Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1139/2000

U S N E S E N Í

I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se domáhal (žalobou změněnou se souhlasem soudu prvního stupně), aby bylo určeno, že výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) zák. práce, kterou mu dala žalovaná dopisem ze dne 18.2.1991, je neplatná, a aby byla žalované uložena povinnost zaplatit mu "náhradu mzdy podle § 61 odst. 1 zák. práce za období od 31.7.1991". Žalobu odůvodnil tím, že použitý výpovědní důvod "je nepravdivý" a že nebyly splněny podmínky platnosti výpovědi uvedené v ustanoveních § 46 odst. 2, § 47 odst. 1 a § 59 odst. 1 zák. práce. Jako žalovanou v žalobě označil "Č. t. P.".

Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 5.11.1996 č.j. -54 vyhověl žalobě na určení neplatnosti výpovědi a vyslovil, že "o náhradě mzdy a o nákladech řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku". Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaná nesplnila tzv. nabídkovou povinnost ve smyslu ustanovení § 46 odst. 2 zák. práce, která je hmotněprávní podmínkou platnosti výpovědi.

K odvolání žalované Městský soud v Praze usnesením ze dne 18.8.1997 č.j. -72 rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud dovodil, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ), spočívající v okolnosti, že soud prvního stupně po zrušení Č. t. nepostupoval podle a nejednal s "ústředním orgánem České republiky pro pracovněprávní vztahy", jímž je podle ustanovení ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo práce a sociálních věcí, ale nesprávně jednal s Č. t., aniž bylo rozhodnuto, že převzala práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zrušené Č. t.

Obvodní soud pro Prahu 1 poté rozsudkem ze dne 27.1.1998 č.j. -84 žalobu zamítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dospěl k závěru, že žalobce se stal v důsledku rozhodnutí "o nové organizační struktuře Č. s cílem snížit pracovníky za účelem zvýšení efektivnosti práce" nadbytečným, a protože bylo prokázáno, že zaměstnavatel splnil i svou nabídkovou povinnost podle ustanovení § 46 odst. 2 zák. práce, je výpověď z pracovního poměru platným právním úkonem.

K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 9.12.1998 č.j. -100 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že v řízení byla náležitě prokázána jak existence organizační změny u žalované, v důsledku níž se žalobce stal nadbytečným, tak i splnění podmínky uvedené v ustanovení § 46 odst. 2 zák. práce. Podle názoru odvolacího soudu je však třeba "za zásadní pro posouzení věci" považovat okolnost, že neplatnost výpovědi žalobce u soudu uplatnil až po uplynutí dvouměsíční "propadné" lhůty uvedené v ustanovení § 64 zák. práce; neplatností výpovědi se proto nelze dále zabývat a výpověď je účinná, "i kdyby nebyly splněny veškeré zákonem požadované náležitosti platné výpovědi".

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Namítal, že rozsudek odvolacího soudu není správný, neboť odvolací soud "nesprávně zhodnotil problém dodržení či zmeškání zákonem stanovené lhůty pro podání žalobního návrhu". Navrhl, aby dovolací soud napadený rozsudek odvolacího soudu zrušil a aby mu věc vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) věc přezkoumal podle ve znění účinném do 31.12.2000 (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod č. 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě brání meritornímu rozhodnutí o dovolání nedostatek podmínky dovolacího řízení.

Podle ustanovení , věty první účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení , věty první dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Podle ustanovení , věty druhé nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem nebo komerčním právníkem, anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná.

Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby účastník řízení (jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj ve smyslu jedná), který se rozhodl dovolání uplatnit, měl právnické vzdělání nebo, aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc (advokátem, dříve i komerčním právníkem), jestliže sám nebo jeho zaměstnanec (člen) takového vzdělání nedosáhl.

Z ustanovení , věty první a z ustanovení , věty druhé vyplývá, že dovolatel - pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná - musí být nejen při podání dovolání zastoupen advokátem (komerční právníci se stali s účinností od 1.7.1996 advokáty - srov. o advokacii), ale i požadavek, že tento procesní úkon může učinit jen prostřednictvím takového zmocněnce. Citované ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé).

V posuzovaném případě podal žalobce dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, aniž by při tomto úkonu byl zastoupen advokátem, a nebylo ani prokázáno, že by měl právnické vzdělání. K odstranění uvedeného nedostatku jej Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 17.3.2000 č.j. -111 opětovně vyzval, aby si ve lhůtě 15 dnů zvolil ve smyslu ustanovení a 2 v dovolacím řízení zástupcem advokáta, a zároveň ho poučil, že dovolací řízení bude podle ustanovení a zastaveno, nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno. Přestože usnesení bylo žalobci ve smyslu ustanovení , věty druhé a třetí doručeno dne 24.3.2000, žalobce výzvě dosud nevyhověl.

Z uvedeného vyplývá, že dovolatel nesplnil zákonem stanovenou podmínku dovolacího řízení a přes výzvu a poučení o důsledcích své nečinnosti do dnešního dne nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení , věty první a , věty druhé neodstranil. Nejvyšší soud České republiky proto řízení o dovolání žalobce - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení a , věty třetí zastavil.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , věty první, a , věty první , neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení na náhradu nákladů řízení nemá právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 23. března 2001

JUDr. Zdeněk N o v o t n ý

předseda senátu