Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)32 Ad 4/2026 - 16.pdf
PDF · 0 B
No categories available
32 Ad 4/2026 - 16
2
USNESENÍ
Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Veselou ve věci
žalobkyně: I. M., narozená X
bytem X
proti
žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí,
sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 00 Praha 2
o návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě proti rozhodnutí ministra kultury ze dne ze dne 23. 04. 2026, č. j. MPSV-2026/106135-925
takto:
I. Návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá.
II. Žalobkyně se zároveň poučuje o tom, že může ve věci podat návrh na vydání předběžného opatření.
Odůvodnění:
1. Žalobou napadeným rozhodnutím bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu ze dne 28. 1. 2026, č. j. 9449/2026/AAH, kterým byla žalobkyni přiznána dávka mimořádné okamžité pomoci pouze ve výši 17 882 Kč, ačkoli žádala o úhradu celého nedoplatku za elektrickou energii ve výši 39 795 Kč. Ve zbývající části, tj. co do částky 21 913 Kč, byla její žádost zamítnuta.
2. Žalobkyně současně se žalobou proti tomuto rozhodnutí podala v souladu s ust. § 73 odst. 2 soudního řádu správního návrh na přiznání odkladného účinku, který odůvodnila prohlubováním její dluhové spirály.
3. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne 22. 6. 2026 uvedl, že přiznání odkladného účinku žalobě nerozporuje, avšak žalobou napadeným rozhodnutím nebyla uložena žalobkyni žádná povinnost, jejíž vymožení by bylo možné odložit.
4. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. platí, že soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
5. Ustanovení § 73 odst. 3 s. ř. s. stanoví, že přiznáním odkladného účinku se pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.
6. Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 27. 9. 2022, č. j. 8 Afs 92/2022-141, uvedl, že „mohou nastat situace, kdy žalobce (stěžovatel) podá návrh na přiznání odkladného účinku, přestože nejsou splněny podmínky pro jeho přiznání, avšak poměry účastníků řízení by bylo možné zatímně řešit vydáním předběžného opatření. […] Projeví-li proto žalobce (stěžovatel) vůli řešit zatímně své poměry vyplývající z napadeného rozhodnutí podáním návrhu na přiznání odkladného účinku a má-li soud za to, že vhodnějším nástrojem by bylo vydání předběžného opatření, je namístě, aby soud v souladu s § 36 odst. 1 s. ř. s. poučil žalobce (stěžovatele) o tom, že může podat návrh na vydání předběžného opatření. Protože odložení účinků rozhodnutí je urgentní, bezodkladná záležitost a soud musí o návrhu rozhodnout bez zbytečného odkladu, případně do 30 dnů od podání návrhu, není-li tu nebezpečí z prodlení (§ 73 odst. 4 s. ř. s.), může soud žalobce (stěžovatele) poučit o možnosti podat návrh na vydání předběžného opatření v usnesení, jímž zamítl návrh na přiznání odkladného účinku. To, že nebyl žalobě (kasační stížnosti) přiznán odkladný účinek, totiž nevylučuje, aby soud k návrhu následně vydal předběžné opatření, kterým by zmírnil důsledky napadeného rozhodnutí a zatímně upravil poměry účastníků, bude-li návrh důvodný“.
7. Městský soud má předně za to, že v nyní posuzované věci nemůže být žalobkyní požadovaného výsledku dosaženo přiznáním odkladného účinku žaloby. Odkladem právní moci a vykonatelnosti negativního rozhodnutí o žádosti žalobkyně se na její situaci ničeho nemůže změnit.
8. Soud dále v souladu se shora citovaným rozsudkem NSS žalobkyni zvažoval, zda že by daného účinku mohlo být dosaženo institutem předběžného opatření dle § 38 s. ř. s.
9. Dle § 38 odst. 1 s. ř. s. platí, že byl-li podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, může usnesením soud na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost i třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě žádat.
10. Soud opakuje, že dle citovaného ustanovení má pravomoc účastníkům uložit, aby něco vykonali, něčeho se zdrželi nebo něco snášeli. V tomto konkrétním případě, např. aby žalovaný resp. příslušný úřad práce žalobkyni zbývající úhradu vyplatil.
11. Žalobkyně musí v návrhu uvést skutečnosti (zejména hrozící vážnou újmu) rozhodné pro vyhovění návrhu (jako jsou např. její majetkové poměry) a tyto je rovněž povinna osvědčit (doložit podklady).
12. Soud proto žalobkyni poučil o možnosti podat návrh na vydání předběžného opatření a návrh na přiznání odkladného účinku zamítl.
Poučení:
Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná [§ 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s.].
V Praze dne 25. června 2026
Mgr. Andrea Veselá v.r.
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje J. V.