Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)32 Ad 4/2026 - 23.pdf
PDF · 0 B
No categories available
32 Ad 4/2026 - 23
2
USNESENÍ
Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Veselou ve věci
žalobkyně: I. M., narozená X
bytem X
proti
žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí,
sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2
o návrhu na nařízení předběžného opatření ve věci žaloby proti rozhodnutí ministra kultury ze dne ze dne 23. 04. 2026, č. j. MPSV-2026/106135-925
takto:
Návrh na nařízení předběžného opatření se zamítá.
Odůvodnění:
1. Žalobou napadeným rozhodnutím bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu ze dne 28. 1. 2026, č. j. 9449/2026/AAH, kterým byla žalobkyni přiznána dávka mimořádné okamžité pomoci pouze ve výši 17 882 Kč, ačkoli žádala o úhradu celého nedoplatku za elektrickou energii ve výši 39 795 Kč. Ve zbývající části, tj. co do částky 21 913 Kč, byla její žádost zamítnuta.
2. Žalobkyně současně se žalobou proti tomuto rozhodnutí podala v souladu s ust. § 73 odst. 2 soudního řádu správního návrh na přiznání odkladného účinku, který odůvodnila prohlubováním její dluhové spirály. Návrh byl zamítnut.
3. Po poučení ze strany soudu, navrhla žalobkyně vydání předběžného opatření, které odůvodnila následovně.
4. Žalobkyně je matka samoživitelka, která ve společné domácnosti osobně pečuje o svou nezletilou dceru E. M. - věk X roky. V rozhodném období obývaly byt na adrese X, kde byla elektrická energie jediným zdrojem vaření, vytápění a ohřevu teplé vody. Kumulace dluhů vedla k tomu, že žalobkyně byla k 31. 3. 2026 z bytu definitivně vystěhována. V současné době je žalobkyně s dcerou zcela bez stálého bydliště a čelí hrozbě exekuce pro zbývající část dluhu ve výši 21 913 Kč. Tato situace žalobkyni zcela paralyzuje, neboť jako dlužník v exekuci nemá šanci získat nové stabilní nájemní bydlení. Žalobkyně odkazuje na ústavní princip nejlepšího zájmu dítěte (nález II. ÚS 2344/18), podle kterého musí být zájem dítěte prioritním hlediskem. Ponechání matky s dítětem v této bezvýchodné situaci je v přímém rozporu s tímto principem. Státu vyplacením částky 21 913 Kč k odvrácení nouze žádná újma nevzniká, zatímco pro žalobkyni je tato pomoc existenčně nezbytná.
5. Žalobkyně shora uvedené doložila rodným listem nezletilé dcery E. M., dokumentace o vystěhování žalobkyně z bytu k 31. 3. 2026 a předžalobní výzva dodavatele elektřiny X, dokládá bezprostřední hrozbu exekuce pro dlužnou částku 21 913 Kč.
6. Dle § 38 odst. 1 s. ř. s. platí, že byl-li podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, může usnesením soud na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost i třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě žádat.
7. Předběžné opatření je výjimečným institutem, jehož účelem je zatímní úprava poměrů účastníků soudního řízení, hrozí-li pokračováním dosavadního stavu věcí nebo naopak jejich změnou vážná újma. K tomu, aby bylo možno návrhu na vydání předběžného opatření vyhovět, je především třeba v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“), trvat na tom, že povinností účastníka navrhujícího předběžné opatření je dostatečně konkrétně tvrdit hrozící vážnou újmu, resp. takovou újmu odpovídajícím způsobem osvědčit. K definici vážné újmy se Nejvyšší správní soud vyjádřil například v usnesení ze dne 24. 5. 2006, č. j. Na 112/2006-37, v němž uvedl, že „vážnou újmou je nutno zejména rozumět takový zásah do právní sféry účastníka, (…) který představuje natolik zásadní narušení této jeho sféry, že po účastníkovi nelze spravedlivě požadovat, aby jej, byť dočasně, snášel. Vážnou újmou tedy budou zejména intenzivní zásahy do intimní sféry navrhovatele, do jeho vlastnických práv či do jiných jeho subjektivních práv, zejména těch, která mají povahu práv ústavně zaručených“.
8. Z výše uvedených tvrzení žalobkyně soud dovodil, že jí skutečně může hrozit vážná újma, neboť jestliže nezaplatí dluh na elektřině, který bude následně vymáhán soudně, a dostane se do registru dlužníků, hrozí ji, že s ní nikdo neuzavře nájemní smlouvu a nebude mít kde se svou dcerou bydlet.
9. Žalobkyně však doložila, že ke dni 9. 2. 2026 na dluh u X chybělo doplatit pouze 15 583 Kč. Aktuální dluh nedoložila. Žalobkyně rovněž sice uvedla, že bez vyplacení dávek byla v trvalém měsíčním deficitu. V návrhu však neuvedla, jakou částku má v současnosti k dispozici. Ani tyto skutečnosti nijak nedoložila (např. výpisem z bankovního účtu). Soud podotýká, že při rozhodování o návrhu na nařízení předběžného opatření nemá k dispozici správní spis, takže nemá nijak doloženu sociální situaci žalobkyně, kromě žalobou napadeného rozhodnutí, které se k aktuálnímu stavu nevyjadřuje.
10. Jelikož žalobkyně jí tvrzenou újmu nedoložila, nemohl soud návrhu vyhovět.
11. Soud doplňuje, že toto rozhodnutí nepředstavuje překážku rei iudicata, za situace, kdy žalobkyně svůj nový návrh náležitě doloží.
Poučení:
Proti tomuto usnesení není podle ust. § 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s. kasační stížnost přípustná.
V Praze dne 8. července 2026
Mgr. Andrea Veselá v.r.
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.