Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
49 Ad 1/2026 - 35.pdf
PDF · 0 B
No categories available
49 Ad 1/2026 - 35
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Petrem Šuránkem ve věci
žalobce: J. S., narozen X
bytem X
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5 – Smíchov
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 11. 2025, č. j. XA,
takto:
I. Rozhodnutí žalované ze dne 19. 11. 2025, č. j. XA, se zrušuje a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1. Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou přes aplikaci ePodatelna prostřednictvím datové schránky dne 11. 1. 2026 domáhá zrušení rozhodnutí žalované ze dne 19. 11. 2025, č. j. XA (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž zamítla jeho námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 18. 7. 2025, č. j. XB (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném do 31. 12. 2025 (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“) zamítla žádost žalobce ze dne 1. 4. 2025 o přiznání invalidního důchodu s odkazem na posudek Institutu pro posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) Kladno ze dne 16. 7. 2025, podle nějž žalobcova pracovní schopnost poklesla pouze o 20 %.
2. Žalobce namítá, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě vnitřně rozporného a nedostatečně odůvodněného posudku IPZS, což představuje procesní vadu, jež mohla mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Posudek, resp. napadené rozhodnutí vychází jen z teoretické představy existence vhodné profese pro žalobce, aniž by se blíže zabývaly tím, zda s ohledem na agorafobii a panické ataky, jimiž žalobce trpí, by byl schopen takovou práci reálně vykonávat, když je zásadně omezena jeho schopnost pravidelně docházet do zaměstnání. Žalovaná nepřikládala odpovídající význam tomu, že zdravotní obtíže žalobce trvají již 3 roky a jen spekulativně bez objektivních důkazů a v rozporu se zásadou materiální pravdy naznačuje možnou účelovost a agravaci žalobcova chování. Posudek na jedné straně konstatuje závažné psychické obtíže žalobce s výrazným dopadem na jeho každodenní fungování [opakované panické ataky, agorafobii, poruchu denního rytmu, dlouhodobou neschopnost výkonu výdělečné činnosti, jež by odpovídaly spíše položce 5c kapitoly V přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity)], v rozporu s tím ale zdravotní postižení hodnotí podle položky 5b jako lehké funkční postižení a uzavírá, že žalobce je schopen výkonu práce a dojíždění do zaměstnání.
3. Žalobce popisuje, že i přes zlepšení zdravotního stavu oproti minulosti není schopen usnout, neboť mu nabíhají úzkostné myšlenky a panikaří, takže se musí jít projít a pak se znovu snaží usnout. V důsledku toho má nepravidelný spánkový režim a je to vyčerpávající. I po probuzení mívá úzkostně-depresivní myšlenky gradující až do panických atak. V důsledku toho by měl velmi časté pozdní příchody do zaměstnání i v řádu několika hodin, což by vedlo k výpovědi již ve zkušební době. Problémy se však týkají i dojíždění do zaměstnání. Žalobce je v MHD silně nervózní hned po nastoupení a to graduje až do panické ataky, která ho donutí co nejdříve vystoupit, a nastává problém, jak se má vrátit domů. V přítomnosti lidí má také silné nutkání opouštět místnost či budovu. Navštěvuje centrum duševního zdraví v Kladně, kam jej vozí onkologicky nemocný otec autem, což žalobce většinou zvládá, ale někdy se musí též omlouvat, když ho ovládne úzkost, resp. panika. Nemá velký problém, pokud je někde pár minut, ale trvá-li to hodinu či déle, cítí mdloby, návaly horka a nutkání okamžitě utéct. Pro nemožnost dojíždět do Prahy měl žalobce problém získat přístup k psychologovi a byl odkázán na on-line terapeuty nehrazené pojišťovnou, kvůli čemuž spotřeboval veškeré své úspory a ještě se zadlužil u příbuzných, ale jejich terapie se ukázaly být neúčinnými. Je v zoufalé situaci, a i když by rád chodil do zaměstnání, nestabilní psychický stav mu to nedovolí.
4. Žalovaná ve vyjádření k žalobě zrekapitulovala právní úpravu a průběh předcházejícího správního řízení a uvedla, že s ohledem na odbornost posuzovaných otázek byla vázána posudkem IPZS, podle kterého pracovní schopnost žalobce poklesla jen o 20 %. Při tomto poklesu pracovní schopnosti nejsou naplněny zákonné podmínky ani invalidity prvního stupně. Žalovaná je přesvědčena, že posudek splňuje požadované náležitosti v podobě úplnosti, celistvosti a přesvědčivosti a vypořádává se se všemi rozhodujícími skutečnostmi. S ohledem na námitky žalobce žalovaná navrhla provést důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „organizační zákon“). Za současného stavu zjištění nicméně žalovaná trvá na napadeném rozhodnutí.
5. Soud ze správního spisu zjistil, že v návaznosti na žádost ze dne 1. 4. 2025 o přiznání invalidního důchodu posudkový lékař IPZS Kladno v posudku ze dne 16. 7. 2025 dospěl k závěru, že žalobce není invalidní. S odkazem na aktuální lékařskou zprávu praktické lékařky, a zprávy psychiatra a psycholožky z roku 2023 konstatoval, že hlavní příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je panická porucha s agorafobií, která představuje lehké postižení s narušením sociálních kontaktů a vazeb a obtížemi při vykonávání některých denních aktivit. Zdravotní postižení hodnotil podle položky 5b kapitoly V přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity poklesem pracovní schopnosti o 20 %.
6. S odkazem na tento posudek žalovaná prvostupňovým rozhodnutím ze dne 18. 7. 2025 žádost žalobce zamítla, neboť poklesu pracovní schopnosti o 20 % neodpovídá žádný stupeň invalidity.
7. Žalobce podal námitky, v nichž poukazoval na to, že v posudku nebyla zohledněna dne 29. 6. 2025 jím předložená lékařská zpráva, jelikož posudek vychází z vyšetření v roce 2023. Dodával, že kvůli psychickému onemocnění stále není schopen docházet pravidelně do zaměstnání.
8. V námitkovém řízení byla pracovní schopnost žalobce posouzena znovu v jeho nepřítomnosti posudkovým lékařem námitkového oddělení IPZS v posudku ze dne 11. 11. 2025. Posudkový lékař se v návaznosti na dosud shromážděné lékařské zprávy a nově předloženou lékařskou zprávu psychiatra ze dne 26. 5. 2025 ztotožnil s hodnocením v prvostupňovém řízení. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce byla panická porucha s agorafobií v terénu akcentované, závislé, vyhýbavé a schizoidní osobnosti. Posudkový lékař konstatoval, že žalobce je omezen v prostředí s velkým množstvím lidí, do supermarketů musí chodit s rodiči. Je ale schopen práce v malém kolektivu, ideální je pro něj profese revizního technika, kterou může vykonávat samostatně bez kontaktu s více lidmi, takže by se agorafobie neměla uplatňovat. Jedná se jen o lehké funkční postižení podle položky 5b kapitoly V přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, jež hodnotil na horní hranici vyhláškou stanoveného rozpětí poklesem pracovní schopnosti o 20 % s tím, že nejsou objektivně podložené důvody pro další navýšení, jelikož souběžná onemocnění jsou minimální (vysoký tlak). Nejde o postižené uvedené v položce 5c, žalobce je schopen dojíždět do zaměstnání a jeho stav vyžaduje pouze volbu vhodné profese, nikoliv invalidizaci.
9. Na základě tohoto posudku žalovaná napadeným rozhodnutím ze dne 19. 11. 2025, jež bylo žalobci doručeno téhož dne, námitky žalobce zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. Do odůvodnění žalovaná převzala obsah posudku ze dne 11. 11. 2025 a mimo jiné doplnila, že při posudkovém hodnocení zdravotního stavu se hodnotí stupeň funkčního postižení i dosažené vzdělání a vykonávaná profese. Posuzuje se přitom celý pracovní potenciál bez vztahu ke konkrétní práci. Nelze naopak hodnotit ekonomickou situaci žadatele.
10. Soud poté, co ověřil, že žaloba byla podána včas, že je věcně i místně příslušným soudem a že napadené rozhodnutí je rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s., přezkoumal napadené rozhodnutí v žalobou vymezeném rozsahu. Ve věci rozhodl ve smyslu § 51 odst. 1 s. ř. s. bez jednání a na základě listinného důkazu v podobě oběma stranám zaslaného posudku Posudkové komise MPSV v Praze ze dne 25. 6. 2026, neboť s takovým postupem k výzvě soudu s patřičným poučením žalobce souhlasil a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, tudíž se její souhlas předpokládá.
11. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
12. Z posudku Posudkové komise MPSV ČR v Praze ze dne 25. 6. 2026 vyplývá, že žalobce se k jednání posudkové komise, jejímž členem byla i odborná přísedící lékařka z oboru psychiatrie, nedostavil, poněvadž se omluvil ze zdravotních důvodů. Posudková komise s ním nicméně provedla alespoň telefonický pohovor. Vedle dosud posudkovými lékaři hodnocených několika sporých lékařských zpráv pak měla posudková komise k dispozici i ucelenou řadu 13 lékařských zpráv psychiatrů mapujících vývoj žalobcova zdravotního stavu při vyšetřeních v období od 29. 7. 2024 do 22. 6. 2026.
13. Posudková komise po rozboru všech lékařských zpráv poukázala na to, že žalobce je dlouhodobě v péči psychiatra, medikace má ale jen částečný efekt a byla opakovaně pro nedostatečnou účinnost měněna. Současně probíhala psychoterapie. Žalobce trpěl nadměrnými nekontrolovatelnými obavami a úzkostmi s opakovaným vystupňováním do panických atak s vegetativními příznaky, jako jsou pocení, návaly horka či chladu, brnění končetin, bušení srdce, třes, ale i pocit odcizení od sebe sama a okolního světa trvající po několik minut. Poté následovalo několik hodin zvýšené únavy. Stavy byly spojeny zejména s cestováním dopravními prostředky, s místy s větším počtem lidí nebo s delším pobytem mimo domov a jeho blízké okolí. Žalobce se obává opouštět domácí prostředí, jelikož při záchvatech úzkosti se snažil rychle dostat domů. Stavy úzkosti s občasnými panickými atakami žalobce trpěl i doma, zejména po ránu. Žalobcovo chování bylo vzhledem k obtížně zvladatelné úzkosti s vegetativními příznaky vyhýbavé, takže se žalobce izoloval a cestoval pouze v doprovodu.
14. Posudková komise rekapitulovala, že při psychiatrických kontrolách bylo u žalobce popisováno zpomalené psychomotorické tempo, subdepresivní až depresivní ladění a vnitřní napětí, myšlení však bylo souvislé, bez psychotických příznaků a paměť i intelekt se pohybovaly orientačně v normě. Od listopadu 2024 byl žalobce v péči Centra duševního zdraví, kde u něj byly zaznamenány významné obtíže v oblasti sociálního fungování, pracovní schopnosti, samostatnosti při vyřizování běžných záležitostí a v navazování a udržování sociálních kontaktů. Probíhaly psychoterapeutický trénink k nastavení denního režimu i pracovní poradenství a byl plánován nácvik cestování s podporou zdravotní sestry.
15. S ohledem na tato zjištění posudková komise dospěla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je neurotická porucha projevující se chorobnou úzkostí stupňovanou až do panických atak, zejména v dopravních prostředcích a místech mimo komfortní zónu v okolí domova. Jelikož psychiatrické nálezy prokazují značně sníženou úroveň sociálního fungování žalobce a značně omezený výkon některých denních aktivit, neboť jakákoliv aktivita mimo komfortní zónu žalobce nadměrně vyčerpávala, cestovat hromadnými dopravními prostředky zvládal jen omezeně na velmi krátké vzdálenosti od domova, měl značné potíže vydržet ve větší vzdálenosti od domova a potřeboval podporu při vyřizování úředních záležitostí, posudková komise na rozdíl předchozích posudkových lékařů zdravotní postižení zařadila již pod položku 5c kapitoly V přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. S ohledem na terén představovaný osobností se závislými, vyhýbavými a schizoidními rysy i s přihlédnutím k povolání posudková komise zvolila horní hranici vyhláškou stanoveného rozpětí poklesu pracovní schopnosti ve výši 35 %, což již odpovídá invaliditě prvního stupně. Nejednalo se ale o postižení uvedené v položce 5d kapitoly V přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, jelikož nebylo přítomno těžké postižení s neschopností kontaktu mimo přirozené sociální prostředí vedoucí k hospitalizaci. Datum vzniku invalidity posudková komise stanovila k datu 19. 3. 2025, kdy z odborného nálezu psychiatra již bylo zřejmé, že léčba poruchy bude dlouhodobá, jelikož psychoterapeutická podpora a medikace nevedly k zásadními zlepšení psychického stavu.
16. Soud po zvážení protichůdných posudků zpracovaných ve věci posouzení pracovního potenciálu žalobce dospěl k závěru, že je namístě dát přednost posudku Posudkové komise MPSV v Praze, jelikož ten jako jediný vychází z uceleného souhrnu lékařských zpráv psychiatrů, jež komplexně mapují vývoj zdravotního stavu žalobce v rozhodné době (a též po vydání napadeného rozhodnutí). Je zcela zřejmé, že posudky vypracované v průběhu správního řízení disponovaly jen omezenými a neúplnými podklady, což logicky vedlo k odlišnému hodnocení, jelikož v ojedinělé zprávě psychiatra z 21. 7. 2023 panovaly pochyby o vážnosti žalobcova zdravotního stavu a byly dány náznaky jeho předstírání či nadsazování. Nově posudkovou komisí rekapitulované početné psychiatrické zprávy z posledního období však stav žalobce a jeho reálnost a dlouhodobost ukazují v jiném světle, což plně odůvodňuje odlišné hodnocení, jež odpovídá všem posudkovým kritériím uvedeným v položce 5c kapitoly V přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, a tedy závěru o invaliditě žalobce.
17. Soud tudíž konstatuje, že žaloba je důvodná a že napadené rozhodnutí vychází z nesprávně zjištěného skutkového stavu. Skutečnost, že žalovaná v době vydání napadeného rozhodnutí nedisponovala potřebnými podklady, na to nemá žádný vliv. Proto soud napadené rozhodnutí zrušil jako nezákonné (§ 78 odst. 1 s. ř. s.). V dalším řízení je žalovaná vázána právním názorem soudu (§ 78 odst. 5 s. ř. s.) a současně je povinna mezi podklady svého rozhodnutí zařadit i posudek Posudkové komise MPSV v Praze ze dne 25. 6. 2026 (§ 78 odst. 6 s. ř. s.).
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměla úspěch. Žalobci, který byl ve věci úspěšný, náleží plná náhrada nákladů řízení. Jelikož však ze spisu nevyplývá, že by žalobci s podáním žaloby vznikly nějaké náklady, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Praha 31. července 2026
Mgr. Ing. Petr Šuránek v. r.
samosoudce
Shodu s prvopisem potvrzuje: A. Ř.