Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 A 8/2026 - 68

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Černého, Ph.D., a soudců Mgr. Ladislava Vaško a JUDr. Martiny Vernerové ve věci

žalobců: a) Ing. Bc. O. K., MBA, narozený X

bytem X

b) M. U., narozená X

bytem X

c) P. K., narozený X

bytem X

d) B. K., narozená X

bytem X

všichni zastoupeni advokátem Mgr. Ing. Marianem Böhmem

sídlem Lihovarská 1060/12, Libeň, 190 00 Praha 9

proti

žalované: Obec Chuderov

sídlem Chuderov 63, 400 02 Ústí nad Labem

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem spočívajícím v nepořízení změny Územního plánu Chuderov vydaného usnesením Zastupitelstva obce Chuderov č. 5 dne 27. 6. 2024, který nabyl účinnosti dne 13. 7. 2024,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobci se žalobou na ochranu před nezákonným zásahem podanou v zákonem stanovené lhůtě domáhali, aby soud v rozsudku určil, že zásah spočívající v tom, že žalovaná v rozporu s , stavební zákon (dále jen „“) po zrušení části Územního plánu obce Chuderov (dále jen „územní plán“) rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 7. 2025, č. j. -67, nerozhodla o pořízení změny územního plánu a o jejím obsahu, neprojednala návrh na pořízení takové změny a řádně nepostupovala při pořizování a vydání změny územního plánu tak, aby byl odstraněn nezákonný stav, v důsledku něhož je na pozemcích žalobců tzv. bílé místo, je nezákonný. Dále navrhovali, aby soud v rozsudku žalované zakázal pokračovat v nezákonném zásahu spočívajícím v neprojednání změny územního plánu a nerozhodnutí o jejím pořízení, a to v rozsahu, kterým byl původní územní plán žalované zrušen rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 7. 2025, č. j. 140 A 3/2025-67.

2. Dále navrhovali, aby soud žalované přikázal, aby ve lhůtě 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku projednala a rozhodla o návrhu na pořízení změny územního plánu v uvedeném rozsahu a aby ve lhůtě 1 roku od právní moci tohoto rozsudku změnu územního plánu vydala. Zároveň žádali, aby soud uložil žalované nahradit jim náklady řízení.

Žaloba

3. Žalobci v žalobě uvedli, že Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 30. 7. 2025, č. j. -67 (dále jen „rozsudek“), částečně vyhověl žalobě žalobců, když výrokem I. rozhodl, že: „Opatření obecné povahy Územní plán Chuderov vydaný usnesením Zastupitelstva obce Chuderov č. 5 dne 27. 6. 2024 se v rozsahu vymezení plochy ÚR2 na pozemcích parc. č. XA a parc. č. XB, oba v katastrálním území X, dnem právní moci tohoto rozsudku v textové i grafické části zrušuje“. Na podkladě uvedeného rozsudku žalobci dne 6. 10. 2025 vyzvali žalovanou, aby v souladu s bezodkladně rozhodla o pořízení změny územního plánu a jejím obsahu v „bílém místě“ na pozemcích žalobců, které vzniklo v důsledku zrušení části územního plánu.

4. Na uvedenou výzvu odpověděla žalovaná dne 22. 10. 2025 dopisem č. j. OÚCHD/1304/2025, ve kterém žalobcům sdělila, že Krajský soud v Ústí nad Labem zrušil pouze plochu územní rezervy ÚR2, která je však podle žalované pouze překryvnou vrstvou územní rezervy nad plochou nezastavěného území NZ.2 (plochy zemědělské – trvalý travní porost), která jinak takto v územním plánu zůstává. S ohledem na to jsou podle žalované i po zrušujícím rozsudku pozemky žalobců vymezeny v ploše NZ.2 (plochy zemědělské – trvalý travní porost) s regulativy stanovenými územním plánem pro tuto plochu, tedy s regulativy plochy zemědělské, která není určena k zástavbě. Žalovaná dále sdělila žalobcům, že v rámci změny č. 1 již nebude plocha územní rezervy na těchto konkrétních pozemcích navrhována, a pozemky žalobců tedy zůstanou nezastavitelné.

5. Uvedený výklad rozsudku považovali žalobci za absurdní a odporující rozhodnutí soudu. Sám soud v odstavci 31 a 35 rozsudku uvedl, že žalobci byli úspěšní pouze částečně, a to v rozsahu částečného zrušení napadeného územního plánu v rozsahu svých pozemků. Uvedené rozhodnutí soudu pak spočívalo na tom, že soud shledal nezákonným vynětí pozemků žalobců ze zastavitelných ploch v ploše Z10.

6. Je tedy zřejmé, že žalobci byli v žalobě úspěšní co do vynětí svých pozemků ze zastavitelných ploch a územní plán byl na jejich pozemcích zrušen zcela.

7. Naproti tomu žalovaná účelově čistě gramaticky vyvozuje ze slov výroku „se v rozsahu vymezení plochy ÚR2 na pozemcích parc. č. XA a parc. č. XB,….“, že územní plán byl zrušen jen co do vymezení územní rezervy ÚR2 a zůstal v platnosti co do vymezení nezastavitelných ploch zemědělských.

8. Takový výklad je však dle žalobců zcela nesprávný a v rozporu s rozhodnutím soudu, když v zásadě by – podle žalované – došlo vyhověním žalobě ke zhoršení postavení žalobců, neboť by pozemky měli již jen jako nezastavitelné, a i bez územní rezervy. Dle žalobců je s ohledem na to, že územní plán vymezil plochu ÚR2 i nad jinými pozemky než pozemky žalobců, zcela zřejmé, že jediný možný výklad výroku soudu je, že se územní plán zrušuje na pozemcích žalobců v rozsahu plochy ÚR2.

9. Pokud tedy žalovaná odmítá pořídit změnu územního plánu, dochází z její strany k porušení . Uvedená nečinnost žalované, v daném případě dokonce výslovné odmítnutí pořízení změny územního plánu, je i v kontextu rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. objektivním porušením práva, neboť povinností zastupitelstva žalované bylo v tomto případě v souladu s bezodkladně pořídit v deregulované části novou územně plánovací dokumentaci.

Vyjádření žalované k žalobě

10. Žalovaná uvedla, že není pravdou, že by žalovaná v reakci na rozsudek byla nečinná. Usnesením č. 3 ze dne 17. 12. 2025 zastupitelstvo obce po výzvě žalobců na svém nejbližším zasedání rozhodlo tak, že schválilo pořízení první změny územního plánu se zaměřením na přehodnocení a zpřesnění podmínek využití již vymezených ploch v návaznosti na právní závazky plynoucí z vydaných soudních rozhodnutí. Toto usnesení bylo zastupitelstvem schváleno dne 17. 12. 2025 jednomyslně. Tedy žalovaná reflektovala rozhodnutí krajského soudu a započala s pořízením změny územního plánu. Není tedy pravdou, že by žalovaná byla nečinná a v tomto duchu se jeví podaná žaloba jako nedůvodná, neboť žalovaná v přiměřené lhůtě započala se změnou územního plánu. Pořízení změny územního plánu není věc časově a organizačně jednoduchá, naopak, jedná se o věc časově náročnější, pro kterou již starosta obce získal projektanta územního plánu a nyní zajišťuje tzv. létajícího pořizovatele pro pořízení změny územního plánu.

Replika žalobců k vyjádření žalované

11. Žalobci v replice uvedli, že tvrzení žalované není pravdivé, resp. je tedy buď v rozporu se sdělením ze dne 22. 10. 2025, že v rámci změny č. 1 již nebude plocha územní rezervy na těchto konkrétních pozemcích žalobců navrhována, a pozemky žalobců tedy zůstanou nezastavitelné, nebo vnitřně rozporné, resp. potvrzující postoj žalobců k výkladu rozsudku.

12. Z usnesení zastupitelstva obce vyplývá, že se bude zaměřovat a týkat výhradně přehodnocení a zpřesnění podmínek využití již vymezených ploch, u kterých se nepředpokládá rozšiřování stávajících zastavitelných ploch ani vymezení ploch nových.

13. Je tedy zřejmé, že pokud žalovaná nyní tvrdí, že se bude pozemky žalobců zabývat v rámci 1. změny územního plánu a zároveň v rámci sdělení ze dne 22. 10. 2025 žalovaná žalobcům sdělila, že má za to, že soud zrušil pouze plochu územní rezervy ÚR2 na pozemcích žalobců, které jsou územním plánem vymezeny jako nezastavitelné s konkrétním funkčním využitím, pak nadále zastává právě žalobou napadený výklad rozsudku, totiž že rozsudkem nevzniklo „bílé místo“ bez regulace a pozemky žalobců jsou nezastavitelné. Zároveň deklaruje, že se nepředpokládá rozšiřování stávajících zastavitelných ploch ani vymezení ploch nových. Z výše uvedeného důvodu měli žalobci za to, že žaloba je stále důvodná.

Jednání soudu

14. Právní zástupce žalobců při ústním jednání soudu dne 25. 8. 2026 odkázal na žalobu a dosavadní vyjádření. Žaloba je důvodná, neboť obec vykládá rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem tak, že pozemky žalobců jsou stále zařazeny jako nezastavitelné a zemědělské, což je v rozporu s tím, jak by měl být rozsudek vykládán.

15. Starosta obce rovněž odkázal na dosavadní vyjádření a chronologicky popsal dosavadní průběh přijímání změny územního plánu s tím, že bylo čekáno na rozhodnutí soudů týkajících se rovněž územního plánu. Po vydání očekávaných soudních rozhodnutí zastupitelstvo dne 17. 12. 2025 přijalo usnesení o změně územního plánu. Dne 24. 6. 2026 byla odeslána žádost na Magistrát města Ústí nad Labem k zajištění pořizovatelské činnosti. Dne 27. 7. 2026 magistrát žádosti vyhověl. Ze strany žalobců dosud nebyla doručena žádost o změnu územního plánu, takže obec nemá podklad k tomu, jak by měla dál postupovat. Starosta obce dále poukázal na to, že obec Chuderov je obcí I. stupně, a proto se řídí v této věci pouze stanovisky nadřízených orgánů.

16. Soud při jednání provedl dokazování listinami předloženými žalovanou, a to Výzvou k pořízení změny Územního plánu Chuderov ze dne 6. 10. 2025, sdělením obce Chuderov ze dne 22. 10. 2025 s doručenkou, Zápisem ze zasedání Zastupitelstva obce Chuderov č. 5/2025 ze dne 17. 12. 2025, Podnětem ke kontrole ve věcech územního plánování ze dne 30. 1. 2026, Žádostí o sdělení k dalšímu postupu obce ze dne 25. 3. 2026, Odpovědí obce Chuderov ze dne 1. 4. 2026 s doručenkou, rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 7. 2025, č. j. -67, LV č. XC a č. XD k datu 10. 3. 2026 a sdělením Krajského úřadu k podnětu k provedení kontroly ve věci nečinnosti orgánů obce Chuderov ze dne 30. 7. 2026. Dále soud provedl dokazování listinami předloženými žalovanou při jednání, a to Žádostí o zajištění pořizovatelské činnosti ze dne 24. 6. 2026 a Sdělením Magistrátu města Ústí nad Labem ze dne 22. 7. 2026, kterým bylo žádosti o zajištění pořizovatelské činnosti vyhověno.

Posouzení věci soudem

17. Předmětnou žalobu soud posoudil podle části třetí třetího dílu hlavy druhé , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Žalobou na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu se podle může každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, domáhat ochrany proti takovému zásahu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný. Žalovaným je pak ve smyslu správní orgán, který podle žalobního tvrzení zásah provedl. Podle současně platí, že soud o této žalobě rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí; pokud soud rozhoduje pouze o určení toho, zda byl zásah nezákonný, vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době zásahu. Dle soud rozsudkem určí, že provedený zásah byl nezákonný, a trvá-li takový zásah nebo jeho důsledky anebo hrozí-li jeho opakování, zakáže správnímu orgánu, aby v porušování žalobcova práva pokračoval, a přikáže, aby, je-li to možné, obnovil stav před zásahem. Žaloba je pak ve smyslu nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to však neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný.

18. V otázce přípustnosti podané žaloby soud vycházel především z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 3. 2021, č. j. -39, č. 4178/2021 Sb. NSS, ve věci ŽAVES. Rozšířený senát v něm dovodil, že „[t]en, kdo tvrdí, že je dotčen na svém hmotném právu faktickou nečinností stavebního úřadu, který v rozporu s nezahájil řízení o odstranění nepovolené stavby (nepovolené terénní úpravy), se může bránit proti takové faktické nečinnosti správního orgánu žalobou na ochranu před nezákonným zásahem ( násl. ). Vyhoví-li soud takové žalobě, určí, že nezahájení řízení z moci úřední je nezákonným zásahem a současně přikáže stavebnímu úřadu zahájit řízení podle . Pokud nebude zásahová žaloba odmítnuta proto, že v žalobě označené jednání nemůže být již z povahy věci nezákonným zásahem [ ], je namístě zkoumat její přípustnost z hledisek , části věty před středníkem. Soud si musí nejprve ujasnit, zda projednávaná žaloba je ‚zápůrčí‘, tj. směřuje proti zásahu, který doposud nebyl ukončen, anebo ‚určovací‘, tedy směřuje proti zásahu, který již ukončen byl. Zatímco u určovací žaloby nezkoumá, zda se žalobce ochrany před zásahem či jiné formy nápravy mohl domáhat jinými právními prostředky, a pokud ano, zda tak učinil, u zápůrčí žaloby takové zkoumání provést musí. Zjistí-li, že uvedené právní prostředky měl žalobce k dispozici, avšak nevyužil jich, musí soud žalobu odmítnout podle ve spojení s

19. Neuplatnil-li žalobce před podáním žaloby na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu spočívajícím v jeho faktické nečinnosti ve věci zahájení správního řízení z moci úřední podnět podle , respektive podnět nadřízenému správnímu orgánu k přijetí opatření proti nečinnosti ( ), soud žalobu odmítne pro nepřípustnost dle ve spojení s “

20. Uvedené závěry jsou nepochybně aplikovatelné i na případ nečinnosti obce, která v rozporu s bezodkladně nerozhodla o pořízení změny územního plánu po jeho zrušení.

21. Žalobci podali Podnět ke kontrole postupu orgánů obce Chuderov ve věci pořízení změny Územního plánu Chuderov ze dne 30. 1. 2026 Krajskému úřadu Ústeckého kraje jako úřadu vykonávajícímu dozor na orgány obcí podle . K výzvě krajského úřadu žalovaná v odpovědi ze dne 1. 4. 2026 mimo jiné sdělila, že v reakci na rozsudek rozhodlo zastupitelstvo v souladu s a přijalo dne 17. 12. 2025 usnesení o pořízení změny č. 1, která mimo jiné z územního plánu vyřadí plochu územní rezervy ÚR2 shodně s rozsudkem krajského soudu. Dále sdělila, že dotčené pozemky zůstávají nadále vymezeny v ploše NZ.2 (plochy zemědělské – trvalý travní porost) s regulativy stanovenými územním plánem pro tuto plochu. Dle žalované je zřejmé, že provádí úkony zcela v souladu s právními předpisy, za současného respektování rozsudku krajského soudu.

22. Soud konstatuje, že žalobci vyčerpali právní prostředky ochrany, jsou jako vlastníci předmětných pozemků procesně aktivně legitimováni a jejich žaloba je věcně projednatelná.

23. Podle dojde-li ke zrušení územně plánovací dokumentace nebo její části nadřízeným orgánem územního plánování v přezkumném řízení nebo soudem, schvalující orgán bezodkladně rozhodne o pořízení nové územně plánovací dokumentace nebo její změny.

24. Územní plán byl částečně zrušen výrokem I. rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 7. 2025, č. j. -67, který nabyl právní moci dne 6. 8. 2025, a to ve znění: „Opatření obecné povahy Územní plán Chuderov vydaný usnesením Zastupitelstva obce Chuderov č. 5 dne 27. 6. 2024 se v rozsahu vymezení plochy ÚR2 na pozemcích parc. č. XA a parc. č. XB, oba v katastrálním území X, dnem právní moci tohoto rozsudku v textové i grafické části zrušuje.“ Z odůvodnění uvedeného rozsudku je zřejmé, že žalobci brojili proti tomu, že územní plán vymezil jejich pozemky jako nezastavitelné plochy územní rezervy ÚR2 pro bydlení v rodinných domech, ačkoliv předchozí územní plán zařazoval předmětné pozemky do zastavitelných ploch s funkčním využitím BV – bydlení venkovské. Soud v odůvodnění svého rozsudku mimo jiné uvedl (odst. 29): „Jediným důvodem, kterým odpůrce odůvodnil zvolené řešení vynětí pozemků navrhovatelů ze zastavitelných ploch v ploše Z10 oproti sousedním pozemkům parc. č. XE a parc. č. XF, bylo vydání souhlasu s vynětím pozemků ze ZPF za účelem výstavby dvou rodinných domů. Z provedeného dokazování před soudem však bylo zjištěno, že navrhovatelé a), b) c) a d) mají k předmětným pozemkům také vydána souhlasná stanoviska s odnětím ze ZPF. Ačkoliv si je soud vědom toho, že odpůrce si nemusel být vědom při schvalování ÚP existence těchto stanovisek, protože na ně navrhovatelé výslovně neodkázali, tato stanoviska byla vydána před návrhem odpůrce na smírné odstranění rozporů vůči krajskému úřadu a před změnou stanoviska krajského úřadu, na základě kterého byla následně provedena úprava návrhu ÚP a ÚP vydán. Výsledné řešení zvolené v ÚP tak sebou nevyhnutelně nese prvky libovůle, neboť s vlastníky pozemků ve stejném postavení je nakládáno různě, aniž by k tomu byly dány objektivní důvody. Soud tedy konstatuje, že odpůrce vydáním ÚP ve vztahu k navrhovatelům porušil a odst. 4 , neboť nešetřil práva navrhovatelů nabytá v dobré víře, zasáhl do nich nikoliv jen v nezbytném rozsahu a přijaté řešení vedlo k nedůvodným rozdílům.“ Dále bylo výrokem II. rozsudku rozhodnuto, že ve zbývající části se návrh zamítá a výrokem III. rozsudku nebyla žádnému z účastníků přiznána náhrada nákladů řízení.

25. Z uvedeného je zřejmé, že žalobci byli ve svém návrhu částečně úspěšní, neboť soud shledal jako nezákonnou změnu jejich pozemků ze zastavitelných na nezastavitelné. Rozsudek soudu se skládá jak z výroku, tak z odůvodnění. Obě tyto části jsou a musí být ve vzájemném souladu a z odůvodnění je zřejmé, proč je výrok rozsudku takový, jaký je. Soud uvedeným rozsudkem zrušil v územním plánu nezastavitelnost pozemků žalobců, které byly územním plánem zahrnuty do územní rezervy ÚR2. Na pozemky žalobců je tak nutno nahlížet jako na pozemky, u nichž nebylo územním plánem rozhodnuto o jejich zařazení či nezařazení do zastavěného území obce. Povinností zastupitelstva žalované bylo v souladu s bezodkladně pořídit v deregulované části novou územně plánovací dokumentaci (srov. obdobně rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 3. 2025, č. j. -52).

26. Z usnesení č. 3 ze zasedání zastupitelstva obce Chuderov ze dne 17. 12. 2025 je zřejmé, že zastupitelstvo schválilo „pořízení 1. změny Územního plánu Chuderov v rozsahu, který nepředpokládá rozšiřování stávajících zastavitelných ploch ani vymezení ploch nových, ale zaměřuje se výhradně na přehodnocení a zpřesnění podmínek využití již vymezených ploch v návaznosti na právní závazky plynoucí z judikatury (vydaných soudních rozhodnutí)“ a pověřilo starostu Jiřího Beneše k jejímu pořízení.

27. Soud zde musí poukázat na to, že ve svém rozsudku č. j. -67 nekonstatoval povinnost obce ponechat předmětné pozemky žalobců zastavitelné, ale pouze konstatoval, že důvod pro změnu těchto pozemků ze zastavitelných na nezastavitelné neobstojí. Pořizování změny územního plánu je dynamickým procesem, do kterého vstupuje řada veřejných i soukromých zájmů, které se však mohou v průběhu času měnit a případně zvyšovat či snižovat svoji důležitost a intenzitu. Soud tedy nemůže v této fázi, ve které stojí pořizování změny územního plánu na svém počátku, určit, jak bude výsledná změna č. 1 územního plánu vypadat a zda bude plně respektovat rozhodnutí soudu. Soud může pouze obecně konstatovat, že nerespektování právního názoru soudu je nejen v právním státě nežádoucí, ale vede nutně ke zrušení takového správního aktu.

28. Soud podle rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Byť bylo rozhodnuto zastupitelstvem o pořízení změny č. 1 územního plánu až více jak 4 měsíce po právní moci rozsudku, jímž byla část územního plánu zrušena, soud konstatuje, že požadavek byl v době rozhodování tohoto soudu žalovanou splněn, a soud tedy neshledal nezákonnost spočívající v nepřípustné nečinnosti spočívající v nerozhodnutí o pořízení změny územního plánu, jak bylo žalováno.

29. S ohledem na výše uvedené soud vyhodnotil žalobu v mezích žalobních bodů jako zcela nedůvodnou, a proto ji výrokem I. rozsudku podle zamítl.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. rozsudku podle věty první Žalobci neměli ve věci úspěch a procesně úspěšná žalovaná náhradu nákladů řízení výslovně nepožadovala.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 25. srpna 2026

JUDr. Petr Černý, Ph.D. v.r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje: I. T.