Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

55 Ad 21/2025 - 32

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Petrem Jiříkem ve věci

žalobkyně: G.H., narozena

bytem X

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

se sídlem Křížova 1292/25, Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 31. 10. 2025, č. j.

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 31. 10. 2025, č. j. , se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci, žaloba, vyjádření žalované k žalobě

1. Česká správa sociálního zabezpečení zamítla rozhodnutím ze dne 19. 6. 2025, č. j. X, žádost žalobkyně o invalidní důchod, neboť dle posudku Institutu pro posuzování zdravotního stavu (IPZS) ze dne 16. 6. 2025 nebyla žalobkyně shledána invalidní dle , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Žalobou napadeným rozhodnutím žalovaná zamítla námitky žalobkyně a uvedené rozhodnutí potvrdila.

2. Dle posudku IPZS ze dne 16. 6. 2025 obstaraného v prvostupňovém řízení byl stav žalobkyně hodnocen dle kapitoly XV., odd. B, položky 13a (lehké funkční postižení po zlomeninách kostí dolní končetiny) přílohy k , kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). V případě žalobkyně se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav s poklesem pracovní schopnosti o 25 %.

3. Dle posudku IPZS ze dne 13. 10. 2025 obstaraného v rámci námitkového řízení byl stav žalobkyně hodnocen dle totožné položky a totožným poklesem pracovní schopnosti (25 % včetně navýšení o 10 procentních bodů postupem dle § 3 vyhlášky).

4. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 23. 12. 2025 žalobkyně navrhuje, aby krajský soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.

5. Žalobkyně namítá absenci odůvodnění volby míry poklesu její pracovní schopnosti, která se bez patřičného odůvodnění pohybuje mimo taxaci dané položky. Současně má za to, že posudkoví lékaři nesprávně určili rozhodující diagnózu. Dle žalobkyně posudkoví lékaři opomněli její středně těžké depresivní poruchy. Současně nezhodnotili souběh více diagnóz. To vedlo k nedostatečně zjištěnému skutkovému stavu a jeho nesprávnému hodnocení, včetně absence řádného pracovního doporučení. Nesprávně rozhodnutí rovněž uvádí, že žalobkyně dosáhla věku 65 let dne 22. 1. 2038.

6. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 21. 1. 2026 navrhla podanou žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

II. Posouzení věci krajským soudem

7. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „“).

8. Žaloba je důvodná.

9. Krajský soud rozhodl bez jednání postupem dle na základě listinných důkazů, k nimž měli účastníci možnost se vyjádřit nebo které jsou jim známy. S takovým postupem udělili účastníci souhlas.

10. Krajský soud pro své rozhodování obstaral posudek posudkové komise MPSV v Českých Budějovicích.

11. Z protokolu o jednání posudkové komise ze dne 27. 7. 2026 a samotného posudku plyne, že tohoto dne zasedala posudková komise ve složení z předsedkyně komise (posudkové lékařky), odborného lékaře (traumatologa) a tajemnice. Žalobkyně byla jednání posudkové komise přítomna. Posudková komise dospěla k závěru, že stav žalobkyně odpovídá kapitole VI, položce 9b přílohy k vyhlášce, tj. postižení nervové soustavy - postižení periferních nervů, polyradikuloneuritidy, neuropatie – středně těžké funkční postižení (20 – 40 %). Pokles pracovní schopnosti žalobkyně dle komise činí 40 %; toto hodnocení dle komise zohledňuje i psychickou dysfunkci. Komise vyložila, z jakého důvodu není možné volit vyšší položku. Rovněž vyložila, že v případě žalobkyně není depresivní porucha sama o sobě důvodem k invalidizaci, neboť až v nálezu z května 2025 je psychiatrem hodnocena jako středně těžká. Z dokumentace ale neplyne chronifikace stavu; nemá povahu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Komise rovněž vyložila, že s dosavadními závěry IPZS se neztotožnila, neboť funkčně žalobkyni omezuje léze nervová. Vznik invalidity komise stanovila k datu napadeného rozhodnutí 31. 10. 2025 s ohledem na vývoj stavu žalobkyně v čase.

12. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

13. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.

14. Podle odst. 2 téhož ustanovení je-li příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce více zdravotních postižení, jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají; v tomto případě se určí, které zdravotní postižení je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, a procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.

15. Podle § 3 odst. 2 téže vyhlášky v případě, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pojištěnce má takový vliv na jeho schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace, že pokles pracovní schopnosti pojištěnce je větší, než odpovídá horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti u příčiny, popřípadě rozhodující příčiny dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, lze tuto horní hranici zvýšit až o 10 procentních bodů.

16. Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je posouzení stupně invalidity otázkou odbornou, medicínskou. Rozhodnutí soudu tak závisí především na odborném lékařském posouzení. Správní soud sám zdravotní stav posuzovaného nepřezkoumává. Nejsou-li namítány jiné vady řízení, správní soud pouze ověřuje, zda posudek příslušné posudkové komise je úplný a přesvědčivý (test úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku – srov. konstantní judikaturu Nejvyššího správního soudu, např. rozsudky ze dne 25. 9. 2003, č. j. -54, ze dne 3. 4. 2013, č. j. -24, ze dne 15. 5. 2013, č. j. -20, nebo usnesení ze dne 31. 5. 2023, č. j. -32).

17. Podle , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí, které za tímto účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Posudky těchto komisí jsou v přezkumném soudním řízení stěžejním důkazem, na nějž je správní soud při nedostatku odborné erudice odkázán, a jak je uvedeno výše, je nezbytné klást zvýšený důraz na jejich jednoznačnost, určitost, úplnost a přesvědčivost. Požadavek úplnosti a přesvědčivosti kladený na tyto posudky spočívá v tom, aby se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi a své posudkové závěry náležitě odůvodnila, aby byly přesvědčivé i pro soud, který nemá a ani mít nemůže odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí (rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2004, č. j. -82, č. NSS, či ze dne 14. 12. 2017, č. j. -57).

18. Krajský soud vyšel z obstaraného posudku posudkové komise MPSV. Posudková komise přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborného lékaře. Žalobkyně byla jednání posudkové komise osobně přítomna. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla jak k subjektivním potížím žalobkyně, tak k odborným lékařským nálezům, jež jsou součástí spisové dokumentace žalobkyně. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a toto zdravotní postižení klasifikovala dle vyhlášky o posuzování invalidity. Uvedla, proč zvolila právě toto hodnocení i ve vztahu k dalším položkám, stejně tak odůvodnila, proč další žalobkyní popisované potíže nemohou být převažující. Posudek posudkové komise považuje krajský soud za úplný a přesvědčivý.

19. Dle shora citovaného § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění se v případě žalobkyně jedná o invaliditu I. stupně. Závěry správních orgánů, že v případě žalobkyně se o invaliditu nejedná, neobstojí. Z tohoto důvodu je nadbytečné, aby se krajský soud zabýval dílčími nepřesnostmi či nesprávnostmi prvostupňového správního rozhodnutí nebo posudku IPZS. Námitkami lékařského charakteru se vypořádala sama posudková komise MPSV.

III. Závěr a náklady řízení

20. S ohledem na konstatovanou vadu napadeného rozhodnutí krajský soud rozhodnutí žalované zrušil ( ) a věc vrátil žalované k dalšímu řízení ( ). Žalovaná je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázána ( ); důkazy provedené v řízení před soudem přitom žalovaná zahrne mezi podklady pro nové rozhodnutí ( ).

21. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle , podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení a žalobkyně, které takové právo svědčí, náhradu nákladů požadovala, avšak nevyčíslila. Náklady žalobkyně neplynou ani ze samotného obsahu soudního spisu (např. poštovné).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

České Budějovice 2. září 2026

Mgr. et Mgr. Bc. Petr Jiřík v. r.

samosoudce

Za správnost vyhotovení: J. M.