Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 Ad 45/2025 - 74

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Šmakalem ve věci

žalobce:

M. K.

zastoupený advokátem Mgr. Jakubem Houfkem,

sídlem Šafaříkovy sady 2455/5, Plzeň,

proti

žalované:

Česká správa sociálního zabezpečení,

sídlem Křížová 1292/25, Praha,

o žalobě proti rozhodnutí žalované č. j. X. ze dne 24. 6. 2025,

takto:

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X. ze dne 24. 6. 2025 se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 18 404,10 Kč k rukám jeho zástupce Mgr. Jakuba Houfka do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Řízení před správním orgánem

1. Rozhodnutím žalované č. j. X. ze dne 14. 8. 2024 byl žalobci od 2. 9. 2022 přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Na základě posudku lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu totiž dospěla k závěru, že pracovní schopnost žalobce poklesla od 2. 9. 2022 o 40 %. Podle , o důchodovém pojištění, se v takovém případě jedná o invaliditu prvního stupně.

2. Žalobce proti tomuto závěru brojil námitkami․ V nich uvedl, že byl rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město omezen na svéprávnosti a byl mu ustanoven opatrovník. Rozhodnutí nevycházelo ze zprávy MUDr. B., která je aktuálním psychiatrem žalobce, v níž je uvedeno, že žalobce není schopen soustavné přípravy na budoucí povolání a ani soustavně pracovat, na základě tohoto doporučení mu byla ukončena školní docházka. Rozhodujícími příčinami dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce jsou i postižení uvedené v kapitole V., položkách 2a, 4d a 8b přílohy k , kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Žalobce by měl být uznán invalidním ve třetím stupni. Žalovaná napadeným rozhodnutím námitky zamítla a potvrdila své prvostupňové rozhodnutí. V řízení o námitkách si nechala vypracovat posudek lékařem Institutu posuzování zdravotního stavu, z něhož vyplynulo, že hlavní příčina nepříznivého zdravotního stavu žalobce spadá pod kapitolu V (Duševní poruchy a poruchy chování), položku 7b (Poruchy osobnosti, středně těžké postižení, stavy s podstatným narušením pracovního a společenského fungování, závažné maladaptivní chování, opakované situační dekompenzace) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Pro míru poklesu pracovní schopnosti u tohoto postižení vyhláška o posuzování invalidity stanovuje rozmezí 30-45 %. Posudkový lékař zvolil střed daného rozmezí – 35 %.

II. Řízení před soudem

3. Proti rozhodnutí žalované o námitkách ze dne 24. 6. 2025 žalobce brojil žalobou. V ní uvedl, že v řízení o námitkách došlo pouze k dalšímu posouzení odborných nálezů, avšak lékař IPZS neprovedl žádné další vyšetření a žalobce osobně neshlédl, vycházel toliko z listinných podkladů. Napadené rozhodnutí nezohlednilo žalobcův zdravotní stav a objektivní obtíže, které je významným způsobem omezují ve všech spektrech života. Tvrzení o tom, že je žalobce schopen vykonávat výdělečnou činnost s podstatně menšími nároky na tělesné, smyslové nebo duševní schopnost jsou zcela odtržené od reality a jsou důsledkem posouzení věci „od stolu“. Žalobce poukázal na lékařskou zprávu z psychiatrické ambulance ze dne 25. 6. 2025, v níž lékařka doporučila přezkum invalidity žalobce s tím, že není schopen výdělečné činnosti ani za zvlášť ulehčených podmínek. Dále žalobce uvedl, že setrvává na tom, že není schopen soustavné přípravy na budoucí povolání a ani soustavně pracovat. Pokud by soud považoval za vhodné k této otázce vyslechnou žalobce či jeho opatrovníka, jsou oba připraveni podat výpověď. Žalobce požádal o opětovné posouzení zdravotního stavu, rozhodující příčina jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu měla být posouzena dle jiné položky přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Žalovaná nedostatečně zohlednila žalobcův zdravotní stav a jeho funkční důsledky a dospěla k nesprávnému závěru o stupni invalidity žalobce.

4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě vyjádřila své přesvědčení, že po zhodnocení veškeré předložené zdravotnické dokumentace byl posudkem vypracovaným v námitkovém řízení plně posouzen a zjištěn zdravotní stav žalobce. Při vyhodnocení posudkových závěrů bylo vycházeno ze zjištěných diagnóz, posudek žalovaná považuje za objektivní. Žalovaná dále odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhla důkaz posudkem Posudkové komise MPSV.

5. Žalobce soudu dále adresoval vyjádření, v němž uvedl, že je zcela nezbytné, aby byl před zpracováním posudku posudkové komise osobně zhlédnut, opačný postup je způsobilý zásadně ovlivnit správnost závěrů posudku.

III. Posouzení věci

6. Napadený výrok rozhodnutí žalované krajský soud přezkoumal podle (dále též „“) v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

Obecná východiska posouzení

7. Předmětem řízení bylo posouzení nároku žalobce na invalidní důchod, tedy na dávku podmíněnou dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. Podle § 39 odst. 1 a 2 zákona o důchodovém pojištění, platí, že pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 % (odst. 1). O invaliditu prvního stupně se jedná, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 % [odst. 2 písm. a)]. O invaliditu druhého stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 % [odst. 2 písm. b)]. O invaliditu třetího stupně se jedná, jestliže jeho pracovní schopnost poklesla nejméně o 70 % [odst. 2 písm. c)].

8. V přezkumném řízení soudním jsou k posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti osob i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě ze zákona povolány Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věci ( zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). V soudní praxi je důkaz posudkem posudkové komise chápán jako případ předepsaného důkazu (srov. rozsudek NSS č. j. -75 ze dne 4. 12. 2003, č. NSS).

9. Soud hodnotí posudek jako každý jiný důkaz v rámci volného hodnocení důkazů ( ). Nejsou-li namítány jiné vady řízení, soud v řízení o žalobě proti rozhodnutí orgánů sociálního zabezpečení ve věci invalidity ověřuje pouze to, zda je posudek posudkové komise úplný a přesvědčivý (např. rozsudek NSS č. j. -54 ze dne 25. 9. 2003, č. NSS), případně – namítá-li to žalobce – zda byla příslušná posudková komise řádně obsazena (např. rozsudek NSS č. j. -20 ze dne 15. 5. 2013). Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (např. rozsudek NSS č. j. -63 ze dne 11. 11. 2010, č. 2240/2011 Sb. NSS).

10. Z těchto důvodů si soud vyžádal, aby posudková komise, konkrétně odbor posudkové služby v Plzni, vypracovala posudek o zdravotním stavu žalobce. Tento postup také navrhli účastníci řízení.

Závěry posudkové komise

11. Posudková komise souhlasila s posouzením v námitkovém řízení stran hodnocení typu a závažnosti rozhodujícího postižení, na základě nově dodané dokumentace však zdravotní stav žalobce nehodnotila srovnatelně a přihlédla k progresi stavu. V období od 2. 9. 2022 do 31. 5. 2025 činila míra poklesu pracovní schopnosti žalobce 40 % podle kapitoly V. (Duševní poruchy a poruchy chování), položky 7b (Poruchy osobnosti, středně těžké postižení, stavy s podstatným narušením pracovního a společenského fungování, závažné maladaptivní chování, opakované situační dekompenzace) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Pro tuto diagnózu vyhláška o posuzování invalidity stanovuje míru poklesu pracovní schopnosti o 30–45 %, posudková komise zvolila výši 40 %. Dále uzavřela, že u ostatních komorbidit nebylo možnost prokázat takové závažné funkční postižení, aby byla splněna podmínka pro použití § 3 odst. 1 a § 4 odst. 1 vyhlášky o posuzování invalidity. Celková míra poklesu pracovní schopnosti žalobce tak činila 40 % a šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění, šlo o tzv. invaliditu mladých osob podle § 42 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění, nejedná se o tzv. invaliditu z mládí podle § 42 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, neboť z dostupné dokumentace nebylo možno před osmnáctým rokem věku prokázat tak závažné a funkční postižení, které by odpovídalo třetímu stupni invalidity a kdy by žalobce nebyl schopen získat ani jeden den pojištění.. Datum vzniku invalidity byl stanoven na den 2. 9. 2022 s platností do 31. 5. 2025.

12. Následně v období od 1. 6. 2025 činila míra poklesu pracovní schopnosti žalobce 45 % podle kapitoly V., položky 7b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Nelze hodnotit podle stejné kapitoly, položky 7c, neboť se nejedná o těžké funkční postižení, kdyby by byl těžce narušen výkon většiny denních aktivit (v tomto ohledu žalobce naopak s věkem zlepšen), nebo kdy by se psychopatologické jevy blížily jiným závažným duševním poruchám, nebo kdy by byla přítomna nezvládnutelná primitivní pudová jednání, nebo kdy by stav vyžadoval poskytování institucionální péče déle než rok. Vzhledem ke zhoršení projevů komorbidity (depresivních obtíží) a dopadu na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti (příprava na budoucí povolání), byla hodnota navýšena o 10 % za použití § 3 odst. 1, 2 vyhlášky o posuzování invalidity. Celková míra poklesu pracovní schopnosti žalobce činí 55 % a odpovídá invaliditě druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění. Žalobce není pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav schopen práce se zvýšeným rizikem stresů, ve směnném provozu, ve velkém kolektivu, ve vynuceném tempu či poloze. Není vhodná práce v riziku infektů, výkyvech teplot, v chladu, prašném prostředí. Je schopen psychicky podstatně lehčí práce, v čistém a klimaticky příznivém prostředí, za dodržený uvedených obecných pracovních kontraindikací. Jako datum změny invalidity na druhý stupeň posudková komise určila den 1. 6. 2025 (vyjádřením psychiatra v souhrnné zprávě), platnost posudku byla vzhledem k věku a možnosti zlepšení stanovena omezeně na 3 roky do 30. 9. 2027. K námitkám žalobce týkajícím se přítomnosti žalobce na jednání posudková komise uvedla, že orgán sociálního zabezpečení příslušný k posouzení zdravotního stavu může určit, v kterých případech je přítomnost posuzovaného potřebná. V případě žalobce měla posudková komise dostatek podkladové dokumentace k vypracování závěru bez přítomnosti žalobce, včetně znaleckého posudku a vyžádaného vyjádření ošetřujícího psychiatra, zároveň není předpoklad, že by shlédnutím žalobce byly zjištěny jiné posudkově rozhodné skutečnosti, než které byly zjištěny podrobným znaleckým vyšetřením a systematickým sledováním ošetřujícího psychiatra.

13. Soud shledal, že posudek splňuje jak formální náležitosti vyžadované § 7 vyhlášky o posuzování invalidity, tak i požadavky judikaturní. Vůči složení posudkové komise účastníci nic nenamítali. Obsahově se posudek úplně vypořádal s námitkami žalobce. K námitce žalobce, že nebyl posudkovou komisí před podáním posudku zhlédnut soud uvádí, že podle , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise může určit, v kterých případech je přítomnost žalobce při posouzení jeho zdravotního stavu potřebná. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. -70 ze dne 15. 9. 2004, č. 1001/2006 Sb. NSS, pak vyplývá, že fyzická přítomnost žalobce na jednání posudkové komise a provedení jeho zdravotní prohlídky není potřebná, pokud má posudková komise k dispozici kompletní zdravotní dokumentaci posuzované osoby. Posudková komise v posudku uvedla, že opatřená zdravotnická dokumentace byla dostatečné pro posouzení zdravotního stavu žalobce bez jeho zhlédnutí, žalobce navíc ani nenamítal nedostatky v rozsahu zdravotnické dokumentace, na jejímž základě byl jeho zdravotní stav posuzován. Posudek tak netrpí vadou, bylo-li jednání posudkové komise učiněno bez přítomnosti žalobce.

14. Ve věci soud neprováděl dokazování výslechem žalobce a jeho opatrovnice, jak žalobce navrhoval v žalobě, neboť tyto výslechy nepovažoval za potřebné pro zjištění skutkového stavu.

IV. Závěr

15. Jelikož žalovaná vycházela z toho, že žalobce je invalidní v prvním stupni, bylo její rozhodnutí založeno na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu. Soud proto její rozhodnutí zrušil pro vady podle a věc jí vrátil k dalšímu řízení (, 3 a 4 ).

16. Žalovaná bude v dalším řízení vycházet ze skutkového stavu zjištěného na základě provedeného dokazování v soudním řízení, tedy že žalobce byl od 2. 9. 2022 do 31. 5. 2025 invalidní pro invaliditu prvního stupně a od 1. 6. 2025 invalidní pro invaliditu druhého stupně, přičemž invalidita žalobce trvá do 30. 9. 2027 ( ).

17. Procesně úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil vůči procesně neúspěšné žalované ( věty první ). Zástupci žalobce náleží náhrada nákladů řízení spočívající ve 3 úkonech právní služby po 4 620 Kč (příprava a převzetí právního zastoupení, sepis žaloby, vyjádření ze dne 7. 11. 2025), třikrát režijní paušál po 450 Kč a daň z přidané hodnoty 3 194,10 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení činí 18 404,10 Kč, kterou je žalovaná povinna nahradit žalobci k rukám jeho zástupce Mgr. Jakuba Houfka do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu do dvou týdnů od jeho doručení. Lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.

Plzeň 2. září 2026

Mgr. Jan Šmakal v.r.

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K.