Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 A 160/2025 - 36

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci

žalobkyně: A. J. L., nar. X

bytem X

zastoupená JUDr. Hugem Körblem, advokátem

se sídlem Hybernská 1007/20, Praha 1 – Nové Město

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra

se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7 – Holešovice

o žalobě ze dne 15. 12. 2025 na ochranu proti nečinnosti žalovaného spočívající v nerozhodnutí o žádosti žalobkyně o udělení státního občanství České republiky,

takto:

I. Řízení o žalobě se zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení o žalobě v celkové výši 16 210 Kč k rukám jejího zástupce JUDr. Huga Körbla, advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, který jí bude vyplacen z účtu Městského osudu v Praze k rukám jejího právního zástupce JUDr. Huga Körbla, advokáta, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

IV. Zástupce žalobkyně JUDr. Hugo Körbl, advokát, se vyzývá, aby ve lhůtě do tří dnů od doručení tohoto usnesení sdělil soudu číslo svého bankovního účtu, popřípadě svůj požadavek na poukázání předmětné částky poštovní složenkou

Odůvodnění:

1. Žalobkyně v podané žalobě uvedla, že dne 24. 2. 2025 požádala o udělení státního občanství České republiky. O této žádosti mělo být rozhodnuto do 180 dnů dle , o státním občanství České republiky. Žalobkyně požádala o uplatnění opatření proti nečinnosti, o kterém ministr vnitra rozhodl dne 8. 10. 2025 a přikázal žalovanému, aby o žádosti rozhodl do 60 dní od odpadnutí překážky, pro níž bylo řízení přerušeno. Řízení bylo přerušeno do doložení konkrétních dokumentů. Ty žalobkyně doložila dne 13. 10. 2025. O žádosti tak mělo být rozhodnuto do 12. 12. 2025. To se nestalo, proto žalobkyně dne 15. 12. 2025 podala žalobu, kterou se domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného.

2. Žalovaný ve vyjádření ze dne 8. 1. 2026 uvedl, že rozhodl o udělení státního občanství žalobkyni vydánímy o udělení státního občanství již dne 19. 11. 2025. K pravomocnému ukončení řízení dojde dnem, kdy žalobkyně nabude státní občanství složením státoobčanského slibu před tajemníkem úřadu městské části hl. m. Prahy. o udělení státního občanství byla dne 27. 11. 2025 odeslána a dne 3. 12. 2025 doručena Úřadu městské části Praha 9. Žalovaný uvedl, že žalobkyně složila státoobčanský slib v mimořádném termínu dne 8. 1. 2026. Žalovaný navrhl zamítnout žalobu, jelikož ve lhůtě stanovené opatřením proti nečinnosti vydalu o udělení státního občanství, která je dle zákona o státním občanství rozhodnutím ve věci.

3. Dne 8. 1. 2026 žalobkyně vzala podanou žalobu zpět, jelikož byla dne 5. 1. 2026 telefonicky kontaktována Úřadem městské části Praha 9, že její žádosti bylo vyhověno a dne 8. 1. 2026 se má dostavit ke složení státoobčanského slibu. Žalobkyně tak vzala žalobu zpět pro pozdější chování žalovaného a požadovala, aby jí soud přiznal náhradu nákladů řízení.

4. Žalovaný ke zpětvzetí podané žaloby uvedl, že žaloba byla nadbytečná, jelikož žalovaný nebyl nečinný a o udělení státního občanství rozhodl dne 19. 11. 2025. Navrhl proto, aby soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

5. V souladu s dispoziční zásadou, jíž je správní soudnictví ovládáno, navrhovatel (zde žalobkyně) disponuje řízením nebo jeho předmětem, a tedy může vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Podle , (dále jen „“), vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět, soud usnesením řízení zastaví.

6. Vzhledem k tomu, že projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí žaloby, je jednoznačný a nevzbuzuje žádné pochybnosti, soud v souladu s řízení o žalobě zastavil.

7. Při rozhodování o nákladech řízení vzal soud v úvahu pravidla stanovená v , dle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce, nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení.

8. Jak konstatoval Nejvyšší správní soud např. v rozsudku ze dne 21. 12. 2017, č. j. -36, smyslem zmiňovaného ustanovení je přiznat náhradu nákladů řízení žalobci, který podal žalobu důvodně a žalobu bere zpět, neboť v mezidobí došlo mimo soudní řízení ke změně situace, která fakticky odpovídá tomu, co žalobou požadoval [srov. i rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 2. 2013, č. j. -43, nebo nález Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2007, sp. zn. (N 179/47 SbNU 371)]. Jak vysvětluje komentářová literatura, „v této souvislosti se hodnotí nejen to, zda v důsledku chování odpůrce po podání návrhu na zahájení řízení nastal stav, který navrhovatel podáním návrhu sledoval, nýbrž i to, zda návrh byl v okamžiku zahájení řízení důvodný. Hodnotí se přitom nejen splnění podmínek soudního řízení, ale i věcná důvodnost návrhu. Toto hodnocení se provádí pouze za účelem posouzení vzniku nároku na náhradu nákladů řízení, nikoliv pro rozhodnutí ve věci samé, tudíž se v podstatě omezuje jen na posouzení, zda návrh nebyl zjevně nedůvodný.“ (Kühn, Z. a kol., : komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2019, s. 490).

9. Soud se proto zabýval otázkou, zda byla žaloba podána důvodně, resp. zda vůbec byly splněny podmínky pro její podání, resp. věcné projednání. Soud přitom neměl pochyb o tom, že žalobkyně vzala svou žalobu zpět v důsledku chování žalovaného. Žalobkyně i žalovaný shodně uvedli, že žalovaný již není nečinný a ve věci rozhodl.

10. Podle věty prvé ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení.

11. Z obsahu správního spisu soud zjistil skutkový stav tak, jak byl popsán v žalobě (výše bod [1] tohoto rozsudku). Žalobkyně požádala o učinění opatření proti nečinnosti, o kterém ministr žalovaného rozhodl, tedy ve smyslu citovaného vyčerpala prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k její ochraně proti nečinnosti správního orgánu.

12. Jinou otázkou je, zda žalovaný byl v době podání žaloby skutečně nečinný, tedy zda žaloba byla v době jejího podání důvodná.

13. Podle zákona o státním občanství platí, že vyhovuje-li se žádosti o udělení státního občanství České republiky, vydá ministerstvo žadateliu o udělení státního občanství České republiky namísto stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí. V takovém případě nabývá rozhodnutí o udělení státního občanství České republiky právní moci dnem uvedeným v .

14. Žalovaný namítá, žeu o udělené státního občanství vydal již dne 19. 11. 2025, dne 27. 11. 2025 ji odeslal Úřadu městské části Praha 9 a dne 3. 12. 2025 byla tomuto úřadu doručena.

15. Ze znění citovaného zákona o státním občanství plyne, že o udělení státního občanství se považuje za kladné rozhodnutí o udělení státního občanství. Jejím vydáním tak dojde k rozhodnutí o žádosti. Z citovaného znění však zároveň plyne, že tutou vydá ministerstvo žadateli, nikoliv úřadu, u kterého se následně skládá státoobčanský slib. Za rozhodný den pro rozhodnutí o žádosti je tak nutné považovat den, kdy žadatel obdržíu o udělení státního občanství a nikoliv den, kdy ministerstvo o udělení státního občanství formálně podepsalou o udělení státního občanství, nebo den, kdy byla odeslána či doručena úřadu, u kterého se skládá státoobčanský slib.

16. Tato konstrukce soudu je logická. Je možné si představit situaci, ve které by žalovaný odeslalu o udělení státního občanství příslušnému úřadu, ale tento by byl nečinný a nepozval by žadatele ke složení státoobčanského slibu. Za takové situace by se žadatel mohl u správního soudu bránit podanou žalobou na ochranu proti nečinnosti, ve které by soud posuzoval, zda již žadatel v souladu s dikcí zákona o státním občanství, obdrželu či nikoliv. Byl-li by platný názor žalovaného, soud by musel takovou žalobu zamítnout a žalobce by neměl, jak se v rámci žaloby na ochranu proti nečinnosti domoci soudní ochrany.

17. Tomuto výkladu zastávanému soudem nasvědčuje i druhá věta § 24 odst. 1 zákona o státním občanství, dle které rozhodnutí o udělení státního občanství nabývá právní moci primárně složením státoobčanského slibu (popř. v zákona o státním občanství uvedenými výjimkami). Zákon tak předpokládá, že vydáníy a složení slibu nemusí být ve stejný okamžik. Je tak přípustné, aby žadatel obdržel od žalovanéhou o udělení státního občanství a později složil státoobčanský slib.

18. Soud proto uzavírá, že žalovaný byl v době podání žaloby (dne 15. 12. 2025) nečinný, když žalobkyně obdrželau o udělení státního občanství až v den, kdy skládala státoobčanský slib – dne 8. 1. 2026 (ve správním spise je instrukce žalovaného adresovaná Úřadu městské části Praha 9, abyu vydali žalobkyni po složení slibu).

19. K poukazu žalovaného na usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2025, č. j. -36, soud uvádí, že v dané věci soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení, jelikož tamější žalobce podal žalobu před uplynutím lhůty stanovené v opatření proti nečinnosti. V dané lhůtě pak žalovaný žalobci vydalu o nabytí státního občanství.

20. Soud proto podle přiznal žalobkyni oproti žalovanému náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení je tvořena částí zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč (zbývající část poplatku ve výši 1 000 Kč soud žalobkyni vrátil výrokem III tohoto usnesení) a odměnou a náhradou hotových výdajů advokáta. Odměna náleží celkem za tři úkony právní služby, a to převzetí a přípravu zastoupení [ , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)], návrh ve věci samé (žaloba) a zpětvzetí žaloby vše ve smyslu advokátního tarifu. Za každý úkon právní služby náleží zástupci žalobce mimosmluvní odměna ve výši 4 620 Kč [ ve spojení s bodem 5 advokátního tarifu], která se zvyšuje o 450 Kč paušální náhrady hotových výdajů dle advokátního tarifu. Spolu s částí nevráceného soudního poplatku tedy žalobkyni na náhradě nákladů řízení náleží 16 210 Kč.

21. O vrácení soudního poplatku rozhodl soud podle ustanovení , o soudních poplatcích, dle kterého soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Soudní poplatek za podanou žalobu v této věci činil 2 000 Kč, soud tedy rozhodl o vrácení části soudního poplatku ve výši 1 000 Kč. Soud rozhodl o vrácení soudního poplatku ve lhůtě stanovené v zákona o soudních poplatcích. Soud zároveň vyzval zástupce žalobkyně k poskytnutí součinnosti při vrácení uhrazeného soudního poplatku.

22. Soud upozorňuje, že soud vrátí soudní poplatek na účet, který mu sdělí oprávněná osoba, případně (není-li to možné) na sdělenou adresu poštovní poukázkou. V případě, že číslo účtu oprávněná osoba soudu nesdělí či se nepodaří se vyplatit částku na sdělenou adresu, má se za to, že oprávněná osoba neposkytla součinnost potřebnou ke splnění dluhu a nedojde k prodlení věřitele.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 29. 1. 2026

Mgr. Gabriela Bašná v.r.

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem provedla S. K.