Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

35 Ad 20/2025 - 41

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci

žalobce:

P. M.

zastoupený advokátem Mgr. Matějem Závorou,

sídlem Lubenská 2250, Rakovník,

proti

žalované:

Česká správa sociálního zabezpečení,

sídlem Křížová 1292/25, Praha,

o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. X. ze dne 22. 7. 2025,

takto:

I. Žaloba se zamítá

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení před správním orgánem

1. Žalobce byl od roku 2021 uznán invalidním v prvním stupni. Rozhodnutím č. j. X. ze dne 18. 3. 2025 žalovaná odňala žalobci invalidní důchod, neboť na základě posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu dospěla k závěru, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobce činí 30 %. Podle , o důchodovém pojištění, invaliditu podmiňuje pokles pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

2. Žalobce proti tomuto závěru brojil námitkami. Namítl, že jeho zdravotní stav byl dlouhodobě nepříznivý, nijak se nezlepšoval, naopak se zhoršoval. Byl nucen podstoupit další operační zákrok levého ramene. Žalovaná námitky zamítla. V řízení o nich nechala vypracovat posudek lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu, z něhož vyplynulo, že hlavní příčina nepříznivého zdravotního stavu žalobce spadá pod kapitolu XIII (Postižení svalové a kosterní soustavy), oddíl E (Dorzopatie a spondylopatie), položku 1b (Bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének s lehkým funkčním postižením, postižení zpravidla více úseků páteře, polytopní blokády s omezením pohyblivosti, svalové dysbalance, porucha statiky a dynamiky páteře s občasnými projevy kořenového dráždění, s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem, bez známek poškození nervu, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi) přílohy k , kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Pro míru poklesu pracovní schopnosti u tohoto postižení vyhláška o posuzování invalidity stanovuje rozmezí 10–20 %. Posudkový lékař zvolil horní hranici uvedeného rozmezí s ohledem na profesi žalobce. Dále tuto hodnotu zvýšil o 10 % podle vyhlášky o posuzování invalidity. Celkově tedy míra poklesu pracovní schopnosti žalobce činila 30 %, což neodpovídalo žádnému stupni invalidity.

II. Řízení před soudem

3. Proti rozhodnutí žalované o námitkách žalobce brojil žalobou. Žalobce byl prvotně uznán invalidní v prvním stupni v roce 2022, přičemž míra poklesu jeho pracovní schopnosti činila 40 %. Posudkový lékaři v posudcích řádně neodůvodnili, proč se míra poklesu pracovní schopnosti oproti roku 2022 změnila. Žalobce nerozuměl tomu, proč bylo nyní jeho postižení hodnoceno jako lehké funkční postižení, ačkoliv lékařská zpráva MUDr. K. ze dne 31. 5. 2021 konstatuje středně těžké funkční postižení. Posudek vypracovaný pro účely řízení o námitkách se ani nevypořádal s neurologickým vyšetřením žalobce z roku 2025, nikoliv ani s komplikacemi, které žalobce měl po operaci ramene, kterou podstoupil na počátku roku 2025. Žalobce měl za to, že jeho zdravotní stav se od roku 2022 zhoršil.

4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku vypracovaného pro řízení o námitkách Institutem posuzování zdravotního stavu. Posudek podle žalované splňoval požadavek úplnosti, celistvosti, přesvědčivosti a vypořádával se se všemi rozhodujícími skutečnostmi.

III. Posouzení věci

5. Žaloba není důvodná.

6. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobce na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)]. O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)].

7. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci ( zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. -75 ze dne 4. 12. 2003, č. NSS).

8. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů ( ). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. -54 ze dne 25. 9. 2003, č. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. -20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. -63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS).

9. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby posudková komise, konkrétně odbor posudkové služby v Plzni, vypracovala posudek o zdravotním stavu žalobce.

Závěry posudkové komise

10. Posudková komise dospěla k závěru, že pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí poklesly o 30 %, a tudíž žalobce nebyl invalidní v žádném stupni [§ 39 odst. 1 ve spoj. s § 39 odst. 2 písm. a) až c) zákona o důchodovém pojištění]. Posudková komise u žalobce shledala dominantním postižení, jak ho vymezuje kapitola XIII, oddíl E, položka 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, tedy ve shodě s posudkovým lékařem dospěla k závěru, že se jedná o bolestivý syndrom páteře včetně stavů po operaci páteře nebo po úrazech páteře, degenerativní změny páteře, výhřezy meziobratlových plotének duševní poruchy a poruchy chování s lehkým funkčním postižením. Rovněž ve shodě s posudkovým lékařem zvolila míru poklesu pracovní schopnosti žalobce v horní hranici daného rozmezí, přičemž zohlednila i další postižení žalobce. Dále tuto hodnotu zvýšila o 10 % podle § 3 odst. 2 vyhlášky o posuzování invalidity. Míra poklesu pracovní schopnosti žalobce tedy činí 30 %. Den zániku invalidity stanovila dne 28. 2. 2025, tedy ke dni kontrolní lékařské prohlídky.

11. Posudek splňuje formální náležitosti vyžadované § 7 vyhlášky o posuzování invalidity, včetně závěru o tom, že žalobce pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav není schopen výkonu fyzicky těžké práce, práce spojené s manipulací s těžkými břemeny, práce ve vynucených neměnných polohách. Je schopen práce respektující výše uvedená omezení, s možností střídání poloh sed-stoj. Vůči složení posudkové komise účastníci nic nenamítali.

K námitkám žalobce vůči posudku

12. Žalobce posudek nepovažoval za dostatečný podklad pro rozhodnutí soudu. Měl za to, že posudek neobstojí v testu úplnosti, přesvědčivosti a správnosti. Posudek se nevypořádal s tím, v čem konkrétně spočívalo objektivní zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu žalobce oproti době, kdy byl žalobce invalidní v prvním stupni. Případně proč byl dřívější závěr nesprávný. Posudková komise vycházela z neurologického vyšetření ze dne 4. 2. 2025, již se však nezabývala tím, zda ortopedický nález ze dne 24. 4. 2025, který popisoval omezenou hybnost, blokády, kontraktury a bolestivost páteře i levého ramene, nevede k odlišnému posudkovému závěru. Žalobce podstoupil operaci levého ramene, což posudková komise uvedla, že zhodnotila. Již však nebylo zřejmé jak konkrétně, s jakým funkčním dopadem a zda se tento dopad promítl do základního hodnocení či do navýšení podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity. Žalobce tak měl za to, že za této situace bylo vhodné ustanovit znalce. Bylo namístě osobní vyšetření žalobce soudem ustanoveným znalcem.

13. Tyto námitky nejsou důvodné. Soud neshledal důvod pro vyžádání doplňujícího či srovnávacího posudku. Neshledal tudíž ani důvod k ustanovení znalce.

14. Posudek posudkové komise není v rozporu s předchozím posudkem lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Sokolov ze dne 1. 2. 2022, na jehož základě byl žalobce uznán invalidní v prvním stupni. Posudek lékaře okresní správy sociálního zabezpečení předvídal zlepšení či stabilizaci zdravotního stavu a stanovil platnost jen do února roku 2025. Dne 28. 2. 2025 proběhla kontrolní lékařská prohlídka, při níž bylo zjištěno, že stav žalobce již odpovídá statusu osoby zdravotně znevýhodněné podle § 67 odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona o zaměstnanosti.

15. Samotný stav páteře hodnotil lékař posudkové komise (neurolog) s tím, že měl k dispozici neurologickou i ortopedickou zprávu z února a dubna roku 2025. Přímý rozpor mezi těmito zprávami není, neurolog hlavní příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (bolest dolní části zad) zhodnotil mírou poklesu pracovní schopnosti 20 %. Další potíže popisované ve zprávě ortopeda nespadají do příslušné položky odpovídající hlavní příčině dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (např. bolestivost ramene). Posudková komise na str. 6 posudku konstatovala, že neurologicky i ortopedicky je potvrzena pouze lehká až minimální porucha dynamiky v bederním páteřním úseku s ojedinělým výskytem SI blokády (neboli blokády sakroiliakálního kloubu) bez kořenové symptomatiky. Posudková komise tedy vycházela z neurologické i ortopedické zprávy, přičemž dospěla k závěru, že se jedná o lehké funkční postižení žalobce.

16. Stav po operaci levého ramene posudková komise zohlednila v rámci základního hodnocení, když uvedla, že na horní hranici uvedeného rozmezí hodnotí i s ohledem na další postižení v diagnostickém spektru, dominantně stav po artroskopii levého ramene. Posudková komise tedy mj. i s ohledem na stav po operaci levého ramene určila míru poklesu pracovní schopnosti žalobce na horní hranici (20 %). Pro jiný závěr o použití vyšší položky soud neshledal žádný podklad. Za toho stavu mohla být celková míra poklesu pracovní schopnosti hodnocena nejvýše 30 %, protože podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity lze zvýšit horní mez (zde 20 %) pouze o 10 %.

17. Potřeba doplnění dokazování je dána v případě vadného posudku, tj. posudku neúplného či nepřesvědčivého, popřípadě posudku rozporovaného nějakým dalším odborným podkladem (např. znaleckým posudkem předloženým některou ze stran; srov. přiměřeně rozsudek NSS č. j. -141 ze dne 6. 8. 2008). Naopak není třeba dokazování doplňovat tehdy, kdy je posudek bez vad, ale procesní strana jej považuje za příliš (ne)příznivý z hlediska odborného posouzení (srov. rozsudek NSS č. j. -46 ze dne 8. 7. 2015).

18. Žalobce neoznačil konkrétní vady posudku, které by měly vliv na výsledné hodnocení jeho poklesu pracovní schopnosti, a soud žádné neshledal. Z výše uvedených důvodů se neztotožnil ani s námitka žalobce proti věcnému posouzení invalidity.

19. Nebyl proto důvod pro vyžádání doplňujícího či srovnávacího posudku, a tím spíše nebyl důvod pro ustanovení znalce – dokazování znaleckým posudkem přichází do úvahy tehdy, kdy rozhodnou otázku nelze vyřešit odborným posouzení posudkové komise MPSV (srov. již rozsudek NSS č. j. -128 ze dne 3. 3. 2011). Posudek posudkové komise soud vyhodnotil jako úplný a přesvědčivý. Za toho stavu nejsou dány důvody pro ustanovení znalce za účelem zpracování znaleckého posudku, protože by bylo z hlediska zjišťování skutkového stavu nadbytečné.

20. Návrh na zpracování znaleckého posudku není žádostí o konání ústního jednání (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. -48 ze dne 16. 2. 2016, č. 3380/2016 Sb. NSS). Souhlas žalobce s rozhodnutím bez jednání se proto presumuje podle § 51 odst. 1 s. ř s.

IV. Závěr

21. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobce nebyl k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní v žádném stupni. Soud proto žalobu zamítl dle Žalobce neměl ve věci úspěch a úspěšné žalované náhrada nákladů nenáleží. Žádný z účastníků tak nemá právo na náhradu nákladů řízení (, 2 ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu do dvou týdnů od jeho doručení. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.

Plzeň 2. září 2026

Mgr. Jan Šmakal v.r.

soudce

Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K.