Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
29 A 67/2025 - 140.pdf
PDF · 0 B
No categories available
29 A 67/2025 - 140
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Zuzany Bystřické a soudců Mariana Kokeše a Ľubomíra Majerčíka v právní věci
žalobkyně: Globus ČR, v.o.s., IČO: 63473291
sídlem Kostelecká 822/75, 196 00 Praha 9 - Čakovice
zastoupená advokátem Mgr. Petrem Czyžem
sídlem Kostelecká 822/75, 196 00 Praha 9 - Čakovice
proti
žalované: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát
sídlem Květná 15, 603 00 Brno
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 5. 2025, č. j. SZPI/EA751-64/2024, sp. zn. SŘ-0492/7/2024,
takto:
I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 5. 2025, č. j. SZPI/EA751-64/2024, sp. zn. SŘ-0492/7/2024, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 21 404 Kč, a to k rukám jejího advokáta Mgr. Petra Czyže do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a průběh správního řízení
1. Žalobkyně podanou žalobou brojí proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí, kterým žalovaná k odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Státní zemědělské a potravinářské inspekce, inspektorátu v Brně („správní orgán I. stupně“), ze dne 11. 2. 2025, č. j. SZPI/EA751-59/2024, částečně toto rozhodnutí změnila a ve zbytku potvrdila. Správní orgán I. stupně citovaným rozhodnutím uložil žalobkyni podle § 17f písm. d) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o potravinách“), úhrnnou pokutu ve výši 810 000 Kč za spáchání celkem 11 přestupků a dále jí uložil povinnost uhradit náklady řízení.
2. Již na tomto místě krajský soud uvádí, že žalobkyně se sice domáhá zrušení rozhodnutí žalované v celém rozsahu, konkrétní polemiku však vede se závěry žalované, které se vztahují pouze ke čtyřem níže uvedeným spáchaným přestupkům. Z těchto důvodů krajský soud nebude blíže rekapitulovat závěry vztahující se k ostatním přestupkům, neboť tyto závěry žalobkyně v žalobě nijak nerozporuje. Žalobkyně tedy v podané žalobě konkrétně polemizuje se závěry ohledně následujících přestupků, kterých se měla dopustit ve své provozovně na adrese Hradecká 408/40, 621 00 Brno, a to:
- přestupku dle § 17 odst. 2 písm. a) zákona o potravinách, kterého se měla dopustit tím, že porušila právní povinnost stanovenou v čl. 14 odst. 1 v návaznosti na čl. 14 odst. 2 písm. b) a čl. 14 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, když dne 10. 5. 2023 uváděla v provozovně na trh potravinu A.W. OLOMOUCKÉ TVARŮŽKY věnečky, odtučněný zrající sýr á 125 g, Šarže: L046 232, Minimální trvanlivost do data uvedeného na fólii: 24 05 23, Výrobce: A.W. spol. s r.o., Palackého 4, 789 83 Loštice, ČR, v množství 9 kusů, u níž byla senzorickým hodnocením zjištěna pouhým okem viditelná přítomnost bílých a nazelenalých kolonií plísní, a to u všech kusů destruktivně hodnocených balení, předmětná potravina tak byla nevhodná pro lidskou spotřebu z důvodu kažení, přičemž potravinu nevhodnou k lidské spotřebě nelze považovat za bezpečnou a takovou potravinu je zakázáno uvádět na trh;
- přestupku dle § 39 odst. 2 písm. bb) zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 321/2004 Sb.“), kterého se měla dopustit tím, že porušila povinnost stanovenou v čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací spotřebitelům, v platném znění (dále jen „nařízení č. 1169/2011“), když dne 11. 3. 2024 uváděla na trh: i) produkt označený na etiketě jako MOTÝL, suchý, šumivé víno bílé, alk. 11,0 % obj., výrobce: VÍNO Mikulov, spol s r.o., u kterého se nacházela cenovka s označením „MOTÝL SEKT SEC 750 ml“ a údaj o ceně a další informace; ii) produkt označený na etiketě jako MOTÝL, DEMI SEC, šumivé víno bílé, alk. 11,0 % obj., výrobce: VÍNO Mikulov, spol s r.o., u kterého se nacházela cenovka s označením „MOTÝL SEKT 750 ml“ a údaj o ceně a další informace; iii) produkt označený na etiketě jako MOTÝL, ROSÉ DEMI SEC, šumivé víno růžové, alk. 11,5 % obj., výrobce: VÍNO Mikulov, spol s r.o., u kterého se nacházela cenovka s označením „MOTÝL SEKT ROSÉ DEMI SEC 750 ML“ a údaj o ceně a další informace, údajem "sekt" lze přitom označit výhradně jakostní šumivá vína, a nikoli toliko šumivá vína dle § 20 odst. 2 zákona č. 321/2004 Sb., v návaznosti na čl. 48 odst. 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, řízení o námitce, omezení použití, změny specifikace výrobku, zrušení ochrany a označování a obchodní úpravu, v platném znění, označení „sekt“ je způsobilé ve spotřebiteli vyvolat dojem, že se jedná o víno vyšší kategorie, než tomu ve skutečnosti bylo, informace poskytnutá spotřebiteli byla tedy zavádějící ohledně totožnosti produktu;
- přestupku dle § 39 odst. 2 písm. bb) zákona č. 321/2004 Sb., kterého se měla dopustit tím, že porušila povinnost stanovenou v čl. 103 odst. písm. a) bodu nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, ve znění platném a účinném ke dni spáchání přestupku, když dne 12. 9. 2022 ve své provozovně uváděla na trh: i) produkt CINZANO, jakostní aromatické šumivé víno sladké, s CHOP Asti, výrobce: DCM N.V., Via F.Sacchetti 20, Sesto San Giovanni (Milano), Itálie; ii) produkt Kuehn, Crémat d’Alsace Brut Pestige, šumivé víno, země původu Francie, plněno v: CAVE JEAN GEILER F-68040 INGERSHEIM, FRANCIE; iii) produkt Ca’del Teo, Gran cuvée Spumante, šumivé víno z Itálie, výrobce: Vinicola Cide Srl, Treviso, Itálie, v prodejním regálu pod deskou s nápisy „Champagne", které byly vygravírovány celkem třikrát do dřevěné desky (délka á cca 3 m) tak, že jeden nápis byl vygravírován uprostřed této desky, druhý v 1/3 této desky a třetí ve 3/3 této desky. Pod těmito nápisy, v první polici seshora bylo v jedné řadě vedle sebe umístěno celkem 27 lahví, kdy z každé této strany byla dřevěná přepážka – vizuálně ze stejného materiálu jako deska, na které byly nápisy „Champagne". Uvedené produkty však z oblasti Champagne nepochází a nenesou toto chráněné označení původu, došlo tedy ke zneužití zmíněného chráněného označení původu;
- přestupku dle § 17 odst. 2 písm. a) zákona o potravinách, kterého se měla dopustit tím, že porušila právní povinnost stanovenou v čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1169/2011, když dne 18. 12. 2023 uváděl na trh: i) potravinu označenou na etiketě „STARBUCKS BREAKFAST BLEND by NESPRESSO, OBSAH: 10 kapslí pražené mleté kávy pro NESPRESSO systém. 100 % Arabica. Baleno v ochranné atmosféře. Datum výroby: /Minimální trvanlivost do: uvedeno na boční straně. 25.06.2023 / 25.09.2024. Dovozce: Nestlé Česko s.r.o., Mezi Vodami 2035/31, 143 20 Praha 4. Hmotnost: 56 g“, přičemž na regálové etiketě umístěné u této potraviny bylo deklarováno: "STARBUCKS 57G KAP BREAKFAST BLEND", zmíněná informace tak byla zavádějící ohledně hmotnosti potraviny nabízené k prodeji; ii) potravinu označenou na etiketě „PLÁTKOVÝ SÝR MAASDAMER BEZ LAKTÓZY. Hochland Maasdamer. Plnotučný polotvrdý zrající sýr, plátky. Tuk v sušině min. 45 %. Hmotnost: 135 g. Spotřebujte do: 17.02.2024, Skladujte od +2 °C do +6°C. Složení: mléko, mléčné kultury, jedlá sůl, stabilizátor: chlorid vápenatý, mikrobiální syřidlo. Vyrobeno pro: ALIMPEX FOOD a.s., Českobrodská 1174, 198 00 Praha 9 – Kyje, Česká republika. Baleno v ochranné atmosféře. Veterinární ovál: PL 14331602 WE“, přičemž na regálové etiketě umístěné u této potraviny bylo deklarováno: "MAASDAMER BEZ LAKT. 48% PLÁTKY 135G", zmíněná informace tak byla zavádějící ohledně složení potraviny nabízené k prodeji.
II. Shrnutí argumentů obsažených v žalobě
3. Ve včas podané žalobě (§ 72 odst. 1 s. ř. s.), splňující též ostatní podmínky řízení (§ 65, § 68 a § 70 s. ř. s.), žalobkyně navrhuje, aby krajský soud napadená rozhodnutí žalované zrušil.
4. Žalobkyně (s oporou v judikatuře správních soudů) namítá, že žalovaná i správní orgán I. stupně nesprávně posoudili otázku uvádění zavádějících informací o charakteristice potravin na etiketě a obecně povahu a smysl regálové etikety (štítku). Regálový štítek nikdy u balených potravin neplní informační funkci ve vztahu ke složení nebo charakteristikám potraviny; účelem popisu zboží na regálovém štítku je pouze to, aby měl spotřebitel možnost přiřadit údaj o ceně ke konkrétnímu zboží v regálu. V případě obou přestupků, které se týkaly regálových štítků, na nich dominuje právě údaj o ceně potraviny a údaje o samotné potravině jsou významně upozaděny. Navíc žalobkyně poukazuje na to, že na příslušných regálových štítcích bylo uvedeno „SEKT“. Ve všech těchto případech však byl tento výraz použit v rámci slovního spojení „MOTÝL SEKT“, přičemž i sám výrobce daných potravin označuje předmětná šumivá vína jako šumivá vína značky „MOTÝL SEKT“. Výraz „MOTÝL SEKT“ na předmětných regálových štítcích byl tedy označením značky daných potravin, nejednalo se zjevně o informace o vlastnostech těchto potravin.
5. Pokud jde o skutek týkajíc se produktu „STARBUCKS BREAKFAST BLEND by NESPRESSO“, tj. kávových kapslí, správní orgán I. stupně i žalovaná dospěli k závěru, že spotřebitel mohl učinit rozhodnutí ke koupi tohoto produktu spoléhajíc se na údaj 57 g, ačkoli na samotném obalu produktu byl uveden údaj o hmotnosti 56 g. Takový závěr není dle žalobkyně správný. Spotřebitel, který si hodlá zakoupit daný produkt, jej totiž volí proto, že jej hodlá použít při přípravě kávy v kávovaru, ve kterém lze tyto kapsle použít. Právě tato skutečnost je pro spotřebitele při koupi tohoto produktu rozhodující.
6. Pokud pak byl na regálovém štítku k potravině „PLÁTKOVÝ SÝR MAASDAMER BEZ LAKTÓZY“ uveden údaj 48 %, pak rozdíl údaje o obsahu příslušné složky, který byl uveden na regálovém štítku, v porovnání s údajem uvedeným na dané potravině, činí maximálně 3 %. Navíc s ohledem na údaj deklarovaný výrobcem potraviny spočívající v uvedení údaje „min. 45 %“ znamená, že informace uvedená na regálovém štítku nemusela být vůbec chybná.
7. K přestupku, kdy je žalobkyni vytýkáno, že dne 12. 9. 2022 uváděla na trh produkty, které nepochází z oblasti Champagne, avšak byly umístěny v regálu, nad kterým se nacházela deska s nápisem „Champagne“. Jak již však žalobkyně namítala v řízení před příslušnými správními orgány, desky s nápisem „Champagne“ jsou pouze vizuální navigací zjednodušující orientaci spotřebitele v prodejně tak, aby spotřebitel snáze tyto produkty nalezl. To však neznamená, že se v předmětné části prodejny nenacházejí také produkty jiné. Samotné produkty, které z oblasti Champagne nepocházely, však chráněným označením původu Champagne označeny nebyly (a to ani na k nim vztahujících se regálových štítcích); na obalech těchto produktů (ale i k nim vztahujících se regálových etiketách) však byly předmětné produkty označeny správně. To ostatně uznala i žalovaná v napadeném rozhodnutí. Dle názoru žalobkyně je přitom třeba hodnotit informace o produktech, poskytované prostřednictvím místa vystavení, právě v jejich celkovém kontextu a nikoli izolovaně, jak učinil správní orgán I. stupně.
8. Žalobkyně dále rozporuje závěry správních orgánů ohledně společenské škodlivosti předmětných přestupků, kdy bylo žalobkyni vytýkáno poskytování zavádějících informací. Zavádějící jsou ale dle žalobkyně jen takové informace, v jejichž důsledku se může spotřebitel domnívat, „že si kupuje potravinu, která zcela neodpovídá jeho představám o její charakteristice“. Samotné uvedení chybné informace na regálovém štítku tak nelze automaticky považovat za přestupek.
9. V neposlední řadě žalobkyně namítá, že uložená pokuta byla nepřiměřená, navíc správní orgány nijak nezohlednily zásadu absorpce, tj. při stanovení pokuty zohlednit i pokuty uložené dřívějšími sbíhajícími se rozhodnutími o obdobných skutcích spáchaných žalobkyní ve vícečinném souběhu
III. Vyjádření žalované k žalobě, replika žalobkyně a další podání
10. Žalovaná navrhuje žalobu zamítnout, přičemž odkázala na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí s tím, že všechny námitky byly vypořádány. Nadto ke konkrétním žalobním námitkám uvádí, že regálové štítky nemohou obsahovat informace/údaje nepravdivé, což se stalo v právě posuzované věci. Žalobkyně v pozici provozovatele potravinářského podniku má povinnost uvádět zcela pravdivé informace prosté jakéhokoliv omylu/zmatení na straně spotřebitele. Nesmí tedy na regálových štítcích uvádět informace, které by mohly průměrného spotřebitele mást, případně vést k tomu, že by takový spotřebitel nabyl chybného dojmu ohledně charakteristiky určitého zboží. Pokud žalobkyně, která si sama regálové štítky zpracovala, uvedla na těchto štítcích informace, které se týkají totožnosti, hmotnosti nebo složení nabízeného zboží, takto poskytnuté informace nesmějí být zavádějící, tj. nesmějí být v rozporu s ustanovením čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1169/2011. Výrazy „sekt“, „57G“ a „48 %“, které byly uvedeny na regálových štítcích umístěných u shora zmíněných vinařských produktů a potravin v provozovnách žalobkyně, byly způsobilé uvést průměrného spotřebitele v omyl o totožnosti daných vinařských produktů, o hmotnosti daných kapslí pražené mleté kávy a o složení daného plátkového sýra. Žalovaná je toho názoru, že její závěry obstojí i ve světle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 3. 2025, č. j. 5 As 250/2024-38, který se zabývá problematikou regálových etiket a na který žalobkyně v žalobě odkazuje.
11. Žalovaná nepovažuje pochybení, jichž se dopustila žalobkyně, za bagatelní ani marginální. V právě posuzované věci je zřejmé, že správní orgán I. stupně neshledal žádné okolnosti, které by závažnost protiprávního jednání žalobkyně natolik umenšovaly, že by se snad nejednalo o přestupky. Žalovaná má za to, že materiální stránka přestupků byla dána naplněním skutkové podstaty přestupků spolu s neexistencí okolností, které by umenšovaly společenskou závažnost daných skutků natolik, že by se již o přestupky nejednalo.
12. Žalovaná je i nadále přesvědčena o tom, že tím, jak žalobkyně uváděla shora uvedené tři vinařské produkty na trh, došlo ke zneužití CHOP Champagne – toto označení původu bylo využito pro prezentaci a nabízení k prodeji jiných produktů, které toto chráněné označení nenesou. Žalovaná se tedy ztotožnila se závěrem správního orgánu I. stupně o tom, že došlo ke zneužití CHOP Champagne, což v napadeném rozhodnutí také náležitě odůvodnila. Žalovaná proto odmítá tvrzení žalobkyně o tom, že napadené rozhodnutí je v této části nepřezkoumatelné.
13. Pokud jde o námitku nepřiměřené výše pokuty, ani tuto námitku žalovaná neshledává za důvodnou, protože při ukládání sankce za protiprávní jednání žalobkyně bylo postupováno v souladu s tzv. absorpční zásadou (§ 41 odst. 1 přestupkového zákona).
14. Žalobkyně v replice setrvává na své žalobní argumentaci, přičemž ve vztahu k užití výrazu „MOTÝL SEKT“ na předmětných regálových štítcích znovu zdůrazňuje, že se nejedná o označení produktů, ale uvedení jejich značky, kdy sám výrobce daných vinařských produktů výrazem „sekt“ předmětné produkty označuje.
15. Žalovaná v reakci na repliku žalobkyně uvádí, že skutečnost, že nějaký jiný subjekt (byť by to byl třeba i samotný výrobce zboží), použije na svých webových stránkách označení, které není v souladu s relevantní právní úpravou, neznamená, že i všem dalším subjektům, které daný produkt uvádějí na trh, bude tolerováno používání takového nesprávného označení. Žalovaná uzavírá tím, co uváděla již v napadeném rozhodnutí a ve svém vyjádření k žalobě, tedy že každý provozovatel potravinářského podniku nese odpovědnost za dodržování předpisů potravinového práva ve svém potravinářském podniku, a tato odpovědnost je koncipována jako objektivní, tj. bez ohledu na zavinění.
IV. Posouzení věci soudem
16. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2 s. ř. s.) napadené rozhodnutí žalované, jakož i předcházející rozhodnutí správního orgánu I. stupně, včetně řízení předcházející jejich vydání, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná (§ 78 odst. 1 s. ř. s.).
17. Žalobkyně v podané žalobě předně namítá nesprávné posouzení otázky uvádění zavádějících informací o charakteristice potravin na etiketě a obecně povahy a smyslu regálové etikety (štítku) v rámci klasifikace jednání žalobkyně jako přestupku ze strany správních orgánů.
18. Krajský soud základní východiska pro posouzení nastolené otázky k povaze a smyslu regálové etikety (štítku) shledává v rozsudcích Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 3. 2024, č. j. 4 As 134/2023-43, a zejména ze dne 21. 3. 2025, č. j. 5 As 250/2024-38 (zde byla dokonce žalobkyně rovněž účastníkem řízení).
19. Pravidla stanovená pro označování potravin určených k prodeji spotřebitelům bezpochyby sledují legitimní zájem na dosažení vysoké informovanosti spotřebitelů, a není tak na místě snižovat jejich význam. Cíle, kterých má být uvedenou regulací dosaženo, je vždy potřeba mít na paměti při posuzování otázky, zda je určité označení v rozporu s pravidly označování potravin. Zejména na unijní úrovni existuje velké množství poměrně přísných požadavků na správné označování potravin, které však nelze aplikovat mechanicky bez zohlednění cílů, kterých má být těmito požadavky dosaženo.
20. Článek 3 odst. 1 nařízení č. 1169/2011, který vymezuje obecné cíle tohoto nařízení, stanoví: „Poskytování informací o potravinách usiluje o vysokou úroveň ochrany zdraví a zájmů spotřebitelů poskytnutím základu, který konečnému spotřebiteli umožní informovaný výběr potravin a jejich bezpečné použití, se zvláštním ohledem na zdravotní, hospodářská, environmentální, sociální a etická hlediska.“ V souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1169/2011 nesmí být informace o potravinách zavádějící, zejména „pokud jde o charakteristiky potraviny a zvláště o její povahu, totožnost, vlastnosti, složení, množství, trvanlivost, zemi původu nebo místo provenience, způsob výroby nebo získání.“ Cílem této úpravy je zajistit, aby si spotřebitelé nekoupili na základě zavádějících informací potravinu, kterou by si nekoupili, pokud by o ní měli informace zcela přesné a nezavádějící. Právní úprava tudíž směřuje k zajištění vysoké informovanosti spotřebitelů, aby si na jejich základě mohli učinit správný úsudek o charakteristice potraviny. Podle odst. 4 písm. b) téhož ustanovení nařízení č. 1169/2011 se tato úprava použije rovněž na „obchodní úpravu potravin, jejich tvar, vzhled nebo balení, použité obalové materiály, způsob jejich úpravy a místo vystavení.“
21. Žalovaná dané ustanovení vykládá tak, že za součást místa vystavení je potřeba považovat právě i posuzované regálové etikety, a ani na nich tedy v souladu s unijní úpravou nesmí být uváděny zavádějící informace. S tímto základním východiskem se krajský soud ztotožňuje. Nicméně má za to, že uvedená pravidla neznamenají, že by na označení potraviny bylo nezbytné klást vždy stejně přísné požadavky bez ohledu na místo, kde byla potenciálně zavádějící informace uvedena.
22. Nejvyšší správní soud v uvedené judikatuře zdůraznil, že při posuzování toho, zda jsou informace poskytnuté spotřebiteli zavádějící, je potřeba zohlednit i to, kde jsou tyto informace uvedeny. V citovaném rozsudku č. j. 5 As 250/2024-38 tak Nejvyšší správní soud vycházel z předpokladu, že „při posuzování, zda se provozovatel potravinářského podniku označením regálové etikety dopustil přestupku podle § 17 odst. 2 písm. b) zákona o potravinách, tím, že v rozporu s uvedeným nařízením uváděl na trh potravinu opatřenou zavádějícími informacemi, je nutno zohlednit celkový kontext označení včetně toho, že jde o označení zkrácené, regálová etiketa sloužila primárně jako „cenovka“ a byla umístěna v sekci zaměřující se mj. na nabídku rostlinných alternativ živočišných produktů.“ Nejvyšší správní soud za místo vystavení potraviny považuje komplexní souhrn informací, které spotřebitel získá, než se případně rozhodne danou potravinu zakoupit. Za součást místa vystavení potraviny je tak potřeba považovat nejen samotnou regálovou etiketu, ale také např. vývěsní štíty, reklamní tabule, označení prodejní sekce, ve které se potravina nachází, případně různé polepy umístěné v bezprostřední blízkosti potraviny. Informace poskytnuté prostřednictvím místa vystavení je pak potřeba zhodnotit v jejich celkovém kontextu a spáchání přestupku tak nelze dovodit na základě izolovaného hodnocení pouze jedné z uvedených informací. Pokud by pouze jedna z informací poskytnutých spotřebiteli v místě vystavení mohla izolovaně působit zavádějícím dojem, je potřeba její zavádějící charakter hodnotit mírněji, než kdyby šlo např. o potenciálně zavádějící informaci uvedenou přímo na obale potraviny. Na rozdíl od místa vystavení totiž potravina zpravidla má jen jeden obal (byť na něm rovněž může být uvedeno několik informací), u kterého lze předpokládat vyšší potenciál působit na spotřebitele zavádějícím dojmem a u kterého by spotřebitel měl mít možnost spoléhat na jeho přesnost a pravdivost.
23. Prizmatem těchto východisek krajský soud přistoupil k posouzení způsobu, jakým tyto otázky hodnotily správní orgány, přičemž dospěl k závěru, že tak ve značné míře učinily izolovaně, bez žádoucího zhodnocení v jejich celkovém kontextu, a tedy nesprávně. Pokud bylo žalobkyni vytýkáno, že zavádějící informace uvedla na regálové etiketě, kterou krajský soud shodně s žalovanou považuje za součást místa vystavení potraviny, je nezbytné místo vystavení potraviny hodnotit jako celek a spáchání vymezeného přestupku nelze dovodit pouze na základě izolovaného vyhodnocení jedné z mnoha poskytnutých informací.
24. Přestože regálové štítky představují prvotní informaci o nabízeném produktu a neplní pouze funkci informování o ceně, krajský soud považuje za nezbytné zohlednit i konkrétní podobu posuzovaných regálových etiket. Regálové etikety nahradily cenovky, které se původně lepily přímo na nabízené produkty. Z jejich podstaty je zřejmé, že na rozdíl od těchto cenovek musí regálové štítky obsahovat stručnou identifikaci produktu, jehož cenu určuje. V nyní projednávané věci je rovněž nesporné, že na regálových štítcích byl dominantní právě údaj o ceně produktu, doplněný o zestručněný název produktu, přičemž údaje specifikující konkrétní produkt, ke kterému se údaj o ceně vztahuje, byly významně upozaděny. Regálová etiketa proto byla primárně zdrojem informace o ceně, nikoliv o charakteristikách dané potraviny. Není proto na místě regálovému štítku připisovat významnější roli, než ve skutečnosti plní. Stejně tak je zřejmé, že informace na regálové etiketě pro zachování dobré čitelnosti a umožnění rychlejší orientace mezi všemi nabízenými produkty nemusí plně odpovídat označení potraviny přímo na jejím obalu, ale půjde o informace ne zcela přesné, zkratkovité. I v nyní projednávané věci tak byl dominantní údaj o ceně doplněn základními informacemi o povaze prodávané potraviny uvedenými podstatně menším písmem. Na regálové etiketě bylo podstatně méně informací než na samotném obalu potraviny. Podle krajského soudu z uvedeného vyplývá, že na regálové etikety nelze klást tak přísné požadavky, jako na samotné označení potraviny na obale. Regálové etikety totiž v posuzovaném případě obsahovaly pouze zkratkovité údaje, které měly za cíl zejména umožnit propojení informací o ceně potraviny s touto konkrétní potravinou.
25. Uvedené bezesporu platí zejména pro přestupek, kterého se měla žalobkyně dopustit tím, že na regálových štítcích užila pro produkty výrobce VÍNO Mikulov, spol s r.o., u produktové řady „MOTÝL“ zkrácených názvů na cenovce „MOTÝL“ a pod ním menšími písmeny výrazy „SEC“ či „ROSÉ DEMI SEC“ nebo „MOTÝL DEMI SEC“, ačkoliv údajem "sekt" lze přitom označit výhradně jakostní šumivá vína, a nikoli toliko šumivá vína dle § 20 odst. 2 zákona č. 321/2004 Sb., v návaznosti na čl. 48 odst. 3 nařízení č. 1308/2013. K tomu krajský soud nadto dodává, že souhlasí s názorem žalobkyně, že předmětné výrazy byly zjednodušeným přepisem názvů, které na svých produktech použil samotný výrobce. Krajský soud nezpochybňuje tvrzení žalované, že označení „sekt“ je způsobilé ve spotřebiteli vyvolat dojem, že se jedná o víno vyšší kategorie, než tomu ve skutečnosti je, a taková samotná informace poskytnutá spotřebiteli může být zavádějící ohledně totožnosti produktu. Je však třeba vzít do úvahy i to, že regálové etikety se nacházely v bezprostřední blízkosti posuzované potraviny, spotřebitel tedy měl v jednom zorném poli informaci uvedenou na regálové etiketě i samotný obal potraviny. Při pohledu na přiložené fotografie regálových štítků i celého regálu k dokladu o provedených kontrolních úkonech ve správním spisu, kde se nachází láhve s výraznou zlatavou etiketou opatřenou zlatým písmem napsaným označením „DEMI SEC“ či „ROSÉ DEMI SEC“, proto krajský soud nemůže přisvědčit hodnocení žalované, že onu „zavádějící“ informaci průměrný spotřebitel prvotně získá při pohledu na regálový štítek, kde je zvýrazněn primárně toliko údaj o ceně.
26. Krajský soud tak má za to, že v daném případě regálové etikety sice byly opatřeny zkratkovými informacemi o potravinách, avšak na spotřebitele nepůsobily zavádějícím dojmem. Za zavádějící lze považovat takové informace, v jejichž důsledku se spotřebitel může domnívat, že si kupuje potravinu, která zcela neodpovídá jeho představám o její charakteristice. Stejně tak potenciál dané informace působit zavádějícím dojmem může mít různou intenzitu, kterou je potřeba zohlednit při rozhodování o případném přestupku. Posuzované regálové etikety však na spotřebitele zavádějícím způsobem nepůsobily. Už z podstaty věci je totiž jasné, že pokud dojde ke zkrácení poskytnutých informací, snižuje se tím míra jejich přesnosti. Za situace, kdy je hlavním smyslem regálové etikety propojení ceny potraviny s konkrétní potravinou, je toto zkrácení na místě. Regálové etikety obsahovaly podstatně kratší označení, než jaký byl jejich název přímo na obale potraviny, spotřebitel si při nákupu této zkratkovitosti musel být vědom. V případě, že mu jen ze samotné regálové etikety nebyla zcela jasná charakteristika dané potraviny, je logické, že by si bližší informace o potravině vyhledal právě přímo na jejím obale (např. právě informace o charakteru a kategorii nápoje). Posuzované označení regálových etiket neodporovalo smyslu právní úpravy označování potravin, jelikož jím nedošlo k narušení vysoké úrovně informovanosti spotřebitelů umožňující jim informovaný výběr potravin a jejich bezpečné použití.
27. Totéž lze konstatovat i ve vztahu k přestupku, kterého se měla žalobkyně dopustit tím, že na regálových štítcích užila pro produkt "STARBUCKS 57G KAP BREAKFAST BLEND", zavádějící informaci ohledně hmotnosti potraviny (ve skutečnosti dle údajů na obalu šlo o 56 g) nabízené k prodeji, resp. pro potravinu označenou regálovém štítku „MAASDAMER BEZ LAKT. 48% PLÁTKY 135G“ zavádějící informaci ohledně složení potraviny nabízené k prodeji, kdy na etiketě výrobku je uvedeno: „Tuk v sušině min. 45 %“. I v tomto případě regálové etikety obsahují zkratkovité informace o nabízených produktech, přičemž zájemce o podrobnější informace o hmotnosti, resp. o složení potraviny tyto primárně získá z etikety na nabízeném produktu. V tomto případě se sice krajský soud ztotožňuje s názorem žalované, že údaje na regálové etiketě, byť zkratkovité, by měly být pravdivé a odpovídat realitě, což se v daném případě nestalo, když byl uveden chybný údaj o hmotnosti produktu, resp. o zkreslen údaj o množství tuku v sušině, neboť dle etikety přípustných 46 % či 47 % již údaji na regálové etiketě neodpovídá. Přesto však krajský soud nemá za to, že uvedení těchto informací bylo lze ve spotřebiteli vyvolat mylný dojem, že si kupuje kávovou kapsli o vyšší hmotnosti, resp. co do množství tuku v sušině kvalitnější sýr. Jednalo se pouze o chybně uvedené údaje. Regálová etiketa i v tomto případě nesubstituovala podrobnější informace o složení či hmotnost potraviny na etiketě potraviny, byla primárně zdrojem informace o ceně. Samozřejmě jinou situací by bylo, pokud by cena odpovídala těmto chybně uvedeným údajům, tj. že by spotřebitel zaplatil vyšší cenu za vyšší hmotnost potraviny, přestože by šlo reálně o hmotnost nižší. Stejně tak by bezesporu bylo nezbytné klást odlišné nároky na nebalené (vážené) potraviny, kde jediným zdrojem informací o charakteristice, zemi původu či hmotnost představuje právě regálová etiketa. To jsou odlišné případy od nyní posuzovaného. Ani zde tedy dle krajského soudu nedošlo k narušení vysoké úrovně informovanosti spotřebitelů umožňující jim informovaný výběr potravin a jejich bezpečné použití.
28. V neposlední řadě krajský soud přisvědčuje názoru žalobkyně, že správní orgány izolovaně a tedy nikoliv dle výše uvedených judikaturních požadavků hodnotily i naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 39 odst. 2 písm. bb) zákona č. 321/2004 Sb., kterého se měla dopustit tím, že porušila povinnost stanovenou v čl. 103 odst. písm. a) bodu nařízení č. 1308/2013, když dne 12. 9. 2022 ve své provozovně uváděla na trh výše uvedené alkoholické nápoje v prodejním regálu pod deskou s nápisy „Champagne“, ačkoliv uvedené produkty však z oblasti Champagne nepochází a nenesou toto chráněné označení původu. Při posouzení otázky, zda došlo ke zneužití zmíněného chráněného označení původu tím, že byly prodávány v sekci pod nápisy Champagne, v první polici seshora bylo v jedné řadě vedle sebe umístěno celkem 27 lahví, kdy z každé této strany byla dřevěná přepážka – vizuálně ze stejného materiálu jako deska, na které byly nápisy „Champagne“, dle krajského soudu nevzaly do úvahy onen širší kontext při hodnocení místa vystavení potraviny. Za součást místa vystavení potraviny je proto potřeba považovat nejen samotnou regálovou etiketu, ale také např. vývěsní štíty, reklamní tabule, označení prodejní sekce, ve které se potravina nachází, případně různé polepy umístěné v bezprostřední blízkosti potraviny. Informace poskytnuté prostřednictvím místa vystavení je pak potřeba zhodnotit v jejich celkovém kontextu a spáchání přestupku tak nelze dovodit na základě izolovaného hodnocení pouze jedné z uvedených informací. Takto postupovaly správní orgány i v nynějším případě, přičemž podle názoru krajského soudu nesprávně.
29. Pokud jde o přestupek dle § 17 odst. 2 písm. a) zákona o potravinách, kterého se měla žalobkyně dopustit tím, že porušila právní povinnost stanovenou v čl. 14 odst. 1 v návaznosti na čl. 14 odst. 2 písm. b) a čl. 14 odst. 5 nařízení č. 178/2002, když uváděla v provozovně na trh potravinu A.W. OLOMOUCKÉ TVARŮŽKY věnečky, u níž byla senzorickým hodnocením zjištěna pouhým okem viditelná přítomnost bílých a nazelenalých kolonií plísní, krajský soud v tomto směru neshledal žádné pochybení ze strany správních orgánů. Ostatně ani žalobkyně, byť tento přestupek v žalobě výslovně uvádí, žádnou podrobnější polemiku se závěry správních orgánů v žalobě nepřednáší.
30. Krajský soud se s ohledem na výše uvedené již nezabýval dalšími žalobními námitkami, zejména namítanou nepřiměřeností uložené pokuty, resp. námitkou, že nebyla v souladu se zákonem v případě žalobkyně aplikována tzv. zásada absorpce. K tomu krajský soud pouze dodává, ve shodě se žalovanou, že nelze přisvědčit výtce žalobkyně, že správní orgány nepřihlížely k rozhodnutím vydaným v řízeních vedených jinými inspektoráty, neboť úprava v § 1 odst. 8 zákona č. 146/2002 Sb. neumožňuje, aby v případě přestupků, k jejichž projednání jsou místně příslušné různé inspektoráty SZPI, byla jakkoli zohledňována tzv. absorpční zásada.
V. Závěr a náklady řízení
31. Krajský soud proto z výše uvedených důvodů podle § 78 odst. 1 s. ř. s. zrušil žalobou napadené rozhodnutí a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s.). V dalším řízení je žalovaná vázána právním názorem zdejšího soudu (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).
32. Krajský soud rozhodl ve věci samé bez jednání podle § 76 odst. 1 s. ř. s.
33. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.
34. Žalobkyně dosáhla v řízení o žalobě plného úspěchu, a proto má právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. Odměna zástupce žalobkyně a náhrada hotových výdajů byla stanovena podle § 35 odst. 2 s. ř. s. a vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (ve znění účinném od 1. 1. 2025, pokud jde o úkony učiněné po tomto datu účinnosti). V daném případě se jednalo o úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, replika) ve výši 3 x 4 620 Kč (dle nové úpravy, neboť úkony byly činěny po 1. 1. 2025) a 3 režijní paušály ve výši 450 Kč, tedy celkem 15 210 Kč. Protože zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšují se náklady řízení dle § 57 odst. 2 s. ř. s. o částku 3 194 Kč odpovídající dani (21 %), kterou je povinen z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést. Žalobkyni dále přísluší náhrada za zaplacený soudní poplatek za žalobu proti rozhodnutí správního orgánu ve výši 3 000 Kč.
35. Celkem tedy byla žalobkyni vůči žalované přiznána náhrada nákladů ve výši 21 404 Kč. K jejímu zaplacení soud určil přiměřenou lhůtu.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Brno 31. srpna 2026
Zuzana Bystřická
předsedkyně senátu