Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
5 A 89/2025 - 46.pdf
PDF · 0 B
No categories available
5 A 89/2025 - 46
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Kateřiny Kozákové a Mgr. Ondřeje Hrabce ve věci
žalobce: Fotbalový klub Těrlicko z.s., IČO: 60784369
se sídlem Těšínská 562/31, Těrlicko
zastoupený Mgr. Adamem Preisslerem, advokátem
se sídlem V Jezerách 226, Dolní Břežany
proti
žalované: Národní sportovní agentura
nábřeží Edvarda Beneše 128/4, Praha 1 – Malá Strana
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 27. 6. 2025, č. j. NSA-00599/2025/2508/5,
takto:
I. Rozhodnutí žalované ze dne 27. 6. 2025, č. j. NSA-00599/2025/2508/5, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení o žalobě v celkové výši 18 210 Kč k rukám jeho zástupce Mgr. Adama Preisslera, advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Základ sporu
1. Usnesením žalované ze dne 27. 6. 2025, č. j. NSA-00599/2025/2508/5 (dále „napadené rozhodnutí“), bylo zastaveno řízení o žádosti žalobce ze dne 8. 1. 2025 o poskytnutí dotace, a to z důvodu zpětvzetí žádosti žalobcem.
II. Obsah žaloby, vyjádření žalované a replika žalobce
2. Žalobce v podané žalobě namítá nezákonnost rozhodnutí z následujících důvodů. Zpětvzetí žádosti o dotaci učiněné dne 24. 2. 2025 p. M. K., bylo učiněno osobou, která neměla právo za žalobce jednat. Volba p. M. K. do výkonného výboru žalobce, který je jeho statutárním orgánem, na valných hromadách dne 19. 10. 2022, 22. 1. 2024 a 25. 3. 2024 byla dle usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 10. 2024, č. j. 7 Cm 156/2022-310, ze dne 15. 5. 2025, č. j. 43 Cm 30/2024-72 a ze dne 26. 6. 2025, č. j. 42 Cm 62/2024-83, volbou nicotnou, nemohl se tedy stát ani předsedou výkonného výboru žalobce, který by mohl za žalobce samostatně jednat. Žalovaná tedy neměla ke zpětvzetí žádosti žalobce vůbec přihlížet, když zpětvzetí nemohlo mít žádné právní účinky.
3. Dle žalobce měla žalovaná ověřit u p. M. F., který byl dne 8. 1. 2025 jako předseda výkonného výboru oprávněný za žalobce jednat, zda je p. K. skutečně oprávněn za žalobce jednat. Zápis žalobce ve spolkovém rejstříku v okamžiku zpětvzetí žádosti o dotaci nasvědčoval tomu, že u žalobce nastala nestandardní situace, když výkonný výbor měl mít 7 členů, ale ve spolkovém rejstříku jich bylo zapsáno 13.
4. Zpětvzetí žádosti o dotaci navíc nebylo vůbec možné učinit, když § 14q odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, vylučuje mj. použití § 45 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, a tedy vylučuje možnost vzít žádost zpět.
5. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že zpětvzetí žádosti bylo podáno prostřednictvím datové schránky žalobce, navíc bylo vyhotoveno p. M. K., který byl předsedou výkonného výboru žalobce. Žalovaná navíc není příslušná k řešení případných sporů uvnitř žalobce a musí respektovat správnost údajů zapsaných ve spolkovém rejstříku. O uvedených sporech nebyla žalovaná žalobcem před vydáním napadeného rozhodnutí informována. Žalobce se nyní žalobou pouze snaží přenést odpovědnost za důsledek sporů uvnitř žalobce na žalovanou.
6. Žalovaná posuzovala jednání p. K. podle jeho obsahu, tedy jako zpětvzetí žádosti o dotaci. Aplikovala pak subsidiárně správní řád, když zákon o rozpočtových pravidlech institut zpětvzetí neupravuje, konkrétně aplikovala § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu týkající se podmínek pro zastavení správního řízení, které § 14q odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech vyloučeno nebylo.
7. Žalobce v replice uvedl, že nikdy po žalované ani nyní v žalobě nepožadoval určení, kdo byl za žalobce oprávněn právně jednat, i přesto však fakticky žalovaná o této otázce rozhodla, když nevyjasnila spornost vyplývající ze zápisu ve spolkovém rejstříku a vydala napadené rozhodnutí na základě zpětvzetí učiněného p. K.
8. Princip materiální publicity chrání toho, kdo jedná v dobré víře v údaj zapsaný ve veřejném rejstříku. Předpokladem ochrany je dobrá víra, která však byla vyloučena rozporností v údaji zapsaném ve spolkovém rejstříku ohledně počtu členů výkonného výboru žalobce a jeho předsedů. Žalovaná tedy nemohla mechanicky odkázat na rejstříkový zápis, ale měla se nejasností zabývat.
9. Na uvedeném nic nemění ani skutečnost, že bylo podání odesláno z datové schránky žalobce, která zaručuje pouze autentizaci podání, nikoli oprávnění za žalobce jednat. Podání učiněné p. K. navíc bylo opatřeno jeho prostým elektronickým podpisem připojením jeho jména k podání, neuplatní se tedy fikce podpisu podání žalobcem.
10. Zpětvzetí žádosti pak nemohlo vyvolat následek v podobě zastavení řízení dle § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu, když institut zpětvzetí je v první řadě vyloučen § 14q odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech. Na tom nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná uvedla možnost zpětvzetí žádosti v podmínkách dotační výzvy.
III. Posouzení žaloby
11. Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) v souladu s § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobcem vymezených námitek, vycházel při tom v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované a shledal, že žaloba je důvodná. O věci rozhodl bez jednání, jelikož s takovým postupem žalobce i žalovaná vyjádřili souhlas, resp. nevyjádřili nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 51 odst. 1 s. ř. s.).
12. Městský soud předně nedovodil, že by žadatelé o dotace nemohli brát své žádosti zpět.
13. Podle § 45 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, žadatel může zúžit předmět své žádosti nebo vzít žádost zpět; toto právo nelze uplatnit v době od vydání rozhodnutí správního orgánu prvního stupně do zahájení odvolacího řízení.
14. Podle § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže žadatel vzal svou žádost zpět; jestliže je žadatelů více, musí se zpětvzetím souhlasit všichni žadatelé; ve sporném řízení správní orgán řízení nezastaví, pokud se zpětvzetím odpůrce z vážných důvodů nesouhlasí.
15. Podle § 14q odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech v řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci se nepoužije ustanovení § 37 odst. 3, § 41, § 45 odst. 2 a 4, § 71 odst. 3, § 80 odst. 4 písm. b) až d), § 140 odst. 2 a § 146 správního řádu. Odst. 2 tohoto ustanovení pak stanoví, že proti rozhodnutí poskytovatele není přípustné odvolání ani rozklad. Obnova řízení se nepřipouští. Přezkumné řízení se nepřipouští, s výjimkou postupu podle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu.
16. Vyloučení aplikace § 45 odst. 4 správního řádu směřuje dle důvodové zprávy k zákonu č. 367/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, k zabránění žadatelům libovolně upravovat žádost. To by totiž mohlo vést k nemožnosti rozhodnout o žádosti v přiměřeném čase. Ve prospěch možnosti žadatele vzít svou žádost zpět pak hovoří i znění § 66 odst. 1 písm. a) správního řádu, dle kterého správní orgán správní řízení zastaví, vzal-li žadatel svou žádost zpět. Aplikace tohoto ustanovení přitom nebyla zákonem o rozpočtových pravidlech jakkoliv vyloučena. Stejný závěr pak vyplývá rovněž z komentáře k § 14l zákona o rozpočtových pravidlech, které upravuje zastavení řízení o žádosti o dotaci pro případy, kdy žadatel o dotaci přede dnem vydání rozhodnutí o žádosti zemřel nebo zanikl. Dle komentáře se „v případě, že právní nástupce vezme žádost zpět (byť by mohla být dle výzvy posuzována) aplikuje se obecný postup podle § 66 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. To znamená, že správní orgán řízení o žádosti usnesením zastaví, pokud žadatel vzal svou žádost zpět; jestliže je žadatelů více, musí se zpětvzetím souhlasit všichni žadatelé; ve sporném řízení správní orgán řízení nezastaví, pokud se zpětvzetím odpůrce z vážných důvodů nesouhlasí“ (KREJČÍ, Kateřina, MODRÁ KUTTOVÁ, Milena, TOBOLKOVÁ, Adéla, VRAJÍKOVÁ, Melinda a ŽIŽLAVSKÁ, Jana. Zákon o rozpočtových pravidlech - judikatorní komentář. CODEXIS publishing, 2023. Ostrava: CODEXIS publishing, 1899. Převzato z CODEXIS®, doplňku LIBERIS®.) Právní řád tedy umožňuje, aby žadatel vzal svou žádost o dotaci zpět.
17. Městský soud ze správního spisu zjistil, že k datu podání žádosti o dotaci i k datu zpětvzetí této žádosti bylo ve spolkovém rejstříku zapsáno 13 členů výkonného výboru, z nichž dvě osoby byly označeny jako předsedové výkonného výboru (p. M. K. a p. M. F.) a další dvě osoby jako místopředsedové výkonného výboru. Dále zde byl zapsán způsob jednání za společnost, a to, že jménem spolku jedná samostatně předseda výkonného výboru, nebo společně místopředseda výkonného výboru spolu s kterýkoliv dalším členem výkonného výboru. Žádost o poskytnutí dotace ze dne 8. 1. 2025 podal jménem žalobce p. M. F., žádost ze dne 24. 2. 2025, jíž správní orgán vyhodnotil jako zpětvzetí žádosti o dotaci, za žalobce učinil p. M. K. Ve zpětvzetí žádosti p. K. upozornil na neprůhlednou situaci uvnitř žalobce, na rozpornost v počtu členů výkonného výboru dle stanov žalobce a v počtu skutečně zapsaných členů a předsedů výkonného výboru a na probíhající soudní řízení týkající se právě uvedeného. Žalovaná si dne 6. 3. 2025 nechala svým oddělením legislativy a práva zpracovat právní stanovisko, jak postupovat při vyřízení zpětvzetí žádosti žalobce o dotaci, když nebylo zcela zřejmé, zda měl p. K., který byl uveden jako autor zpětvzetí, pravomoc za žalobce jednat. Z obsahu zpracovaného právního stanoviska soud zjistil, že při jeho přípravě bylo jeho zpracovateli známo, že uvnitř žalobce existují dvě „konkurenční“ skupiny, které si nárokují vedení žalobce a které na sebe podávají žaloby na vyslovení nicotnosti či neplatnosti usnesení členských schůzí, na nichž došlo k volbám členů výkonného výboru a jeho funkcionářů či k vyloučení jednotlivých členů, přičemž zpracovatel studie současně upozornil na existenci několika založených soudních rozhodnutí ve sbírce listin spolkového rejstříku. Ze stanoviska dále vyplynulo, že jeho zpracovateli bylo známo, že dle stanov žalobce se má jeho výkonný výbor skládat ze 7 členů, v jejichž čele stojí předseda. Přesto zpracovatel právního stanoviska doporučil za osoby oprávněné jednat oba zapsané předsedy, tedy jak p. K., tak p. F. Právní stanovisko také poukazuje na skutečnost, že zpětvzetí neobsahuje identifikační číslo či adresu žalobce. Toto právní stanovisko ze dne 6. 3. 2025 je součástí správního spisu.
18. Městský soud se tedy dále zabýval posouzením otázky, zda žalovaný postupoval správně, pokud při vědomí těchto nesrovnalostí žádost ze dne 24. 2. 2025 učiněnou jménem žalobce jinou (další) osobou předsedy výkonného výboru, vyhodnotil jako řádný projev vůle žalobce směřující ke zpětvzetí jeho žádosti. Soud přitom nepřehlédl, že podání ze dne 24. 2. 2025 bylo učiněno elektronickou formou, z datové schránky žalobce.
19. Podle § 37 odst. 4 správního řádu podání je možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití podpisu.
20. Podle § 37 odst. 2 věta první správního řádu z podání musí být patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Dále podle tohoto ustanovení právnická osoba uvede v podání svůj název nebo obchodní firmu, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresu sídla, popřípadě jinou adresu pro doručování.
21. Podle § 8 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů k přístupu do datové schránky právnické osoby je oprávněn statutární orgán právnické osoby nebo člen statutárního orgánu právnické osoby, pro niž byla datová schránka zřízena. Podle odst. 6 písm. b) tohoto ustanovení je k přístupu do datové schránky dále oprávněna pověřená osoba, kterou je u datové schránky právnické osoby fyzická osoba pověřená statutárním orgánem právnické osoby, pro niž byla datová schránka zřízena, a to v rozsahu jím stanoveném.
22. Podle § 18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.
23. Podle § 30 odst. 5 správního řádu každý, kdo činí úkony, musí prokázat své oprávnění.
24. Podle § 32 odst. 2 písm. c) správního řádu správní orgán ustanoví opatrovníka právnické osobě, která nemá orgán způsobilý za ni jednat, popřípadě jemuž lze doručovat, popřípadě je-li v jiném řízení předmětem sporu, kdo tímto orgánem právnické osoby je.
25. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti. Stejné ustanovení obsahuje rovněž občanský zákoník v § 121 odst. 1.
26. Ze shora citovaných ustanovení vyplývá, že správní orgán nejprve vyhodnotí, zda má podání všechny zákonné náležitosti. Má-li podání vady, vyzve toho, kdo podání učinil, k odstranění těchto vad a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu. Nebylo-li podání učiněno zákonem předepsaným způsobem, je perfektní, pokud bylo do 5 dnů potvrzeno.
27. Správní orgán dále posoudí, zda osoba, která za právnickou osobu jedná, je k tomuto oprávněna, typicky nahlédnutím do veřejného rejstříku, posouzením plné moci apod. Má-li správní orgán pochybnosti o tom, jestli osoba, která za právnickou osobu jednala, je k tomuto jednání oprávněna, vyzve právnickou osobu k prokázání tohoto oprávnění. Nelze-li vyhodnotit, kdo je skutečně statutárním orgánem právnické osoby nebo je-li si správní orgán z jemu dostupných informací vědom toho, že otázka, kdo je orgánem právnické osoby, je v jiném řízení předmětem sporu, ustanoví právnické osobě opatrovníka, který bude za právnickou osobu ve správním řízení jednat [zejména citovaný § 32 odst. 2 písm. c) správního řádu]. Uvedené závěry obdobně platí i pro podání učiněná elektronickou formou (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 6. 2018, č.j. 23 Cdo 1432/2018-185).
28. Dle principu materiální publicity zakotveného v § 8 zákona o veřejných rejstřících, stejně jako v § 121 občanského zákoníku nemůže osoba, které se zápis ve veřejném rejstříku týká, namítat nic proti tomu, kdo jedná v dobré víře v tento zápis. Dobrá víra je vnitřní přesvědčení osoby, tj. psychický stav jednající osoby, který sám o sobě nemůže být předmětem dokazování. Na existenci dobré víry však lze usuzovat z konkrétních vnějších skutečností, jejichž prostřednictvím se toto vnitřní přesvědčení projevuje navenek. Posouzení, je-li jednající osoba v dobré víře či nikoli, je třeba vždy hodnotit objektivně, tj. především je nutné zkoumat, zda tato osoba mohla mít důvodné pochybnosti o tom, že zápis v obchodním rejstříku neodpovídá skutečnosti. Vyplývá-li tedy zástupčí oprávnění osoby z veřejného rejstříku a nemá-li tato osoba důvodné pochybnosti v zápis, nepochybila, pokud jednala v souladu se zápisem ve veřejném rejstříku.
29. Zpětvzetí žádosti o dotaci bylo opatřeno jednoduchým elektronickým podpisem p. K. a odesláno z datové schránky žalobce. Ze samotného znění tohoto dokumentu vyplývalo, že uvnitř žalobce probíhají spory dvou zájmových skupin, přičemž každá z nich se snaží převzít vedení žalobce. To bylo dále žalované zřejmé i ze zápisu ve spolkovém rejstříku, kde bylo zapsáno 13 členů výkonného výboru žalobce, ačkoliv dle stanov žalobce a rovněž dle spolkového rejstříku jich má výkonný výbor pouze 7. Zápis ve spolkovém rejstříku žalobce pak uváděl dva předsedy výkonného výboru, přestože dle stanov žalobce a rovněž dle spolkového rejstříku je předseda výkonného výboru pouze jeden. Následně si žalovaná nechala zpracovat právní stanovisko, když si nebyla jistá, jak v této situaci postupovat. Z uvedeného je jednoznačné, že žalovaná měla oprávněné pochybnosti o správnosti zápisu ve spolkovém rejstříku, a za takové situaci si nemohla být jistá (a ani si jistá nebyla) tím, kdo má oprávnění za žalobce jednat. Žalované tak nemohla svědčit dobrá víra v zápis ve spolkovém rejstříku.
30. V právním stanovisku byly popsány další skutečnosti, které poukazovaly na neshody uvnitř žalobce. I přesto právní stanovisko doporučilo na základě p. K. podaného zpětvzetí zastavit řízení o žádosti žalobce o dotaci, když tento je ve spolkovém rejstříku zapsaným předsedou výkonného výboru, který má právo za žalobce samostatně jednat. Dle právního stanoviska totiž není žalovaná oprávněna k rozhodování údajů zapsaných ve spolkovém rejstříku, a je tedy třeba brát za prokázané, že oba zapsaní předsedové výkonného výboru jimi skutečně jsou. Ačkoliv žalovaná v napadeném rozhodnutí neuvádí důvody, pro které vzala za prokázané, že p. K. je oprávněn za žalobce jednat, lze se domnívat, že tak učinila právě na základě právního stanoviska, když rozhodla v souladu s jeho závěry. Za takové situace měla situaci kolem vnitřního dění v žalobcově spolku blíže prověřit, resp. ověřit, kdo je oprávněn za spolek jednat a zda není platnost volby předsedy spolku dotčena probíhajícím soudním sporem. Pouze na základě takto blíže zjištěných okolností pak žalovaná mohla posoudit, zda podání ze dne 24. 2. 2025 lze považovat za řádný projev vůle žalobce či zda je namístě postupovat podle § 32 odst. 2 správního řádu a žalobci ustanovit opatrovníka, neboť otázka osoby statutárního orgánu je v jiném řízení předmětem sporu.
31. Odpovědnosti za tento nesprávný postup se pak nelze zbavit ani odkazem na vypracované právní stanovisko legislativního odboru žalované, když rozhodným pro posouzení věci je toliko zvolený procesní postup žalované ve vztahu k účastníku řízení. Tento procesní postup pak soud s odkazem na vše shora uvedené shledal vadným a ovlivňujícím zákonnost napadeného rozhodnutí.
32. Vzhledem k tomu, že žalovaná výše uvedeným postupem zatížila napadené rozhodnutí procesní vadou, která měla vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, zrušil městský soud napadené rozhodnutí bez jednání dle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.
IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení
33. Z výše uvedených důvodů městský soud rozhodnutí žalované ze dne 27. 6. 2025, č. j. NSA-00599/2025/2508/5, zrušil pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, které mělo vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s. a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.
34. V dalším řízení žalovaná opětovně posoudí podání ze dne 24. 2. 2025, přičemž přitom přihlédne k již existujícím (a do správního spisu založeným) rozsudkům civilních soudů ve věci platnosti volby statutárních orgánů žalobce. Na základě takto učiněných zjištění (případně doplněných dalšími důkazy) učiní nový závěr o tom, zda podání ze dne 24. 2. 2025 bylo učiněno osobou jednající za žalobce nebo nikoli. V návaznosti na uvedené pak zvolí další odpovídající postup při vyřizování žádosti žalobce o dotaci ze dne 8. 1. 2025. Podle § 78 odst. 5 s. ř. s. jsou správní orgány vázány právním názorem vysloveným soudem v tomto rozsudku.
35. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s. Jelikož měl žalobce ve věci plný úspěch, náleží mu náhrada nákladů řízení. Tyto náklady představují náklady na soudní poplatek ve výši 3 000 Kč za podání žaloby a náhradu hotových výdajů advokáta. Odměna náleží celkem za 3 úkony právní služby, a to převzetí a přípravu zastoupení [§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)], a za písemné podání a návrh ve věci samé (žaloba a replika k vyjádření žalované) ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. Za každý úkon právní služby náleží zástupci žalobce mimosmluvní odměna ve výši 4 620 Kč [§ 9 odst. 5 ve spojení s § 7 bodem 5 advokátního tarifu], která se zvyšuje o 450 Kč paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Zástupce žalobce neosvědčil, že je plátcem DPH, náhrada nákladů řízení proto nebyla o částku odpovídající výši daně zvýšena. Celkem tedy činí náhrada nákladů řízení částku 18 210 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradit žalobci k rukám jeho zástupce do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha dne 31. srpna 2026
Mgr. Gabriela Bašná v.r.
předsedkyně senátu
Shodu s prvopisem provedla S. K.
7