Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 37/2025-49
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 22 461,62 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 999,64 Kč s úrokem z prodlení ve výši 97,80 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 19 999,64 Kč od 23. 11. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 461,98 Kč, s úrokem ve výši 2 765,39 Kč, s úrokem ve výší 13,9 % ročně z částky 19 999,64 Kč od 23. 11. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 364,94 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 46 % účelně vynaložených nákladů řízení, tj. částku 3 061,16 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 999,64 Kč s úrokem z prodlení ve výši 97,80 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 19 999,64 Kč od 23. 11. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 461,98 Kč, s úrokem ve výši 2 765,39 Kč, s úrokem ve výší 13,9 % ročně z částky 19 999,64 Kč od 23. 11. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 364,94 Kč.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 46 % účelně vynaložených nákladů řízení, tj. částku 3 061,16 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 22 461,62 Kč s příslušenstvím z titulu své pohledávky za žalovaným vzniklé z poskytnutého úvěru. Žalobkyně uzavřela elektronicky se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru ke kreditní kartě č. číslo, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému revolvingový úvěr ve formě úvěrového limitu ve výši 20 000 Kč, čerpaný prostřednictvím kreditní karty. Byl sjednán úrok v původní výši 13,90 % ročně z čerpané a dosud nesplacené jistiny, přičemž výše úroku se mohla měnit podle podmínek osobních kreditních karet. Nedílnou součástí smlouvy byly Podmínky pro vydávání a používání kreditních karet právnická osoba a přílohy. Žalovaný se zavázal splácet poskytnuté prostředky v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 3 % jistiny a hradit žalobkyni cenu za poskytnuté služby podle příslušného sazebníku. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, a to vyhodnocením informací získaných náhledem do interních a externích registrů informací. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou splatných závazků, a proto žalobkyně od smlouvy dne datum odstoupila a úvěr zesplatnila k 4. 10 2024. Dle žalobkyně žalovaný dluží k uvedenému dni na jistině úvěru částku 19 999,64 Kč a na úvěrových poplatcích částku 2 461,98 Kč. Dále je žalobou požadován kapitalizovaný úrok z úvěru ve výši 2 765,39 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 462,74 Kč, úrok ve výši 13,9 % ročně z částky 19 999,64 Kč od 23. 11. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 19 999,64 Kč od 23. 11. 2024 do zaplacení. V rámci doplnění žaloby žalobkyně tvrdila, že při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr vycházela i z informací sdělených žalovaným, přičemž vyhodnocení provedla v rámci scoringového modelu. Z úvěrových registrů bylo zjištěno, že žalovaný má u jiných subjektů celkem hodnota dluhů vyplývajících ze smluv o osobním úvěru. Žalobkyně u žalovaného vycházel z měsíčních výdajů ve výši částka. Výdaje žalovaného na bydlení určila žalobkyně dle statistického modelu. Dle čestného prohlášení přitom žalovaný disponoval příjmem ve výši částka. O schopnosti žalovaného splácet úvěr dle žalobkyně svědčí také skutečnost, že uhradil celkem hodnota měsíčních splátek.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ze smlouvy o osobní kreditní kartě ze dne datum, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě s limitem 20 000 Kč, který žalovaný čerpal prostřednictvím kreditní karty vydané k účtu č. č. účtu. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem stanoveným žalobkyní v Oznámení o úrokových sazbách splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 % vyčerpané jistiny úvěru, nejméně 100 Kč měsíčně. Splácení mělo být prováděno automaticky z běžného účtu žalovaného č. č. účtu. Nedílnou součástí smlouvy byla příloha obsahující výše cen a poplatků za poskytnuté služby, Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a Podmínky k osobním kreditním kartám žalobkyně. Smlouva byla uzavřena elektronicky v prostředí internetového bankovnictví. Z přehledu poplatků spojených s úvěrem ke kreditní kartě, jenž byl přílohou uzavřené smlouvy, soud zjistil výši poplatků a úrokové sazby 13,90 % ročně za čerpání úvěru. Z podmínek k osobním kreditním kartám soud zjistil, že se za případ porušení smlouvy považuje, pokud se klient dostane do prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého závazku vzniklého na základě smlouvy; žalobkyně je v takovém případě oprávněna od smlouvy odstoupit a požadovat okamžité splacení celé nebo části úvěru a příslušenství.
4. V žádosti o osobní kreditní kartu se uvádí, že žalovaný je svobodný, je vlastníkem domu/bytu, má jedno vyživované dítě do 10 let věku a od roku 2013 je zaměstnán u společnosti právnická osoba, kde dosahuje čistého měsíčního příjmu ve výši částka. Pokud jde o výdaje, tak jsou zaznamenány výdaje spojené s bydlením ve výši částka, pojistné ve výši částka, výživné ve výši částka, ostatní výdaje ve výši částka, celková výše půjček a spotřebitelských úvěrů ve výši částka, měsíční splátka půjček a spotřebitelských úvěrů ve výši částka, celková výše hypotečních úvěrů ve výši částka. Požadován byl úvěr na kreditní kartě název ve výši 20 000 Kč.
5. Podle dokumentu označeného jako „název“ byl žalovaný svobodný, měl jedno vyživované dítě, vlastnil dům/byt, měl průměrný čistý měsíční příjem ve výši částka a pravidelné měsíční výdaje na bydlení ve výši částka, na pojištění ve výši částka, na splátky půjček a spotřebitelských úvěrů ve výši částka a na ostatní věci částka. Evidován byl také hypoteční úvěr u žalobkyně s nesplacenou jistinou ve výši částka (úvěrový limit částka). Nejsou zde zachycena žádná negativní zjištění. V dokumentu je také uvedeno, že obchod nelze samoschválit, přičemž není označen zpracovatel návrhu, ani schvalovatel a jeho stanovisko. Žalovaný elektronicky podepsal prohlášení o zdravotním stavu.
6. Z výpisu z registrů BRKI/NRKI soud zjistil, že k datum bylo v uvedených registrech evidováno
a) celkem 6 existujících obchodů žalovaného mimo žalobkyni, a to osobní úvěry:
- z datum se zůstatkem částka, měsíční splátkou částka a následující splátkou částka,
- z datum se zůstatkem částka, z toho nesplacenou jistinou částka a měsíční splátkou částka,
- z datum se zůstatkem částka, z toho nesplacenou jistinou částka, měsíční splátkou částka a následující splátkou částka,
- z datum se zůstatkem částka, z toho nesplacenou jistinou částka a měsíční splátkou částka,
- z datum se zůstatkem částka, z toho nesplacenou jistinou částka, měsíční splátkou částka a následující splátkou částka,
- z datum se zůstatkem částka, z toho nesplacenou jistinou částka, měsíční splátkou částka a následující splátkou částka;
b) celkem 3 nevyřízené žádosti o obchod mimo žalobkyni (osobní úvěr ze datum ve výši částka, osobní úvěr z datum ve výši částka a splátková kreditní karta z datum ve výši částka);
c) celkem 6 odmítnutých žádostí mimo žalobkyni (kontokorentní úvěr z datum ve výši částka a osobní úvěry ze datum ve výši částka, z datum ve výši částka, z datum ve výši částka, z datum ve výši částka a z datum ve výši částka);
d) celkem hodnota odvolané žádosti mimo žalobkyni (osobní úvěry ze datum ve výši částka, ze datum ve výši částka a z datum ve výši částka a částka).
7. Z dopisu žalobkyně žalovanému označeného jako „oznámení o odstoupení od smlouvy o osobní kreditní kartě“ ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně v důsledku porušení smlouvy žalovaným odstoupila od smlouvy o osobní kreditní kartě. Z výpisu z účtu ke kreditní kartě č. č. účtu a historického výpisu úvěru soud zjistil, že dluh žalovaného na jistině úvěru k datum činí 19 999,64 Kč.
8. Z předžalobní upomínky ze dne 1. 11. 2024 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu ve výši 25 796,81 Kč do 8. 11. 2024. Dle přehledu zásilek byla výzva odeslána žalovanému dne 1. 11. 2024.
9. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o osobní kreditní kartě, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ke kreditní kartě s limitem ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s úrokem ve výši 13,9 % ročně způsobem a ve lhůtách sjednaných ve smlouvě. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, podmínky k osobním kreditním kartám žalobkyně a příloha obsahující výše cen a poplatků za poskytnuté služby. Před uzavřením smlouvy žalobkyně provedla náhled do registrů NRKI/BRKI a zohlednila příjem žalovaného dle jeho čestného prohlášení. U výdajů žalovaného vycházela žalobkyně z prohlášení žalovaného a ze statistických dat v rámci výpočtového modelu. Jelikož žalovaný neplnil svou povinnost splácet poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně písemně odstoupila od smlouvy o osobní kreditní kartě dopisem ze dne datum. Jistina vyčerpaného úvěru k datum činila 19 999,64 Kč. Žalovaný byl předžalobní výzvou vyznán k úhradě dluhu do 8. 11. 2024.
10. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 (dále též jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Podle § 588 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále též „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
12. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. S ohledem na přijatý závěr o skutkovém stavu věci a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu závěru. Na závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy). Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. 1 As 30/2015-39, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na www.nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsouAnonymizovánoaplikovatelné i při současné právní úpravě).
14. Žalobkyně vycházela při uzavírání smlouvy z přesvědčení, že splnila svou výše popsanou povinnost ohledně zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, když vyhodnotila údaje z externích registrů a aplikovala svůj výpočtový model. Žalobkyně nenavrhla žádný důkaz, kterým by bylo prokázáno, že byly aktivně prověřovány příjmy i výdaje žalovaného, které by mohly ovlivnit možnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně podle soudu u příjmů spoléhala na čestné prohlášení žalovaného a následně jen akceptovala tvrzení žalovaného o výdajích, resp. příjmy a výdaje porovnávala pouze s matematickým modele. Žalobkyně mohla mít detailní informace o pohybech na běžném účtu žalovaného, který dle smlouvy vedla, ve vztahu k soudu však tyto nijak nezmínila a není zřejmé, zda tyto při uzavírání smlouvy o úvěru zohlednila, případně jaká zjištění o poměrech žalovaného mohla učinit. Z předloženého výpisu z registrů NRKI/BRKI však dle soudu nepochybně vyplývá, že žalovaný v měsících předcházejících poskytnutí úvěru měl enormní snahu získat úvěr, a v několika případech došlo k zamítnutí žádosti. Výdaje na splátky existujících dluhů nekorespondovaly s tvrzením žalovaného v žádosti. Pakliže nebyly žalobkyní prověřeny skutečné výdaje a splátky dluhů a současně nebyly prověřeny zdroje pro placení, nemohla žalobkyně vyloučit pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně byla při jednání soudu poučena, že neunáší důkazní břemeno ohledně shora uvedených tvrzení, ale ani navrženými důkazy svá tvrzení neprokázala. Žalobkyně tedy neunesla důkazní břemeno. Je proto na místě konstatovat, že nebyly naplněny zákonné povinnosti úvěrující při uzavírání smlouvy.
15. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku, poplatcích či smluvních pokutách, jak vyplývají ze smlouvy. Povinností žalovaného dle ZoSÚ tedy bylo vrátit poskytnutou jistinu úvěru. Soud se zabýval tím, jaká částka byla žalovanému jako jistina úvěru poskytnuta. Žalobkyně prokázala, že poskytla žalovanému dosud nevrácenou částku ve výši 19 999,64 Kč. Povinností žalovaného dle ZoSÚ tedy je vrátit poskytnutou jistinu úvěru. Žalovaný netvrdil a neprokázal, že by vrátil jistinu vrátil, proto soud učinil závěr, že žalovaný je podle ZoSÚ povinen vrátit částku 19 999,64 Kč (dosud nevrácenou poskytnutou jistinu) s úrokem z prodlení z této částky dle ustanovení § 1970 o. z. ve výši, jak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Ohledně úroků z prodlení soud uzavírá, že mezi stranami není sporu o nově určené lhůtě pro plnění, jak byla vyjádřena v předžalobní výzvě, tj. do 8. 11. 2024. Následujícím dnem po uplynutí určené lhůty se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu. Proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení z dlužné částky od 9. 11. 2024 do zaplacení, přičemž pro období od 9. 11. 2024 do 22. 11. 2024 byl úrok z prodlení kapitalizován na částku 97,80 Kč. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.
16. Naproti tomu soud jako nedůvodnou zamítl žalobu ohledně částky 2 461,98 Kč s úrokem ve výši 2 765,39 Kč, s úrokem ve výší 13,9 % ročně z částky 19 999,64 Kč od 23. 11. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 364,94 Kč. Na předmětné plnění nemá žalobkyně právo, neboť v dané výši překračuje zákonem stanovenou povinnost vydat poskytnutou jistinu, resp. pro dobu do 8. 11. 2024 nebyl dle názoru soudu žalovaný v prodlení.
17. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., přičemž pro potřebu určení úspěchu a neúspěchu ve věci provedl soud kapitalizaci úroků a úroků z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala částky 31 070,43 Kč (součet jistiny 22 461,62 Kč, v žalobě kapitalizovaného úroku ve výši 2 765,39 Kč a úroku z prodlení ve výši 462,74 Kč a ke dni vyhlášení kapitalizovaného úroku ve výši 2 802,79 Kč a úroku z prodlení ve výši 2 577,89 Kč). Úspěch žalobkyně je představován přiznanou částkou 22 675,33 Kč (součet přiznané jistiny 19 999,64 Kč a úroku z prodlení ve výši 97,80 Kč za dobu od 9. 11. 2024 do 22. 11. 2024 a ve výši 2 577,89 Kč za dobu od 23. 11. 2024 do 25. 11. 2025), tj. 73 %. Ve zbylých 27 % jde o neúspěch žalobkyně. Po odečtení neúspěchu od úspěchu náleží žalobkyni poměrná část náhrady nákladů řízení ve výši 46 %.
18. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 899 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále též jen „AT”) ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (a současně před 1. 1. 2025) podle § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Soud přistoupil k aplikaci uvedeného ustanovení s ohledem na skutečnost, že z úřední činnosti soudu vyplývá, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (viz např. řízení vedená u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 4 C 140/2024 či sp. zn. 18 C 78/2024 a další). Zástupci žalobkyně dále náleží odměna stanovená dle ustanovení § 14b odst. 4 ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále též jen „AT2025”), ve výši 2 020 Kč za úkon právní služby představovaný účastí u jednání soudu dne datum, paušální náhrada nákladů dle § 14b odst. 6 písm. b) AT2025 ve výši 450 Kč, náhrada za promeškaný čas na cestu k soudu a zpět dle § 14 odst. 3 AT2025 ve výši 900 Kč (za 2x3 půlhodiny), náhrada vynaložených a prokázaných cestovních výdajů ve výši 226 Kč (z adresa ve výši 150 Kč včetně DPH a z adresa ve výši 76 Kč včetně DPH) a také náhrada za DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 o. s. ř. ve výši 959,70 Kč (21 % ze součtu částek odměn a náhrad s výjimkou cestovních výdajů, které byly přiznány včetně DPH). Celkové náklady řízení činí 6 654,70 Kč.
19. Z vyčíslených celkových nákladů řízení bylo tedy žalobkyni přiznáno 46 %, tj. částka 3 061,16 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám Jméno advokáta jako zástupci žalobkyně, a to ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.