Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

31 A 53/2026 - 182

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Petra Šebka a soudců Mgr. Jana Jiráska, Ph.D., a JUDr. Terezy Matuškové ve věci

žalobkyně: V. S.,

bytem X

proti

žalovanému: Magistrát města Brna

sídlem Dominikánské nám. 1, 601 67 Brno

o žalobě na ochranu proti nezákonnému zásahu žalovaného spočívajícímu v tom, že žalovaný posoudil stavební záměr „F. pro všechny – oživme hřiště“ na pozemcích parc. č. XA a XB v k. ú. X, obci Brno, jako záměr, který podle ve spojení s přílohou č. 1 odst. 1 písm. d) nevyžaduje povolení, a to vydáním předběžné informace ze dne 2. 6. 2026, č. j. R/2026/130467/3, sp. zn. Z/2026/96977, a sdělení ze dne 13. 7. 2026, č. j. MMB/0382331/2026, sp. zn. OSR/MMB/0299931/2026,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč z účtu Krajského soudu v Brně do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení. Soud vyzývá žalobkyni, aby ve lhůtě 5 dnů od doručení tohoto usnesení sdělila soudu číslo bankovního účtu, na nějž má být soudní poplatek vrácen.

Odůvodnění:

1. Žalovaný jako stavební úřad k žádosti statutárního města Brna o předběžnou informaci o nezbytnosti povolení záměru a jeho kolaudace poskytl dne 2. 6. 2026 podle , c) a d) , stavební zákon, předběžnou informaci, č. j. R/2026/130467/3, sp. zn. Z/2026/96977 (dále jen „Předběžná informace“), ve které uvedl, že stavební záměr „F. pro všechny – oživme hřiště“ na pozemcích parc. č. XA a XB v k. ú. X, obci Brno (dále jen „Záměr“), spočívající v provedení udržovacích prací, kterými je revitalizace multifunkčního dětského hřiště při ulici F. v Brně, spadá do kategorie drobných staveb a nevyžaduje v souladu s stavebního zákona povolení záměru ani kolaudační rozhodnutí podle stavebního zákona; dále uvedl, že stavbu lze realizovat pouze v souladu s územně plánovací dokumentací a že se pozemky, na nichž má být Záměr umístěn nacházejí v památkové zóně, a tudíž je třeba požádat o vydání samostatného rozhodnutí Odboru památkové péče Magistrátu města Brna.

2. Ve sdělení ze dne 13. 7. 2026, č. j. MMB/0382331/2026, sp. zn. OSR/MMB/0299931/2026 (dále jen „Sdělení“), vydaném na základě žalobkynina podnětu k přezkumu, se žalovaný ztotožnil s posouzením obsaženým v Předběžné informaci.

3. Žalobou podanou u Krajského soudu v Brně dne 10. 8. 2026 se žalobkyně domáhá ochrany před nezákonným zásahem žalovaného označeným v záhlaví. Ten má spočívat v posouzení Záměru jako záměru, který nevyžaduje povolení. Požaduje, aby krajský soud určil, že shora označený zásah je nezákonný, a aby žalovanému zakázal v tomto zásahu pokračovat tak, že Záměr posoudí v řízení o povolení dle stavebního zákona, „bude-li podána řádná žádost stavebníka o povolení záměru“.

4. Žalobkyně je dle svých tvrzení spoluvlastnicí pozemků a vlastnicí bytové jednotky v budově, které sousedí s pozemkem parc. č. XB, na němž má být umístěn dotčený Záměr. Podle žalobkyně ji žalovaný svým postupem fakticky vyloučil z účastenství v řízení o povolení Záměru, které by jí jinak náleželo podle § 182 písm. d) stavebního zákona. Upřel jí právo se k Záměru vyjádřit, např. k podmínkách jeho provádění. Napadený postup zasahuje také do vlastnického práva žalobkyně, jakož i práva na příznivé životní podmínky a kvalitu bydlení. Stavba má být přitom prováděna po dobu 5 měsíců.

5. Žalobkyně odkazuje na judikaturu, podle které postup při šetření podnětu podle , , a sdělení o výsledku šetření mohou být nezákonným zásahem. Dovolává se též závěrů rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 3. 2021, č. j. -39, č. 4178/2021 Sb. NSS, ŽAVES (dále též pouze „ŽAVES“). Upozorňuje, že jiné prostředky ochrany než zásahovou žalobu nemá k dispozici.

6. Dále žalobkyně polemizuje se správností kategorizace Záměru coby drobné stavby spočívající v provedení udržovacích prací. V žalobě a jejím doplnění rovněž poukázala na jiné záměry, které žalovaný posoudil odlišně.

7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že v případě předběžné informace podle § 174 stavebního zákona se nevede žádné správní řízení a jedná se pouze o předběžný informativní úkon, v němž stavební úřad vyjadřuje názor na nezbytnost povolení záměru na základě předložených podkladů. Závěry obsažené v Předběžné informaci pak považuje za správné. Navrhuje žalobu zamítnout.

8. Žalobkyně v replice k vyjádření žalovaného reagovala na argumentaci týkající se posouzení Záměru jako udržovacích prací podle odst. 1 písm. d) přílohy č. 1 stavebního zákona.

9. Podle , (dále jen „“), [k]aždý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

10. V prvé řadě se soud zabýval tím, zda vůbec postup žalovaného, který žalobkyně označuje za nezákonný, může být vzhledem ke své povaze „zásahem“ ve smyslu legislativní zkratky zavedené V opačném případě by totiž nebyla naplněna podmínka řízení spočívající v existenci úkonu, který by pojmově mohl být zásahem ve smyslu , a žalobu by tak bylo nutné odmítnout podle [srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 11. 2017, č. j. -160, č. 3687/2018 Sb. NSS; ačkoliv tento rozsudek byl zrušen nálezem Ústavního soudu ze dne 15. 5. 2018, sp. zn. , zde citované závěry nebyly Ústavním soudem nijak zpochybněny; k aplikovatelnosti některých závěrů tohoto rozsudku i přes jeho pozdější zrušení Ústavním soudem srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2020, č. j. -26, bod 10 (všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz)]. Podle uvedeného ustanovení totiž platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže nejsou splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný, a nelze proto v řízení pokračovat. Odmítnutí žaloby podle tohoto ustanovení je na místě tehdy, je-li zjevné a nepochybné, že žalobou napadené jednání z povahy věci nemůže být právně kvalifikováno jako zásah. Při posuzování této otázky přitom musí správní soudy přihlížet k ustálené judikatuře popisující, které úkony veřejné správy nezákonným zásahem být mohou a které nikoliv.

11. Správní soudy již ve vztahu k předchozí právní úpravě obsažené v zákoně č. , stavební zákon (dále jen „“), dospěly k závěru, že územně plánovací informace poskytnutá podle starého stavebního zákona, jakož i navazující přezkumné úkony, nejsou úkony, které by mohly zasáhnout do veřejných subjektivních práv jednotlivce. Význam územně plánovací informace je toliko informativní (srov. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. 12. 2012, č. j. -65). Nepředstavuje ani závazný podklad pro vydání rozhodnutí (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 10. 2012, č. j. -26). V případě územně plánovací informace žadateli nejsou přiznána žádná práva ani stanoveny povinnosti a na jeho dosavadních právech a povinnostech se nic nemění, a tudíž nedochází k zásahu do práv žadatele, který názor správního orgánu vyjádřený v územně plánovací informaci nemusí respektovat (srov. usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 24. 4. 2018, č. j. -46). Tím spíše pak vyjádřeným názorem nemůže dojít k zásahu do práv třetích osob.

12. Soud má za to, že také v případě předběžné informace poskytnuté podle § 174 stavebního zákona se jedná o vyjádření názoru správního orgánu, který není pro posouzení záměru závazný. Nemůže se tudíž jednat o úkon, který zasahuje do práv žadatele, tím méně pak do práv vlastníků nemovitostí, v jejichž sousedství by měl být záměr umístěn. Totéž pak z povahy věci platí pro navazující sdělení o výsledku přezkumu takové informace k podnětu žalobkyně. Sdělení názoru na nezbytnost povolení záměru nemusí nutně znamenat, že k realizaci záměru v navrhované podobě skutečně dojde. Ze stejných důvodů proto ještě nemůže reálně dojít k zásahu do práv třetích osob. Postup žalovaného, v němž žalobkyně spatřuje nezákonný zásah, tudíž pojmově zásahem být vůbec nemůže.

13. Nelze přitom přehlédnout, že žalobkyně primárně brojí proti názoru vyslovenému v Předběžné informaci a v navazujícím Sdělení a požaduje, aby soud zakázal žalovanému v tvrzeném zásahu pokračovat tak, že mu uloží povinnost vést řízení o povolení záměru, bude-li podána žádost. Nicméně podání žádosti není skutečnost závislá na vůli správních orgánů (případně soudu), ale odvíjí se od vůle stavebníka. Soud nemá pravomoc uložit žalovanému povinnost vést řízení v případě, že bude podána žádost o povolení Záměru. I z obsahu žalobního petitu (a související žalobní argumentace) je tedy zřejmé, že žalobkyně se domáhá zahájení řízení, na jehož zahájení nemá nárok. V nezahájení takového řízení tudíž nelze spatřovat nezákonný zásah, jenž by mohl být napadán žalobou podle a násl.

14. Z rozsudku ŽAVES nelze vyvozovat, že by se žalobkyně mohla domáhat zahájení řízení zahajovaného na žádost stavebníka, jak to činí nyní podanou žalobou. Z tohoto rozsudku vyplývá, že zásahovou žalobou se může ten, kdo tvrdí, že je dotčen na svém hmotném právu faktickou nečinností stavebního úřadu, který v rozporu se zákonem nezahájil řízení o odstranění nepovolené stavby (nepovolené terénní úpravy), bránit proti takové faktické nečinnosti správního orgánu. Řízení o (nařízení) odstranění stavby však zahajuje stavební úřad z moci úřední, a je tudíž možné se proti pasivitě stavebního úřadu bránit žalobou na ochranu proti nezákonnému zásahu správního orgánu. Jak bylo již uvedeno, žalobkyně se fakticky domáhá zahájení řízení, které je možné zahájit na žádost stavebníka.

15. V návaznosti za závěry rozsudku ŽAVES tak žalobkyně bude moci případně podat (po marném vyčerpání prostředků ochrany před správními orgány) zásahovou žalobu až poté, co stavebník v dané věci zahájí stavební činnost, kterou žalobkyně považuje za nepovolenou. Bude tedy možné se domáhat zahájení řízení o nařízení odstranění stavby či zahájení řízení o uložení zákazu stavební či montážní činnosti ve smyslu § 294 stavebního zákona, jak vyplývá z judikatury Nejvyššího správního soudu (viz např. rozsudek ze dne 5. 6. 2025, č. j. -32). Nyní napadený postup žalovaného však nezákonným zásahem být nemůže.

16. Soud s ohledem na vše shora uvedené žalobu odmítl pro neodstranitelný nedostatek podmínek řízení podle

17. Jelikož soud žalobu odmítl, nezabýval se věcně žalobními námitkami, které se týkají správnosti posouzení Záměru.

18. O nákladech řízení soud rozhodl podle , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta.

19. Vzhledem k tomu, že žaloba byla odmítnuta před prvním jednáním, rozhodl soud o vrácení poplatku za řízení o žalobě podle a 5 , o soudních poplatcích. Současně soud žalobkyni vyzval, aby soudu sdělila číslo bankovního účtu, na nějž může být soudní poplatek vrácen.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 18. září 2026

Petr Šebek v. r.

předseda senátu