Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 318/2025-22
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 1 689,08 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do datum, 11,00 % ročně z částky částka od datum do datum, 10,50 % ročně z částky částka od datum do datum a za dobu od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.
II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , 11,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , 10,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a za dobu od , datum, do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku částka s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení, a to z titulu smlouvy o půjčce č. hodnota uzavřené dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, jelikož žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila.
Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil.
Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Společnost právnická osoba, IČO: IČO, a žalovaný podepsali dne datum listin u s nadpisem „Smlouva o půjčce“, na základě které měl žalovaný od této společnosti obdržet v hotovosti částku částka. Žalovaný měl obdrženou částku následně vrátit spolu s poplatkem v částce částka v 52 týdenních splátkách po částka, roční procentní sazba nákladů činila Anonymizováno. Ve zmíněné listin ě bylo pod podpisy uvedeno číslo hodnota. Společnost Anonymizováno, IČO Anonymizováno sídlem jméno FO, Anonymizováno jméno FO Anonymizováno, a žalobkyně podepsaly dne datum listin u s nadpisem „Anonymizováno“, jejíž přílohou byl seznam obsahující mimo jiné kolonku (pod č. hodnota) se jménem a příjmením žalovaného a uvedením čísla hodnota. O tomto byl žalovaný písemně vyrozuměn dopisem ze dne datum, k úhradě dlužné částky částka byl poté písemně vyzván dopisem ze dne datum.
Při právním posouzení věci soud vycházel podle § 3028 odst. 3 věty první zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ze zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“). Soud věc posoudil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba jako věřitelka a žalovaný jako dlužník uzavřeli dne datum smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák. Tato smlouva však obsahovala absolutně neplatné ujednání o úrocích podle § 39 obč. zák., neboť sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako „souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Z obsahu smlouvy je totiž zřejmé, že „souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, tedy kapitalizovaný smluvní úrok (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka), a dále že sjednaná úroková míra přesahovala minimálně pětinásobně úrokovou míru tehdy obvyklou v bankovním sektoru (dle veřejně dostupných měnových statistik ČNB byla v období od února Anonymizováno do února Anonymizováno, tedy v období 1 roku před poskytnutím předmětný peněžních prostředků žalovanému, průměrná úroková sazba měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu ve výši 12,52 % ročně, zatímco sjednaná úroková míra byla prokazatelně vyšší než 66,4 % ročně, neboť takováto by byla, byla-li by žalovanému poskytnuta celá jistina částka na celé období 52 týdnů, avšak jistina měla být splácena průběžně čili peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 52 týdnů). Vzhledem k tomu, že ujednání o úrocích (souhrnném poplatku) bylo absolutně neplatné, bylo třeba jako neplatná vyhodnotit i ujednání na ně navazující, včetně ujednání čl. 5 smluvních podmínek, podle něhož měly být splátky započítány nejprve na souhrnný poplatek, neboť v této části nelze ujednání oddělit (§ 41 obč. zák.). Na tomto místě je třeba podotknout, že ujednání o úrocích bylo pouze fakultativní součástí smlouvy o půjčce, jeho absence tak nemá na existenci a platnost samotné smlouvy vliv. Z tohoto důvodu bylo třeba veškeré úhrady žalovaného započítat pouze na jistinu půjčky ve výši částka, a proto s ohledem na výši žalované částky je nepochybné, že povinnost vrátit půjčené peněžní prostředky byla žalovaným již splněna (jistina byla splacena). Ačkoli byla pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy o půjčce podle § 1879 o. z. postoupena žalobkyni, soud s ohledem na již uvedené žalobu v plném rozsahu jako nedůvodnou zamítl.
O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “) a contrario tak, že žalovanému právo na jejich náhradu nepřiznal, jelikož ačkoli byl plně procesně úspěšný, žádné náklady mu dle obsahu spisu nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).