Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 395/2025-40

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Pavlou Nippertovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 72 117,93 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 17 046 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 17 046 Kč od 6. 10. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení

 částky 55 071,93 Kč,

 zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 59 881,74 Kč od 6. 10. 2024 do zaplacení,

 kapitalizovaného úroku ve výši 4 809,81 Kč,

 nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 17 046 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 17 046 Kč od 6. 10. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 55 071,93 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 59 881,74 Kč od 6. 10. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 4 809,81 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal zaplacení pohledávky ve výši 72 117,93 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 76 927,74 Kč od 6. 10. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 809,81 Kč a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč vyplývající ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne 3. 3. 2003. Tvrdil, že na základě této smlouvy, sjednané elektronicky prostřednictvím klientské zóny, se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 80 000 Kč. Úroky úvěru pak měl žalovaný hradit v měsíčních splátkách ve výši 3 461 Kč vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný svým smluvním závazkům nedostál, neboť řádně a včas neuhradil splátku splatnou dne 15. 6. 2025. Žalovaný však nereagoval ani na zasílané upomínky, a tak žalobce přistoupil dne 21. 9. 2025 k zesplatnění úvěru a vyzval žalovaného k úhradě neuhrazené úvěrové jistiny a nákladů právního zastoupení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ani poté uhrazena, domáhal se žalobce zaplacení dlužné částky ve výši 72 117,93 Kč s příslušenstvím soudní cestou.

2. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 13. 11. 2025, č.j. -8 byl žalobce vyzván, aby doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzoval dle o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet úvěr včetně příslušenství.

3. Žalobce v podání ze dne 21. 11. 2025 doplnil svá tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti u žalovaného. Uvedl, že posoudil schopnost žalovaného splácet pravidelné splátky spotřebitelského úvěru dle podepsaného Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalobce si od žalovaného vyžádal kopii občanského průkazu, 3 x výpis z bankovního účtu na jméno spotřebitele a doklad o příjmu. Žalobce dále posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr na základě výpisu z insolvenčního rejstříku (pro zjištění, zda proti spotřebiteli není nebo v minulosti nebylo vedeno insolvenční řízení), výpisu z centrální evidence exekucí, výpisu z obchodního rejstříku zaměstnavatele spotřebitele, výpisu z registru SOLUS – bez negativního záznamu a databáze odcizených dokladů – bez záznamu. Finanční situace žalovaného za měsíc byla následující: průměrný příjem činil 22 967 Kč, náklady na bydlení činily 3 000 Kč, pravidelné finanční závazky činily 1 500 Kč a finanční zůstatek žalovaného činil 13 006 Kč.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný.

5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané následující skutečnosti:

7. Žalobce se ve smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne 3. 3. 2023 zavázal poskytnout žalovanému jako spotřebiteli úvěr ve splátkách tak, že, že částka 23 771 Kč bude vyplacena na účet žalovaného č. č. účtu, částka 41 729 Kč bude vyplacena na úhradu předchozího závazku, který vyplývá ze smlouvy č. hodnota ze dne 28. 2. 2023 do 10 dnů poté, co žalovaný předloží dokumentaci, a částka 14 500 Kč bude použita na náklady spojené s vyřízením úvěru. Celkovou dlužnou částku ve výši 154 484 Kč se žalovaný zavázal uhradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 461 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu 72 měsíců a celková částka byla splatná ke dni 15. 12. 2029, zápůjční úroková sazba činila 24,84 % ročně a RPSN 39,97 % ročně (ze Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota). Žalovaný si dále ve smlouvě o zřízení Doplňkové služby PODPORA, jež tvořila přílohu č. 2 smlouvy o úvěru, zřídil doplňkovou službu PODPORA, za kterou se zavázal uhradit žalobci částku 94 608 Kč v měsíčních splátkách ve výši 1 314 Kč (ze Smlouvy o zřízení Doplňkové služby PODPORA). Dle sdělení žalobce uhradil žalovaný celkem splátek po 3 461 Kč, tedy částku 48 454 Kč. Žalobce převedl na účet č. č. účtu dne 6. 3. 2023 částku 41 729 Kč (z Detailu pohybu-platba převodem uvnitř banky). Žalobce převedl na účet č. č. účtu dne 6. 3. 2023 částku 23 771 Kč (z Detailu pohybu-platba převodem uvnitř banky). Žalobce vyzval žalovaného k úhradě splátky ve výši 3 961 Kč, která byla splatná dne 15. 6. 2025 (z Upomínky č. 1 ze dne 20. 6. 2025). Žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k úhradě dlužné splátky (3 461 Kč) a nákladů (2x 500 Kč) a upozorňoval na možnost zesplatnění úvěru (z Upomínky č. 2 ze dne 20. 6. 2025). Žalobce ke dni 21. 9. 2025 úvěr zesplatnil v celkové částce 87 267,74 Kč a vyzval žalovaného k úhradě do 5. 10. 2025. Celková dlužná částka byla vyčíslena na částku 87 267,74 Kč a sestávala z dlužné jistiny ve výši 72 117,93 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 809,81 Kč, nákladů na upomínání ve výši 1 000 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 9 340 Kč (z předžalobní upomínky, zesplatnění úvěr a oznámení o převzetí právního zastoupení ze dne 21. 9. 2025). Čistá mzda žalovaného v měsíci listopad 2022 činila 24 653 Kč, za prosinec 2022 činila 2 4176 Kč a za leden 2023 činila 9 953 Kč (z výplatní pásky za měsíc listopad 2022 až leden 2023). Žalovaný měl zřízen běžný účet č. č. účtu, který k 1. 12. 2022 vykazoval zůstatek 669,54 Kč, k 2. 1, 2023 zůstatek 7 378,78 Kč a ke dni 1. 2. 2023 zůstatek 332,25 Kč (z výpisů z běžného účtu žalovaného). V Registru platebních informací, insolvenčním rejstříku, v rejstříku SOLUS nebyl žádný záznam o žalovaném (z Registru platebních informací ze dne 28. 2. 2023, z výpisu insolvenčního rejstříku a registru SOLUS).

8. Soud shrnuje skutkový stav takto. Žalobce jako poskytovatel úvěru a žalovaný jako dlužník podepsali dne 3. 3. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru a smlouvu o poskytování doplňkové služby PODPORA. Žalobce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru poskytl žalovanému jako dlužníkovi na účet částku 23 771 Kč a částku 41 729 Kč vyplatil na úhradu předchozího závazku žalovaného. Částka 14 500 Kč byla použita na náklady spojené s vyřízením úvěru. Žalovaný se zavázal splácet úvěr včetně poplatku za zřízenou doplňkovou službu PODPORA v pravidelných 72měsíčních splátkách ve výši 3 461 Kč vždy k 15. dni v měsíci. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek. Žalovaný uhradil ve splátkách celkem 48 454 Kč. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobce provedl proces ověřování úvěruschopnosti žalovaného a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky.

9. Na základě shora zjištěného skutkového stavu posoudil soud jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaného jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení a násl. , (dále jen o.z.), ale i , o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen ZoSÚ).

10. Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle , (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle , (dále jen o.z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

16. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Soud má za prokázané, že žalobce zjistil před uzavřením smlouvy k poměrům žalovaného její měsíční příjem, provedl lustraci ve veřejně dostupných rejstřících a disponoval výpisy z účtu do ledna 2023 (včetně).

18. Soud je povinen zkoumat, zda věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele splácet, bez ohledu na to, zda je tento princip v zákoně stanoven či nikoliv, neboť se jedná o výchozí zásadu, která je obecným principem. Tím dochází k naplnění ochrany spotřebitele jako slabší strany proti neodpovědným poskytnutím úvěru, které by mohlo vést k ingerenci exekučního či insolvenčního řízení se všemi negativními dopady jako je ztráta majetku a společenská stigmatizace (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, ).

19. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. odst. 26). Odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Tvrzení spotřebitele je třeba konkrétními doklady zobjektivizovat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze den 25. 7. 2018, sp. zn. ).

20. Ústavní soud ČR v nálezu ze dne 26. 2. 2019 zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

21. S ohledem na uvedená zákonná ustanovení a citovanou judikaturu dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení , soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední.

22. Soud uzavřel, že předmětná úvěrová smlouva je podle § 86 a § 87 ZoSÚ absolutně neplatná z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobce při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vyšel zejména z výše ověřeného čistého příjmu za 3 předchozí měsíce, sdělených nákladů na bydlení ve výši 3 000 Kč a dále z transakcí na běžném účtu. Za situace, kdy žalobci byly zřejmý zůstatek na běžném účtu žalovaného ke dni 31. 1. 2023 pouze ve výši 332,25 Kč a čistá mzda za leden 2023, která byla krácena na částku 9 953 Kč z důvodu nemoci, měl žalobce zaměřit svůj zájem právě na skutečné výdaje žalovaného, tj. minimálně prověřit podle vyžádaných dokladů zejména výdaje na bydlení, když uvedené výdaje na bydlení ve výši 3 000 Kč se jeví bez ověření jako nepřiměřeně nízké. Dále bylo záhodno ověřit i další nezbytné výdaje (např. telefon, internet, pojištění..) a dále zdravotní stav, když v případě pokračování nemoci by byl příjem zase podstatně krácen. Žalobce neměl k dispozici stav zůstatku na účtu žalovaného za měsíc únor 2023, tedy za měsíc předcházející poskytnutí úvěru. Postup žalobce, kdy se ohledně výdajů žalovaného spokojil především z vyhodnocených transakcí a pohybů na jeho účtu bez jakéhokoliv ověření skutečných výdajů může vést u spotřebitele (a vedlo) ke sklouznutí do dluhové pasti (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 6. 2021, ). Soud má proto za to, že bez příslušného ověření skutečných výdajů, nebyla úvěruschopnost, i s ohledem na závěry zřejmé z dostupných výpisů z účtu a bez znalosti o výši peněžních prostředků na účtu žalovaného za měsíc bezprostředně předcházejíc měsíci poskytnutí úvěru, provedena a následně vyhodnocena řádně. Žalobce měl vzít v potaz hledisko předvídání toho, jestli žalovaný skutečně bude schopen úvěr splácet a majetkové poměry dále více zkoumat.

23. S ohledem na výše uvedený závěr soudu o neplatnosti úvěrové smlouvy, je zřejmé, že žaloba by byla důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu.

24. Soud vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaný získal 65 500 Kč (23 771 Kč a 41 729 Kč) a uhradil ve splátkách celkem 48 454 Kč. Žalovaný se tudíž bezdůvodně obohatil o 17 046 Kč. Z důvodu neplatné smlouvy žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla ohledně dalších poplatků, úroků a zákonných úroků nad rámec přiznané jistiny zamítnuta, protože se nikdo nemůže s úspěchem domáhat po žalovaném úhrady nároků vyplývající z neplatného právního jednání (§ 588 o.z.). Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení představující jistinu ve výši 17 046 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 6. 10. 2025 do zaplacení, a to podle § 1970 o.z. Žalovaný je právě od 6. 10. 2025 v prodlení se zaplacením dlužné částky. Žalovaný byl v řízení nečinný a netvrdil žádné okolnosti o nemožnosti vrátit poskytnutou jistinu.

25. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , neboť žalobce, který se původně domáhal po žalovaném zaplacení celkové částky 72 117,93 Kč s příslušenstvím, neměl ve věci převážně úspěch (přiznána mu byla částka 17 046 Kč s příslušenstvím). Žalovaný byl ve věci převážně úspěšný, náležela by mu proto poměrně rozdělená náhrada nákladů řízení. Z obsahu spisu však vyplynulo, že žalovanému žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně, ve dvou vyhotoveních.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna v uvedených lhůtách dobrovolně, smí se věřitel domáhal jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.