalobkyně v dubnu 2026 namítala nově zjištěné spánkové obtíže, znalec si k doplnění lékařských zpráv vyžádal zdravotnickou dokumentaci z neurologické ambulance a spánkové poradny Inspamed. Výsledky vyšetření ze spánkové laboratoře považuje znalec za stěžejní pro hodnocení funkčních poruch. Znalec žalobkyni osobně vyšetřil dne 11. 6. 2026 na ambulanci bolesti ÚVN Praha 6 se členy znaleckého kolektivu.
65. Dle znaleckého posudku je rozhodující příčinou DNZS neuropatie tenkých vláken (small fiber neuropathy). Tato diagnóza sice nebyla stanovena jednoznačně, dobře ale vysvětluje subjektivní potíže žalobkyně a průběh jejího stonání v čase. Posudkově znalec hodnotí srovnatelně dle kapitoly VI, položky 9b (středně těžké funkční postižení při neuropatii). Pokles pracovní schopnosti hodnotí s přihlédnutím k sekundárním psychickým potížím horní procentní hranicí rozmezí 20–40 %. tj. 40 %. Datum vzniku invalidity stanovuje dnem 19. 2. 2024, zprávou z vyšetření v nervosvalové poradně FN Motol, kde je tato dg. poprvé zdokumentována. Dle znalce však lze za rozhodující příčinu DNZS určit též středně těžký syndrom spánkové apnoe, který způsobuje nadměrnou potřebu spánku. Ten byl diagnostikován polysomnograficky dne 15. 11. 2025, některé příznaky však žalobkyně uváděla již před rozhodným dnem 3. 10. 2024 (datum vydání napadeného rozhodnutí). Míru poklesu pracovní schopnosti by v tomto případě hodnotil rovněž 40 %, dle stejné kapitoly VI, položky 5b) (středně těžká forma syndromu spánkové apnoe), pod horní procentní hranicí zde uvedeného rozmezí 30–45 %.
66. Žalovaná uvedla, že s posudky PK MPSV v Praze a PK MPSV v Ústí n. Labem se znalec neztotožnil. Při vlastním vyšetření žalobkyně dne 11. 6. 2026, znalec nezjistil žádné známky přehánění či předstírání potíží, proto jsou popisované obtíže hodnoceny jako validní. Žalovaná po obdržení uvedeného Ústavního znaleckého posudku nechala vypracovat recenzní stanovisko jejím odborem Lékařské posudkové služby na Ústřední. Na základě pečlivé a podrobné recenze znaleckého posudku IPVZ, předchozích posudků PK MPSV a IPZS dospěla žalovaná k závěru, že znalec se ve svém posudku přesvědčivě vypořádal se zadáním soudu. Dále žalovaná sdělila, že má určité výhrady k určení rozhodující příčiny DNZS, za kterou pokládá spíše duševní onemocnění, které je bez vší pochybnosti dostatečně doloženo řadou psychiatrických zpráv, včetně zprávy z hospitalizace na psychiatrické klinice VFN. Jeho dopad na pokles pracovní schopnosti stanovený v úvaze znalce, tj. 35 %, lze pokládat za odpovídající zjištěnému zdravotním stavu.
67. Znalcem určená rozhodující příčina DNZS, dle znalce od 19. 2. 2024 do 14. 11. 2025, neuropatie tenkých vláken, nebyla objektivizována k tomu určeným vyšetřením. Úvahu znalce, že byť nebyla jednoznačně doložena, lze na ni usuzovat z dopadu na psychiku, je spekulativní. Rozpaky budí i srovnatelné posouzení dle položky 9b), kapitoly VI, neboť znalcem určená rozhodující příčina DNZS je zde přímo uvedena, čímž se znalec dostal do rozporu s § 1, odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity, dle něhož je srovnatelné posouzení přípustné pouze v případě, že zdravotní postižení není v příloze uvedeno. Dle názoru žalované naopak duševní onemocnění má dopad na pohybové problémy žalobkyně. Na jeho rozvoji se mohl podílet v anamnéze uvedený přechodný abúzus pervitinu a marihuany, který u citlivých jedinců může i po řadě let navodit vznik duševní poruchy. To nic nemění na názoru žalované, ve shodě se znalcem, že v té době pokles pracovní schopnosti dosahoval uznání invalidity prvního stupně. Dále měla žalovaná výhrady ohledně stanovení konečné míry poklesu pracovní schopnosti na 40 % při syndromu spánkové apnoe, kterou znalec určil jako rozhodující příčinu DNZS od 15. 11. 2025. Výsledky polysomnografie jsou hraniční pro lehkou až středně těžkou spánkovou apnoi. Zejména index ODI, tj. počet desaturací/hod (poklesů hladiny kyslíku v krvi), je ve středním pásmu pro lehkou apnoi, tj. hluboko pod hranicí pro středně těžkou apnoi. To je důležitější parametr než index AHI, který znamená pouze počet zástav dechu a částečného omezení dechu během spánku delších než 10 s/hod, i ten je však těsně nad hranicí pro lehkou apnoi, viz výsledky výše. Funkční dopad na pracovní schopnost je dle názoru lékaře LPS žalované v tomto směru poněkud nadhodnocen, byť může dosahovat alespoň 35 % pro uznání invalidity prvního stupně.
68. Posudky PK MPSV v Praze a v Ústí nad Labem jsou dle názoru žalované podhodnoceny. V tomto směru je žalovaná ve shodě s názorem znalce, který nesouhlasí s hodnocením somatoformní bolestivé poruchy jako lehké. Podle údajů ve zdravotnické dokumentaci se jedná o dlouhodobou bolest, která působí klinicky významné obtíže se zhoršením sociálních a pracovních činností. I z tohoto pohledu doložený zdravotní stav odpovídal invaliditě prvního stupně. Bez ohledu na výše uvedenou odbornou polemiku, uznání invalidity prvního stupně lze pokládat za odpovídající zjištěnému zdravotnímu stavu dle doložených odborných nálezů a funkčního dopadu zjištěných zdravotních postižení v jejich souhrnu na pokles pracovní schopnosti žalobkyně. Žalovaná souhlasí s názorem znalce, ve shodě s názorem Městského soudu v Praze, že údaje zjištěné ze sociálních sítí jsou zejména v posudku IPZS v řízení o námitkách příliš akcentované, na úkor hodnocení poklesu pracovní schopnosti žalobkyně. S tím se dostatečně a logicky vypořádal znalecký posudek IPVZ.
69. Přes uvedené výhrady předložený Ústavní znalecký posudek dle názoru žalované splňuje podmínky správnosti, úplnosti a přesvědčivosti, přičemž nejsou důvodné pochybnosti o tom, že byl spolehlivě zjištěn stav věci.
70. Soud není odborně kompetentní hodnotit konkrétní zdravotnické diagnostické závěry, nicméně neshledal oproti žalované v hodnocení znaleckého ústavu žádný zásadní rozpor. Znalcem bylo konstatováno rozhodné postižení neuropatie tenkých vláken spadající pod kapitolu VI, položku 9b) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity (str. 29 posudku). Uvádí-li posudek (na str. 26 a 30), že míra poklesu pracovní schopnosti byla hodnocena srovnatelně podle kapitoly VI, položky 9b) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, mohl tak znalec odůvodnit své hodnocení ve vztahu k této míře s tím, že diagnóza žalobkyně byla vyslovena s 90% pravděpodobností a znalec mohl zohlednit, že v celkovém důsledku mohlo jít o obtížně diagnostikovatelné postižení, které sice na straně 29 posudku bylo postižení podřazeno právě pod kapitolu VI, položku 9b) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, ale zároveň nešlo o úplně jednoznačnou diagnózu. Na výsledek pak toto nemá žádný vliv, neboť míra poklesu byla stanovena 40 %, tedy tak jako tak je hranice invalidity dosaženo. Žalovaná také sama opakovaně připustila, že pokles míry pracovní schopnosti u žalobkyně dosahoval hranice invalidity. Ohledně parametrů hodnocení spánkové apnoe se soud není taktéž oprávněn odborně vyjádřit, nicméně argumentuje-li žalovaná jednotlivými zjištěními ve spánkové laboratoři, považuje soud za podstatné, že znalecký ústav se na rozdíl od žalované spánkovým obtížemi, o kterých žalobkyně opakovaně hovořila, zabýval a hodnotil je v souvislosti s celkovým stavem. Žalovaná souhlasila i s tím, že žalobkyni trápí dlouhodobě bolesti, které dle ní skutečně též potvrzují závěr o invaliditě. Žalovaná dodala, že dle ní zde je významná i psychická porucha, která mohla souviset s dřívějším užíváním pervitinu. V souhrnu žalovaná se znaleckým posudkem souhlasila.
71. Soud shledal závěry znaleckého posudku zcela dostatečnými a odpovídajícími popisovaným potížím žalobkyně, kdy dle soudu bylo ústavem přiléhavěji odpovězeno na otázku, do jaké míry trápí žalobkyni potíže psychické a fyzické povahy. Bylo specifikováno i vzájemné propojení těchto obtíží i ve spojitosti v oblasti kvality spánku.
72. Závěry znaleckého posudku potvrzují obtížné stanovení jednoznačné diagnózy onemocnění žalobkyně – neuropatie tenkých vláken. Tato diagnóza dle znalce rovněž vysvětluje potíže žalobkyně v čase. Míru poklesu pracovní schopnosti hodnotil znalecký ústav srovnatelně podle kapitoly VI, položky 9b) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity – neuropatie, středně těžké funkční postižení, lehké postižení funkce dvou končetin, některé denní aktivity omezeny, ve výši 20-40 %, hodnoceno horní hranicí 40 %, a to i s přihlédnutím k sekundárním psychickým potížím, což odpovídá invaliditě prvního stupně, s datem vzniku 19. 2. 2024, zprávou FN Motol, kde je tato diagnóza uvedena.
73. Námitky žalobkyně uvedené v žalobě směřovaly k posudkům posudkových lékařů žalované, zejména proti posudku z námitkového řízení, ke kterému žalobkyně namítla, že její zdravotní stav nebyl posouzen komplexně a objektivně, nebylo přihlédnuto ke komorbiditám a jejich vlivu na pracovní schopnost. Lékař měl dle žalobkyně dále zlehčit zjištěné závěry a uvést do posudku nepřesnosti. Posudkový závěr založil také na informacích zjištěných z facebookového profilu žalobkyně.
74. K těmto námitkám soud konstatuje, že pro rozhodování soudu je zásadní posudek posudkové komise MPSV, který si soud za tímto účelem, jak bylo výše uvedeno, opatřil, kdy nechal vyhotovit ještě srovnávací posudek, a především pak dále znalecký posudek. Soud jak dále uvedeno opřel své rozhodnutí o znalecký posudek, proto je nadbytečné se vypořádat s posudky posudkových komisí. Lze však uvést, že posudkové komise pochybily, pokud bez dalšího odmítly přihlédnout k lékařským zprávám vydaných po dni vydání žalobou napadeného rozhodnutí. Pokud pozdější lékařská zpráva vzhledem k povaze onemocnění prokazuje předchozí zdravotní stav posuzované osoby i za rozhodné posuzované období, není důvod k ní nepřihlédnout. Lékařská zpráva, resp. diagnóza provedena ošetřujícím lékařem nemá konstituční účinky pro zdravotní stav posuzované soby, ale pouze prokazuje existující zdravotní stav posuzované osoby.
75. Závěry znaleckého posudku soud shledal úplné, srozumitelné, přesvědčivé a odpovídající reálnému stavu žalobkyně. Proto soud z tohoto posudku vyšel. Pokud dle znaleckého posudku byla žalobkyně invalidní v prvním stupni, tj. též ke dni vydání napadeného rozhodnutí, je žalobou napadené rozhodnutí založeno na nesprávně zjištěném skutkovém stavu, proto jej soud zrušil dle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. pro nesprávně zjištěný skutkový stav a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.
76. V novém rozhodnutí je žalovaná povinna dle § 78 odst. 5 s. ř. s. vydat nové rozhodnutí o námitkách žalobkyně, ve kterém se bude řídit právním názorem soudu, resp. závěry znaleckého posudku.
77. Žalobkyně měla ve věci úspěch, proto jí podle § 60 odst. 1 s. ř. s. měla náležet náhrada nákladů řízení za právního zastoupení advokátem za 4 úkony právní služby a 4 x režijní paušál. Soud však přihlédl k tomu, že na výsledek řízení měly zásadní vliv dodatečně předložené lékařské zprávy, které nemohly být předmětem rozhodnutí správních orgánů, proto nelze bez dalšího klást k tíži žalované, že dříve vydané rozhodnutí neobstálo v testu zákonnosti. V této okolnosti soud shledává důvody zvláštního zřetele hodné ve smyslu § 60 odst. 7 s. ř. s., proto dle daného ustanovení nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Pokud svým významem kasační stížnost podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost (§ 104a odst. 1 s. ř. s.).
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Praze dne 1. 9. 2026
Mgr. Kamil Tojner v.r.
soudce
Shodu s prvopisem potvrzuje Z. F.