Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

55 A 29/2025 - 62

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Alexandra Krysla a soudců Mgr. Jana Šmakala a Mgr. Jaroslavy Křivánkové ve věci

žalobkyně:

M. N.

proti

žalovanému:

Zeměměřičský a katastrální inspektorát v Plzni, sídlem Radobyčická 2465/12, Plzeň

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 3. 2025, č.j. ZKI PL-O-1/102/2025-8,

takto:

I. Žaloba se z a m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I.

Napadené rozhodnutí

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 3. 2025, č.j. ZKI PL-O-1/102/2025-8 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo zamítnuto žalobkynino odvolání proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Domažlice (dále též jen „prvoinstanční orgán“), ze dne 13. 12. 2024, č.j. OR-454/2024-401 (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“) a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Prvoinstančním rozhodnutím bylo rozhodnuto tak, že se nevyhovuje nesouhlasu žalobkyně s oznámením o provedení opravy chyby v katastrálním území X týkající se společné části hranice parcel katastru nemovitostí st. X. a XA. ve vlastnictví žalobkyně, konkrétně spojnice podrobných bodů 43-106 a 311-1.

II.

Žaloba

2. Žalobkyně uvedla, že je mimo jiné vlastníkem pozemku stavebního č. X., ke kterému sousedi nemají žádný právní vztah, není dotčený a ani zatížený, a pozemku parcely č. XA. v k. ú. X, obec X a nesouhlasí s provedenou opravou, neboť má za to, že nejde o zřejmý omyl.

3. Žalobkyně namítala, že se žalovaný nevypořádal s jejími námitkami, nevzal je v potaz, čímž došlo v řízení k procesní vadě. Kdyby se žalovaný vypořádal se všemi námitkami, došel by k závěru, že prvoinstanční rozhodnutí není v souladu se , (dále jen „“) a s , o katastru nemovitostí (katastrální zákon), toto rozhodnutí by nepotvrdil a odvolání by vyhověl. Svým svévolným rozhodnutím žalovaný omezil žalobkyni vlastnická práva k části pozemku st. č. X. obec X, k. ú. X, když část tohoto pozemku přičlenil k sousednímu pozemku p. č. XA. ostatní komunikace, ostatní plocha, zatíženému věcným břemenem bez soudního rozhodnutí na rozšíření věcného břemene. Dále vytvořil umělé hranice bez rozhodnutí změny druhu stavebního pozemku na ostatní plochu. S touto provedenou změnou žalobkyně nesouhlasila a nesouhlasí. Institut opravy chyby v katastrálním operátu lze využít pouze k opravě chyb vzniklých zřejmým omylem (k tomu žalobkyně odkázala na rozsudky Nejvyššího správního soudu sp.zn. a sp.zn. s tím, že v pozdější judikatuře zaujal Nejvyšší správní soud stanovisko, že tyto starší judikáty jsou použitelné i za platnosti nového katastrálního zákona a jeho prováděcí vyhlášky).

4. Žalovaný se dle žalobkyně ve svém rozhodnutí nevypořádal, neodůvodnil a nevysvětlil, na jakém písemném podkladu prvoinstanční orgán zahájil správní řízení. Žalobkyně podala dne 23. 9. 2024 v podatelně prvoinstančního orgánu pouze „Žádost o vysvětlení zmatečného oznámení o provedení opravy chyby v údajích katastru nemovitostí ze dne 28. 08. 2024 pod č.j. QR-454/2024-401“, ve které žádala o konkrétní vysvětlení obsahu zmatečného oznámení, z jehož obsahu nebylo zřejmé, co má správní orgán na mysli (např. též chybná označení parcel apod.). Po zmatečném oznámení se správní orgán dopustil dalších chyb - např. již 2 dny po doručení citované žádosti, tj. dne 25. 9. 2024, vyhotovil a rozeslal „Oznámení o zahájení řízení, nařízení ústního jednání“, z kterého se žalobkyně písemně omluvila a uvedla, že v oznámení nebylo uvedeno, o čem se při ústním jednání bude jednat, chybělo i uvedení katastrálního území apod. Uvedené řízení č.j. OR-454/2024-401 bylo zahájeno cca 6 měsíců po osobním jednání v kanceláři zaměstnance prvoinstančního orgánu, pana K. P. Bc., dne 27. 3. 2024. Odpověď na svoji žádost o vysvětlení zmatečného oznámení žalobkyně nikdy neobdržela.

5. Dále se dle žalobkyně žalovaný nezabýval dodržením zásady v , tzn. že rychlost správních postupů ve veřejné správě nemůže být uplatňována na úkor požadavku zákonnosti a objektivního zjištění skutkového stavu projednávaných věcí. Dne 22. 10. 2024 se dostavili k ústnímu jednání k prvoinstančnímu orgánu manželé E. a J. K., které zaměstnanec katastrálního úřadu, Bc. P. K., podrobně seznámil s důvodem zahájení řízení o opravě chyby QR-454/2024-401. Žalobkyně „vytýká žalovanému, že při prostudování spisu ve svém rozhodnutí neupozornil na rozdíly obsahu protokolů. Žalobce správní orgán v protokolu jen stroze informoval a nedal mu prostor k vyjádření se.“.

6. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný v napadeném rozhodnutí nepravdivě uvádí, že žádost nebyla nedůvodně rozdělena na více částí (viz řízení QR-228/2024-401). Žalobkyně podala písemný nesouhlas dne 15.12. 2023 a jako věc uvedla: „Nesouhlas s hranicemi mezi pozemky parc. č. XA., st. č. X. (st. č. XB. parc. č. XC. /nově st. č. XD./) a st. č. XE. obec X, k. ú. X a mým podpisem v soupisu nemovitostí“. Po opakované výzvě č.j. PD-9566/2023-401 („které byly doručeny pouze M. N. a KP KÚ Domažlice“, nebyl stanoven žádný termín k doplnění podání - správně nesouhlas s hranicemi mezi pozemky) se žalobkyně dostavila dne 27. 3. 2024 k podání upřesnění svých nesouhlasů, kde s ní byl sepsán protokol zaměstnancem panem Bc. P. K., ve kterém je mimo jiné uvedeno: „… z pohledu katastru nemovitostí je evidence zcela v pořádku…“ Žalobkyně byla odkázána na řešení občanskoprávní cestou. (Upřesnění: Prvoinstanční orgán poslal oznámení o řízení a nařízení ústního jednání až dne 29. 5. 2024 č.j. OR-228/2024-401 a dne 28. 8. 2024 pod č.j. OR-228/2024-401 vydal Rozhodnutí o nesouhlasu žalobkyně s neprovedením opravy údajů katastru nemovitostí v k. ú. X, týkající se pozemku st. X. a XA. ve vlastnictví žalobkyně, parcely XF. ve vlastnictví L. Č. a parcely st. XD. ve společném jmění manželů J. K. a E. K. V uvedený den, tj. dne 28. 8. 2024, vydal pod č.j. OR-454/2024-401 stejný zaměstnanec „Oznámení o provedení opravy chyby v údajích katastru nemovitostí“. Ve vydaném rozhodnutí neshledal důvody ke změně svého právního názoru. K opačnému závěru katastrální úřad došel v „oznámení o provedení opravy chyby v údajích katastru nemovitostí“, shledal důvody ke změně svého právního názoru, a proto odstranil hranice mezi pozemky žalobkyně parc. č. X. a č. XA. v k. ú. X. Uvedené rozporuplné písemnosti byly poslány účastníkům v jedné obálce. Údaje v náčrtu č. 43 zpochybnil sám prvoinstanční orgán. I řízení č.j. OR-228/2024-401 bylo zahájeno pouze na „Nesouhlas s hranicemi mezi pozemky parc. č. XA., st. č. X., (st. č. XB. pare. č. XC. /nově st. č. XD./) a st. č. XE. obec X, k. ú. X a mým podpisem /žalobce/ v soupisu nemovitostí“. Prvoinstanční orgán mohl vydat pouze jedno rozhodnutí s více body ve výrokové části, které by odůvodnil v odůvodnění. Citované vydané doklady jsou rozporuplné.)

7. Žalobkyně dále namítala, že se žalovaný nevypořádal s okruhem účastníků řízení v souladu , který rozlišuje mezi tzv. hlavními a tzv. vedlejšími účastníky řízení, s čímž souvisí i to, že tato definice v postavení účastníků má průmět do diferenciace zásady procesní rovnosti. K tomu, aby se někdo stal osobou zúčastněnou na řízení, se vyžaduje také to, aby taková osoba výslovně prohlásila, že bude svá práva v řízení uplatňovat. Pozemek st. č. X. a pozemek par. č. XA. v k. ú. X, obec X je ve vlastnictví žalobkyně a k pozemku st. č. X. sousedi nemají žádný právní vztah, není dotčený a ani zatížený. Při seznámení se se spisem u žalovaného v něm žalobkyně neviděla založený žádný písemný doklad žádné osoby/účastníka, která by výslovně prohlásila, že bude svá práva v řízení uplatňovat.

8. Žalovaný se dále dle žalobkyně podrobně nezabýval neměřickým záznamem č. 311, který je přílohou „Oznámení o provedení opravy chyby v údajích katastru nemovitostí ze dne 28. 08. 2024 pod č.j.: OR-454/2024-401“. Uvedený neměřický náčrt č. 311 nezhotovila odborně způsobilá osoba Bc. K., ale vyhotovil ho K. P. Bc. dne 21. 8. 2024 v 15:58:59. Neměřický náčrt č. 311 zhotovený odborně způsobilou osobou Bc. K. nebyl nikdy poslán žalobkyni vč. „informace o datu vyhotovení, katastrálním území i o využitelném podkladu a ani ho s ním neseznámil“. Žalovaný ve svém rozhodnutí neodůvodnil, proč žalobkyni nebyl nikdy poslán doklad č.j. OR-225/2024-401 a z jakého důvodu oba citované doklady nejsou uvedeny ani na soupisu součásti spisu. Odkazuje-li žalovaný na lomové body č. 43-94 a č. 43-90, jedná se o zmanipulované lomové body zaměstnankyní MNV X. Žalovaný se dále podrobně, spolehlivě nezabýval a nevypořádal s , o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem (katastrální vyhláška), ve které je doslovně uvedeno: „Neměřický záznam“, který se používá zejména při sloučení parcel, změně označení parcely parcelním číslem v souvislosti se zrušením údaje o budově na pozemku, u kterého nedochází ke změně hranice. Na pozemcích ve vlastnictví žalobkyně, tj. na pozemku stavebním č. X. a ani na pozemku ostatní plocha parc. č. XA. v k. ú. X, obec X, nebyly zrušeny údaje o budově č.p. XG. a nedošlo tedy ke změně hranice a nelze slučovat pozemky jiného druhu/využití. Zrušením hranice mezi uvedenými pozemky došlo ke zmenšení výměry stavebního pozemku č. X. a naopak ke zvětšení pozemku ostatní plocha č. XA. v k. ú. X, obec X a tímto nezákonným postupem katastrálního úřadu bylo věcné břemeno služebnosti zřízené na základě sepsaného smíru z 10. 5. 1929 pro dočasné vlastníky chalupy č.p. XH. rozšířeno na část stavebního pozemku č. X., na kterém nikdy nebyla zřízena služebnost pro dočasné vlastníky chalupy č.p. XH. na základě sepsaného smíru z 10. 5. 1929 dle zákona č. 946/1811 Sb. zák. soud., obecný zákoník občanský. Popsané věcné břemeno bylo zřízeno v souladu s hranicemi pozemků zakreslených/vyznačených v mapě pozemkového katastru, nikoli v souladu s mapováním v 80. letech 20. století, o které se opírá správní orgán. Sousedům, kteří se stali účastníky řízení k části stavebního pozemku č. X. v k. ú. X, obec X, neexistuje žádný právní doklad a vztah. Nebyl vydán pravomocný rozsudek na rozšířenou část pozemku ostatní plocha č. XA. nově zasahující do pozemku st. X. vše v k. ú. X, obec X, ke zřízení věcného břemene. Žalovaný nereagoval na skutečnost, že změny druhů způsobu využití pozemků provedl prvoinstanční orgán bez souhlasu žalobkyně (porušil ústavní pořádek České republiky) a bez rozhodnutí odpovědného správního orgánu.

9. Žalobkyně dále namítala, že se žalovaný podrobně nezabýval a nevypořádal se zásadou , konkrétně že dotčené osoby mají při uplatňování svých procesních práv rovné postavení. Žalovaný uznal, že se v řízení objevují i různá osobní vyjádření zúčastněných. Též shledal, že řada písemností, které byly prvoinstančním orgánem doručeny účastníkům, obsahovaly písařské chyby, absentovalo i poučení o možnosti podat nesouhlas. (Např.: V rozhodnutí je uvedeno, že sousedi o žalobkyni sdělují nepravdy a správní orgán je komentuje. Nebyla zachována mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl, a rozhodování tak není objektivní, nestranné a nechal se ovlivnit negativními vztahy k osobě žalobkyně. Mezi jednotlivými postupy vznikaly rozdíly, když žalobkyně nebyla srozumitelně informována a poučena o jejích právech a povinnostech.)

10. Žalovaný dle žalobkyně rovněž nevysvětlil, proč její „Žádost o vysvětlení zmatečného oznámení o provedení opravy chyby v údajích katastru nemovitostí ze dne 28. 08. 2024 pod č.j.: QR-454/2024-401“, ve které žádala pouze o konkrétní vysvětlení obsahu zmatečného oznámení (z obsahu nebylo zřejmé, co má prvoinstanční orgán na mysli), nebyla vyřízena a správní orgán na její žádost nereagoval, ale na základě uvedené žádosti o vysvětlení zahájil řízení. Po zahájení následovala další pochybení v rozhodovacím procesu. Žalovaný se mýlí - výše popsané postupy svědčí o tom, že rozhodovací proces byl ovlivněn subjektivním přístupem vyřizujících osob. Neodůvodnil a nevypořádal se s námitkou, proč žalobkyni nebyl správním orgánem doručen dopis s datem ze dne 28. 9. 2024, jak je uvedeno v odst. 1 na str. 2 prvoinstančního rozhodnutí, a nevysvětlil, co je obsahem uvedeného spisu.

11. Žalobkyně dále namítala, že se žalovaný nevypořádal s jejími námitkami v odvolání a své potvrzující rozhodnutí vydal na výše popsaných a uvedených pochybeních prvoinstančního orgánu. Nezjistil skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a porušil zásadu uvedenou v (nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v ). Žalovaný dále při prostudování spisu neshledal porušení a nedodržení zásad v souladu se , tj. - ze spisu je zřejmé, že se pan Bc. P. K. k žalobkyni nechoval zdvořile a podle možností jí nevycházel vstříc, v souvislosti se svým úkonem jí neposkytl přiměřené poučení o jejích právech a povinnostech, s dostatečným předstihem ji neuvědomil o úkonu, který učiní, je-li to potřebné k hájení jejích práv a neohrozí-li to účel úkonu; neumožnil jí uplatňovat její práva a oprávněné zájmy (viz Rozhodnutí č.j. OR-288/2024-4Q1 ze dne 28. 8. 2024, ve kterém Bc. K. popsal, co o žalobkyni sousedi tvrdí. Nezachoval mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl; písemnosti, tak jako rozhodnutí, která vydal, nejsou objektivní a nestranná; mezi jednotlivými postupy vznikaly rozdíly, když žalobkyně opakovaně nebyla pravdivě, srozumitelně informována a poučena o svých právech a povinnostech); - pokud to povaha projednávané věci umožňuje, pokusí se správní orgán o smírně odstranění rozporů, které brání řádnému projednání v rozhodnutí dané věci. Žalovaný se nepokusil o smírné odstranění rozporů, které brání řádnému projednání v rozhodnutí dané věci. (Žalovaný v rozhodnutí uvedl, že si vyžádal kopii rozhodnutí č.j. OR-228/2024-401 ze dne 5. 2. 2025, žalobkyně upřesňuje, že žalovaný již před rozhodnutím č.j. OR-454/2024-401 byl v roce 2024 v odvolacím řízení seznámen s převážnou částí obsahu spisu OR-228/2024-401, rozhodnutí tehdy zrušil a vrátil k dalšímu projednání.)

12. Žalobkyně dále namítala, že žalovaný v rozhodnutí neuvedl absenci písemného dokladu s vysvětlením, proč správní orgán nikdy nepodal žalobkyni vysvětlení, a ani v rozhodnutí nevysvětlil, z jakého původního podkladu a důkazu vychází náčrt č. 43 (nebo zda se jedná o údaje pouze pořízené z leteckého snímku), není podložen fyzickým manuálním zaměřením. Žalobkyně namítá a trvá na tom, že se prvoinstanční orgán v rozhodnutí opírá o spojnice podrobných bodů 43-106 a 311-1. Zcela chybí, z jakého geometrického plánu či z jaké katastrální mapy náčrt č. 43 vychází, kdy byl vyhotoven, kdo ho vypracoval, kdo ho schválil a pro jaké katastrální území katastrální mapa byla vydána. Geometrický plán - katastrální mapy s uvedenými body nebyl přílohou oznámení ze dne 28. 8. 2024 a ani v žádných předchozích i následujících písemnostech žalobkyni správním orgánem poslány, natož se srozumitelným vysvětlením, které mělo být již v uvedeném oznámení č.j. OR-454/2024-401. Žalobkyni nebyly nikdy předloženy relevantní důkazy. Vycházel-li náčrt č. 43 z 60. let minulého století, tak v 60. letech neexistovaly některé stavby (náčrt neodpovídal mapě pozemkového katastru), které jsou v náčrtu č. 43 zakresleny. Náčrt není podložen fyzickým manuálním zaměřením a žalobkyni nebylo nikdy předloženo (z jakého geometrické snímku vycházel nebo jaký geometrický snímek byl použit a stal se podkladem), z jakého původního podkladu a důkazu vychází (nebo zda se jedná o údaje pouze pořízené z leteckého snímku) Žalobkyně tento nepřesvědčivý náčrt považuje za nepřesný a naprosto nedostatečný. Rozhodnutí spočívá na nedostatečném zjištění stavu věci a nepředložení důvěryhodné informace žalobkyni o náčrtu č. 43, která jí do podání žaloby nebyla sdělena. Tvrdí-li žalovaný, že platná mapa vychází ze stavu šetřeného před cca 40 lety, žalobkyně mu vytýká, že se žalovaný nevypořádal s tím, že žalobkyni nebylo nikdy sděleno, kdo garantuje pravost, bezchybnost platné mapy, věrohodnost, objektivnost map z 80. let minulého století a digitální podobu. Kdo je zodpovědný za základní mapu velkého měřítka (dále jen „ZMVM“) a kolik let se na mapování poskytuje záruka - konkrétně měřický náčrt č. 43. Žalovaný se nevypořádal s písemnostmi, doklady a námitkou v pochybení o pravosti v údajích, kdy mělo probíhat mapování ZMVM vč. údajného místního šetření (žalobkyně usuzuje, že zřejmě v úřadovně MNV v X). V uvedené době měly MNV zákonnou pravomoc při zakládání a udržování evidence nemovitostí ( , o evidenci nemovitostí a , kterou se provádí , o evidenci nemovitostí). Mezi tajemnicí MNV X a pracovnicí Geodezie Domažlice existovalo blízké pouto až do jejich odchodu do důchodu. V uvedených letech došlo k chybě v katastrálním operátu. Na všech citovaných listinách je u pozemku st. XE. obec X, k. ú. X, místo podpisu vlastníka Č., podpis K. (tajemnice MNV X). Žalobkyně ve spisech a ani v úřední evidenci, do níž má veřejnost přístup, nedohledala plnou moc k zastupování M. Č. R. K. Žalobkyně sděluje, že nikdy nepodepsala žádný doklad, který by jí zamezil přístup a vjezd včetně nezbytné obalové křivky na stavební pozemek č. X. a na nádvoří přes pozemek v jejím vlastnictví č. XA. v k. ú. X, obec X. Nikdy se žalobkyně nezúčastnila zákresu vlastnických hranic v pozemkové mapě, neví a není jí známo, kde, kdo a kdy ho prováděl, neviděla zákres a údajný její podpis nemá existovat na jakýchkoli písemnostech, zákresu/sech, soupisu nemovitostí. O námitkovém řízení konaném dne 6. 12. 1988 nebyla předem informována a nevěděla o něm. Nemohla tak podat své námitky proti změně zmanipulovaných hranic jejích pozemků v k. ú. X, obec X. Žalovaný se nevypořádal s námitkou existence dvou náčrtů č. 43 - jeden z 3/85 podepsaný panem S., který je založený ve spisu bez lomových bodů, druhý (viděla žalobkyně v úřední evidenci KP KÚ Domažlice, do níž má veřejnost přístup, v 03/2025) s polohovými body z 4/87 (1987) se dvěma podpisy, jeden Š. a druhý Č. Žalovaný se nevypořádal s námitkou žalobkyně, že v žádném případě nebyla dne 6. 12. 1988 (úterý) v místě nemovitosti RD čp. XG. X. Její děti chodily na první stupeň základní školy v Praze. V době tzv. soupisu nemovitostí a námitkového řízení neměla žalobkyně ani dopravní prostředek, kterým by jezdila tzv. na otočku, ve všedních dnech z Prahy na MNV X podepsat doklad a hned zpět (cca 300 km). Chodila do práce a po vyučování vyzvedávala nezletilé syny ze školy. Žalobkyně neudělila svůj podpis na seznam podepsaných dokladů pro obec X ze dne 6. 12. 1988 a ani jiné doklady.

13. Žalovaný dle žalobkyně dosud řádně nerozhodl a správní orgán se nevypořádal s chybami v údajích katastru nemovitostí ve smyslu § 36 odst. 1 písm. a) příp. b) katastrálního zákona, o což se žalobkyně marně snaží již ode dne, kdy se dozvěděla o probíhající revizi údajů katastru nemovitostí (v roce 2022) a až při této revizi údajů zjistila nesrovnalosti a nesoulad s polohovým určením pozemků v k. ú. X. Za chyby z doby minulého režimu nenese žalobkyně žádnou vinu, ale je obětí této doby a pochybeními je zatížena a vznikají jí zbytečné náklady.

14. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že katastrální úřad dlouhodobě nesprávně eviduje údaje o jejích pozemcích, přičemž tvrzené chyby spojuje s postupem orgánů státu při obnově evidence nemovitostí v 80. letech minulého století. Namítla, že katastrální úřad přes její opakovaná upozornění nezjednal nápravu, poukázala na probíhající občanskoprávní řízení a zopakovala, že nebyla seznámena se srovnávacím sestavením ani s geodetickým zaměřením, z něhož správní orgány vycházely.

III.

Vyjádření žalovaného k žalobě

15. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Ve vyjádření k žalobě uvedl, že v rámci správního řízení správní orgán vyhodnocuje veškeré podklady a dokumenty, které jsou v řízení předloženy, nebo si je správní orgán opatřil v rámci své úřední činností. To, jak žalovaný rozhodl, uvedl ve výroku svého rozhodnutí a v jeho odůvodnění pak popsal důvody výroku, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů a rovněž informace o tom, jak se vypořádal s návrhy a námitkami účastníků, přesně tak, jak mu to stanovuje . Skutečnost, že všechny podklady pro rozhodnutí byly v řešeném případě prvoinstančním orgánem i žalovaným vyhodnoceny tak, že s tím žalobkyně není spokojena, nepoukazuje automaticky na to, že by rozhodnutí těchto orgánů byla chybná či v rozporu s právními předpisy a byla odrazem svévolného jednání těchto orgánů státní správy.

16. V rámci řízení o opravě chyby navíc nemůže být nijak zasahováno do vlastnických práv, jak to namítá žalobkyně, v tomto typu řízení mohou být pouze opravovány údaje katastrálního operátu jak v písemné, tak grafické částí, které neodpovídajíě, na základě níž byly provedeny. A v řešeném případě nedošlo ke změně rozsahu vlastnického práva, když hranice mezi dotčenými pozemky není hranicí vlastnickou, ani ke změně rozsahu věcných břemen, když byl pouze změněn zákres hranice mezi dotčenými pozemky v katastrální mapě dle podkladů uložených ve sbírce listin a rozsah všech práv zůstal nedotčen.

17. Žalovaný dále uvedl, že řízení o opravě chyby dle § 36 katastrálního zákona se skládá ze dvou částí - neformálního řízení, které je zahájeno buď na návrh, nebo z úřední povinnosti, a je v rámci něho vydáno oznámení o provedení či neprovedení opravy chyby v katastrálním operátu a posléze, pokud je některým z účastníků vysloven v zákonem stanovené lhůtě nesouhlas s tímto oznámením, je zahájeno dle správní řízení a jeho účastníci jsou o této skutečnosti uvědomeni. Podání účastníků jsou s odkazem na posuzována dle jejich skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak jsou označena. V řešeném případě prvoinstanční orgán vydal dne 28. 8. 2024 oznámení o provedení opravy chyby v údajích katastru nemovitostí, které bylo účastníkům řádně doručeno, a na toto oznámení reagovala žalobkyně dopisem ze dne 20. 9. 2024, který byl prvoinstančnímu orgánu doručen dne 23. 9. 2024, a který byl prvoinstančním orgánem dle obsahu vyhodnocen jako nesouhlas proti výše uvedenému oznámení podaný v zákonem stanovené lhůtě. Proto bylo následně zahájeno správní řízení a účastníci byli o této skutečnosti vyrozuměni. Dle mají správní orgány vyřizovat věci bez zbytečného odkladu a postupovat tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby byly co nejméně zatěžovány. Správní řízení je však ovládáno i řadou dalších zásad - viz - . V souhrnu všechna tato obecná pravidla správního řízení vytvářejí v jeho průběhu určitý balanc. Žalovaný si není vědom toho, že by svým postupem v řešeném řízení jakkoli zanedbal či nerespektoval některou z daných zásad a má za to, že byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.

18. Žalovaný dále konstatoval, že původním řízením o opravě chyby, které bylo zahájeno na návrh žalobkyně a týkalo se nemovitostí v k.ú. X, bylo řízení OR-228/2024-401. V rámci tohoto řízení bylo dne 28. 8. 2024 vydáno prvoinstančním orgánem rozhodnutí ve věci, jímž nebylo vyhověno návrhu na opravu chyby v údajích katastru nemovitosti. Proti rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, kterému žalovaný svým rozhodnutím ze dne 14. 11. 2024 vyhověl, zrušil rozhodnutí prvoinstančního orgánu a věc mu vrátil k dalšímu řízení (pro nezákonnost a neurčitost rozhodnutí, mimo jiné i ve vztahu k předmětu řízení). Současně s vydáním rozhodnutí v řízení OR-228/2024-401 bylo dne 28. 8. 2024 v rámci samostatného řízení OR-454/2024 zahájeného z moci úřední vydáno prvoinstančním orgánem oznámení o provedení opravy v údajích katastru, které se týkalo hranice mezi pozemky st.p.č. X. a p.č. XA. v k.ú. X. Proti oznámení v tomto řízení podala žalobkyně v zákonem stanovené lhůtě nesouhlas a prvoinstanční orgán vydal den 13. 12. 2024 rozhodnutí, kterým nesouhlasu žalobkyně s provedením opravy nevyhověl. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, které žalovaný svým rozhodnutím ze dne 26. 3. 2025 zamítl a prvoinstanční rozhodnutí potvrdil. Z popsaných skutečností je zřejmé, že vedle sebe paralelně běžela dvě řízení o opravě chyby, jedno zahájené na návrh žalobkyně (OR-228/2024-401) a druhé zahájené prvoinstančním orgánem z úřední povinnosti (OR-454/2024-401). Vzhledem k tomu, že rozhodnutí prvoinstančního orgánu v řízení OR-228/2024-401 (o neprovedení opravy) a oznámení o provedení opravy v řízení OR-454/2024-401 byla žalobkyni zaslána společně v jedné poštovní zásilce, ale v prvním řízení se návrhu žalobkyně nevyhovělo a v druhém byla z úřední povinnosti opravena zjištěná chyba, mohly tyto skutečnosti vzbudit v žalobkyni prvotní dojem, že postup prvoinstančního orgánu je nekoordinovaný či nejasný a jeho kroky jsou protichůdné. Ve skutečnosti však byly oba dokumenty řádně označeny jak názvem, tak číslem jednacím, předmět řízení byl rovněž rozdílný, a tak při běžné opatrnosti muselo být žalobkyni zřejmé, že jsou prvoinstančním orgánem vedena dvě rozdílná řízení s odlišnými výsledky, která běžela paralelně vedle sebe. Řízení OR-454/2024-401 je správním řízením zahájeným z moci úřední, proto jsou s odkazem na jeho účastníky dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnosti nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají. V řešené věcí je proto účastníkem řízení dle výše uvedeného ustanovení vlastník dotčených nemovitostí (st.p.č. X. a p.č. XA. v k.ú. X), kterým je žalobkyně. Tzv. vedlejšími účastníky ve smyslu jsou další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech, a těmi jsou zde oprávnění z věcných břemen - chůze a jízdy zřízeného ve prospěch st.p.č. XE. v k.ú. X (vlastník pan L. Č., LV č. XCH. pro k.ú. X) a věcného břemene cesty ve prospěch st.p.č. XD. (vlastník SJ J. K. a E. K., LV č. XI. pro k.ú. X), když povinnou nemovitostí je v obou případech p.č. XA. v k.ú. X ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaný má proto za to, že okruh účastníků řízení byl stanoven v souladu s platnou právní úpravou. Žádná osoba zúčastněná na řízení v tomto řízení nefiguruje.

19. Dále žalovaný uvedl, že zásada rovného postavení dotčených osob při uplatňování jejich procesních práv v řízení, stanovená v , je rovněž jednou ze základních zásad činnosti správních orgánů. Nelze ji chápat absolutně, ale pouze relativně, s ohledem na procesní postavení účastníků. Žalovanému není zřejmé, čím mělo být rovné postavení účastníků v daném řízení dle názoru žalobkyně porušeno. V řízení byl všem jeho účastníkům dán prostor pro jejich případné doplňující návrhy a námitky, mohli uplatňovat svá práva v celém průběhu řízení a až po konečném zhodnocení všech podkladů a důkazů správní orgány vydaly svá rozhodnutí, která korespondovala s podklady uloženými ve spise a platnými právními předpisy, které tuto problematiku upravují. Skutečnost, že vydaná rozhodnutí nekorespondovala s představami žalobkyně, nelze přičítat nerovnému postavení dotčených osob. Žalovaný má za to, že v napadeném rozhodnutí popsal dostatečně celý průběh řízení, všechny skutečnosti i důkazy, které v rámci něj zjistil, jak je hodnotil v kontextu s přiléhající právní úpravou a rovněž jak reagoval na námitky žalobkyně (odvolatelky). Je přesvědčen, že všechny tyto skutečnosti, uvedené v odůvodnění napadeného rozhodnutí, zcela jednoznačně osvědčují důvodnost prvoinstančního rozhodnutí, které opravilo z úřední povinnosti zjištěnou chybu v katastrálním operátu. Žalobkyně dle názoru žalovaného žádným ze svých vznesených argumentů ani žádným důkazním prostředkem nevyvrátila nezbytnost provedení opravy dle katastrálního zákona. Žalovaný má tedy za to, že byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.

20. K námitce, že žalobkyni není známo, proč si žalovaný vyžádal kopii rozhodnutí č.j. OR-228/2024-401 ze dne 5. 2. 2025, když mu jeho obsah musel být znám z předchozí úřední činnosti, žalovaný uvedl, že kopii výše uvedeného rozhodnutí prvoinstančního orgánu uložil do svého spisu sp.zn. ZKI PL-O-1/102/2025 jako položku č. 3e) dne 19. 2. 2025, neboť mu bylo známo, že řízení OR-454/2024-401 vychází ze skutečností zjištěných již v souběžně probíhajícím řízení OR-228/2024-401, přičemž původní rozhodnutí prvoinstančního orgánu v tomto řízení bylo žalovaným zrušeno a vráceno k novému rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně často ve svých podáních dotazovala i na skutečnosti, které byly obsahem řízení OR-228/2024-401, žalovaný chtěl znát, jak prvoinstanční orgán v tomto řízení rozhodlo. Ze všech uvedených důvodu tedy poté, co v Informačním systému katastru nemovitostí zjistil, že prvoinstanční orgán již rozhodnutí v této věci vydal, založil jej žalovaný do svého spisu jako pomocný podklad.

21. Stran měřického náčrtu č. 43 žalovaný uvedl, že tento je původním výsledkem zeměměřických činností v dotčené lokalitě (k.ú. X), který byl vyhotoven Střediskem Geodézie (předchůdcem Katastrálního úřadu) před cca 40 lety během mapování ZMVM. Podkladem pro jeho vyhotovení byla tehdy platná mapa Evidence nemovitostí a náčrt o místním šetření (dnes náčrt zjišťování hranic) téhož číselného označení (kopie náčrtu o místním šetření je součástí spisu prvoinstančního orgánu sp.zn. OR-454/2024-401 pod položkou č. 10 a částečná kopie měřického náčrtu č. 43 je součástí téhož spisu prvoinstančního orgánu pod položkou č. 1). K dalším dotazům žalobkyně ohledně platnosti nových i starších mapových podkladů je třeba uvést, že jsou vždy zpracovávány v souladu s předpisy platnými v době svého vzniku. Platnost každého mapového podkladu je závislá na případných navazujících změnách např. při obnově katastrálního operátu nebo zápisu geometrického plánu do katastru. Žalobkyně zpochybňuje veškeré podklady i postupy, které byly součástí mapování ZMVM v 80. letech minulého století v k.ú. X. Rovněž tvrdí, že o celém tomto procesu vůbec nevěděla, a i kdyby ano, nemohla se ho z objektivních důvodů účastnit. Vzhledem k plynutí času však její jednotlivá tvrzení nelze potvrdit ani vyvrátit, je možné jen konstatovat, že proti výsledkům mapování v daném katastrálním území nebyly podány žádné námitky a nový operát se stal platným. Jde sice o dva náčrty se stejným číslem 43, ale v prvním případě jde o náčrt zjišťování hranic (dle dnešní terminologie, dříve náčrt o místním šetření), který není náčrtem měřickým, ale jsou v něm zaznamenány výsledky šetření komise s vlastníky v terénu; a druhým je samotný měřický náčrt, který obsahuje bližší informace (čísla bodů) získané v rámci řešeného nového mapování (mapováno fotogrammetricky/letecké snímkování). Jistě lze přisvědčit žalobkyni, že za případné chyby orgánů geodézie či katastru z minulosti nenese vinu, ovšem právě z toho důvodu, aby byla zjištěná chyba v katastru odstraněna, bylo zahájeno z úřední povinnosti řízení o opravě chyby OR-454/2024-401 a tato chyba byla v rámci něj opravena. A správní řízení v této věci není nijak zpoplatněno.

22. Ohledně ostatních námitek žalobkyně, které jsou v podstatě totožné s námitkami uplatněnými v rámci odvolacího řízení, žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí.

23. Žalovaný uzavřel, že napadené rozhodnutí je přezkoumatelné a vydané zcela v souladu s příslušným i právními předpisy, není nezákonné a odvolací řízení netrpělo takovými vadami, které mohly negativním způsobem ovlivnit napadené rozhodnutí ve věci. Všechny žalobní důvody, které jsou částečně i totožné s odvolacími důvody, žalovaný podrobně osvětlil a důkazními prostředky přesvědčivě vyvrátil, přičemž odkazuje v tomto směru i na odůvodnění napadeného rozhodnutí.

IV.

Vyjádření účastníků při jednání

24. Žalovaný při jednání setrval na svých dosavadních tvrzeních.

V.

Posouzení věci soudem

25. V souladu s , 2 , (dále jen „“) vycházel soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů uplatněných v žalobě.

A.

26. K otázce chyby v katastrálním operátu existuje konstantní judikatura Nejvyššího správního soudu. Odkázat lze například na rozsudky ze dne 5. 6. 2008, č.j. -134, ze dne 24. 4. 2013, -32, ze dne 25. 4. 2018, č.j. - 43.

27. Institut opravy chyby v katastrálním operátu podle § 36 katastrálního zákona neslouží k rozhodování sporů o vlastnická práva ani k určování průběhu vlastnických hranic mezi sousedními pozemky. Jeho účelem je výlučně odstranění zřejmých omylů nebo jiných chyb vzniklých při vedení či obnově katastru nemovitostí, případně odstranění nepřesností při podrobném měření, zobrazení předmětu měření v katastrální mapě nebo při výpočtu výměr parcel za podmínek stanovených zákonem. V tomto řízení proto správní orgány neposuzují, komu svědčí vlastnické právo ani jaký má být správný průběh hranice podle hmotného práva.

28. V řízení o opravě chyby lze zkoumat pouze to, zda údaj evidovaný v katastru odpovídá listinám a dalším podkladům, z nichž měl být převzat, popřípadě zda při vedení nebo obnově katastru nedošlo ke zřejmému omylu či technické chybě. Naopak nelze v tomto řízení nahrazovat občanskoprávní řízení o určení vlastnického práva nebo o určení hranice pozemků, řešit rozpory mezi vlastníky ohledně průběhu hranice ani vytvářet nový právní stav.

29. Nejvyšší správní soud opakovaně zdůraznil, že opravu chyby lze provést pouze tehdy, je-li existence chyby objektivně zjistitelná z podkladů, které má katastrální úřad k dispozici. Vyžadovalo-li by posouzení věci řešení sporných skutkových nebo právních otázek, hodnocení rozporných důkazů nebo určování správného průběhu hranice mezi sousedními pozemky, nejsou splněny podmínky pro postup podle § 36 katastrálního zákona a ochrany se lze domáhat pouze v občanském soudním řízení.

30. Oprava chyby proto nepředstavuje prostředek k revizi historického vývoje vlastnických vztahů ani k přehodnocování správnosti podkladových listin či výsledků zeměměřických činností, nejsou-li tyto samy o sobě zpochybněny konkrétními skutečnostmi. Samotný nesouhlas vlastníka se stavem evidence nebo jeho přesvědčení, že historické podklady jsou nesprávné, bez dalšího nepostačuje k závěru, že jde nebo nejde o zřejmý omyl odůvodňující postup podle § 36 katastrálního zákona.

B.

31. Žalobkyně namítala, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné a správní řízení bylo zatíženo řadou procesních vad, zejména nesrozumitelností písemností, nedostatečným poučením, nevyřízením její žádosti o vysvětlení, neseznámením s podklady, nesprávným určením okruhu účastníků, nerovným přístupem správního orgánu a nevypořádáním všech jejích námitek. Soud tyto námitky neshledal důvodnými.

32. Z prvoinstančního i napadeného rozhodnutí je zřejmé, co bylo předmětem řízení, z jakých podkladů správní orgány vycházely, jaký skutkový stav vzaly za prokázaný a proč považovaly podmínky opravy chyby za splněné. Žalovaný rovněž přehledně shrnul odvolací námitky do jednotlivých okruhů a ke každému z nich zaujal stanovisko. Povinnost vypořádat námitky přitom neznamená povinnost samostatně reagovat na každé dílčí tvrzení či opakování, jestliže je z rozhodnutí seznatelné, proč správní orgán podstatě argumentace nepřisvědčil.

33. Nedůvodná je i námitka, že nebylo vysvětleno zahájení řízení a nebyla vyřízena žádost žalobkyně o vysvětlení. Ačkoli žalobkyně své podání označila jako žádost o vysvětlení, současně v něm výslovně uvedla, že s provedenou opravou nesouhlasí. Správní orgán proto správně posoudil podání podle jeho obsahu jako nesouhlas podle § 36 odst. 4 katastrálního zákona a zahájil řízení. Lze připustit, že původní oznámení obsahovalo písařské chyby a postrádalo poučení o možnosti podat nesouhlas, tyto vady však žalobkyni nezabránily opravu identifikovat, nesouhlas uplatnit ani následně využít řádné opravné prostředky. Nemohly proto mít vliv na zákonnost konečného rozhodnutí.

34. Žalobkyně nebyla zkrácena na právu seznámit se s podklady. Správní orgán prvního stupně jí před vydáním rozhodnutí umožnil nahlédnout do podkladů, žalobkyně této možnosti nevyužila a zaslala písemné vyjádření. V odvolacím řízení žalovaný spis doplnil a žalobkyni znovu vyzval k seznámení s podklady, umožnil jí zvolit náhradní termín a žalobkyně dne 21. 3. 2025 do spisu nahlédla a následně své stanovisko doplnila. Správní orgán nebyl povinen každý podklad žalobkyni samostatně zasílat. Postačovalo, že jí umožnil do spisu nahlédnout a vyjádřit se k němu. Žalobkyně přitom nekonkretizovala, s jakým rozhodným podkladem jí bylo seznámení odepřeno ani jaké tvrzení či důkaz v důsledku toho nemohla uplatnit.

35. Důvodná není ani námitka nesprávného vymezení okruhu účastníků a nerovného zacházení. Účastenství podle vzniká ze zákona a není podmíněno prohlášením dotčené osoby. Správní orgán proto mohl za účastníky považovat i osoby oprávněné z věcného břemene evidovaného k jedné z dotčených parcel. Samotný rozdílný rozsah protokolů z jednání s jednotlivými osobami neprokazuje nerovný přístup, neboť šlo o odlišné úkony v rozdílném procesním stadiu. Žalovaný se námitkou nestrannosti zabýval a správně zdůraznil, že rozhodující závěr nebyl založen na osobních vyjádřeních sousedů, nýbrž na katastrální dokumentaci, výpočtu mezní odchylky a neměřickém záznamu.

36. Ani ostatní vytýkané nedostatky, tedy údajné nevysvětlení některých spisových písemností, nedostatky soupisu spisu, rozdílný postup v souvisejícím řízení, porušení zásady rychlosti, poučovací povinnosti či povinnosti usilovat o smírné odstranění rozporů, nezakládají důvod ke zrušení rozhodnutí. Žalobkyně nevymezila, jaký konkrétní vliv měly mít tyto okolnosti na výsledek řízení nebo na její možnost hájit svá práva. Naopak ze spisu plyne, že opakovaně podávala vyjádření, podala včasné odvolání, nahlížela do spisu a mohla se vyjádřit ke všem rozhodným podkladům. Smírné řešení navíc povaha věci neumožňovala, neboť správní orgán posuzoval objektivní otázku správnosti katastrálního údaje, nikoli spor, který by bylo možné vyřešit dohodou účastníků. Soud proto dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí je přezkoumatelné a tvrzené vady řízení nemohly mít vliv na jeho zákonnost.

C.

37. Pokud jde o věc samu, je v odůvodnění napadeného rozhodnutí srozumitelně a jasně popsáno, v čem byla správními orgány spatřována chyba katastrálního operátu.

38. Žalovaný vycházel z toho, že platná digitální katastrální mapa pro katastrální území X nevznikla novým zaměřením hranic pozemků, ale převodem dříve existující analogové mapy do digitální podoby. Polohové určení podrobných bodů, z nichž digitální mapa vychází, bylo převzato z obnovy katastrálního operátu novým mapováním provedené při tvorbě základní mapy velkého měřítka v osmdesátých letech minulého století. Rozhodujícími podklady pro posouzení správnosti dnešního zákresu jsou proto podle žalovaného výsledky této zeměměřické činnosti.

39. Za stěžejní podklad žalovaný označil měřický náčrt č. 43 z roku 1987, který představuje původní výsledek zeměměřické činnosti pořízený při obnově katastrálního operátu. Z něj vyplývá poloha lomových bodů, z nichž následně vycházela analogová i digitální katastrální mapa. Žalovaný proto považoval tento náčrt za rozhodný podklad pro posouzení, zda současné zobrazení hranice odpovídá údajům, které byly při obnově operátu skutečně zaměřeny.

40. Při porovnání platného zákresu s měřickým náčrtem č. 43 zjistil katastrální úřad nesoulad v poloze jednoho z lomových bodů hranice mezi pozemky parc. st. č. X. a parc. č. XA. Podle údajů měřického náčrtu měla být hranice vedena od bodu č. 43-106 k bodu nacházejícímu se ve vzdálenosti 3,5 m od bodu č. 43-94. Poloha tohoto bodu byla určena výpočtem ortogonální metodou za využití souřadnic bodů 43-94 a 43-90 získaných při tehdejším mapování a v neměřickém záznamu byla nově označena jako bod č. 311-1.

41. Následným výpočtem byla zjištěna odchylka mezi platným zákresem a polohou vyplývající z měřického náčrtu č. 43, která překročila mezní odchylku stanovenou katastrální vyhláškou. Žalovaný proto uzavřel, že současné zobrazení neodpovídá původnímu výsledku zeměměřické činnosti a že jde o zřejmý omyl při tvorbě či vedení katastrálního operátu. Oprava byla následně zachycena neměřickým záznamem č. 311, jenž podle žalovaného představuje technický podklad pro promítnutí opravy do katastrální mapy, aniž by docházelo k novému měření v terénu.

42. Žalobkyně proti měřickému náčrtu č. 43 namítala, že správní orgány dostatečně nevysvětlily jeho původ, dobu a způsob vyhotovení, osobu zpracovatele a schvalovatele ani podklad, z něhož vycházel. Zpochybňovala, zda byl založen na měření v terénu nebo pouze na leteckém snímku, vytýkala, že jí nebyl předložen geometrický plán, katastrální mapa ani jiné podklady umožňující ověřit jeho správnost, označovala jej za nepřesvědčivý a nepřesný a tvrdila, že nikdo negarantuje správnost mapování z osmdesátých let. Poukazovala rovněž na údajnou existenci dvou náčrtů č. 43, na možné ovlivnění tehdejšího mapování pracovnicemi MNV, nesrovnalosti v podpisech jiných vlastníků, svou neúčast při zjišťování hranic a skutečnost, že se nezúčastnila námitkového řízení dne 6. 12. 1988 ani nepodepsala soupis nemovitostí.

43. Žádná z těchto námitek však nezpochybňuje vlastní obsah měřického náčrtu č. 43, z něhož žalovaný vycházel. Žalobkyně netvrdila, že by náčrt jinak zachycoval bod č. 43-106, vzdálenost 3,5 m od bodu č. 43-94 nebo polohu bodů č. 43-94 a 43-90, ani neuvedla konkrétní chybu při výpočtu bodu č. 311-1 či při stanovení překročení mezní odchylky. Nevysvětlila ani, v čem se oba jí uváděné náčrty liší právě ve vztahu k opravované části hranice ani proč má být dokument z roku 1985 rozhodným výsledkem zeměměřické činnosti, zatímco náčrt z roku 1987 nikoliv. Samotná existence dvou dokumentů stejného označení, pocházejících z různých etap mapování, bez označení konkrétního rozporu v rozhodných údajích neprokazuje nesprávnost podkladu, z něhož žalovaný vyšel.

44. Podstatné je, že měřický náčrt č. 43 není dodatečně vytvořenouu pro účely tohoto řízení, nýbrž součástí dokumentace vzniklé při obnově katastrálního operátu novým mapováním, která se po vyhlášení platnosti obnoveného operátu stala podkladem pro vedení katastru. Současná digitální katastrální mapa vznikla převodem číselného vyjádření tohoto operátu do digitální podoby. Pro posouzení, zda při vedení katastru došlo k chybě, bylo proto rozhodující porovnání platného zákresu s tímto původním výsledkem zeměměřické činnosti, nikoli s dřívějšími mapovými podklady nebo představou žalobkyně o skutečném průběhu hranice. Skutečnost, že žalobkyni nebyl předložen geometrický plán nebo že jí nebyly objasněny všechny okolnosti vzniku náčrtu, jeho použitelnost nezpochybňuje, neboť geometrický plán není součástí dokumentace obnovy katastrálního operátu ani podmínkou použitelnosti měřického náčrtu jako podkladovéy.

45. Ani tvrzení o údajných osobních vazbách pracovníků tehdejšího MNV a geodézie, o podpisech vztahujících se k jiným pozemkům, o neúčasti žalobkyně při zjišťování hranic nebo při námitkovém řízení v roce 1988 neprokazují, že údaje zachycené v měřickém náčrtu č. 43 byly změněny nebo nesprávně zaznamenány. Žalobkyně ani netvrdila, jakým konkrétním způsobem se měly tyto okolnosti promítnout do polohového určení opravované části hranice mezi pozemky parc. st. č. X. a parc. č. XA. Nepodepsání soupisu nemovitostí ani neúčast při projednání výsledků obnovy operátu nebránily tomu, aby obnovený katastrální operát po vyhlášení jeho platnosti nabyl účinků a stal se závazným podkladem pro vedení katastru.

46. Ani doplnění žaloby nemohlo na uvedených závěrech ničeho změnit. Tvrzení žalobkyně o údajných pochybeních orgánů státu při obnově evidence nemovitostí v 80. letech minulého století, o politických souvislostech věci či o probíhajícím občanskoprávním řízení nejsou způsobilá zpochybnit zákonnost napadeného rozhodnutí. Předmětem řízení o opravě chyby v katastrálním operátu je toliko posouzení, zda údaj evidovaný v katastru odpovídá podkladům, z nichž měl být převzat, popřípadě zda při vedení nebo obnově katastru nedošlo ke zřejmému omylu. Správní orgány se touto otázkou zabývaly v rozsahu odpovídajícím § 36 katastrálního zákona.

D.

47. V nyní souzené věci správní orgány zjistily zřejmý omyl při vedení katastru spočívající v nesouladu údajů evidovaných v katastru s výsledkem zeměměřické činnosti zachyceným v měřickém náčrtu č. 43, z něhož měly být tyto údaje převzaty. Opravou chyby uvedly údaje katastru do souladu s podkladovou dokumentací, aniž by zakládaly, měnily nebo rušily hmotná práva k nemovitostem. Jejich postup tak odpovídá § 36 katastrálního zákona i ustálené judikatuře Nejvyššího správního soudu.

VI.

Rozhodnutí soudu

48. Soud neshledal žádný z žalobkyní uvedených žalobních bodů důvodným, a proto žalobu podle zamítl, neboť není důvodná.

VII.

Odůvodnění neprovedení důkazů

49. Soud neprovedl žádný další z navržených důkazů, neboť jejich provedení nebylo nezbytné k posouzení důvodnosti či nedůvodnosti žaloby.

VIII.

Náklady řízení

50. Podle by měl právo na náhradu nákladů řízení žalovaný, když měl ve věci plný úspěch. Jelikož žalovanému žádné důvodně vynaložené náklady nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost. Kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů po doručení rozsudku. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Krajského soudu v Plzni.

Plzeň 18. června 2026

Mgr. Alexandr Krysl v.r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje: L. K.