Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1222/2000

U S N E S E N Í

I. Dovolání se zamítá.

Odůvodnění:

Shora označeným usnesením odvolací soud odmítl - jako podané osobou neoprávněnou (a opožděné) - odvolání společnosti M. n., s.r.o., proti usnesení o předběžném opatření ze dne 26. května 1999, č. j. -16, jímž obvodní soud odpůrkyni zavázal skládat do úschovy u soudu „peněžní prostředky úhrad za podnájem" ve výroku specifikovaných nebytových prostor.

Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadla odvolatelka, zastoupena advokátem, včasným dovoláním, jímž uplatňuje dovolací důvody podle ustanovení , b), a d) (dále též jen „"). V „nerespektování" ustanovení , a dovolatelka spatřuje nesprávný postup soudu, jímž jí byla odňata možnost „účastnit se řízení", tedy vadu řízení ve smyslu ustanovení , případně - „pokud by tento dovolací důvod dovolací soud neshledal opodstatněným" - jinou vadu řízení, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ve smyslu ustanovení V nesprávném výkladu týchž ustanovení, tedy , a , (a to soudy obou stupňů) podle dovolatelky spočívá také naplnění dovolacího důvodu podle ustanovení , jelikož odvolací soud „...záměnu osoby s procesním postavením podle za účastníka řízení o předběžném opatření podle považoval za nedostatek pasivní legitimace..., nikoli za nedostatek podmínek řízení...".

Podle části dvanácté (Přechodná a závěrečná ustanovení), hlavy I (Přechodná ustanovení k části první), bodu 17 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Jelikož napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 7. ledna 2000, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném před novelizací provedenou , tj. účinném do dne 31. prosince 2000.

Dovolání (přípustné podle ustanovení ) není důvodné.

Dovolací soud je vázán uplatněným dovolacím důvodem ( ) včetně jeho obsahového vymezení; z úřední povinnosti přihlíží pouze k vadám vyjmenovaným v ustanovení (vadám, jež řízení činí zmatečným), a - je-li dovolání přípustné - k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ).

Vady vyjmenované v ustanovení - e) a g) v dovolání namítány nebyly a z obsahu spisu nevyplývají, k posouzení tedy zbývá otázka případné existence vady řízení podle ustanovení , již namítá dovolatelka.

Zmatečnost řízení podle ustanovení je dána, jestliže účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat (nikoli tedy, jak nesprávně uvádí dovolatelka, „účastnit se řízení") před soudem. Odnětím možnosti jednat před soudem je takový postup soudu, jímž byla účastníku řízení znemožněna realizace těch procesních práv, která mu zákon přiznává. Není přitom rozhodné, zda účastníku řízení byla odňata možnost jednat před soudem v odvolacím řízení nebo v řízení před soudem prvního stupně (srovnej například usnesení bývalého Nejvyššího soudu ČR z 21. srpna 1992, , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 3-4, ročník 1993, pod pořadovým číslem 25). Správnost vyslovené teze je ovšem podmíněna (jak se podává i v citovaném usnesení na str. 140) tím, že ono pochybení soudu prvního stupně odvolací soud přehlédl a nevyvodil z něj důsledky (například zrušením rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení ), tedy tím, že ve výše uvedeném smyslu sám pochybil.

Jestliže však povaha rozhodnutí odvolacího soudu, jímž se řízení končí, možnost věcného přezkumu rozhodnutí soudu prvního stupně vylučuje, pak okolnost, že řízení, jež rozhodnutí soudu prvního stupně předcházelo, je postiženo vadou dle , sama o sobě důvodnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu citovaného ustanovení nezakládá. Vedle usnesení o zastavení odvolacího řízení (viz například nebo ve spojení s ustanoveními a ) se výše řečené vztahuje především na usnesení o odmítnutí odvolání podle (srov. obdobně závěry přijaté v usnesení Nejvyššího soudu z 26. listopadu 1997, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 7, ročník 2000 pod poř. č. 47).

S odvoláním podaným osobou neoprávněnou zákon spojuje jediný důsledek - jeho odmítnutí ( ), aniž by odvolací soud byl oprávněn jakkoli zkoumat věcnou správnost napadeného rozhodnutí; odvolací soud nemůže (postupem podle ) reagovat ani na tak zjevné procesní vady, jakými jsou například nedostatek soudní pravomoci, rozhodování vyloučeného soudce či nesprávné obsazení soudu prvního stupně (uvedené platí tím spíše pro tzv. jiné vady ve smyslu ustanovení , namítané dovolatelkou pro případ, že by neobstála její kvalifikace pochybení soudu jako vad podle ). Jde o projev jedné ze stránek tzv. materiální právní moci rozhodnutí, jíž je zásadní nezměnitelnost rozhodnutí, které nebylo napadeno včasným a přípustným odvoláním podaným k tomu legitimovanou osobou (srovnej a 3 ).

Zrušit usnesení, jímž bylo odvolání odmítnuto proto, že bylo podáno osobou neoprávněnou, by bylo možno jen pro takové vady řízení a rozhodnutí soudu prvního stupně, jež mohly mít vliv na správnost úsudku odvolacího soudu, že odvolání podala osoba vskutku neoprávněná.

Dovolatelka (kromě zcela obecné kritiky „nesprávného výkladu , a ") spatřuje naplnění dovolacího důvodu podle ustanovení v tom, že odvolací soud - podle jejího názoru nesprávně - záměnu osoby s postavením podle za účastníka řízení o předběžném opatření ( ) nepovažoval za nedostatek podmínek řízení, nýbrž za nedostatek pasivní legitimace.

Tak tomu však není.

Podle účastník může napadnout rozhodnutí prvního stupně odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

Podle jsou účastníky řízení navrhovatel (žalobce) a odpůrce (žalovaný) nebo ti, které zákon za účastníky označuje.

Označila-li navrhovatelka za odpůrce společnost B. T. I. - T. S. s.r.o. s uvedením jejího sídla, určila tím okruh účastníků, a to z hlediska ustanovení správně a úplně, tedy způsobem jakékoli pochybnosti o identitě odpůrce nevzbuzujícím. Jestliže pak odvolání podala osoba od - návrhem vymezených - účastníků řízení odlišná (a nešlo-li přitom o právního nástupce některého ze stávajících účastníků či o účastníka vedlejšího), nemohl odvolací soud rozhodnout jinak než odvolání podle (aniž se jakkoli mohl zabývat věcnou legitimací účastníků řízení před soudem prvního stupně či odvolatelky - viz výše) odmítnout; jeho právní posouzení věci je tedy správné a dovolací důvod podle tak dán není.

Protože se dovolatelce prostřednictvím uplatněných dovolacích důvodů správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání - aniž ve věci nařídil jednání ( věta první) - jako nedůvodné usnesením zamítl ( a 5 ).

Dovolatelka s dovoláním úspěšná nebyla, u navrhovatelky ani odpůrkyně však žádné prokazatelné náklady tohoto řízení (podle obsahu spisu) zjištěny nebyly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení , a výrok o tom, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 29. března 2001

JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová