Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 370/2001

U S N E S E N Í

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací usnesením ze dne 5.9.2000, čj. -64 potvrdil k odvolání navrhovatelky usnesení Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 28.3.2000, čj. -37, ve výroku, kterým bylo řízení zastaveno s odůvodněním, že v dané věci bylo řízení přerušeno ke shodnému návrhu účastníků dle přičemž zastavení řízení podle pro nedostatek návrhů na jeho pokračování nebránilo úmrtí prvé navrhovatelky v průběhu přerušeného řízení, neboť její právní nástupkyní byla druhá navrhovatelka (dnes dovolatelka ) a tato sama ve lhůtě do jednoho roku ve věci nekonala, ačkoliv byla dostatečně informována jak o smrti své právní předchůdkyně ( matky ), tak o tom , že vedla soudní řízení s tím, že pokud poukazuje na ustanovení ukládající soudu povinnost pokračovat v řízení s dědici účastníka, pak jde o " pokračování" v jiném smyslu než je myšleno v . Žádnému z účastníků řízení nepřiznal odvolací soud právo na náhradu nákladů řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jehož přípustnost dovodila z ustanovení neboť soud, ačkoliv jedna ze navrhovatelek již neměla způsobilost být účastníkem řízení, věc posoudil jakoby v řízení tato osoba přesto vystupovala. Pokud jde o důvodnost dovolání odkazovala na ustanovení , c/, a d/ Stran postupu soudu namítala, že usnesení o zastavení řízení, které bylo vráceno právním zástupcem zemřelé zpět soudu, mělo být doručeno právnímu nástupci zemřelé případně jejímu zástupci s procesní plnou mocí. Dále odmítla jako nesprávný závěr odvolacího soudu o tom, že pochybení soudu prvního stupně spočívající v tom, že rozhodl ve vztahu k jíž zemřelé účastnici řízení, nemá vliv na věcnou správnost rozhodnutí, jestliže odvolatelka je právní nástupkyní zemřelé matky, neboť bylo úkolem soudu, aby s úřední povinností objasnil, kdo převzal po zemřelé práva a povinnosti s tím, že pokud soud jedná s někým o němž není jisto zda je jeho právním nástupcem, je řízení postiženo vadou, která má za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Žalovaný se k dovolání nevyjádřil.

Podle bodu 17. přechodných a závěrečných ustanovení hlavy I., části dvanácté dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ( 1.1.2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních předpisů se projednávají a rozhodnou podle dosavadních předpisů.

Dovolací soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, k tomu oprávněnou osobou - zastoupenou advokátem ( ), se zabýval otázkou přípustnosti dovolání. Protože dovolatelka dovozovala přípustnost dovolání z ustanovení zabýval se dovolací soud především přípustností dovolání podle tohoto ustanovení. Vycházel přitom z nálezu Ústavního soudu publikovaného ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu svazek 12 pod pořadovým číslem 106, ročník 1998 konstatujícího aplikovatelnost v situaci, kdy byla účastníku odňata reálná a efektivní možnost jednat před soudem, jež nalézá svou oporu v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva k článku 6 Mezinárodní úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, pokud se v ní uvádí, že přístup k soudu zaujímá natolik významné místo v každé demokratické společnosti, že musí být nejen reálný, ale navíc jakýkoliv zužující výklad je v rozporu s cílem a předmětem článku 6 ( Golder versus United Kingdom / 1995/; Delcourt versus Belgium / 1970/ a konečně i z rozhodnutí uveřejněného pod č. 49/1998 Sbírky rozhodnutí a stanovisek podle kterého o odnětí možnosti jednat před soudem jde jen tehdy, jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení a nikoliv při vlastní rozhodovací činnosti a byl -li tento postup nesprávný.

Podstatou sporu v dané věci je řešení otázky, zda mohlo být řízení pravomocně přerušené podle bez dalšího zastaveno podle proto, že nebyl podán návrh na pokračování v řízení do jednoho roku, v situaci kdy účastník řízení v průběhu jeho přerušení podle zemřel, a ztratil způsobilost být účastníkem řízení. V tomto směru dospěl dovolací soud k závěru, že je -li ve smyslu názvu a násl. ztráta způsobilosti být účastníkem řízení, překážkou postupu řízení obecně a současně z lze dovodit jen to, že v případě přerušení řízení se nekonají jednání, potom při existenci stanovených jednání i jiných jednání ( což jsou takové úkony soudu i účastníků řízení, k nimž nejsou zváni všichni účastníci) a zejména při povinnosti soudu postupovat tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků ( srovnej ) včetně povinnosti soudu postupovat v součinnosti se všemi účastníky řízení ( srovnej ), nezbývá než uzavřít, že v případě ztráty způsobilosti být účastníkem řízení v době kdy bylo řízení přerušeno, nemohl soud, aniž by o přerušeném řízení uvědomil procesního nástupce a dal mu možnost podat návrh na pokračování v řízení podle ev. spolu s návrhem na prominutí zmeškání procesní lhůty podle , po uplynutí jednoho roku řízení zastavit. Předeslané potvrzuje také ustálená soudní praxe stran interpretace vycházející z úřední povinnosti soudu objasnit, kdo po zemřelém účastníku se stal jeho právním nástupcem s tím, že k jeho vstupu do řízení dochází ze zákona. Posledně uvedené nemůže změnit okolnost, že řízení bylo přerušeno. Jinými slovy dovolací soud nesdílí názor odvolacího soudu, pokud dospívá k závěru, že je neaplikovatelný v případě přerušení řízení, neboť jde o obecné ustanovení upravující situaci, kdy dojde ke ztrátě způsobilosti být účastníkem řízení, aniž bylo řízení přerušeno a které musí být aplikovatelné i v případě je-li řízení přerušeno, neboť jinak stejná situace "úmrtí " by vedla k rozdílným právním účinkům, když v prvém případě by bylo ochraně práv účastníka řízení učiněno zadost a v druhém, tedy v případě přerušení řízení, jak je tomu v dané věci, by došlo k odnětí možnosti účastníka řízení jednat před soudem v podobě odnětí možnosti podat návrh , aby bylo v přerušeném řízení pokračováno ev. spolu s návrhem na prominutí zmeškání procesní zákonné lhůty. Z uvedeného tak plyne, že odvolací soud měl zrušit zastavující usnesení soudu prvního stupně s pokynem, aby zjistil či prověřil, kdo je právním nástupcem, a současně i procesním nástupcem a teprve po zjištění jeho procesního stanoviska, buď řízení zastavit a nebo v řízení pokračovat.

Řešení otázky správného procesního postupu, bylo -li řízení podle přerušeno, nemůže z důvodu práva na rovné zacházení ( y ) záviset na takové nahodilosti jako je okolnost, že procesní nástupce osoby jež ztratila způsobilost byt účastníkem řízení stojí současně na straně žalobce či žalovaného z titulu společenství účastníků ( ), a nebo není-li takového společenství vůbec .

Lze tedy uzavřít, že byla naplněna skutková podstata odnětí možnosti jednat před soudem ve smyslu , jestliže bez dalšího došlo k zastavení řízení podle přerušeného podle o.s.ř přesto, že jeden z účastníků zemřel. Dovolací důvod je tedy podle dán a usnesení odvolacího soudu spolu s usnesením soudu prvního stupně pro něž platí zrušující důvody, byla proto dle a 5 zrušena a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud, popřípadě pro soud prvního stupně závazný ( ).

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutím o věci.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle

V Brně dne 23.března 2001

JUDr. Iva B r o ž o v á, v.r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Ivana Svobodová