Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 Ad 35/2025 - 52

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou, ve věci

žalobkyně: B. R.

proti

žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí

sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 9. 2025, č. j. MPSV-2025/184147-923, ve věci průkazu ZTP,

takto:

I. Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 12. 9. 2025, č. j. MPSV-2025/184147-923 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 128 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 22. 9. 2025 domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 9. 2025, č. j. MPSV-2025/184147-923, jímž bylo zamítnuto její odvolání proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky ze dne 19. 12. 2024, č.j. 363226/24/BR, jímž byla zamítnuta žádost žalobkyně o změnu nároku na průkaz osoby se zdravotním postižením z průkazu TP na průkaz ZTP.

2. Žalobkyně v žalobě uvedla, že zaměstnankyně Úřadu práce ČR byla podjatá, jelikož jí vyhrožovala odnětím průkazu v případě podání žádosti ZTP. Žalobkyně dále uvedla, že v roce 2006 utrpěla tříštivou zlomeninu patní kosti, po níž má jednu nohu o 1,5 cm kratší, o 3 cm silnější a trvalý lymfedém. V důsledku tohoto dostává křeče do prstů pravé nohy, když křeč dostane, nemůže chodit. Žalobkyně se v důsledku dalších zdravotních problémů trvale zadýchává, chůze je schopná se sníženým dosahem a s pomůckami. Žalobkyně nemůže z centrálního parkoviště dojít k lékaři, bojí se chodit ve zhoršených povětrnostních podmínkách, o průkaz ZTP žalobkyně požádala, aby mohla parkovat na místech pro invalidy. Zároveň nelze vzhledem k věku žalobkyně (70 let) očekávat, že by se její schopnost chůze zlepšovala. Dne 12. 11. 2025 zaslala žalobkyně soudu vyjádření, v němž opakuje svá tvrzení z žaloby, žádná nová relevantní tvrzení či důkazní návrhy zde obsaženy nejsou.

3. Žalovaný ve svém vyjádření zopakoval závěry PK MPSV a uvedl, že vzhledem k tomu, že všechny žalobkyní tvrzené skutečnosti byly v posudku zohledněny, a tudíž bylo možné rozhodnout na základě posudkové dokumentace, která je součástí správního spisu. Žalobní námitky považuje žalovaný za nedůvodné, a tudíž navrhl zamítnutí žaloby.

Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu

4. Dne 21. 8. 2024 požádala žalobkyně o změnu přiznaného průkazu TP na průkaz ZTP s ohledem na zhoršení svého zdravotního stavu. V řízení byl dne 25. 11. 2024 zpracován posudek Institutu posuzování zdravotního stavu, podle kterého je žalobkyně osobou se středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti anebo orientace ve smyslu , o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením („dále jen zákon o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením“). Žalobkyni podle daného posudku nadále náleží průkaz TP, a to trvale. Na základě tohoto posudku Úřad práce ČR její žádost zamítl dne 19. 12. 2024.

5. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání. V něm namítla podjatost (přičemž tvrzenou podjatost vymezuje jako nezohlednění závažné diagnózy „masivní plicní embolie“). Žalobkyně se zadýchává z důvodu onemocnění plic, dělá jí potíže chůze v nepříznivém počasí a na nerovném terénu a průkaz ZTP potřebuje, aby mohla parkovat na místech pro invalidy.

6. V odvolacím řízení byl zpracován posudek posudkovou komise MPSV dne 18. 6. 2025. V něm se posudková komise ztotožnila s výše uvedený závěrem IPZS. Posudková komise vycházela ze žalobkyní předložených lékařských zpráv, přičemž dospěla k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu je artróza nosných kloubů vzhledem k věku žadatelky. Posudková komise zohlednila žalobkyní tvrzenou plicní embolii, zlomeninu patní kosti, lymfedém a rozdílnou délku dolních končetin, patní ostruhy, dušnost. Posudek vyloučil onemocnění kardiovaskulárního aparátu, dechovou nedostatečnost, pareticko-plegické postižení končetin a závažné neurologické poruchy. Posudková komise vyloučila postižení uvedené v odstavci druhém a třetím přílohy č. 4 Uvedla, že se jedná o zdravotní stav neuvedený v této vyhlášce, který svým funkčním postižením odpovídá nebo je srovnatelný se zdravotním stavem uvedeným v odstavci 1 písm. i) citované vyhlášky. Následně došlo dne 29. 8. 2025 k doplnění posudku na základě dodatečně předložených lékařských zpráv. Na posudkový závěr toto však vliv nemělo.

7. Následně žalovaný rozhodl nyní napadeným rozhodnutím.

Posouzení věci krajským soudem

8. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného správního orgánu ( , , dále jen „“).

9. V posuzované věci žalobkyně žádá změnu přiznaného průkazu TP na průkaz ZTP z důvodu zhoršení zdravotního stavu. Nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením má podle § 34 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, osoba starší 1 roku s tělesným, smyslovým nebo duševním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, který podstatně omezuje její schopnost pohyblivosti nebo orientace. Podmínky přiznání obou těchto průkazů jsou stanoveny v odstavcích dva až tři § 34 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, přičemž rozlišovacím kritériem je, zda osoba se zdravotním postižením je postižena funkčně středně těžce (průkaz TP) nebo těžce (ZTP). V odstavci druhém je ve vztahu k pohyblivosti definováno středně těžké postižení takto: Středně těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí, v exteriéru je schopna chůze se sníženým dosahem a má problémy při chůzi okolo překážek a na nerovném terénu. V odstavci třetím je ve vztahu k pohyblivosti definováno těžké postižení takto: Těžkým funkčním postižením pohyblivosti se rozumí stav, kdy osoba je při dlouhodobě nepříznivém zdravotním stavu schopna samostatné pohyblivosti v domácím prostředí a v exteriéru je schopna chůze se značnými obtížemi a jen na krátké vzdálenosti.

10. Přiznání průkazu se proto odvíjí od posouzení zdravotního stavu žadatele posudkovými lékaři a v odvolacím řízení posudkovou komisí MPSV. Podle a odst. 2 platí: při posuzování schopnosti pohyblivosti a orientace pro účely přiznání průkazu osoby se zdravotním postižením se hodnotí

a) zdravotní stav a funkční schopnosti fyzické osoby,

b) zda jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav,

c) zda jde o podstatné omezení schopnosti pohyblivosti nebo orientace a závažnost funkčního postižení.

Prováděcí právní předpis stanoví, které zdravotní stavy lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace.

11. Prováděcím právním předpisem je , která v příloze čtyři rozděluje zdravotní stavy, které lze považovat za podstatné omezení schopnosti pohyblivosti a orientace, do tří kategorií: zdravotní stavy, které podstatně omezují schopnost pohyblivosti a orientace na úrovni středně těžkého postižení, těžkého postižení a zvlášť těžkého postižení. Rozlišení kopíruje a doplňuje definici středně těžkého postižení, těžkého postižení a zvlášť těžkého postižení pro účely přiznání průkazů TP, ZTP a ZTP/TP podle –4 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Krajský soud považuje za podstatné zdůraznit že prováděcí , jak již z jejího názvu vyplývá, provádí ustanovení zákona o poskytování dávek, ale nenahrazuje je. Výčet zdravotních omezení zde není konečný a je možné pod tato ustanovení podřadit i jiné zdravotní stavy, které svými funkčními důsledky odpovídají nebo jsou srovnatelné s postiženími zde uvedenými (viz rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 25. 4. 2017, č.j. -44, nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 8. 2018, č.j. -37). Posouzení, zda zdravotní stav je podstatným omezením pohyblivosti nebo orientace a zda jde o postižení středně těžké, těžké či zvlášť těžké, proto nemůže spočívat v mechanickém zařazení zdravotního stavu pod některé z písmenek přílohy č. 4 této vyhlášky. Pro takový podstup by nebylo třeba medicínsko-odborného vzdělání. Je třeba posoudit, zda posuzovaný zdravotní stav se svými dopady blíží některému zdravotnímu stavu vyjmenovanému ve vyhlášce a zejména zda naplňuje – a to

s přihlédnutím k dalším případným onemocněním – definici středně těžkého, těžkého nebo zvlášť těžkého funkčního postižení, jak jsou uvedeny v § 34 odst. 2 – 4 zákona o poskytování dávek (obdobně viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. -30 z 8. 12. 2021).

12. V posuzované věci není sporu o tom, že žalobkynin stav je dlouhodobě nepříznivý. Posudková komise označila za „rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu“ „artrózu nosných kloubů vzhledem k věku žadatelky“. Krajskému soudu není z posudku úplně zřejmé, zda posudková komise definicí „rozhodující příčiny“ mínila definovat poruchu funkčních schopností s nejvýznamnějším dopadem na schopnosti pohyblivosti nebo orientace ve smyslu § 34b odst. 5 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, lze se domnívat, že ano, neboť posudek se věnuje zejména omezení mobility žalobkyně, nikoliv orientace. Ačkoliv však současně uvádí, že „je možná zhoršená schopnost orientace v exteriéru“, dopad postižení žalobkyně na schopnost orientace tak vyloučen nebyl.

13. Posudková komise svůj závěr o středně těžkém funkčním postižení vystavěla na nálezu z hematologie MUDr. P. ze dne 18. 4. 2024, podle něhož hereditární trombofilní stav prokázán nebyl. Nicméně žalobkyně ve správním řízení předložila zprávu z nemocnice AGEL Podhorská a.s., hematologie, MUDr. P. z 6. 3. 2025, v níž je po provedeném hematologickém vyšetření obsažen závěr: „významný trombofilní stav s rizikem TEN deficit proteinu C 47%, sekundární riziko a varixy DK“. Žalobkyně předložila rovněž průkaz pacienta s trombofilií. Podle názoru krajského soudu se závěr z 6. 3. 2025 vylučuje se závěrem z 18. 4. 2024. Hluboká žilní trombóza byla žalobkyni diagnostikována již dne 23. 12. 2023 (viz propouštěcí zpráva Nemocnice AGEL Podhorská a.s., interní oddělení). Z laického pohledu je zpráva MUDr. P. v rozporu též s touto dřívější zprávou. Posudková komise na rozpor nereagovala a vycházela z překonané lékařské zprávy MUDr. P.

14. Žalobkyně již v odvolání tvrdí, že je schopna v exteriéru toliko pohybu na krátké vzdálenosti a užívá k tomu pomůcky (berle). Soustavně poukazuje nejen na postižení kloubů, ale zejména na celkovou výkonnost, kterou podle ní trombofilní stav ovlivňuje. Posudek posudkové komise však s ohledem na zjištěný nedostatek nedává podklad pro zodpovězení této výhrady žalobkyně a napadené rozhodnutí proto nemůže obstát. Ze shora citovaného § 34 odstavců 2 a 3 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením vyplývá zákonné rozlišovací kritérium mezi funkčním postižením pohyblivosti středně těžkým a těžkým, kterým je schopnost chůze v exteriéru. Pro posouzení této schopnosti však závěr žalovaného nemá oporu ve spise pro neúplný posudek. Nadto se posudek explicitně k schopnosti žalobkyně chodit v exteriéru nevyjadřuje, ačkoliv jde o zákonné kritérium, které tedy pro naplnění požadavku úplnosti a přesvědčivosti posudku vyžaduje důkladné posouzení, v němž posudková komise zjistí reálnou schopnost pohybu posuzované osoby, jak je ovlivněna celkovou funkční schopností pohybu a synergií všech postižení (viz např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě, č. j. -36 z 29. 4. 2021 a č. j. -97 z 13. 3. 2023). Nic takové však posudek neobsahuje.

15. K námitce podjatosti soud uvádí, že žalobkyně v odvolání toliko konstatovala, že „vznáší námitku podjatosti, kdy nebyla zohledněna závažná diagnóza masivní plicní embolie“. Žádná konkrétní tvrzení, jimiž by tuto námitku odůvodnila, však neuvedla. Žalovaný proto námitku vypořádal tím, že při svém rozhodování vycházel z posudku, v němž byla uvedená diagnóza zohledněna. Tvrzení, že při vydání prvostupňového rozhodnutí mělo docházet k vyhrožování ze strany zaměstnankyně Úřadu práce ČR, uplatnila žalobkyně až ve správní žalobě. I kdyby k takovému jednání došlo, nelze je řešit až v žalobě, neboť je žalobkyně mohla bez obtíží uplatnit již v odvolacím řízení.

16. Nadto se dle názoru soudu nejedná o vadu, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, jelikož žalobkyně neuvádí žádné skutečnosti, na nichž by se měla tvrzená podjatost úřední osoby zakládat (poměr k žalobkyni či k věci), pouze tvrdí nevhodné chování úřední osoby. Samotné nevhodné či neprofesionální chování úřední osoby proto nepředstavuje bez dalšího důvod zrušení rozhodnutí ani důvod její podjatosti, pokud z něj neplynou konkrétní okolnosti zpochybňující nestrannost rozhodování. K závěru, že nevypořádaná námitka podjatosti nemůže mít vliv na zákonnost rozhodnutí, pokud není odůvodněna, viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 6. 2020, č.j. -50. Tyto žalobní námitky proto soud neshledal důvodnými.

Závěr a náhrada nákladů řízení:

17. Vzhledem k vadám posudku, ze kterého žalovaný vycházel v napadeném rozhodnutí, jak byly popsány výše v odstavcích 13 a 14 soud napadené rozhodnutí zrušil podle pro vadu řízení spočívající v nedostatku podkladu pro rozhodnutí, když posudek posudkové komise nesplňuje náležitosti úplnosti a přesvědčivosti. V dalším řízení žalovaný odstraní nedostatky posudku a o odvolání žalobkyně znovu rozhodne.

18. V řízení byla plně procesně úspěšná žalobkyně, které v souladu s ustanovením vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Důvodně vynaložené náklady žalobkyně jsou

Ø jízdné k soudu osobním automobilem reg. zn. X, Opel Corsa-E, o průměrné spotřebě 6,5 l na 100 km benzínu Natural, cena za opotřebení dle , 5,90 Kč za 1 ujetý kilometr, cena pohonných hmot dle téže vyhlášky 34,70 Kč za 1 litr benzínu, celkem ujeto z bydliště žalobkyně do Ostravy a zpět 201 km. Náklady tak činí po zaokrouhlení 1 639 Kč [201 x 5,9 = 1185,90 Kč, 0,065 x 201 = 13,065 x 34,70 = 453,4 Kč, 1185,90 + 453,4 = 1 639, 26 Kč];

Ø parkovné 150 Kč;

Ø poštovné 3 x 82 Kč + 1 x 93 Kč.

Celkem důvodně vynaložené náklady činí 2128 Kč. Všechny tyto náklady řízení podle obsahu spisu žalobkyni prokazatelně vznikly a jedná se o náklady nezbytně nutné k uplatnění jejího práva. Soud proto žalovaného k jejich zaplacení žalobkyni zavázal. Lhůtu k zaplacení soud stanovil v souladu s ustanovení , neboť tato lhůta je přiměřená možnostem žalovaného.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel nebo jeho zástupce nemá vysokoškolské právnické vzdělání.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný

podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Ostrava 15. července 2026

JUDr. Zora Šmolková

samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje J.S. V.