Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2484/2000

U S N E S E N Í

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze usnesením uvedeným v záhlaví potvrdil usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 10. prosince 1997, č.j. -10, jímž byl zamítnut návrh na povolení obnovy řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. ; návrh shledal ve smyslu a b/ ve spojení s , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „\"), nedůvodným.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla navrhovatelka (zastoupena advokátem) včasným dovoláním, jehož přípustnost opřela o ustanovení Odnětí možnosti jednat před soudem spatřuje v tom, že odvolací soud tím, že potvrdil usnesení soudu prvního stupně, jímž byl návrh na obnovu řízení zamítnut, jí znemožnil uvést důkazy a skutečnosti, které chtěla při vlastním řízení uplatnit. Další argumentace dovolatelky směřuje již jen ke konkrétním skutečnostem týkajícím se řízení, o jehož obnovu usiluje.

Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 31. prosince 2000 (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Dovolání není přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravuje především ustanovení O žádný z případů v tomto ustanovení zmíněných však ve věci nejde (a navrhovatelka se jich ani nedovolává). Použitelnost není dána proto, že usnesení odvolacího soudu není měnící, nýbrž potvrzující, a napadené rozhodnutí přitom nelze podřadit ani odstavci 1 písmenům b/ až f/ citovaného ustanovení. Podle ustanovení není dovolání přípustné již proto, že rozhodnutí o povolení (případně o nepovolení) obnovy řízení podle , a tedy ani usnesení odvolacího soudu, jímž bylo takové rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno, není rozhodnutím ve věci samé (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 10/1998 pod číslem 61).

Zbývá posoudit přípustnost dovolání podle ustanovení Toto ustanovení spojuje přípustnost dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkami zakotvenými v odstavci druhém) s takovými hrubými vadami řízení, které činí rozhodnutí odvolacího soudu zmatečným. Přípustnost dovolání není založena již tím, že dovolatel příslušnou vadu řízení tvrdí, ale až zjištěním, že řízení takovou vadou skutečně trpí. Protože zmatečnostní vady vyjmenované v až e/ a g/ nejsou v dovolání namítány a jejich existence nevyplývá ani z obsahu spisu, je pro závěr o přípustnosti (a současně důvodnosti) dovolání rozhodující, zda je řízení postiženo vadou, na kterou poukazuje dovolatelka.

Podle ustanovení je dovolání přípustné, jestliže účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.

Odnětím možnosti jednat před soudem je takový postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci těch procesních práv, která mu zákon přiznává. O vadu ve smyslu tohoto ustanovení jde jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný (uvažováno z hlediska zachování postupu soudu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy) a jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení. Za „postup soudu v průběhu řízení\" je ovšem možno považovat jen činnost, která vydání konečného soudního rozhodnutí předchází, nikoli vlastní rozhodovací akt soudu, který má za úkol průběh řízení zhodnotit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 4/1998 pod číslem 27, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 6/1998 pod číslem 49).

Hodnotící úsudek odvolacího soudu projevený v dovoláním napadeném rozhodnutí (že odvolání proti usnesení, jímž byl zamítnut návrh na povolení obnovy řízení, není důvodné), tudíž - ve světle výše řečeného - nesprávným postupem soudu „v průběhu řízení\" být nemůže (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1999, sp. zn. , uveřejněné v časopisu Soudní judikatura 4/2000 pod číslem 45).

Nelze přisvědčit ani námitce, že soud „znemožnil dovolateli uvést skutečnosti a důkazy, které tento chtěl uplatnit při řízení\". Odvolací soud, aniž prováděl dokazování, rozhodl o odvolání bez nařízení jednání, což mu umožňoval zákon (srov. ), a důvody, pro které navrhovatelka obnovu řízení navrhla (tj. existenci skutečností a důkazů ve smyslu , b/ ), uplatnila v návrhu na obnovu řízení; prostor k jejich rozvedení, popřípadě doplnění měla i při jednání soudu prvního stupně dne 10. prosince 1997.

Z uvedeného je zřejmé, že dovolání není přípustné podle žádného z výše uvedených ustanovení; Nejvyšší soud je proto - aniž se mohl zabývat posuzováním jeho důvodnosti - jako nepřípustné podle a odmítl.

Dovolatelce, která z procesního hlediska zavinila, že dovolání bylo odmítnuto, zákon ukládá povinnost nahradit odpůrci náklady dovolacího řízení (, , věta první /per analogiam/ ); protože však odpůrci (podle obsahu spisu) žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly, platí, že na jejich náhradu nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 29. března 2001

JUDr. Pavel K r b e k , v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová