Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 224/2025-55
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o 202 154,02 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky částka, kapitalizovaných úroků ve výši částka, úroků 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši částka od datum do datum, zákonných úroků z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Jméno advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky , částka, , kapitalizovaných úroků ve výši , částka, , úroků 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , zákonných úroků z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta, .
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby žalovaný zaplatil celkem částku částka (částka neuhrazená jistina, částka poplatek za pojištění, částka náklady vymáhání, částka smluvní pokuta) s úrokem z úvěru kapitalizovaným ke dni sepsání žaloby ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně do zaplacení, který kapitalizovala ke dni datum částkou částka. Žalobkyně uvedla, že uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr až do výše úvěrového rámce částka, kdy žalovaný načerpal celkem částka a uhradil částka. Žalovaný porušil závazek a dostal se do prodlení, úvěr byl zesplatněn k datum. Žalovaný na předžalobní výzvu nereagoval.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil, předvolání k jednání mu bylo doručeno na adresu trvalého pobytu řádně a včas. Zástupce žalobkyně se odročeného jednání omluvil. Soud proto rozhodl v jejich nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o.s.ř.
3. Soud zjistil ze smlouvy Flexibilní půjčka -revolvingový úvěr č. hodnota ze dne datum, že se žalobkyně s žalovaným dohodli na poskytnutí bezúčelového revolvingového úvěru s výší úvěrového rámce částka s roční úrokovou sazbou 18,90 %, RPSN 20,6 %, 2,129 % z úvěrového rámce, tj. částka, celková splatná částka částka. Sjednáno pojištění balíček MAX + měsíční úhrada za pojištění: 8,9 % z minimální splátky úvěru. Pro případ prodlení se zaplacením splátky je ujednáno právo žalobkyně na zaplacení účelně vynaložených nákladů s upomínáním ve výši částka za měsíc (může se měnit), právo na zaplacení smluvní pokuty částka (je-li dlužná částka nižší, tak ve výši dlužné částky). Ve smlouvě jsou uvedeny informace o žalovaném, identifikační údaje, že je ženatý, má 2 vyživovací povinnosti, je zaměstnán u Ministerstva obrany s měsíčním příjmem částka, příjem ostatních členů domácnosti činí částka, výdaje na bydlení částka, ostatní výdaje částka. Přiloženy byly také úvěrové podmínky, které jsou součástí smlouvy.
4. Žalobkyně po poučení soudu ve lhůtě 15 dnů, která jí byla poskytnuta dne datum k doplnění tvrzení a k označení důkazů o navýšení úvěrového rámce neuvedla žádná tvrzení ani neprokázala, zda a kdy mělo dojít k platné dohodě účastníků o navýšení úvěrového rámce, či že byl uzavřen jakýkoli dodatek ke smlouvě. Pokud zástupkyně žalobkyně u opakovaně odročeného jednání uvedla, že k údajnému navýšení úvěru mělo dojít v listopadu 2024 prostřednictvím online žádosti přes webové rozhraní, jde pak o tvrzení po uplynutí lhůty podle § 118b o.s.ř. , ke kterému soud nepřihlíží. Navíc žalobkyně k takovému tvrzení žádný důkaz soudu neoznačila. Tím spíše pak neprokázala, zda při navýšení úvěrového rámce opět zkoumala úvěruschopnost žalovaného.
5. Výzvou ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného ke splacení celého úvěru čerpaného na základě smlouvy č. hodnota do 14 dnů, kterou žalovanému odeslala poštou dne datum, jak vyplývá z poštovního podacího archu.
6. Z listin y označené jako Výpis čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě č. hodnota a z výpisu z účtu má soud za prokázáno, žalovaný za období od datum do datum čerpal celkem částku částka, na účet č. účtu a na účet č. účtu, zaplatil celkem částka. Dlužná jistina činí částka.
7. Zprávami právnická osoba. a právnická osoba. má soud za prokázáno, že oba bankovní účty (v odst. 6), na které žalobkyně odeslala částku celkem částka pod VS var. symbol jsou vedeny na žalovaného jako majitele a jediného disponenta a žalobkyně celkovou částku na účty poukázala.
8. V kartě klienta je uvedena specifikace úvěru č. hodnota, datum schválení datum, výše úvěru částka, specifikace žalovaného jako klienta a jeho finanční údaje počet dětí 2, výše příjmu částka, příjem ostatních členů domácnosti částka, měsíční výdaje domácnosti částka. Dále jsou zde uvedeny odpovědi z registrů dne datum SOLUS, JAP půjčka, NRKI, MVČR, CEE, s údaji OK, ověřeno.
9. Podle nedatované úvěrové zprávy NRKI žalovaného měl 1 existující splátkový kontrakt, 1 kreditní kartu, 1 nesplátkový kontrakt a 24 kontraktů ukončeno. Existující osobní úvěr u instituce L02 ve výši částka, výše měsíční splátky částka, počet splátek po splatnosti, dále měl existující revolvingový úvěr -kartu u instituce L04 ve výši částka. Jedna žádost o úvěr byla odmítnuta.
10. Z nedatované zvukové nahrávky žalobkyně bylo zjištěno, že žalovaný požádal o úvěr částka, nebyl dotázán na výši příjmu, pouze byl dotázán na celkové výdaje domácnosti, které uvedl ve výši částka na energie a částka na jídlo, má 2 děti a bydlí v rodinném domě ve vlastnictví, nemá úvěry ani hypotéku.
11. Podle výpočtu MLS (maximální limit splátky) klienta vycházela žalobkyně z příjmu žalovaného částka a životního minima dospělých členů domácnosti částka, splátky jiným společnostem z NRKI včetně HC částka, výše splátky schváleného úvěru částka, zbývající MLS klienta částka. Zde však žalobkyně nezkoumala a nezapočítala náklady na bydlení a počítala pouze s životním minimem. Při výpočtu MLS domácnosti pak počítala s dalším příjmem domácnosti částka, aniž by prokázala, jak byl příjem ověřován. Zohlednila normativní náklady na bydlení částka, aniž by zkoumala skutečné náklady na bydlení, splátky jiným společnostem včetně HC částka, měsíční výdaje členů domácnosti zohlednila částka, životní minimum činilo částka, výše splátky schváleného úvěru je částka, výsledná MLS domácnosti je uvedena částka.
12. Soud po stránce skutkové uzavírá, že žalobkyně na základě smlouvy poukázala na dva účty žalovaného částku částka a bez jakékoli smlouvy pak dalších částka, celkem částka, přičemž jak z předložené úvěrové smlouvy, tak i ze zvukové nahrávky vyplývá, že žalovaný požádal o úvěr pouze ve výši částka, nikoli částka. Žalovaný žalobkyni vrátil částku částka. Soud nemá za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného úvěr splácet a zda z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo za pomoci prostředků komunikace na dálku k uzavření smlouvy o úvěru ve výši částka podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Pokud jde o částku částka poskytnutou žalobkyní žalovanému bez uzavřené smlouvy posoudil soud nárok žalobkyně podle § 2991 o.z., podle kterého kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil. Žalovaný tak na své účty obdržel část plnění bez právního důvodu.
14. Při posuzování závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZosÚ “).
15. Podle ustanovení § 86 odst. 1 , 2, ZosÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
16. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
18. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum, sp. zn. C-679/18).
19. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. V předmětném sporném řízení bylo na žalobkyni, aby tvrdila, na základě jakých konkrétních skutečností dospěla k závěru, že u žalovaného nejsou dány důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr, a především aby takto tvrzené skutečnosti prokázala, což žalobkyně neučinila. Z předložených důkazů je patrné, že žalobkyně se nezabývala zjišťováním a ověřením příjmové a výdajové stránky žalovaného, neboť k tomu si žalobkyně nevyžádala žádné doklady (např. výpisy z účtu, potvrzení o příjmu), ze kterých by mohla teprve učinit relevantní závěry. Neprokázala žalovaným uvedený příjem částka, který do systému pro výpočet jméno FO zadávala, ani neověřila příjem dalšího člena domácnosti částka, přitom podle ustanovení § 78 ZoSÚ má poskytovatel úvěru povinnost takové dokumenty nebo jiné záznamy uchovávat. Je pak bez významu, že kreditní skóre žalovaného a MLS udávalo údaje, podle kterých měl být žalovaný schopen úvěr splácet. Žalovaný měl další 2 vyživovací povinnost, přitom výdaje částka na domácnost pro 4 osoby je zcela zjevně nepřiměřená, (blíží se životnímu minimu). Žalobkyně tak naprosto rezignovala na skutečné posouzení úvěruschopnosti žalovaného a úvěr jí poskytla a bez smlouvy dokonce navýšila v rozporu s požadavky právních předpisů.
20. V dané věci soud uzavřel, že žalobkyně nesplnila svou povinnost stanovenou zákonem a posouzení úvěruschopnosti podle ZosÚ řádně neprovedla. Posouzení poskytovatelem úvěru proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem vykázat takové příjmy (nijak neověřené) a výdaje, které měly nasvědčovat tomu, že žalovaný bude schopen úvěr splácet. Spotřebitelský úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde „nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně žalobkyně nesplnila, čemuž odpovídá i výsledek, kdy žalovaný úvěr řádně nesplácel.
21. Neposoudí-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ přihlíží i bez návrhu, jak vyplývá z výslovného znění tohoto ustanovení. Smlouva byla uzavřena po novele zákona o spotřebitelském úvěru, jedná se proto o neplatnost absolutní. Z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Podle speciálního ustanovení § 87 ZosÚ je však žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši částka a žalovaný již vrátil částku částka, soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni zbývající jistinu ve výši částka ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, smluvní pokuty či další platby. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu, s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy, zamítl (výrok II.).
22. Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení úvěrové jistiny vyplývá z ustanovení § 87 ZosÚ , z důvodové zprávy a z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, že spotřebitel není povinen vrátit celou poskytnutou jistinu ihned, nýbrž „v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z.
23. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz také rozsudek Krajského soudu v adresa, pobočka v Olomouci ze dne datum, č. j. spisová značka). Soud proto nárok na požadovaný úrok z prodlení zamítl.
24. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění a pro pasivitu žalovaného ani stanovení plnění ve splátkách.
25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 75,50 %, neúspěšná v rozsahu 24,50 %, náleží ji náhrada v rozsahu 51 %. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem částka a odměna advokáta žalobkyně podle § 7 , § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif, (dále jen „a. t. “) činí částka (4 x 9 140) za čtyři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva, účast na jednání dne datum) podle ust. § 13 odst. 1 ,4 a.t. náhrada hotových výdajů činí částka (za 4 úkony po částka). Cestovné k jednání soudu zástupce nevyúčtoval, proto bylo cestovné přiznáno z Olomouce (sídlo zvoleného substituta) do adresa a zpět vlakem 2x částka a náhrada ztráty času za 4 půlhodiny po částka, celkem částka, podle § 14 a.t., vše bez SOP zvýšené o 21 % DPH podle § 137 o. s. ř. o. s. ř. ve výši částka, částka. Pokud se zástupce účastnil dalšího jednání, které bylo odročeno na jeho žádost, a doplnil žalobu o tvrzení, která měla být uvedena v podané žalobě, soud náhradu nákladů za tyto úkony žalobkyni nepřiznal, neboť nebyly účelně vynaloženy a není důvod, aby takové náklady byly přenášeny na žalovaného, který je nezpůsobil. Celkem tedy činí náklady řízení částka z toho 51 % činí částka. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.