Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

48 C 139/2023-31

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Nevečeřalem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného

o 77 309,37 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení v částce částka, úroku v částce částka, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úroku ve výši 18,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení v částce , částka, , úroku v částce , částka, , úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku ve výši 18,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující jistina ve výši částka se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, kapitalizace byla provedena do datum, to vše z titulu uzavřené Smlouvy o účtu č. hodnota ze dne datum a navazující Smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu ze dne datum mezi právnická osoba., a žalovaným, jíž byl žalovanému poskytnut kontokorentní úvěr ve výši do částka, který žalovaný přečerpal, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek. Žalovaný jej neuhradil, proto byl ke dni datum převeden na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetů a dále smluvně úročen úrokem ve výši 18,9% ročně. Ani poté jej žalovaný přes výzvu neuhradil. Úvěruschopnost byla posuzována.

2. V rámci žalobních tvrzení bylo dále uvedeno, že žalovaná pohledávka byla původním věřitelem postoupena žalující straně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. V části týkající se postoupení pohledávky soud vycházel z § 1879 o. z., který stanoví, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. platí, že postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

3. Žalovaný se přes výzvu nevyjádřil ve věci samé.

4. Soud při jednání poučil dle a 3 a vyzval zástupce žalobkyně k doplnění tvrzení a označení důkazních prostředků k posuzování úvěruschopnosti, zástupce uvedl, že nemá nad rámec již provedeného písemného doplnění co dodat.

5. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.

6. Dopis žalovanému ze dne datum je kvalifikovanou předžalobní upomínkou.

7. Smlouva o osobním účtu právnická osoba č. hodnota byla uzavřena mezi právnická osoba., a žalovaným dne datum, od toho dne se právnická osoba zavázala vést účet pro žalovaného. Smlouvu za tehdy nezletilého žalovaného uzavřel jeho zákonný zástupce.

8. Smlouva o kontokorentním účtu byla uzavřena mezi právnická osoba., a žalovaným dne datum, předmětem byl úvěr ve výši částka s úrokovou sazbou 18,9% ročně ve formě kontokorentního úvěru povoleného přečerpáním zůstatku na běžném účtu.

9. Výpisy z účtu žalovaného č. č. účtu za dobu od datum do datum prokazují pohyby na účtu žalovaného. Vyplývá z nich, že žalovaný byl zaměstnán u Anonymizováno Anonymizováno, nájemné hradil ve výši částka na adrese adresa, internet hradil ve výši částka měsíčně.

10. V říjnu 2020 byl příjem žalovaného částka z pracovního poměru a částka podezřelý výraz. Příchozí platby na účet činily částka, odchozí platby částka, zůstatek účtu byl částka.

11. V listopadu 2020 byl příjem žalovaného částka z pracovního poměru. Příchozí platby na účet činily částka, odchozí platby částka, zůstatek účtu byl -částka.

12. V prosinci 2020 byl příjem žalovaného částka z pracovního poměru a částka od Kabelová televize. Příchozí platby na účet činily částka, odchozí platby částka, zůstatek účtu byl -částka.

13. V lednu 2021 byl již zůstatek na účtu -částka, tedy překročil povolený kontokorent částka. Překročen zůstal až do října 2021, kdy pouze v červenci 2021 se těsně dostal pod částka.

14. Ke dni datum byl nepovolený debetní zůstatek ve výši -částka převeden na evidenční účet.

15. Dopis žalovanému ze dne datum je poslední výzvou před podáním žaloby a žalovaný jím byl vyzván k úhradě převedeného nepovoleného debetního zůstatku.

16. Dopis žalovanému ze dne datum je oznámením právnická osoba., o postoupení pohledávky za žalovaným žalobkyni.

17. Podací lístky ze dne datum a datum prokazují odeslání dopisu žalovanému.

18. Podklady pre súdné konanie prokazují pohyby vznik, výši a příslušenství žalované částky z evidenčního účtu pohledávek.

19. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřená mezi právnická osoba., a žalovanou, Příloha č. hodnota Potvrzení o zaplacení kupní ceny, Příloha č. 1/B Seznam pohledávek (žalovaný je pod číslem hodnota) a navazující Dohoda o úplatě ze dne datum prokazují postoupení žalované pohledávky žalobkyni.

20. Oznámení o úrokových sazbách od datum neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.

21. Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba, neprokazují nic podstatného pro rozhodnutí.

22. Výpis z OR prokazuje existenci žalobkyně.

23. Vyjádření právnická osoba., - posouzení úvěruschopnosti prokazuje, jak byla posuzována úvěruschopnost žalovaného, že bylo vycházeno z jeho příjmu částka, žalovaný uvedl částka, byly ověřovány veřejné databáze, byly zjištěny úvěry žalovaného se splátkami částka, revolvingový úvěr s limitem částka a orientační splátkou částka, kontokorentní úvěr s limitem částka (ve výpisu je uvedeno částka na částka byl navýšen 12/2020), splátka částka činila částka. Splátka nového úvěru činila částka. Nové úvěrové zatížení tak stouplo z částka na částka. Disponibilní příjem žalovaného byl částka.

24. Doplněné výpisy z běžného účtu žalovaného, ze kterých byla posuzována úvěruschopnost žalovaného jsou za dobu od datum do datum. Soud se výpisy za 10-12/2020 zabýval již shora.

25. V červnu 2020 byl příjem žalovaného částka z pracovního poměru. Příchozí platby na účet činily částka, odchozí platby částka, zůstatek účtu byl částka.

26. V červenci 2020 byl příjem žalovaného částka z pracovního poměru. Příchozí platby na účet činily částka, odchozí platby částka, zůstatek účtu byl částka.

27. V srpnu 2020 byl příjem žalovaného částka z pracovního poměru. Příchozí platby na účet činily částka, odchozí platby částka, zůstatek účtu byl částka.

28. V září 2020 byl příjem žalovaného částka z pracovního poměru. Příchozí platby na účet činily částka, odchozí platby částka, zůstatek účtu byl částka.

29. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, který odpovídá žalobním tvrzením, mezi právnická osoba., a žalovaným byla uzavřena smlouva o běžném účtu a následně o kontokorentním úvěru, kdy povolená částka byla částka. Smlouva byla uzavřena dne datum, již na konci ledna 2021 byla výše povoleného kontokorentu překročena a zůstala tak delší dobu. Z předložených výpisů z účtu žalovaného je zjevné, že se jeho finanční situace od června 2020 (první výpis) postupně zhoršovala až k poslednímu dostupnému výpisu před uzavřením žalovaného úvěru. Z účtu je patrné, že žalovaný měl nějaké další příjmy, část z toho byl prodej investic, ale s těmi nebylo v posouzení právnická osoba., nijak operováno, soud je proto také nijak neposuzoval, nebyly ani tvrzeny.

měsíc

příjem

výdaje

zůstatek

VI.20

částka

částka

částka

VII.20

částka

částka

částka

VIII.20

částka

částka

částka

IX.20

částka

částka

částka

X.20

částka

částka

částka

XI.20

částka

částka

-částka

součty

částka

částka

Zároveň měl žalovaný náklady na bydlení částka měsíčně. Výdaje na úvěry žalovaného činily částka, částka a částka z částka, částka se však navýšila na částka, soud proto počítal se splátkou minimálně částka. Žalovaný tak měl splácet částka měsíčně. Nová splátka žalovaného úvěru měla činit částka. Ke dni zesplatnění úvěru a jeho převedení na evidenční účet činil dluh částka.

30. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

31. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS., dále jen „směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.

32. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

33. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

34. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

35. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

36. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy.

37. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze právnická osoba), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

38. Stejný závěr učinil k výkladu § 9 z. s. ú. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne datum, sp. zn. spisová značka, který konvenuje též výkladu směrnice zaujaté Soudním dvorem Evropské unie v jeho rozsudku ze dne datum ve věci C-449/2013 (CA Consumer Finance SA v. jméno FO a další), v němž vyložil článek 8 směrnice a bod 26 preambule tak, že je povinností věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a na informace podané spotřebitelem se může spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady. Tím má být zabráněno nezodpovědnému poskytování úvěrů.

39. Výše uvedené závěry přijal též Ústavní soud např. ve svém nálezu ze dne datum sp. zn. , v němž odkázal na závěry Nejvyššího soudu, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.

40. Na otázku zdali nedostatečné posouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C-679/2018 (OPR-právnická osoba. proti GK), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

41. Dle rozsudku Krajského soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka, v rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z.s.ú.

42. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaná strana nemusela neplatnost namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Dokazováním nebylo prokázáno, že byla řádně posuzována úvěruschopnost žalované strany před poskytnutím úvěru, neboť nebylo nijak doloženo, jakou měl žalovaný pracovní smlouvu u UNIPETROL RPA, do kdy měl trvat jeho pracovní poměr, zda neměl skončit či zda dokonce nebyl ve výpovědní době, čemuž by nasvědčoval velmi nízký příjem za listopad 2020, který žalovanému stačil pouze na 2/3 měsíčního nájemného. Od června do listopadu 2020 měl žalovaný výdaje o 120% vyšší než příjmy z pracovního poměru a podezřelý výraz. Jeho finanční situace se postupně zhoršovala, klesal jeho příjem, z počátečního zůstatku přes částka v červnu 2020 se stalo záporný zůstatek přes částka v listopadu 2020.

43. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum ve věci sp. zn. spisová značka, jímž byl posuzován nárok na úroky z prodlení z úvěrové smlouvy neplatné pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti, lze ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká poskytovateli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (stanovené na základě dohody stran nebo na základě rozhodnutí soudu). Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

44. Jelikož soud dospěl k závěru, že úvěrová smlouva je pro řádné nezkoumání úvěruschopnosti žalované strany neplatná, zaobíral se dále tím, zda byla jistina vyplacena žalované straně a mohlo se tak jednat o bezdůvodné obohacení na žalované straně. Žalující straně se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení o poskytnutí jistiny částka, uhrazeno nebylo nic. Soud proto uložil žalované straně uhradit žalující straně obohacení ve výši rozdílu v souladu s § 87 z. s. ú. S ohledem na právní názor Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. spisová značka nevzniklo žalující straně právo na žádné další nároky vůči žalované straně, soud proto žalobu ve zbylém rozsahu zamítl. Jelikož se nepodařilo zjistit poměry žalované strany, uložil jí soud uhradit dlužnou částku do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 29,06 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64,53 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 35,47 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky částka za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle a. t., z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. a z částky částka za účast na jednání soudu dle a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po částka dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za cestovné k jednání, neboť substitut má sídlo advokátní kanceláře v budově sousedící s budovou okresního soudu.

46. Soud účastníkům, resp. zástupcům účastníků, automaticky zašle následně rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci do datové schránky, mají-li ji zřízenou. Není třeba o to žádat.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Mostě ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat návrhem na nucený výkon rozhodnutí dle příslušných ustanovení , , a exekučního řádu,