Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
15 A 35/2026 - 46.pdf
PDF · 0 B
No categories available
15 A 35/2026 - 46
USNESENÍ
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl senátem složeným z předsedy senátu JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a JUDr. Martiny Vernerové ve věci
žalobkyně:
AUTODROM MOST a.s., IČO: 25419048
sídlem Tvrzova 5, 435 02 Most
zastoupena Mgr. Petrem Zachem, advokátem
sídlem Na Petřinách 310/82, 162 00 Praha 6 - Veleslavín
proti
žalovanému:
Ministerstvo zdravotnictví
sídlem Palackého náměstí 375/4, 128 00 Praha 2 - Nové Město
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 7. 2026, č. j. MZDR 14140/2026-4/PRO, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě,
takto:
I. Návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá.
II. Žalobkyni se ukládá povinnost zaplatit Krajskému soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
1. Žalobkyně se žalobou podanou prostřednictvím svého právního zástupce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 7. 2026, č.j. MZDR 14140/2026-4/PRO, jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje ze dne 16. 4. 2026, č. j. KHSUL 18563/2026, kterým byla žalobkyně shledána vinnou ze spáchání přestupku dle § 92g odst. 1 zákona č. 258/2000, o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „z. o. v. z.“), za který jí byla uložena pokuta ve výši 650 000 Kč a dále jí byla uložena povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Výše uvedeného přestupku se žalobkyně dopustila tím, že při své činnosti nezajistila, aby hluk z provozu její provozovny Autodrom Most nepřekračoval v chráněném venkovním prostoru stavby na adrese X, stanovený hygienický limit 45 dB, když v denní době od 8:00 do 16:00 hodin hluk překročil stanovený hygienický limit dne 6. 8. 2021 o 14,2 dB, dne 7. 8. 2021 o 16,2 dB a 8. 8. 2021 o 26,3 dB.
2. Žalobkyně současně navrhla, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek ve smyslu § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Svůj návrh odůvodnila tím, že uložená pokuta ve výši 650 000 kč představuje pro žalobkyni citelný a neplánovaný zásah do její likvidity, ačkoli její obraty dosahují řádově milionů korun. Okamžité vynucení povinnosti úhrady dle názoru žalobkyně zakládá hrozbu nepoměrně vyšší újmy na jejích právech a majetkové sféře, než jaká by může vzniknout státu prostým odkladem vykonatelnosti sankce. Státu nehrozí zmaření výběru pokuty, zatímco vymáhání pokuty zjevně nezákonného rozhodnutí by bylo v rozporu s principy právního státu.
3. Žalovaný se k návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě vyjádřil tak, že s ním nesouhlasí, neboť jím uváděné skutečnosti nenaplňují podmínky pro přiznání odkladného účinku. Podle názoru žalovaného žalobkyně v podaném návrhu na přiznání odkladného účinku neuvedla ani nedoložila žádné konkrétní skutečnosti, pro které by výkon napadeného rozhodnutí vedl k nepoměrně větší újmě. Tvrzení žalobkyně o vadách napadeného rozhodnutí neosvědčuje důvod pro přiznání odkladného účinku žalobě, neboť to je předmětem až následného meritorního přezkumu. Citelný zásah do majetkové sféry žalobkyně představuje naplnění jedné z funkcí uloženého správního trestu. Žalobkyně nadto může požádat o rozložení úhrady uložené pokuty do splátek.
4. Podle § 73 odst. 1 a 2 s. ř. s. platí, že podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Ustanovení § 73 odst. 2 s. ř. s. je přitom třeba vykládat tak, že jde o institut zcela mimořádný, kterým je prolamována vykonatelnost napadeného rozhodnutí před tím, než je podrobeno soudnímu přezkumu ve věci samé. Lze jej aplikovat pouze v mimořádných případech, kdy účastník řízení dostatečnými a hodnověrnými důkazy doloží splnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě.
5. K přiznání odkladného účinku žalobě je přitom nutno kumulativně splnit tři podmínky, jejichž naplnění je prokazováno žalobcem, a to jak předloženými tvrzeními, tak k návrhu doloženými důkazy. První podmínkou je existence újmy, která by byla žalobci způsobena výkonem nebo jinými právními následky napadeného rozhodnutí. Existence újmy, byť není výslovně v § 73 odst. 2 s. ř. s. vyjádřena, je bezpochyby nutným předpokladem pro posouzení následujících dvou podmínek, neboť při posuzování podmínky druhé a třetí je újma, která žalobci hrozí, poměřována s dalšími hodnotami, jimiž je újma jiných osob a veřejný zájem. Existence újmy je v některých typech řízení zjevná již ze samého žalobou napadeného rozhodnutí, a žalobce tak nemusí způsobení újmy zvláště dokládat. Zejména se jedná o případy, kdy je žalobci uložena povinnost uhradit peněžní sankci (pokutu), neboť již z napadeného rozhodnutí v těchto případech vyplývá, že žalobcův majetek se zmenší, a tím bude žalobci způsobena újma. Na druhou stranu v případech, kde není hrozící újma zjevná již z napadeného rozhodnutí, musí žalobce konsekventně tvrdit, že mu hrozí způsobení újmy, a musí své tvrzení i řádně doložit. Druhá podmínka, která musí být splněna, aby mohl být odkladný účinek žalobě přiznán, spočívá v existenci nepoměrně větší újmy žalobce, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a to ať už byly, či nebyly účastníky předchozího správního řízení. Při posuzování druhé podmínky provádí soud poměřování vedle sebe stojící újmy konkrétních subjektů. I tato podmínka může být s ohledem na charakter věci splněna již tím, že další osoby nebyly správním řízením dotčeny, neboť účastníkem byl pouze žalobce. O takový případ se jedná zejména u správního řízení trestního, kde je rozhodováno o vině a sankci žalobce. Splnění této podmínky bez dalšího nutného tvrzení žalobce a předložení relevantních důkazů musí být zjevné již z napadeného rozhodnutí. Konečně třetí podmínkou, která musí být splněna, je převážení hrozící újmy žalobce nad veřejným zájmem, kterým je vždy, avšak nejen, zájem na výkonu pravomocných správních rozhodnutí. U třetí podmínky soud zvažuje, zda zde hrozí natolik závažná újma žalobci, že veřejný zájem či veřejné zájmy musí dočasně ustoupit zájmům žalobce do meritorního rozhodnutí věci soudem.
6. Soud veden shora uvedeným testem po vyhodnocení veškerých skutečností souvisejících s tímto případem dospěl k závěru, že návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě nelze vyhovět.
7. Soud při zkoumání, zda jsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě, vycházel z rozhodnutí napadeného žalobou, v jehož důsledku byla žalobkyni uložena pokuta spolu s povinností uhradit náklady řízení, čímž jí prokazatelně byla způsobena újma. Existence újmy ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. na straně žalobkyně vyplývá již ze samotného napadeného rozhodnutí, neboť v jeho důsledku se zmenší její majetek. Soud proto považuje první podmínku pro přiznání odkladného účinku žalobě za splněnou.
8. Pokud se týká splnění druhé podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s., soud dospěl k závěru, že v návaznosti na charakter napadeného rozhodnutí nemůže dojít k újmě dalších osob, neboť napadené rozhodnutí se týká „toliko“ žalobkyně. Vzhledem k této skutečnosti má soud za to, že je splněna i druhá podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě.
9. Zbývá tak posoudit splnění třetí podmínky, tj. zda přiznání odkladného účinku žalobě není v rozporu s důležitým veřejným zájmem dle § 73 odst. 2 s. ř. s.
10. Má-li mít návrh žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě úspěch, musí být z jeho strany tvrzeny a současně také doloženy rozhodné skutečnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že v případě existence pravomocného správního rozhodnutí existuje veřejný zájem na řádném výkonu pravomocného správního rozhodnutí, musí vždy soud poměřovat, zda zájem žalobce v daném jednotlivém případě převáží nad výše uvedeným veřejným zájmem na řádném výkonu pravomocného správního rozhodnutí. Žalobce proto musí nejen konkretizovat, jaká újma mu neprodleným výkonem rozhodnutí hrozí, ale i specifikovat závažnost hrozící újmy, a tato svá tvrzení musí rovněž řádně doložit.
11. V posuzovaném případě žalobkyně sdělila, že by výkon napadeného rozhodnutí citelně zasáhl do její likvidity – schopnosti hradit své krátkodobé závazky, ačkoli dosahuje obratu v řádu milionů korun. Žalobkyně však netvrdila ani nedoložila, jaké jsou její příjmy a výdaje, to, že by vymáhání uložené pokuty pro žalobkyni znamenalo existenční potíže, ani žádný jiný důvod, pro který by ochrana jejího majetku měla převažovat nad veřejným zájmem na výkonu pravomocně uloženého správního trestu.
12. Povinností žalobkyně přitom bylo v návrhu relevantní skutečnosti pro přiznání odkladného účinku tvrdit a rovněž tyto skutečnosti doložit. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala a nedoložila nic, co by prokazovalo závažnost tvrzené újmy. Nebylo proto možno hodnověrně ověřit (prokázat) splnění třetí podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě, tedy zhodnotit, zda zde hrozí natolik závažná újma žalobkyni, že veřejný zájem na řádném výkonu pravomocného správního rozhodnutí musí dočasně ustoupit zájmům žalobkyně ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s.
13. Veden těmito úvahami soud výrokem I. tohoto usnesení rozhodl tak, že návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě zamítl.
14. Výrokem II. tohoto usnesení soud žalobkyni zároveň uložil povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě. V daném případě vzniká poplatková povinnost dle § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) per analogiam, až dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovatelce (žalobkyni) uložena povinnost soudní poplatek zaplatit. Ukládá se tedy až tehdy, pokud je o návrhu rozhodnuto (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023-21, či usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012-32). Návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví je dle položky 20 Sazebníku soudních poplatků zpoplatněn částkou 1 000 Kč. Splatnost předmětného poplatku poté byla stanovena podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
15. Soudní poplatek je žalobkyně povinna uhradit bezhotovostně převodem na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem číslo: 3703-3024411/0710, vedený u České národní banky. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1549003526.
Poučení:
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
Ústí nad Labem 1. září 2026
JUDr. Petr Černý, Ph.D. v.r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje: I. T.