Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 77/2025-36
Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Matoušem ve věci
žalobce:Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce
sídlem Adresa žalobce
zastoupený advokátem Jméno advokáta Anonymizováno
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému:Jméno žalovaného, narozená dne Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o 11 568,63 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 6 192 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 200 Kč splatných vždy do každého 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
II. Návrh žalobce, aby mu byl žalovaný povinen zaplatit
- částku ve výši 5 376,63 Kč
- kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 8 864,99 Kč
- kapitalizovaný úrok ve výši 25 664,04 Kč
- úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 11 568,63 Kč od 28.9.2023 do zaplacení
- úrok 21 % ročně z částky 11 568,63 Kč od 28.9.2023 do zaplacení
se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 6 192 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 200 Kč splatných vždy do každého 25. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.II. Návrh žalobce, aby mu byl žalovaný povinen zaplatit- částku ve výši 5 376,63 Kč- kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 8 864,99 Kč- kapitalizovaný úrok ve výši 25 664,04 Kč- úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 11 568,63 Kč od 28.9.2023 do zaplacení- úrok 21 % ročně z částky 11 568,63 Kč od 28.9.2023 do zaplaceníse zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou na soud dne 15. 11. 2024, doplněnou o podání ze dne 12. 6. 2025, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 11 568,63 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 18 000 Kč za úplatu v podobě kapitalizovaného úroku ve výši 15 048 Kč s úrokovou sazbou 21 % ročně, odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 3 420 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 9 330 Kč. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce zjišťoval právní předchůdce žalobce údaje o příjmech a výdajích žalovaného, tyto ověřoval, hodnotil a dospěl k závěru, že žalovaný je schopen poskytnout zápůjčku řádně splácet. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr a celkové náklady v 60 pravidelných týdenních splátkách po 551 Kč. Žalovaný svoji smluvní povinnost řádně a včas nesplnil, poslední splátku uhradil dne 2. 1. 2013 a vznikl mu dluh, který je předmětem tohoto řízení sestávající z dlužné jistiny ve výši 11. 568,63 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 25 664,04 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 8 864,99 Kč, úroků ve výši 21 % ročně z částky 11 568,63 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 7,05 % ročně z částky 11 568,63 od 28. 9. 2023 do zaplacení. S účinností ke dni 21. 9. 2023 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. Žalovaná po postoupení na pohledávku dále uhradila celkem částku 11 808 Kč.
2. Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil.
3. Cizí prvek v řešené věci spočívá v tom, že žalovaný má své bydliště na území Anonymizováno. Pravomoc českých soudů se odvíjí od čl. 7 odst. 1, písm. b), druhá odrážka, nařízení EU č. 1215/2012. Rozhodným právem je dle čl. 4 odst. 1, písm. b) nařízení ES č. 593/2008, hmotné právo české.
4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:
5. Ze smlouvy ze dne 23. 11. 2011 soud zjistil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce smlouvu o zápůjčce č. hodnota, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 18 000 Kč za celkové náklady ve výši 15 048 Kč sestávající z úroku ve výši 2 298 Kč s úrokovou sazbou 21 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 3 420 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 9 330 Kč. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta v hotovosti při uzavření smlouvy; smlouva byla podepsána obchodním zástupcem právního předchůdce žalobce a žalovaným. Žalovaný se zavázal celkovou dlužnou částku splácet v 60 pravidelných týdenních splátkách po 551 Kč (poslední splátka činila 539 Kč).
6. Ze zákaznické karty k žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 23. 6. 2011 soud zjistil, že v době žádosti o poskytnutí zápůjčky žil žalovaný v nájmu, a měl vyživovací povinnost vůči dvěma osobám. Žalovaný byl zaměstnán jako pracovník úklidu; čistý měsíční příjem žalovaného činil 15 000 Kč, další čisté příjmy domácnosti činily 20 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalovaného činily 21 000 Kč a splátky půjček činily 5 000 Kč. Dokumenty k ověření příjmů a výdajů žalovaného poskytnuty nebyly.
7. Z tabulky umoření se podává, že žalovaný uhradil celkem částku 11 808 Kč.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil svoji pohledávku za žalovaným na žalobce.
9. Z dopisu ze dne 29. 9. 2023 se podává, že postoupení pohledávky na žalobce bylo žalovanému písemně oznámeno právním předchůdcem žalobce.
10. Z podacího lístku právnická osoba. (DopisOnline) soud zjistil, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno dne 27. 10. 2023 na adresu adresa, Anonymizováno.
11. Z výzvy k plnění ze dne 30. 7. 2024 soud zjistil, že žalobce upozornil žalovaného na dluh vzniklý ze smlouvy o zápůjčce č. hodnota a vyzval žalovaného k úhradě dluhu do 14. 8. 2024.
12. Z podacího lístku právnická osoba. (Anonymizováno) soud zjistil, že výzva k plnění byla žalovanému zaslána dne 30. 7. 2024 na adresu adresa.
13. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel.
14. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zákon č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “) a zákon č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník “).
15. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
16. Podle § 39 o. z. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
17. Podle § 488 o. z. závazkovým vztahem je právní vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění (pohledávka) od dlužníka a dlužníkovi vzniká povinnost splnit závazek.
18. Podle § 489 o. z. závazky vznikají z právních úkonů, zejména ze smluv, jakož i ze způsobené škody, z bezdůvodného obohacení nebo z jiných skutečností uvedených v zákoně.
19. Podle § 451 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.
20. Podle § 451 odst. 2 o. z. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
21. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení pak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.
22. Soud se z úřední činnosti zabýval platností předmětné smlouvy o zápůjčce. Smluvní ujednání mezi společností právnická osoba a žalovaným, bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, v opačném případě je třeba takovou smlouvu považovat za neplatnou.
23. V posuzované věci žalovaný sice sdělil právnímu předchůdci žalobce informace o svých pravidelných měsíčních příjmech a výdajích, avšak ze zákaznické karty nevyplývá, že by informace poskytnuté žalovaným byly ze strany právního předchůdce žalobce jakkoliv ověřovány. Právní předchůdce žalobce žádným způsobem nezkoumal a neověřoval, zda žalovaný skutečně dosahuje tvrzeného příjmu. Jistě bylo v možnostech právního předchůdce žalobce ověřit si výši příjmu a pokud se právní předchůdce žalobce spokojil s tvrzením žalovaného o jeho celkovém měsíčním příjmu, nelze dospět k závěru, že při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr postupoval s odbornou péčí. Přihlédnout je potřeba také k tomu, že právní předchůdce žalobce se zjevně ohledně výše výdajů spokojil s prohlášením žalovaného, nijak údaje, které uvedl, neověřoval a sám aktivně neprovedl žádná šetření, která by osvědčila schopnost žalovaného řádně splácet poskytnuté půjčky
24. Právní předchůdce žalobce tedy postupoval zcela formálně a do formuláře hodnocení klienta uvedla údaje sdělené žalovaným bez toho, aniž by se alespoň pokusil ověřit jeho příjmy a výdaje, ačkoliv poskytnuté údaje samy o sobě vyvolávaly pochybnosti o jejich věrohodnosti. Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobce k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, proto nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. Právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o zápůjčce nepostupoval s odbornou péčí, když žádným způsobem neověřoval údaje uvedené žalovaným. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015 -39, a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ).
25. Právní předchůdce žalobce nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když poskytl žalovanému úvěr v rozporu s § 9 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 9 zákona o spotřebitelském úvěru jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vykládat jako neplatnost absolutní. Soud poté k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přilíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18 a též ÚS ČR, sp. zn. III ÚS 4129/18 ).
26. Soud proto uzavřel, že smlouva o zápůjčce byla od počátku absolutně neplatná. V obecné rovině je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem . Ve světle uvedeného proto žalobci, na kterého byla pohledávka za žalovaným řádně postoupena, vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny ve výši 6 192 Kč (poskytnutá jistina 18 000 Kč ponížená o úhradu žalovaného ve výši 11 808 Kč), ve zbylé části nároku co do částky 5 376,63 Kč soud nárok žalobce zamítl. Soud pravidelné splátky ve výši 200 Kč považuje za přiměřené možnostem a schopnostem spotřebitele hradit dluh, když žádné bližší skutečnosti ke schopnostem a možnostem žalovaného dluh splácet nebyly zjištěny, přičemž žalovaný nemůže být stran splácení dluhu z titulu bezdůvodného obohacení na tom být hůře, než by byl, pokud by smlouva o zápůjčce měla být platná. V části nároku na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8 864,99 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 25 664,04 Kč, úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 11 568,63 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku 21 % ročně z částky 11 568,63 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení soud návrh žalobce zamítl, neboť ujednání o smluvním úroku vychází z absolutně neplatné smlouvy o zápůjčce.
27. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení jistiny ve výši 11 568,63 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8 864,99 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 25 664,04 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 11 568,63 Kč od 28. 9. 2023 do 25. 9. 2025 v kapitalizované výši 1 628,94 Kč a kapitalizovaného úroku 21 % ročně z částky 11 568,63 Kč od 28. 9. 2023 do 25. 9. 2025 v kapitalizované výši 4 852,16 Kč. Úspěch žalobce je představován výrokem I., tedy částkou v celkové výši 6 192 Kč, neúspěch je představován výrokem II., tedy částkou v celkové výši 52 578,76 Kč. Procesně úspěšnějšímu žalovanému v řízení nevznikly žádné náklady, resp. z obsahu spisu nevyplývají, soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na jejich náhradu nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.