Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 173/2025-82

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Holubovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o 26 750,97 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalovaná uzavřela se společností právnická osoba, IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě žalovaná mohla opakovaně čerpat bezúčelový úvěr, přičemž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši celkem částka. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaná zavázala hradit minimální měsíční splátky včetně sjednaného úroku, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částku částka. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni datum zesplatnila. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, právní předchůdkyně žalobkyně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností k témuž dni, postoupila žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná částka sestává z nesplacené dlužné jistiny ve výši částka, dlužného poplatku ve výši částka a dlužného úroku z jistiny do zesplatnění ve výši částka. Příslušenství tvoří úrok a úrok z prodlení dílem v běžící a dílem v kapitalizované výši, patrné z výroku I. tohoto rozsudku.

2. Žalovaná k věci uvedla, že v době sjednání smlouvy nedokázala správně vyhodnotit svoje možnosti a podmínky složitě konstruované smlouvy. Na rizika spojená s plněním smluvních závazků nebyla nikterak upozorněna. Má za to, že smlouva je v rozporu s dobrými mravy, a to s ohledem na sjednanou úrokovou sazbu a dále, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy nikterak relevantně neprověřovala její výdaje. Žalovaná také zpochybnila samotný kontraktační proces.

3. Žalobkyně k obraně žalované uvedla, že uzavření smlouvy předcházela žádost žalované podané online, které byl zaslán PIN k přihlášení do účtu Creditea, přičemž k žádosti žalovaná doložila potřebné dokumenty a doklady o totožnosti žalované. Uzavřená smlouva byla následně dne datum žalované doručena do jejího účtu Creditea. Ke zkoumání úvěruschopnosti uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala a vyhodnocovala transakce na běžném účtu žalované a dospěla k závěru, že žalovaná je schopna úvěr splácet. Současně vzala právní předchůdkyně žalobkyně v potaz sociální a demografická data, informace z interních databází a externích registrů.

4. Soud věc projednal podle , , (dále jen „”) v nepřítomnosti účastníků, neboť k nařízenému jednání soudu se řádně předvolaná žalovaná bez omluvy nedostavila a žalobkyně se z jednání omluvila. Soud tak mohl vycházet jen z obsahu spisu a označených a předložených důkazů.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

6. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout spotřebitelský úvěr ve formě kreditní linky s možností opakovaného čerpání až do výše stanoveného stropu částka a žalovaná se zavázala hradit právní předchůdkyni žalobkyně minimální měsíční platby, a to vždy do doby, dokud zákazník neuhradí celkovou dlužnou částku. Současně byla sjednána pevná úroková sazba ve výši 54 % ročně, RPSN 70,81 % ročně /viz smlouvu na č. l. 48-53 spisu, portál péče o zákazníky na č. l. 71-76 spisu/. Totožnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně ověřila občanským průkazem a fotografií občanského průkazu u obličeje ženy /viz kopie občanského průkazu a foto na č. l. 43-44 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně postupně poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši částka, a to dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka a dne datum ve výši částka /viz jednotlivá potvrzení o provedení transakce na č. l. 20-23 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně k osobě žalované zjistila, že žalované byl přiznán starobní důchod ve výši částka měsíčně /viz oznámení ČSSZ na č. l. 65 spisu/. Žalovaná na svůj dluh uhradila částku ve výši částka /viz tabulka umoření na č. l. 33-41 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávky informována oznámením ze dne datum a současně byla vyzvána k uhrazení dluhu do 10 dnů od doručení výzvy. Oznámení s výzvou bylo odesláno na adresu žalované dne datum /viz smlouvu o postoupení pohledávek a seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky + informace o zpracování osobních údajů na č. l. 24-31, 42 spisu, potvrzení o uhrazení úplaty na č. l. 47 spisu, podací lístek na č. l. 54 spisu/. Žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení dluhu naposledy předžalobní výzvou ze dne datum /viz předžalobní výzva + podací lístek na č. l. 55-57 spisu/.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle , (dále jen „o. z.“) a dle , o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Soud na základě hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech ve vzájemné souvislosti dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně chtěla s žalovanou uzavřít smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, na jejímž základě přenechala žalované jistinu ve výši celkem částka a žalované měla vzniknout povinnost půjčené peněžní prostředky spolu se sjednanými poplatky a úrokem vrátit. Protože šlo o smlouvu o spotřebitelském úvěru, soud se předně zabýval otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatelky úvěru jakožto spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované. V tomto směru nelze než konstatovat, že právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nedostála. Z provedených důkazů vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala výdaje žalované, a to ani ty podstatné. Ačkoliv žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala a vyhodnocovala transakce na běžném účtu žalované a že současně vzala v potaz sociální a demografická data, informace z interních databází a externích registrů, není zřejmé, jaké konkrétní skutečnosti tímto právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, což ostatně netvrdí ani žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně toliko ověřila, jaký je příjem žalované. Takový postup právní předchůdkyně žalobkyně soud nemohl hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k absenci jakýchkoli podkladů zejména k výdajům žalované v daném případě nemohlo dojít. V této souvislosti soud dodává, že není nutné zkoumat všechny výdaje žalované, právní předchůdkyně žalobkyně by však měla ověřit alespoň základní výdaje žalované (zejména na živobytí, na bydlení, výživné, apod). Podle soudu tak smlouva nebyla platně sjednána, neboť žalobkyně řádně nezkoumala schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Je-li smlouva od počátku neplatná, nemá žalobkyně právo na zaplacení příslušenství ani smluvních pokut. Soud proto uzavřel, že úvěruschopnost žalované nebyla právní předchůdkyní žalobkyně dostatečně zkoumána a posuzována. V této souvislosti soud dále konstatuje, že žalobkyně se k jednání soudu nedostavila a svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle

18. Soud k výše uvedenému dodává, že tyto závěry jsou zcela v souladu i s judikaturou. Ústavní soud v nálezu ze dne datum, sp. zn. , mj. zdůraznil, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit“ s tím, že by „státní moc neměla poskytovat ochranu právům subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Konečně uvedl, že „obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.“ V daném případě však s ohledem na nedostatečné zkoumání výdajů žalovaného nelze uzavřít, že by se ze strany právní předchůdkyně žalobkyně o takové přesvědčivé zkoumání, s ohledem na zjištění, která ze zákaznické karty vyplývala, skutečně jednalo.

19. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele v zákoně je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucí zadluženosti domácností (viz důvodovou zprávu k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet, neboť v případě pochybností o úvěruschopnosti úvěr neposkytne. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. adresa: právnická osoba. Beck, 2011, s. 99). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti ).

20. Ohledně následku absolutní neplatnosti soud konstatuje, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a zároveň (pro širší dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka či nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele. V podrobnostech srov. např. rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka nebo ze dne datum, č. j. spisová značka, v nichž se soud detailně zabýval otázkou výkladu právní úpravy účinné od datum a obsažené v § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a uzavřel, že výklad předmětného § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovujícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (teleologický výklad), kontinuitu (historický výklad) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost, ale zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. Na tomto místě soud dále odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C-679/18 z jehož závěru vyplývá, že Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.

21. V poměrech projednávané věci tudíž soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost stanovenou jí zákonem nesplnila. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalované na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, a proto je žalovaná povinna toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. vydat. Tím, že žalovaná žalobkyni zaplatila částka, došlo k úplnému uhrazení závazku žalované z titulu bezdůvodného obohacení ve výši částka. S ohledem na uvedené proto soud žalobě nevyhověl a žalobu zamítl, a to včetně příslušenství (výrok I. tohoto rozsudku).

22. O nákladech řízení soud rozhodl podle a přiznal procesně úspěšnému žalované nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje náklady řízení v souladu s za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka za každý úkon, přičemž částka ve výši částka odpovídá náhradě nákladů řízení za 2 úkony – odpor a podání ve věci samé. Jejich zaplacení soud žalobkyni uložil ve lhůtě podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté , nebo návrh na exekuci podle , exekučního řádu.